Hanzelka a Zikmund: Životopis legendárních českých cestovatelů

Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Dvě jména, která v československé historii rezonují jako symbol dobrodružství, poznání a nezdolné touhy po objevování. Patří k legendárním postavám české historie a 100. narozeniny Miroslava Zikmunda, které oslavil 14. února 2019, byly připomínkou jejich nesmrtelnosti. Spolu s Jiřím Hanzelkou tvořili legendární dvojici, která při dvou cestách v polovině minulého století projela skoro celý svět. Na stránkách novin a časopisů, v rozhlasových reportážích a filmových dokumentech předávali své cestovatelské zážitky lidem doma, zavřeným za železnou oponou.

Seznámení a přípravy na cesty

Hanzelka a Zikmund se poznali v roce 1938 a byli celoživotními přáteli. Po maturitě v roce 1938 začal Miroslav Zikmund studovat Vysokou obchodní školu. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946. Jiří Hanzelka vystudoval obchodní akademii a v roce 1938 začal studovat Vsokou obchodní školu v Praze. Na začátku 2. světové války však byly české vysoké školy uzavřeny a tak ji Jiří Hanzelka ukončil až v roce 1946. Na studiích na vysoké škole se seznámil z Miroslavem Zikmundem, svým pozdějším partnerem na cestách a spoluautorem řady knih. Již během války se začal společně se svým spolužákem a přítelem Jiřím Hanzelkou připravovat na pozdější zahraniční cesty. Dál se s JH připravuje na svou cestu - v Univerzitní knihovně, v Orientálním ústavu, výpisky z National Geographic, překreslovali mapy, studovali jazyky a opisovali hospodářské rozbory.

Jiří Hanzelka se narodil 24. prosince 1920 ve Štramberku a zemřel 15. února 2003 v Praze. Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni a zemřel 1. prosince 2021 v Praze.

První cesta: Afrika a Jižní Amerika (1947-1950)

Na svou první cestu do Afriky se vydali v roce 1947 s Tatrou 87, která je vystavená v Národním technickém muzeu v Praze. První výprava Hanzelky a Zikmunda se uskutečnila v letech 1947 až 1950, kdy oba cestovatelé s vozem značky Tatra projeli Afriku a Jižní Ameriku.

Z pražských ulic dojeli do marocké Casablanky, přes Egypt a Súdán poté až do Etiopie. Autem jako první na světě pokořili Núbijskou poušť. Po překonání Afriky se přesunuli do Jižní Ameriky, kde se z Argentiny dopravili do Mexika.

Z této cesty bylo československým rozhlasem odvysíláno více jak 700 reportáží. Z jejich cest Československý rozhlas odvysílal více než 700 reportáží. Během cesty napsali 702 rozhlasových a 293 novinových reportáží, natočili tři celovečerní fi lmy Afrika I, Afrika II, Z Argentiny do Mexika a dále 10 dokumentárních fi lmů.

Druhá cesta: Asie a Oceánie (1959-1964)

Následovaly cesty do Asie a Oceánie, poté se dvojice připravovala navštívit Austrálii. Na druhé cestě, tentokrát po Asii a Oceánii, doprovázely Zikmunda a Hanzelku dva vozy Tatra. Také z této výpravy, která se uskutečnila v letech 1959 až 1964, přivezli oba cestovatelé velké množství dokumentárního materiálu. Tentokrát jeli se dvěma spolupracovníky a vedle klasických cestopisů prořídili i několik „zvláštních zpráv“.

Zveřejněna pouze Zvláštní zpráva č. 4 (o SSSR) - až 1990. Zvláštní zpráva č. 4 - 1964, kniha vznikla na základě předchozí cesty Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda po SSSR.

Se dvěma vozy Tatra 805 procestovali Asii a Oceánii. I na této cestě shromáždili oba cestovatelé velké množství dokumentárního materiálu.

Období normalizace a zákaz činnosti

Sláva cestovatelů mezitím v Československu obrovsky narostla. O 44 procestovaných zemích vzniklo několik knih, reportáží i besed. Jenže přišlo období normalizace. Jejich výpravy a veřejný život tak ukončil rok 1968 a kritické pojednání o Sovětském svazu, které společně sepsali. V roce 1968 se postavil na stranu reformních komunistů. Proto mu bylo v roce 1969 zakázáno dále publikovat a účastnit se veřejného života. Od roku 1969 bylo Jiřímu Hanzelkovi zakázáno dále publikovat a účastnit se věřejného života.

Od roku 1951 se stal spisovatelem a novinářem z povolání. Po dobu zákazu veškeré veřejné a publikační činnosti v letech 1969-1989 se věnoval genealogii a pořádání obsáhlého archivu H+Z, který spolu s Jiřím Hanzelkou darovali Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Návrat na scénu po roce 1989

Znovu vyjet za hranice a vydávat knihy mohli až o dlouhých 21 let později, po pádu komunistického režimu. Hanzelka onemocněl a Zikmund tak sám navštívil Japonsko, Austrálii, Nový Zéland, ale i Sibiř nebo Srí Lanku. V roce 1991 se vydal do Japonska, v roce 1992 do Austrálie a v roce 1994 na Nový Zéland.

Od roku 1992 byl Miroslav Zikmund čestným členem prestižního Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE v Prosiměřicích. Spolupracoval na scénářích, vystavoval originální, doposud nepublikované, fotografie, poskytoval rozhovory pro rozhlas, tisk, televizi, lektoruje knihy.

Dílo a odkaz

Téměř celé dílo Miroslava Zikmunda vzniklo za spolupráce s Jiřím Hanzelkou a týká se převážně jejich cest. Jejich cestopisné reportáže podrobně seznamují čtenáře s mimoevropskými zeměmi, jež autoři navštívili. Miroslav Zikmund je spoluautorem velkého množství článků a přednášek.

Spolu s Jiřím Hanzelkou darovali Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Dne 30. 11. 1996 byla otevřena ve zlínském zámku expozice, v níž jsou vedle osobních dokladů a údajů i některé součásti výstroje, ukázky ze sbírky cizokrajných mincí a poštovních známek.

Za své dílo cestovatelé obdrželi Cenu E. E. Slavný cestovatel Miroslav Zikmunt zemřel 1. prosince 2021.

Knihy Hanzelky a Zikmunda:

• Afrika snů a skutečnosti (1952)
• S československou vlajkou na Kilimandžáro (1954)
• Tam za řekou je Argentina (1958)
• Přes Kordillery (1957)
• Za lovci lebek (1958)
• Mezi dvěma oceány (1959)
• Obrácený půlměsíc (1961)
• Tisíc a dvě noci (1967)
• Světadíl pod Himálajem (1969)
• Cejlon - ráj bez andělů (1991)

Ocenění:

• Cena E. E. Kische (1993)
• Medaile Za zásluhy II. stupně (1999)
• Artis Bohemiae Amicis (2002)
• Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy (2014)