Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem České republiky představujícím koncepci podpory velkých výzkumných infrastruktur ČR. V mezinárodním kontextu je Cestovní mapa ekvivalentem k Cestovní mapě Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a příspěvkem ČR ke krajině výzkumných infrastruktur konstruovaných a provozovaných v Evropě a ve světě. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur.

V roce 2009 byl do právní úpravy stanovující podmínky poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků ČR integrován nový legislativní nástroj podpory výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se stalo ústředním orgánem státní správy ČR odpovědným za podporu tzv.

Poprvé MŠMT zpracovalo Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2010 s tím, že její následné aktualizace proběhly v letech 2011, 2015 a 2019. V roce 2010 byla MŠMT poprvé vypracována Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR, která svou strukturou a věcným členěním odpovídá Cestovní mapě ESFRI a jejíž následné aktualizace byly provedeny v letech 2011 a 2015.

Nejnovější vydání Cestovní mapy, které bylo aktualizované roku 2024, představuje koncepci podpory velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2023 až 2026 vzala vláda ČR na vědomí na svém zasedání dne 14. června 2023. Aktualizace Cestovní mapy byla připravena v návaznosti na přijetí rozhodnutí vlády ČR o podpoře velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026.

Obsah Cestovní mapy

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR seznamuje na úvod čtenáře s genezí dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur ČR od roku 2009. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zahrnuje typologii velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejich mezinárodní spolupráci a internacionalizaci.

Následně shrnuje typologii velkých výzkumných infrastruktur, jejich internacionalizaci a mezinárodní spolupráci, včetně zapojování ČR do právnických osob ERIC. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 43 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jež jsou provozovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, biologických a lékařských věd, resp. zdraví a potravin, sociálních a humanitních věd a „e-infrastruktur“.

Zvláštní pozornost věnuje Cestovní mapa popisu metodického rámce evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejím výsledkům, jenž od roku 2014 organizuje MŠMT na principu mezinárodního peer-review. V letošním roce proběhlo pod záštitou MŠMT další kolo mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR.

Nad rámec jejich základní charakteristiky zasazuje Cestovní mapa jednotlivá zařízení do krajiny velkých výzkumně-infrastrukturních kapacit, které jsou v ČR, popř.

Zatímco do roku 2015 zahrnovala Cestovní mapa také projekty perspektivního charakteru, od roku 2015 obsahuje již výlučně velké výzkumné infrastruktury schválené k financování vládou ČR. Takovýmto velkým výzkumným infrastrukturám MŠMT poskytuje podporu na financování jejich provozních nákladů.

Všech těchto 43 velkých výzkumných infrastruktur, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady).

Investiční potřeby velkých výzkumných infrastruktur jsou poté MŠMT financovány za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, aktuálně z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Komplementárně k výdajům státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, ze kterých jsou financovány provozní náklady velkých výzkumných infrastruktur, jsou investiční náklady na modernizaci takovýchto zařízení, umožňující udržení jejich technologické úrovně na výjimečné a mezinárodně konkurenceschopné úrovni, v ČR hrazeny primárně za využití nástrojů politiky soudržnosti EU, tj. V letech 2007 až 2015 byly tyto investice realizovány zejména v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Investice menšího rozsahu uskutečněné v regionu hl. města Prahy byly poté realizovány prostřednictvím Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost (OP PK). V letech 2016 až 2022 se nástrojem úhrady investičních nákladů velkých výzkumných infrastruktur stal Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), v jehož rámci byla vyhlášena série specifických výzev ve výši přibližně sedm miliard korun.

Celkově se dle dat z Českého statistického úřadu do rozvoje velkých výzkumných infrastruktur v ČR v rozmezí let 2009-2019 investovalo přes 131 miliard korun, přičemž ve veřejné sféře (akademický, resp.

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru.

Platná Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022, respektive její aktualizace z roku 2019, je nejaktuálnějším přehledem politiky a financování velkých výzkumných infrastruktur ČR.

Cestovní mapa byla schválena usnesením vlády ze dne 15. března 2010 č. 207. V návaznosti na další vývoj v oblasti velkých infrastruktur na úrovni EU i ČR byla připravena a posléze usnesením vlády ze dne 12. října 2011 č. 749 schválena aktualizovaná Cestovní mapa, která text původní verze doplňuje o nové informace o vývoji v oblasti velkých infrastruktur v letech 2010 a 2011.

Cestovní mapa dodržuje rozdělení projektů do šesti různých tematických sekcí (Společenské a humanitní vědy, Vědy o životním prostředí, Fyzika materiálů a vesmír, Energetika, Biomedicína, e-Infrastruktury). Pro zpracování Cestovní mapy ustanovilo MŠMT šest tematických skupin a koordinační skupinu. Tematické skupiny byly zvoleny ve shodě s Prioritami aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 - 2011. Předsedové tematických skupin byli vybráni na základě toho, že zastupují Českou republiku v tematických skupinách ESFRI a mají zkušenost s řízením nebo prací v některé ze stávajících velkých infrastruktur. Aby byla od samého počátku zajištěna průhlednost celého postupu, požádalo MŠMT vládního zmocněnce pro evropský výzkum prof.

Příspěvek vznikl ve spolupráci s projektem Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur (INFRAM), který společně řeší Technologické centrum AV ČR a TERTIARY EDUCATION & RESEARCH INSTITUTE. Projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR.

V prvním článku jsme představili koncept výzkumných infrastruktur na evropské úrovni. Ve druhém díle našeho seriálu věnovaného výzkumným infrastrukturám se podíváme blíže na vznik a fungování výzkumných infrastruktur v České republice. Ty představují významnou složku národního výzkumného a inovačního systému ČR.

Rok	Událost
2010	První Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR
2011	Aktualizace Cestovní mapy
2015	Aktualizace Cestovní mapy
2019	Aktualizace Cestovní mapy
2023	Aktualizace Cestovní mapy pro období 2023-2026