Milion (italsky Il Milione) je cestopis Marca Pola o jeho cestě s otcem a strýcem, benátskými kupci, do Asie a jeho službě u dvora velikého chána Kublaje v letech 1271-1295. Kniha byla ve středověku v Evropě velmi populární, protože popisovala málo známé exotické prostředí Středního a Dálného východu.
Vznik díla
Marco Polo léta 1298-1299 strávil ve vězení v Janově jako zajatec Janovanů po bitvě benátského a janovského loďstva u Korčuly. Ve vězení trávil volný čas diktováním svých vzpomínek z cest Rustichellovi da Pisa (nesprávně Rusticiano). Původně se myslelo, že je Rustichello sepsal ve francouzštině. Jednalo se však o tzv.
Názvy a překlady
Kniha byla v různých opisech a překladech šířena pod různými jmény a je také v různých jazycích tradičně různě nazývána. Původní název zřejmě zněl Le Divisement dou monde (fr. „Popis světa“). Hojně užívaný byl dlouhý název Le livre de Marco Polo citoyen de Venis, dit Milion, où l'on conte les merveilles du monde, „Kniha Marca Pola, občana Benátek, řečeného „Milion“, kde se vypráví o divech světa“, který se pak různě zkracoval, např. Kniha Marca Pola, Kniha divů světa, Il Milione (italsky „Milion“). V románských jazycích je „kniha“ rodu mužského, není proto jasné, zda „Milion“ byla původně přezdívka cestopisu, nebo samotného Marca Pola.
Obsah a charakteristika
Milión je cestopis o putování Marca Pola po Asii, zejména ve službách chána Kublaje. Jedná se o cestu z Persie do Střední Asie a dále do Číny. Podle jeho záměru to měla být příručka obchodního cestujícího, který bude putovat těmito končinami.
Všechny kapitoly knihy jsou řízeny sedmi základními informacemi pro obchodního cestujícího:
- vzdálenost mezi jednotlivými místy s případnými astronomickými údaji,
- etnografická sdělení o obyvatelích a jejich zvycích,
- informace o zásobách potravin pro lidi a zvířata na další etapu cesty,
- stav bezpečnosti,
- místní výrobky s údaji o kvalitě, kvantitě a způsobu výroby,
- možnost získat zboží a za jakou cenu,
- místní směnné prostředky a jejich poměr k evropským - nejlépe benátským platidlům.
V cestopise se Marco plně ztotožnil s politikou Mongolů - Tatarů (byl ostatně jejich státním zaměstnancem), jednak v oblasti politické (kdo není Tatar, je nižší druh člověka).
Marco ale vidí přírodu, stavby, zvyky lidí v dalších krajích, které procestoval, zejména se dlouze zastavuje v Indii, v Barmě vidí jejích zlaté pagody a zvonky, v Laosu jejich přírodní poklady, v Tibetu modlářství, v Japonsku krásné paláce a lov perel, na Indickém souostroví vidí mnoho vonných koření a látek, ale popisuje také Jávu s kanibaly, divochy v Cejlonu s množstvím drahokamů a Adamovým hrobem. Marco popsal i třeba Zanzibar s černochy a slonovinou, Madagaskar s nestvůrami.
Z tohoto pohledu také plyne jeho mlčení o Velké čínské zdi, kterou nemohl při svých cestách minout, mlčení o čínských sprašových jeskyních, pěstování čajovníku a rituálu pití čaje, o čínském písmu, charakteristickém oděvu čínských žen.
Na otázku, jak je možné, že cestoval více než 20 let po nebezpečných zemích a všechno přežil, resp. nikdy se nezmínil, že by mu někdo položil stéblo přes cestu, lze odpovědět větou z jeho knihy: Podstatou Kublajovy politiky bylo, aby: "Mladá panna nesoucí na hlavě zlatý podnos mohla projít pokorně od východu na západ, od břehů Tichého oceánu až k pobřeží omývanému Středozemním mořem, aniž by byla kýmkoliv sebeméně obtěžována". Hezká myšlenka, historici ji nazývají "Pax Mongolica".
Český překlad
Do češtiny bylo dílo přeloženo kolem roku 1400 a dochovalo se v jediném opisu z pozdního 15. století, který býval v knihovně oseckého kláštera. Za Josefa II. se dostal do veřejné knihovny v Praze, předchůdkyně Národní knihovny, a v 19. století byl dočasně v držení Václava Hanky, který o něm korespondoval s Dobrovským.
V opisu je uvedeno, že vznikl v Letovicích, čemuž by odpovídaly prvky moravského dialektu. Text vznikl z latinského Pipinova překladu nepříliš zdatným překladatelem, což sám na různých místech přiznává a svědčí o tom i množství chyb a odchylek od originálu. Dalších chyb a úprav se dopustil nedbalý opisovač.
Podle závěrů Václava Flajšhanse byl překladatel Moravan užívající lašské nářečí a jeho text opisovač normalizoval a modernizoval, tedy částečně upravil do češtiny užívané v Čechách (Praze) v době vzniku opisu. Kritické vydání textu tohoto rukopisu vyšlo roku 1902 péčí J. V. Práška.
V roce 1904 vyšel nový překlad Fr. Malečka z italštiny nákladem J. Původní text se ztratil, v Evropě se ale zachovalo více než sto opisů a překladů.
Rekonstrukce původního textu
Podle zjištění badatelů existují tři rukopisy nejbližší původnímu textu: jeden latinský překlad, francouzský kodex (Národní knihovna v Paříži) - z hlediska textové kritiky nejlepší - a toskánské vydání ze 14. V roce 1928 vydal Luigi Foscolo Benedetto rekonstrukci původního textu pod titulem Il milione di Marco Polo (resp. Il Milione, prima edizione integrale a cura di Luigi Foscolo Benedetto), na základě srovnání více zachovaných verzí rukopisu, přičemž jednotlivé části nechal v původních jazycích (francouzštině, toskánštině, benátštině apod.).
Výsledek přepsal i do prózy v moderní italštině, která vyšla v roce 1932 pod názvem Il libro di Messer Marco Polo Cittadino di Venezia detto il Milione, dove si raccontano le Meraviglie del Mondo (Kniha pana Marca Pola, benátského měšťana, zvaného Milión, ve které se popisují divy světa).
Deník pro moderní cestovatele
Každá cesta je zážitek. Každý člověk cestuje jinak. Někdo má rád horko, někdo zase chladnější kraje. Na dobré jídlo, neobyčejná setkání, oblíbená místa a tajné tipy každý vzpomíná svým zvláštním způsobem.
A nic z prožitého by nemělo být zapomenuto. Proto existuje MY WAY. Díky tematickým nálepkám si můžete vytvořit jedinečný cestovní deník z období před cestou, během cesty i po návratu. Zážitkům můžete dát větší či menší prostor, podle toho, jak jsou pro vás důležité.
Zanechat komentář