Čertovy hlavy u Želíz: Pověst a historie

Nad malebnou obcí Želízy v okrese Mělník se tyčí pozoruhodné dílo, vytvořené v letech 1841 až 1846. Jedná se o devět metrů vysoké skalní reliéfy čertových hlav vytesané do pískovce. Toto dílo, nesoucí duši romantismu, je dílem významného sochaře Václava Levého.

Čertovy hlavy u Želíz. Zdroj: Wikimedia Commons

Život a dílo Václava Levého

Příběh Václava Levého začíná v Liběchově, kde jako dvacetiletý kuchtík pracoval v zámecké kuchyni. Levý odmalička rád pracoval se dřevem, ryl a vyřezával. Jeho zálibu ve vyřezávání dřeva brzy vystřídala fascinace pískovcovými bloky, což vedlo k jeho celoživotní sochařské kariéře pod záštitou Antona Veitha, majitele zámku.

Klášter zřejmě Levému nijak neučaroval, protože po náhodném setkání s mecenášem umění Antonínem Veithem přešel do jeho služeb na zámku v Liběchově - stále jako kuchař. Jenže právě na liběchovském zámku poznal Václav Levý malíře Josefa Navrátila, který tu tehdy pracoval na výzdobě interiérů. Ten rozpoznal talent lidového řezbáře a samouka a přesvědčil Veitha, aby zámeckého kuchtíka dal do učení k pražskému sochaři Františku Linnovi a poté do Mnichova k sochaři Ludwigu Schwanthalerovi, který byl pokládán za nejuznávanějšího sochaře své doby. Levému tehdy bylo dvacet pět let.

Po dvou letech se vrátil do Liběchova už jako zkušený sochař, ale dlouho se tu nezdržel. Dvanáct let pak působil v Římě a po návratu do Čech se stal prvním učitelem Josefa Václava Myslbeka. Levý se prosadil jako významný sochař 19. století, jehož díla najdeme i v kostele sv. Karla Boromejského či chrámu sv.

Jedním z nejvýznamnějších děl Václava Levého jsou Čertovy hlavy, které jsou situovány v krásné přírodě nedaleko Želíz. Z hlediska rozměrů se jedná v českých poměrech o zcela unikátní dílo. Jsou to druhé největší reliéfy hlav na světě, větší jsou jen v Mount Rushmore.

Čertovy hlavy jsou vysoké přes 9 metrů a v letech 1841 až 1846 jej do pískovcového masivu vytesal talentovaný kuchař z nedalekého libochovického zámku, Václav Levý. V sochařství byl samoukem. Často, když mu skončila směna v kuchyni, mizel do zdejších lesů, kde tesal do skal své budoucí umělecké výtvory. Nadání k tomu měl veliké. Časem se stal zakladatelem „moderního“ českého sochařství a v dalších letech i učitelem našeho snad nejvýznamnějšího sochaře, Josefa Václava Myslbeka.

Dvě hlavy, vysoké jako dům se třemi patry, od prvopočátku svým výrazem a rozměrem děsily kolemjdoucí. Začalo se jim říkat Čertovy hlavy. Koho však původně zobrazovaly, to se už s určitostí asi nikdy nedozvíme, a vlastně to ani není podstatné. Ať už to byly tváře někoho konkrétního nebo jen umělcova fantazie, nezbývá než před tímto unikátním dílem smeknout pomyslný klobouk. Jedna z legend dokonce tvrdí, že se nechal inspirovat tvářemi některých lidí z Liběchova.

Po sto letech jsou v obci Želízy na Mělnicku opět vidět ze silnice obří pískovcové Čertovy hlavy. Majitel nechal borový les, který unikátní sochařské dílo ukrýval, vytěžit. Zda plastiky už tehdy obestíral borový les, není zcela jasné. Podle pamětníků byl však již jednou v minulosti vykácen. Většina obyvatel vesnice ale nezná hlavy jinak než schované v lese. Nyní na silnici zastavují auta a lidé si prohlížejí 170 let staré dílo sochaře Levého.

Vlastník lesa bude ve svahu nyní vytvářet terasy a celou lokalitu zalesňovat. Podle památkářů, které starosta Drahomír Steinz kontaktoval, skalám přímé slunce neuškodí. Spíše naopak. Je pro ně lepší než vlhko a mech, který se na nich tvořil kvůli neprostupnému lesu. Obec se chce ještě poradit se Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko o tom, jaké typy keřů by se hodily na spodní část kopce. Do budoucna, pokud bude potřeba skály restaurovat, chce obec usilovat o dotace na jejich záchranu. To ale teď není podle starosty Steinze potřeba, nejsou v tak špatném stavu.

Čertovy hlavy jsou volně přístupné a po vykácení borového lesa v roce 2011 jsou dokonale viditelné již ze silnice. Po krátkém, avšak strmém stoupání, se cesta změní v příjemnou procházku lesem, při které narazíte nejen na Čertovy hlavy, ale také na nádherný výhled do údolí Liběchovky.

Čertovy hlavy opravdu připomínají pohádkové bytosti a patří mezi největší z lesních skulptur, měří kolem deseti metrů. Někdo v nich vidí i vodníka s čarodějnicí.

Mapa s vyznačenými turistickými cíli v okolí Želíz. Zdroj: Kudy z nudy

Další díla Václava Levého v okolí

V okolí Želíz a Liběchova lze najít i další díla Václava Levého. Bývalý kuchař nám ve svých sochách zanechal doslova poklad Čertovy hlavy u Želíz nebyly jediným sochařským počinem Václava Levého v tomto kraji. Je toho tady k vidění mnohem více.

Pro ty, kteří si chtějí svůj výlet o něco prodloužit, doporučujeme navštívit jeskyni Klácelka. Od Čertových hlav sejděte na okraj Želíz a pod vedením modré turistické značky objevte toto další dílo Václava Levého. Nejprve dorazíte na Blaník, což je prostor před jeskyní vyzdobený reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého a postavy trpaslíků vytvářejících zbraně pro blanické rytíře. V blízkém okolí jeskyně Klácelka pak sochař vytvořil monumentální plastiky a sochy významných osobností a hrdinů českých dějin - Jana Žižky či Prokopa Holého.

Mnozí tato díla považují za vrcholné dílo Václava Levého. Vstoupíte-li pak do jeskyně zvané Klácelka, prohlédnete si výjevy z básně Ferina Lišák od Františka Matouše Klácela. Odtud také vznikl název jeskyně.

Za zmínku i za shlédnutí stojí i jeskyně Klácelka, jež je vyzdobena reliéfními motivy inspirovanými zvířecím eposem Ferina lišák od Františka Matouše Klácela. Dalšími díly jsou například Harfenice, Sfinga, kaple sv. Máří Magdalény, ale i čeští velikáni, jako Jan Žižka nebo Prokop Holý anebo nepřehlédnutelný devítimetrový přeseknutý had, k jehož zhotovení se prý Levý inspiroval velkým množstvím zmijí vyhřívajících se na zdejších mýtinách. A co by to byl za les bez trpaslíků.... Václav Levý jich tu zanechal několik.

V okolí Želíz a Liběchova lze najít i další díla Václava Levého, jako jsou Had, Harfenice či loupežnická jeskyně Mordloch. Každé z těchto děl odráží bohatou imaginaci a řemeslnou zručnost sochaře.

Od Klácelky nás modrá značka provede pár stovek metrů borovým lesem dolů k silnici, aby nás vzápětí dovedla strmým klikatým stoupáním k obřím Čertovým hlavám.

Od hlav půjdeme po modré dál do nedalekých Želíz a odtud už budeme pokračovat po žluté TZT směrem na Štětí až přijdeme na křižovatku s modrou TZT. Odbočíme vlevo a po cca 250 metrech dojdeme ke kapli sv. Vrátíme se zpět a po dalších 250 metrech už opět i po žluté značce potkáme Harfenici. Jde o malou jeskyňku, zdobenou dnes již velmi nezřetelným reliéfem ženy s harfou a čtyřmi velkými lidskými tvářemi. V době, kdy Levý tvořil toto dílo, byl motiv ženy vydělávající si na obživu hrou na harfu zcela běžný.

Než se nadějeme, dojdeme na rozcestí, kde spatříme po pravé straně po skále lezoucího 9 metrů dlouhého hada. Levého k jeho vytesání mohly vést zmije, které se ve zdejším borovém lese rády vyhřívaly. Zajímavým cílem je také o pár kilometrů dál ležící jeskyně Mordloch. Ta své zvláštní jméno získala proto, že v jejím okolí se kdysi "mordovalo" a v době třicetileté války se tu prý ukrývali loupežníci. S ní ani s blízkým skalním útvarem Sedm chlebů ale Levý už nemá nic společného, i když je jako znalec pískovcových skal nepochybně velmi dobře znal.

Ke žluté značce se v tomto místě připojuje Naučné putování loupežníka Štětky, a po společné cestě dojdeme ke zchátralé Hraběcí kapli. Ta byla postavena na místě, kde byl poddanými zabit v roce 1720 hrabě Jan Vratislav Clary ze Snědovic. Kapli nechala postavit jeho dcera. Cestou ještě potkáme další kapli, tentokrát Mariánskou, stojící na rozcestí se zelenou značkou.

Kudy vede cesta k čertům?

Z centra obce Želízy, kde můžete pohodlně zaparkovat auto, se vydejte směrem k základní škole. Odtud už po modré turistické značce vystoupáte lesní pěšinou až k Čertovým hlavám. Čekají vás asi 3 kilometry poměrně dost fyzicky náročné cesty, pro malé děti nebo kočárky nevhodné. Její konec ale stojí za to. Od skalisek můžete sejít druhou stranou kopce a modrá značka vás dovede až k jeskyni Klácelka.

Výchozím místem našeho výletu je vlaková stanice v Liběchově na železniční trati z Ústí nad Labem do Kolína. Naše první kroky budou směřovat podél železnice okolo zámku, kde Václav Levý začínal jako kuchař, do centra obce k turistickému rozcestí u zdravotního střediska. Než se vydáme za dílem Václava Levého, můžeme se na chvíli podívat po zelené značce k vyhlídce u kaple sv. Ducha, odkud je pěkný rozhled do Polabí s městem Mělníkem a Řípem. Vrátíme se zpět na rozcestí a po modře značeném Okruhu V. Levého se vydáme nejdříve k snad k jeho nejkrásnějšímu dílu, umělé jeskyni s bohatě zdobeným portálem zvanou Klácelka.

Mírně omšelému nádvoří před jeskyní se říká Blaník; spatříte tu postavy z českých národních dějin, například husitské válečníky Jana Žižku a Prokopa Holého, spící blanické vojsko nebo trpaslíky, kovající zbraně. Klácelka je pojmenována po významném českém vlastenci 19. století F. M. Klácelovi. Zatímco Klácel v básni Ferina Lišák kritizoval tehdejší společnost, Václav Levý ztvárnil její epický děj do kamene.

Výlet je dlouhý necelých 16 km a až na 3 kratší výstupy ke kapli sv.

Apel na návštěvníky

Cestování je o objevování, radosti a nezapomenutelných zážitcích. S rostoucím počtem návštěvníků však přichází i zodpovědnost zachovat krásu a klid těchto míst pro budoucí generace. Prosíme vás, během návštěvy těchto krásných míst buďte ohleduplní a respektujte pravidla, parkování, značení a místní obyvatele.

Čertovy hlavy a další díla Václava Levého v okolí Želíz a Liběchova představují klenot českého romantismu a umění, který určitě stojí za návštěvu. Dopřejte si jedinečný výlet do přírody a světa romantického umění a objevte krásy, které naše země skrývá.