Je tu léto a čas dovolených. Dovolená ale není jen otázkou zájezdu nebo prodlouženého víkendu. Nabídka takových balíčků je v zahraničí poměrně široká. Objednají si letenku a hotel zvlášť, nebo tráví víkend sami.
Kam vyrazit?
Možností je mnoho:
- K moři
- Do evropské metropole (většinou na víkend) - letenku a nocleh v hotelu na 3 noci
- Na hory
- Po památkách
Pokud máte rádi hlavně chození po památkách, můžete navštívit evropské metropole. Můžete však jet také na hory. Evropy a zde pak vlakem navštěvují různá města. Můžete také strávit dovolenou na výletní lodi (cruise ship / cruise liner). Slovo hiking znamená ‘pěší turistika’.
Dovolená se dá ale trávit také doma, nebo navštěvují svoji rodinu. Většinou trvají jeden nebo dva týdny. Přesný termín se různí.
Druhy dovolené
Kromě klasické dovolené existují i jiné formy:
- Dovolená na zotavenou
- Mateřská dovolená
Dovolená na zotavenou je formou dovolené. Mnohdy se označuje pouze slovem dovolená, bez přívlastků. Délka dovolené na zotavenou se v různých zemích liší. V Evropě to bývá nejčastěji v délce mezi 4 až 6 týdny ročně. V Česku je základní výměra dovolené čtyři týdny. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí osm týdnů v kalendářním roce. Domníváme se, že mateřská dovolená musí být s otcovskou dovolenou spojena. Lepší mateřská dovolená a zavedení placené otcovské dovolené jsou rozumnou investicí. Podporuji zavedení otcovské dovolené, která bude hrazena podobně jako mateřská dovolená.
Historie dovolené
Vznik dovolené je spojen se vznikem zaměstnanecké formy práce. Zpočátku měli nárok na dovolenou jen učitelé (kde to bylo dáno sezonní povahou této práce, protože děti mohly chodit do školy jen tehdy, když měly volno od práce v hospodářství), úředníci a železničáři, později si ji vymohli i dělníci. Koncem 19. století Ottův slovník zmiňuje dovolenou jen u vojáků, důstojníků a úředníků, přičemž důstojník měl nárok na dovolenou dvakrát dva týdny a každý druhý rok ještě 8 týdnů navíc, pokud to služba připouštěla. Ve 20. století se dovolená začala objevovat v pracovních smlouvách některých zaměstnavatelů, v Rakousku na ni měli od roku 1910 nárok i obchodní pomocníci. Československý zákon z roku 1925 přiznal nárok na placenou dovolenou všem zaměstnancům, přičemž podle délky nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele se pohybovala mezi 6 a 8 dny, u učňů 8 dní. Levicové režimy a strany si sjednocením a rozšířením zákonné dovolené zvyšovaly podporu dělníků. Dovolenková turistika byla v 19. století ještě výsadou zámožnějších lidí, turistický průmysl zaměřený na dovolenkové pobyty se plně rozvinul až v 60. letech 20. století.
Právní aspekty dovolené
Dovolenou určuje podle rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel, přičemž je nutné přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak k oprávněným zájmům zaměstnance. Určena by měla být tak, aby zaměstnanec mohl v příslušném roce vyčerpat alespoň čtyři týdny dovolené, která mu za daný rok přísluší. Pokud byl zaměstnanec v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dní, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého roku. Poměrná část činí za každý odpracovaný měsíc jednu dvanáctinu dovolené, která by náležela za celý rok. Základní výměra pro všechny zaměstnance jsou čtyři týdny za rok, jestliže by ale šlo o zaměstnance např. státu, obcí, krajů či příspěvkových organizací, jde o pět týdnů ročně. V případě, kdy zaměstnavatel chce vyhlásit hromadné čerpání dovolené (tzv. celozávodní dovolená), nemusí být podstatné.
Také je třeba připomenout, že slovíčka jako holiday, tour, trip nebo cruise se pojí s předložkou on. Jako poslední zmíníme mateřskou dovolenou. ‘leave’, protože ‘leave’ označuje určitou ‘propustku’ apod.
Kam na dovolenou v Česku?
| Skupina zaměstnanců | Délka dovolené |
|---|---|
| Zaměstnanci obecně | 4 týdny |
| Zaměstnanci státu, obcí, krajů | 5 týdnů |
| Pedagogičtí pracovníci a akademici VŠ | 8 týdnů |
Zanechat komentář