Tento článek se zaměřuje na problematiku čerpání dovolené pedagogických pracovníků ve školách v České republice. Představíme si několik praktických situací, které mohou ve školském prostředí nastat, a zaměříme se také na specifickou roli ředitelů škol v této oblasti.
Vnitřní Předpis Školy o Poskytování Dovolené
Tento vnitřní předpis upravuje nárok na poskytování dovolené zaměstnanců, kteří jsou v pracovněprávním vztahu se školou (dále jako "Škola" nebo též jako "zaměstnavatel"). Je vydáván na základě ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákoník práce").
Délka Dovolené
- Dovolená pedagogických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce.
- Dovolená ostatních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce.
Určení Doby Čerpání Dovolené
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, přičemž se postupuje podle následujících pravidel:
Pravidla pro Určování Doby Čerpání Dovolené
- Ředitel školy určuje dobu čerpání dovolené pedagogických pracovníků zpravidla na dobu školních prázdnin, a to zejména s ohledem na zabezpečení výchovy a vzdělávání dětí, žáků a mládeže.
- V období školního vyučování může zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen v odůvodněných případech.
- U pedagogických pracovníků ve školských zařízeních s celoročním provozem určuje zaměstnavatel dovolenou v průběhu celého školního roku.
Oznámení Doby Čerpání Dovolené
Určenou dobu čerpání dovolené oznamuje ředitel školy svým podřízeným písemně nejpozději alespoň 14 dnů předem. Při určení čerpání dovolené přihlédne ředitel školy k žádostem zaměstnanců o čerpání dovolené a dále k provozním důvodům.
Změna Doby Čerpání Dovolené
Změnit určenou dobu čerpání dovolené a odvolat zaměstnance školy z dovolené lze jen ve výjimečných případech. V takovém případě je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Povinnosti Zaměstnavatele
Ředitel školy je povinen:
- Určit zaměstnanci čerpání celé výměry dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo.
- Respektovat oprávněné zájmy zaměstnance při určování čerpání dovolené.
- Vyhovět žádosti zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnance o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené.
Omezení pro Určení Doby Čerpání Dovolené
Ředitel školy nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec školy:
- Vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení.
- Je uznán dočasně práce neschopným.
- Je na mateřské nebo rodičovské dovolené.
Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance školy lze určit zaměstnanci školy čerpání dovolené jen na jeho žádost.
Svátek v Době Dovolené
Připadne-li v době dovolené zaměstnance školy svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci školy náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Zaměstnanci školy, který nemohl dovolenou vyčerpat do konce kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na žádost zaměstnance do dalšího kalendářního roku, musí být dovolená poskytnuta nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Ředitel školy určí zaměstnanci čerpání této dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je v takovém případě zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
Změny v Právní Úpravě
V případě, že dojde ke změnám v právní úpravě, které budou mít za následek, že některá z ustanovení tohoto vnitřního předpisu bude třeba uvést do souladu s právními předpisy, pak je ředitel školy povinen bez zbytečného odkladu vydat nový vnitřní předpis.
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům (např.
Příklady z praxe
Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj.
Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2024 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj.
Pevně věříme, že i díky našemu shrnutí zákonných pravidel budete vědět, jak máte správně postupovat, a že budete „v obraze“ i ohledně novinek z této oblasti, které vám mohly v lednu letošního roku v uniknout.
Čerpání dovolené ve školním prostředí, které je v podstatné míře ovlivňováno pevně danými prázdninami, nepředstavuje ve školní personalistice příliš problematickou oblast. I tak však mohou nastat situace, které na první pohled nejsou tolik známé a u nichž by mohlo dojít k nesprávnému postupu ze strany personalistů a ředitelů škol - např.
Zanechat komentář