Doba dovolených se přiblížila a možná se ptáte, zda máte nárok na dovolenou i ve zkušební době. Zjistit, na co máte přesně jako zaměstnanec nárok, nemusí být úplně snadné. V tomto článku se podíváme na to, jaká pravidla platí pro čerpání dovolené ve zkušební době.
Základní pravidla pro dovolenou
Pokud jste zakotvili v klasickém pracovněprávním poměru, máte zaručenou dovolenou nejméně ve výši čtyř týdnů za rok. Většina zaměstnavatelů ovšem v současnosti poskytuje dovolenou v délce pět týdnů (či více), státní zaměstnanci a další vybrané skupiny to mají zaručené přímo zákoníkem práce. Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.
Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.
Dovolená a dohody o provedení práce (DPP) a dohodách o pracovní činnosti (DPČ)
Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.
Čerpání dovolené ve zkušební době
Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci. Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.
Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.
Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky.
Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů. Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.
Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou. Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou.
Podle zákoníku práce § 217, odst. Kdybyste v práci po dovolené skončili dříve a ukázalo se, že jste čerpali dovolenou, na kterou jste neměli nárok, strhnou vám přečerpanou dovolenou ze mzdy či platu. O poměrnou část dovolené nepřijdete, ani když skončíte v práci před uplynutím zkušební doby.
Sotva jste nastoupili do nového zaměstnání a chcete nebo potřebujete čerpat dovolenou? Zákoník práce to nezakazuje, ač platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se o dovolenou nežádá.
Pokud chcete čerpat dovolenou, musí váš pracovní poměr nepřetržitě trvat nejméně 4 týdny a musíte mít odpracováno nejméně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Zároveň je potřeba mít na paměti, že pokud si dovolenou ve zkušební době skutečně vyberete, prodlouží se vám o dobu nepřítomnosti v práci také zkušební doba.
Zkušební doba je období, během kterého mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jednodušeji ukončit pracovní poměr. Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta.
Zkušební doba není ze zákona povinná, ale pokud ji zaměstnavatel vyžaduje, pak se musí řídit určitými pravidly. V první řadě má omezenou maximální možnou délku na 3 měsíce nebo 6 měsíců u vedoucích pozic. Pokud se jedná o pracovní poměr na dobu určitou, pak zkušební doba nesmí být delší než polovina doby celkové délky pracovního poměru (stále také platí maximální délka 3 nebo 6 měsíců).
A co když pracovní poměr některá ze stran ukončí ještě ve zkušební době, než jste si mohli dovolenou vůbec vyčerpat? Zákoník práce neupravuje dovolenou za odpracované dny, ale pouze dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část.
Od roku 2021 se dovolená čerpá po hodinách, a nikoliv po dnech, jak tomu bylo do roku 2020. Pokud máte pravidelnou pracovní dobu, tuto změnu z roku 2021 nepocítíte, je ale výhodnější pro zaměstnance, kteří pracují na směny nebo chodí do práce na krátký a dlouhý týden. Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
Nastoupili jste do zaměstnání až v průběhu roku? To neznamená, že na dovolenou nemáte nárok, ale bude zkrácena o poměrnou část. Pokud máte plný úvazek, tedy 40hodinový pracovní týden, budete mít po prvních 4 týdnech práce nárok na 13 hodin dovolené. Pokud váš zaměstnavatel nabízí 5 týdnů dovolené za kalendářní rok, zvedne se výměra dovolené na 15 hodin.
O dovolenou můžete dokonce požádat ještě předtím, než vám na ni po 4 týdnech nepřetržitého zaměstnání vznikne nárok. Zaměstnavatel vám podle § 217 odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.
Zákoník práce v § 212 stanoví, že zaměstnanec má nárok nejméně na 4 týdny dovolené v kalendářním roce, tedy na 160 hodin. Stále více zaměstnavatelů ale láká zájemce o zaměstnání na bonusový pátý týden dovolené. Učitelé a pedagogičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené, státní zaměstnanci na 5 týdnů. Zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci nebo pracovníci záchranné služby mají nárok na dodatkovou dovolenou, tedy na týden dovolené navíc.
Od 1. 1. 2024 mají nově nárok na dovolenou také tzv. „dohodáři“, tedy lidé, kteří mají u zaměstnavatele podepsanou dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o provedení činnosti (DPČ).
Zákonné úpravy týkající se volna zaměstnanců prošly v posledních několika letech postupnými změnami. Základní pravidla pro čerpání dovolené zůstávají stejná, a to minimálně čtyři týdny dovolené ročně, z toho alespoň dva týdny souvisle. Od srpna 2024 platí zjednodušení administrativy kolem dovolených.
Pokud máte nárok na pět týdnů volna, čtyři týdny musíte vyčerpat do konce roku, ale pátý týden si můžete nechat na příští rok. Je to jeho právo, nikoli právo zaměstnance.
Existují dvě výjimky, kdy si termín dovolené může určit sám zaměstnanec. První případ nastává v situaci, kdy zaměstnavatel neurčí zaměstnanci čerpání dovolené nejpozději do 30. „V takovém případě vzniká právo určit termín dovolené i zaměstnanci. Právo zaměstnavatele tím však nezaniká. Rozhodující je časové hledisko. Druhá výjimka nastává po skončení mateřské dovolené, před nástupem na rodičovskou dovolenou. V tomto případě si čerpání dovolené určuje zaměstnanec sám. Termín je ale pevně daný. Je to den následující po skončení mateřské.
Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené zejména při celozávodní dovolené, hrozícím propadnutí nevyčerpané dovolené nebo dočasném omezení provozu z organizačních důvodů. „Zaměstnavatel přitom musí dodržet minimálně čtrnáctidenní lhůtu pro oznámení.
Významné změny se týkají rodičů malých dětí. Méně příjemnou novinkou je prodloužení zkušební doby. Běžní zaměstnanci mohou být nyní ve zkušební době až čtyři měsíce místo dosavadních tří.
Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Právní úprava dovolené je popsána zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovená na nejméně 4 týdny (§ 212 ZP odst. 1 ZP). Mnoho zaměstnavatelů jako benefit nabízí dnů dovolené více.
Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.
Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.
Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.
Stejně jako u běžného pracovního poměru platí i během zkušební doby to, že zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc. Pokud během kalendářního roku podá zaměstnanec výpověď, dojde ke krácení dovolené poměrově podle toho, kolik dní bude mít odpracováno. Zbývající dovolenou si může vybrat před skončením pracovního poměru, nechat proplatit, případně po vzájemné domluvě nechat převést k novému zaměstnavateli.
Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty. V případě, že si zaměstnanec svoji dovolenou za daný kalendářní rok nevybere, může si ji nechat převést do dalšího roku. Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené. Oznámit to zaměstnancům musí písemně minimálně 14 dní předem. Například ve směnném provozu se mnohdy jedná o hromadné čerpání dovolené, známé také jako celozávodní dovolená.
Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.Nárok na dovolenou vzniká zaměstnanci po odpracování alespoň 60 dnů u zaměstnavatele v kalendářním roce. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené.
Nárok na dovolenou ve zkušební době je stejný jako u běžného pracovního poměru. Zaměstnanec získává nárok na dovolenou za každý odpracovaný kalendářní měsíc.
Léto je tu a s ním čas dovolených. Možná máte od srpna nastoupit do nové práce a potřebovali byste si během prvního měsíce vzít pár dní volna. Nárok na dovolenou vzniká správně až po odpracování čtyřnásobku týdenní pracovní doby, tedy až když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.Můžete o ni šéfa ale požádat i dřív. Byť jen proto, že si potřebujete vyřídit nějaké obchůzky nebo odvézt děti na letní tábor. Zaměstnavatel vám může (ale nemusí) schválit volno třeba i po pár dnech v práci. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.
Počítejte však s tím, že se vám o dny volna prodlouží zkušební doba.
Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit. Co když zkušební doba skončí dřív? Může nastat i opačná situace. Pracovní poměr jste ukončili vy nebo zaměstnavatel dřív, než jste si mohli dovolenou vybrat. V tom případě vám ji zaměstnavatel musí proplatit.
Jak si vypočítat nárok na dovolenou?
K výpočtu potřebujete znát počet odpracovaných týdnů, týdenní pracovní dobu a roční výměru dovolené v týdnech. Ze zákona je roční výměra dovolené při plném úvazku 4 týdny. Některé firmy však poskytují lidem delší dovolenou.
Příklad Prodavačka v bistru odpracuje každý týden 40 hodin. Po čtyřech týdnech práce bude mít nárok na 13 hodin dovolené.
Začínáte v novém zaměstnání a už máte naplánovanou a zaplacenou dovolenou? Máte vůbec nárok na dovolenou během zkušební doby? Ano, placené volno si dopřát můžete, ale s trochu odlišnými pravidly. Vše důležité okolo nároku na dovolené vám vysvětlíme níže.
Kdy mám nárok na dovolenou ve zkušební době?Řádný nárok na dovolenou však vzniká až po odpracování 60 dnů nepřetržitého pracovního poměru. Pokud je vaše zkušební doba kratší než 60 dnů, nárok proplacení dovolené ve zkušební době nevzniká. Nicméně zákoník práce čerpání dovolené ve zkušební době nezakazuje a s novým zaměstnavatelem se můžete domluvit jinak.
Zaměstnavatel nemusí mít problém poskytnout vám dovolenou mnohem dříve, pokud se s ním domluvíte. Počítejte ale s tím, že vám může být zkušební doba prodloužena o počet dní čerpaného volna.
Pro jednodušší pochopení, jak se počítá zkušební doba, si ukážeme názorný příklad: Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.
Jak vypočítat dovolenou za odpracované dny?
Od 1.1.2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době v roce 2024 tedy potřebujete znát:
- počet odpracovaných týdnů ve zkušební době
- vaši standardní týdenní pracovní dobu
- roční výměru dovolené v týdnech
Minimální zákonná výměra dovolené činí 4 týdny za kalendářní rok, zaměstnavatel vám ale může poskytnout i více - obvykle 5 týdnů a ve státní sféře až 8 týdnů.
Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech
Příklad: Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.
Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)
Pokud se vám nechce pouštět do výpočtu svépomocí, můžete využít dostupné online kalkulačky dovolené. Pokud vám nechce zaměstnavatel přiznat nárok na dovolenou, nebojte se ozvat a případně zvažte i právní poradenství.
Kdy může vzniknout nárok na dovolenou?
Dle zákona vám musí být od zaměstnavatele poskytnuto v některých předem stanových situacích placené volno. Jedná se o následující případy:
- vlastní svatba,
- narození vlastního dítěte,
- úmrtí a pohřeb rodinného příslušníka,
- stěhování.
Ve zmíněných situacích máte ze zákona nárok na 1 až 2 dny volna, bez ohledu na to, zda jste nebo nejste ve zkušební době. Mimo tyto případy vám může zaměstnavatel žádost o dovolenou zamítnout například kvůli nedostatku pracovníků v provozu ve vybranou dobu.
Kdy nárok na dovolenou nevzniká?
Nárok na dovolenou nevzniká, pokud jste našli uplatnění jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Mezi takové činnosti mohou patřit i v současné době populární kurýrní služby nebo jiné profese na volné noze. Tito pracovníci nejsou v pracovním poměru, a tudíž se na ně nevztahují pracovní výhody, které mají zaměstnanci, jako je placená dovolená.
Mám nárok na dovolenou i při výpovědi?
Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.
Vyplatí se čerpat dovolenou ve zkušební době?
Přestože na dovolenou ve zkušební době ze zákona nemáte ihned právo, většina zaměstnavatelů vám přiklepne nárok na dovolenou už první měsíc v zaměstnání. Chtějí novým lidem usnadnit začlenění a dopřát jim odpočinek po náročném začátku. Jestli chcete jít ve zkušební době na dovolenou, je nejlepší to se šéfem předem projednat už při podpisu smlouvy.
Plánujete-li ale odchod po pár týdnech, nemá smysl si dovolenou vybírat. Jak jsme již zmínili výše, zaměstnavatel vám stejně vyčerpanou dovolenou strhne ze mzdy.
Zaměstnanec totiž v tyto dny práci fakticky nekoná a zkušební doba tak neplní svůj účel, tj. Jestliže tedy měla sjednaná zkušební doba skončit například dne 31. 8. 2024, ale v jejím průběhu zaměstnankyně nekonala práci z důvodu celodenní dovolené, a zameškala proto tři pracovní dny (směny), o tuto dobu se jí zkušební doba prodlouží.
Zkušební doba může znamenat měsíce plných nejistot a obav, že o danou pozici přijdete. Určité okolnosti jí však mohou narušit. Jak to tedy funguje v případě nemoci, těhotenství či dovolené?
Když zaměstnanec ve zkušební době onemocní, zkušební doba se mu prodlužuje o neodpracovaný čas. Pro názornost příklad z praxe. Zaměstnanec nastoupí do práce 1. března a je s ním písemně sjednána tříměsíční zkušební doba. V dubnu pracovník na měsíc onemocní. To způsobí, že mu zkušební doba skončí až 1. července, nikoliv 1.
Pokud zaměstnanec onemocní tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku a to do 14. dne nemoci. Pokud skončíte v zaměstnání vztahuje se na vás ochranná lhůta. Ta má za cíl chránit vás před nečekanou událostí ve formě dočasné pracovní neschopnosti vzniklé až po ukončení pracovního poměru. Ochranná lhůta je stanovena na 7 kalendářních dnů ode dne ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, pak délka ochranné lhůty odpovídá délce zaměstnání. Ochranná lhůta však platí jen v případě, že vaše zaměstnání zakládalo účast na nemocenském pojištění.
Do zkušební doby může zasáhnout také těhotenství, které vašeho zaměstnavatele pravděpodobně nepotěší. V první řadě je nutné zmínit, že vy nemáte povinnost zaměstnavateli tuto skutečnost oznamovat. Proto si můžete tuto novinku nechat pro sebe dokud vám zkušební doba neskončí. Jakmile totiž máte po zkušební době, zaměstnavatel vás už propustit nemůže. Je ale třeba počítat s tím, že pokud zaměstnavatel o vašem těhotenství neví, nevztahují se na vás opatření k ochraně těhotných zaměstnankyň.
Co když ale zaměstnavateli těhotenství oznámíte už ve zkušební době? Zaměstnavatel vás z důvodu těhotenství propustit nesmí, protože by se jednalo o diskriminaci. Pokud se domníváte, že jste dostali výpověď kvůli těhotenství, můžete se bránit. Jedná se o diskriminaci, která je zakázaná.
Ze zákona máte právo na placenou dovolenou po odpracování 21 dnů, což často znamená vznik nároku na dovolenou v průběhu zkušební doby. Konkrétně to funguje tak, že v případě, že jste zaměstnání na plný pracovní úvazek ve standardní délce 40 hodin týdně, získáváte po odpracování 21 dnů nárok na 1,5 den dovolené, pokud zaměstnavatel poskytuje minimální dovolenou stanovenou zákonem v délce 4 týdny.
V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat. V případě, že máte již naplánovanou a zaplacenou dovolenou ještě před nástupem do nového zaměstnání, pak to, zda vám zaměstnavatel vyhoví, záleží pouze na něm a na vaší domluvě.
V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Je ale velmi nepravděpodobné, že při tak málo odpracovaných dnech zaměstnavatel zaměstnanci bez předchozí domluvy čerpat dovolenou ve zkušební době vyhoví.
Shrnutí nejdůležitějších bodů
Níže v tabulce naleznete shrnutí nejdůležitějších bodů týkajících se dovolené ve zkušební době:
| Bod | Popis |
|---|---|
| Nárok na dovolenou | Vzniká po odpracování čtyřnásobku týdenní pracovní doby (min. 4 týdny nepřetržitého pracovního poměru). |
| Dovolená a DPP/DPČ | Od roku 2023 mají nárok na dovolenou i zaměstnanci s DPP/DPČ, pokud splní zákonné podmínky (min. 4 týdny trvání dohody a odpracování 4násobku týdenní pracovní doby). |
| Prodloužení zkušební doby | O dobu čerpání dovolené se prodlužuje zkušební doba. |
| Výpočet dovolené | Od roku 2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoliv ve dnech. Používá se vzorec: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech. |
| Dohoda se zaměstnavatelem | Čerpání dovolené ve zkušební době závisí na dohodě se zaměstnavatelem. |
| Proplacení nevyčerpané dovolené | Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. |
Zanechat komentář