Klub českých turistů (KČT) je zájmové sdružení turistů, které vzniklo v roce 1888 za Rakousko-Uherska a působí dodnes v České republice. Klub předcházel "Spolek českých turistů v Praze", ze kterého vznikl Klub českých turistů. V letech 1920 až 1938 byl nahrazen Klubem československých turistů. Za nacistické okupace byl jednou ze složek Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.
V letech 1948 až 1990 existoval jako Svaz turistiky v rámci celostátní organizace Československý svaz tělesné výchovy a sportu. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Některé kluby (např. Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil.
Klub českých turistů řídil v té době předseda dr. Guth-Jarkovský s výkonným výborem, který čekaly obrovské organizační úkoly. Vzhledem ke vzniku republiky a rozšíření o Slovensko a Podkarpatskou Rus bylo jako jeden z prvních cílů nutno vypracovat nové stanovy klubu, které by tyto skutečnosti braly v úvahu. Z „českého“ klubu se stal „československý“ přistoupením slovenských turistů v r. 1920 a téhož roku schváleny nové stanovy, které pak platily až do r. 1931. Velké plošné rozšíření klubu si pak vyžádalo novou celostátní organizační strukturu žup a navazujících činností (zejména značení tras, výstavby objektů atd.), což bylo vykonáno v r.
Turistické výlety organizovaly mnohé české i německé spolky. V roce 1884 byla založena zřejmě první česká turistická organizace Pohorská jednota Radhošť, působící řadu let pouze ve svém regionu. V oblasti Beskyd takových turistických spolků vzniklo několik.
Založení a první léta KČT
Klub českých turistů byl založen na valné hromadě 11. června 1888 v Praze, v malém sále Měšťanské besedy za účasti 48 členů z iniciativy nadšenců v čele s Dr. Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Dr. Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu byl zvolen na první výborové schůzi 14. června 1888 známý cestovatel a veřejný činitel Vojtěch Náprstek.
Ten plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě KČT v lednu 1889. Měl řadu dalších zájmů, funkcí a povinností, a tak tíha klubovní práce se brzy přenesla na skupinu osob, soustředěnou kolem Kurze a Pasovského (plaketa s jeho jménem je dnes nejvyšším vyznamenáním KČT).
Od počátku byl Klub velice aktivní - velice rychle vyrostla síť turistických ubytoven, vznikla hustá síť značených cest a řada předních osobností země si považovala za čest, že mohla být jeho členy. Četné pobočky klubu zakládaly chaty a stavěly rozhledny (např. Petřínská rozhledna v Praze, Kurzova rozhledna); od roku 1889 začaly tvořit také hustou síť turistických značek.
Mezi hlavní aktivity klubu patřila výstavba turistických chat, rozhleden, úprava a značení turistických tras, tvorba turistických map a dalších zařízení pro veřejnost, jako byla např. Petřínská rozhledna. KČT organizoval pravidelné vycházky do okolí měst (zejména slavný byl pražský „kroužek šlapáků“) a pořádaly se i větší výlety do zahraničí (první akcí KČT byla výprava českých turistů na Světovou výstavu do Paříže roku 1889).
V lednu 1889 vychází první číslo Časopisu turistů, jehož redakci převzal profesor Dr. V lednu 1889 začal vycházet klubový Časopis turistů, který dodnes vychází pod názvem TURISTA.
Už v roce 1911 bylo v okolí Prahy 380 km značených tras. K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras.
Rozmach po vzniku Československa
Po vzniku samostatného Československa se připojením slovenských turistů organizace změnila na Klub československých turistů, rozšířila svou činnost, stala se masovou zájmovou organizací. Už v letech 1920-1925 bylo investováno přes 9 milionů Kč na stavby, pozemky, značení, vybavení, opravy a další. Vrchol stavební činnosti Klubu československých turistů proběhl v letech 1928-1933. V roce 1938 vlastnil klub 121 hotelů, chat, restaurací a útulen ve své správě. Dalších 28 bylo najatých.
Vzhledem ke zmíněné předchozí organizační přípravě vedení se Klub českých turistů po vzniku Československé republiky v r. 1918 překvapivě rychle vzpamatoval z válečných strastí a v příštích 8-10 letech došlo k jeho největšímu dosavadnímu rozmachu. Z předválečných 53 odborů a 5 000 členů již v roce 1922 zmohutněl na 170 odborů s 30 000 členy a o 5 let později již na 280 odborů s 60 000 členy. KČST se tím stal největším z turistických spolků v ČSR a jediným s celostátní působností.
Novým organizačním článkem klubu se stal již v r. 1919 „Akademický odbor KČST v Praze“ a v r. 1922 stejný odbor v Brně. V těchto odborech se sdružovali žáci nejvyšších tříd škol středních a vysokoškolští studenti, a to za tím účelem, aby mohli samostatně šířit turistiku mezi dospívající mládeží a současně s tím získávat i zkušenosti pro další spolkovou činnost. Byl pro ně též stanoven nižší členský příspěvek. Nejprve se mohli sdružovat jen v akademických odborech, až podle stanov z r. 1931 mohli být přijímáni i v místních odborech.
Na mezinárodním poli se KČST iniciativně podílel na vzniku Asociace slovanských turistických družstev, která byla utvořena v r. 1925 a v níž se sdružily turistické organizace československé, polské, jihoslovanské a bulharské. Asociace měla za úkol pracovat ku sbližování slovanských národů na poli turistickém a přispívat ke vzájemnému poznávání. Prakticky se činnost Asociace u nás projevila zejména v řešení pohraničních styků československo-polských.
Velmi podstatným způsobem se obohatila aktivní turistická činnost v KČST o nové cestovní způsoby - kromě pěšího (který vykazoval např. v r. 1925 přes 4 000 větších výletů a výprav v délce zhruba 90 000 km) dostával stále větší prostor zimní přesun na lyžích, jehož počátky je možno sledovat již od konce minulého století. Rozvoj lyžování, přerušený válkou, se po r. 1918 urychlil pro lepší přístup do českých pohraničních hor (zejména výstavbou nových chat), ale především získáním vysokohorských prostorů ve Vysokých a Nízkých Tatrách i ostatních horstvech Slovenska.
Kromě lyžování se rozšířila zejména vodní turistika (v roce 1924 bylo registrováno 253 vodáků), jejíž počátky lze rovněž vysledovat v předválečných dobách ve spojení se jménem J. Rösslera-Ořovského, známého též z počátků lyžování. Horolezectví v KČST (dnes Vysokohorská turistika) se váže na získání přístupnosti k Vysokým Tatrám; už krátce po válce se první členové klubu objevovali na tatranských vrcholech a v r. 1923 byla vztyčena za účasti 203 členů československá vlajka na Gerlachovském štítě.
V turistice na kolech byl rovněž zaznamenán čilý ruch, zejména v odborech velkých měst, a s rozvojem motorových vozidel vznikaly i první kroužky mototuristické (např. v pražském odboru od r. 1928). Sekce při ústředí KČST, kde bylo nejvíce členů mototuristiky, pořádala větší výlety - např. na Slovensko v r. Poměrně brzy se utvořily při KČST i kroužky jeskyňářské (dnes krasová turistika). Původní soustředění na Moravský kras (již od prvopočátku KČT) se rozšířilo i na jeskyně slovenské.
V tomto období již byla v KČST značně akcentována ochrana přírody (vedení klubu mělo vlastního referenta pro tento obor), která se již tehdy zaměřovala na komplexní chápání ekologických problémů. Klub podporoval snahy o zřizování národních parků a přírodních rezervací a sám některé rezervace také na svém majetku zřizoval - např.
KČT za Protektorátu a po roce 1948
Svou existenci s původním názvem spolek zčásti obnovil na území Protektorátu Čechy a Morava po ztrátě pohraničí, odtržení a vzniku Slovenského státu roku 1939. Zřejmě nejvýraznějším prvkem činnosti klubu byla v období okupace aktivizace Dorostu KČT. Takzvaná „Káčata“ se stala úkrytem po velkou část oddílů mládežnické organizace Junák, kterou nacisté na podzim roku 1940 úředně rozpustili.
Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV.
Zřetelné změny ve formě pěší turistiky nastaly po první světové válce - turistika se stala častěji vyhledávanou aktivitou ve volném čase, rozšířila se skautská a trampská hnutí. Během druhé světové války byla činnost KČT silně omezena, práce na značení cest a objevování nových turisticky zajímavých míst ale neustala. KČT formálně zrušen nebyl. Stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka.
Obnovení činnosti po roce 1989
K jeho obnovení došlo až v roce 1990. Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě a Bezručovu chatu na Lysé hoře v Beskydech, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, a chatu Pod Studničnou. Od 23.
Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let.
Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26.-27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy se stali Ladislav Macka a Ladislav Jirásko. Po náhlém úmrtí Jiřího Homolky v srpnu 2024[13] se předsedou stal ing. V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT.
Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Každá z oblastí má pod sebou desítky odborů. Např. PhDr. JUDr. JUDr. JUDr.
Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Oceněni byli tentokrát dne 31.
Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj.
V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika).
Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni.
Pokud vás historie KČT zaujala, zajeďte na výlet do jihočeské Bechyně, kde naleznete první Muzeum turistiky v České republice. Je prvním muzeem tohoto zaměření v České republice. Muzeum dokumentuje vývoj turistiky u nás i v Evropě, vývoj Klubu českých turistů včetně jeho činností, historických objektů. Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli.
Za turistickými značkami, které dnes bereme jako běžnou součást krajiny, stojí desetiletí práce, plánování a nadšení lidí, kteří věřili, že nejkrásnější místa mají být dostupná všem - krok za krokem, po stezce. Dnes považujeme turistické značení za samozřejmost - barevné čáry nás bezpečně vedou krajinou, ať míříme na rozhlednu, do skal nebo ke zřícenině. Ale jak vlastně celý tenhle systém vznikl? Kdy se na stromy a kameny začaly malovat první značky? A kdo mapoval trasy, když na horách nebyly ani asfaltky, ani turistické chaty? Nahlédněte s Kudy z nudy do historie a vydejte se po nejstarších značených stezkách!
Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem aktuálně je a kde najdete podobné značení ve světě? České turistické značení patří k nejpropracovanějším na světě - a má k tomu dobré historické důvody. Už v 19. století se po našich horách a lesích proháněli první nadšení výletníci s mapou v ruce, občas v klobouku a s holí, zato bez GPS.
Aktivity KČT Frýdlant nad Ostravicí
Ve Frýdlantě nad Ostravicí zakládá pobočku Jednoty v roce 1896 MUDr. Alois Polívka. V roce 1920 pobočka Jednoty zaniká a tvoří se Klub československých turistů. Zasloužili se o to především Adolf Podroužek a Josef Adamec. Cílem klubu se mělo stát šíření turistiky, lyžařství, táboření, pořádání výletů a zájezdů, značení turistických cest, zřizování nocleháren. Nejbližší hora Ondřejník se stala vhodným místem pro výlety i lyžování.
V letech 1906-1907 za 30.000 rakouských korun postavena Klubem českých turistů Moravské Ostravy útulna a slavnostně otevřena 30. května 1907. V roce 1930 byla rozšířena. Brzy následovala stavba chaty Solárka. V 50. letech byla turistika Ve Frýdlantě n.O. začleněna do TJ Spartak, která byla později přičleněna k podniku Ostroj Frýdlant n. O.
Koncem 50. a v průběhu 60. a 70. let nebylo členů ještě příliš mnoho, přesto se organizovalo poměrně dost akcí hlavně výletů a zájezdů do zahraničních hor mnohdy s vysokohorskou turistikou. Po změnách v podniku Ostroj a přejmenování na Ferrum fungovala pod názvem TJ Ferrum Frýdlant. Po rozpadu ČSTV v roce 2011 a tím i rozpadu Tělovýchovné jednoty Ferrum se odbor osamostatnil a fungoval dále již jako Občanské sdružení Turistika Frýdlant nad Ostravicí. Po změnách legislativy bylo Občanské sdružení v roce 2022 zapsáno u Rejstříkového soudu jako Spolek Turistika Frýdlant nad Ostravicí. Jako odbor KČT zůstal pod názvem Turistika Frýdlant nad Ostravicí.
Za jednu z největších a nejvýznamnějších akcí frýdlantského KČT lze pokládat Frýdlantské jarní a podzimní pochody Beskydami. Vznikly v roce 1966 na popud Václava Šmíry a Ivo Karase. Jarní pochody trvaly do roku 1990. Podzimní pochody byly v roce 1989 rozšířeny o cyklotrasy. Od roku 1992 byly pěší trasy podzimních pochodů 11, 27, 50, 68, 88 a 100km, cyklotrasy 40 a 70km, v roce 1994 byla přidána trasa pro horská kola v délce 32km. Počet zájemců stoupal až do roku 1981, pak již nastal prudký pokles počtu účastníků, že mnohdy bylo více organizátorů než pochodujících. Tak jarní i podzimní pochody bohužel skončily, neboť se staly neúnosné.
Další významnou akcí frýdlantského KČT jsou „Zimní výstupy na Ondřejník“ konané každoročně první lednovou sobotu. Předchůdcem této akce byly novoroční výstupy 1. ledna na Lysou horu, Praděd a Radhošť. Odbor se rovněž podílel na akci Severomoravské vrcholy a to kontrolami na dvou z celkem 16ti vrcholů (8 v Beskydech a 8 v Jeseníkách) v celkem třech cyklech.
Nejoblíbenější byly a jsou 2-3denní, ale i jednodenní zájezdy. Tak se už od konce 50.let s oblibou jezdí na Malou nebo Velkou Fatru, Roháče, Vysoké či Nízké Tatry, Slovenské Rudohoří apod. Od 90. Kromě pěších akcí se náš odbor KČT zabývá také lyžařskou turistikou a cykloturistikou, je snaha obnovit i vodní turistiku, která měla tradici. Cykloturistika se začala rozšiřovat ve frýdlantském turistickém odboru ve větším rozsahu koncem 80. a začátkem 90.let. Mimo jiné akce se v posledních letech stala tradiční dovolená na kole pořádaná počátkem letních prázdnin a výlety na kole 1. května, které vede ing.
Součástí turistického odboru KČT TJ Ferrum Frýdlant je turistický oddíl mládeže TOM 1310. Vznikl z turistického kroužku, který byl založen profesorkou Marií Bařinovou ve Svazu mládeže na gymnáziu ve Frýdlantě n. O. v roce 1960. Turistické závody mládeže - TZ na různých místech republiky jsou velmi významnou částí turistické činnosti TOM. Noční výplaz na Lysou horu je akce pro veřejnost pořádaná oddílem TOM 1310 každoročně koncem června již od roku 1973.
Znak Klubu českých turistů
| Založeno | 11. června 1888 |
|---|---|
| Právní forma | Spolek |
| Sdružení registrováno | 11. listopadu 1990 |
Zanechat komentář