Nyní se vše vrací zpět do normálu a podle ředitelky Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy Pavly Pelánové bude nakonec i letošní turistická sezona v kraji podobná těm v předchozích letech.
„Pokud mluvíme o kraji bez města Brna, neočekáváme dramaticky jiná čísla návštěvníků. Hranice se sice postupně otevírají, na turisty z mimoevropských zemí si ale ještě zřejmě budeme muset počkat. O region jako takový se, s výjimkou Brna, nebojím. Téměř osmdesát procent návštěvníků je tuzemských. Možná jich bude letos trochu méně, protože se ještě budou bát jezdit, ale dramatickou změnu co do návštěvnosti oproti třeba loňsku nepředpokládám. Některé ubytovací kapacity už teď mají téměř plno. Většinou jde o vinařské domky, apartmány, penziony.
Brno jako výjimka
Brno má nyní velký problém. Velké brněnské hotely jsou koncipované především na zahraničního byznys návštěvníka, který do města jezdil na konference, na veletrhy. A s jeho příjezdem to bude v následujících měsících, ne-li do konce roku, mizerné.
Velké firmy mají stále zákaz cestování, mnoho z nich si zvyklo na videokonference. Navíc, na výstavišti byly až dosud všechny veletrhy zrušené, možná na podzim bude Mezinárodní strojírenský veletrh, ale i ten zřejmě s daleko nižší návštěvností oproti minulým ročníkům. Musí se alespoň v rámci možností snažit přeorientovat i na volnočasového turistu, dokonce i na rodiny. Nějak je oslovit, aby přijely na výlet na dva, tři dny do Brna.
Brno mělo vždy spíše individuálního turistu, v posledních letech jsme dokonce zaznamenali rychle rostoucí čísla i ze zemí, jako je Jižní Korea nebo Japonsko. I brněnské Turistické informační centrum, které má na starosti turistickou nabídku města, se dlouhodobě orientuje spíše na individuála, který jede za fantastickou gastronomií a barovou scénou.
Jižní Morava láká rodiny a milovníky vína
Pro zbytek kraje, který zaštiťujeme my, jsou typickými návštěvníky rodiny s dětmi, starší aktivní páry, či mladí dospělí. Ti všichni nejčastěji směřují za vínem či na cyklo. Brno jim má co nabídnout. Vida! Science Centrum, přehradu, Špilberk, uvolněnou atmosféru a živé centrum města.
Můžou se ubytovat ve špičkovém zařízení, využít skvěle vybavené zázemí hotelu i města, a jezdit na výlety do okolí Brna. Vzhledem ke strategické poloze města se dá s přehledem zvládnout sever i jih kraje.
Preference ubytování se mění
To, že se některé věci mění, je vidět už teď, třeba u ubytovacích zařízení. Lidé spíš upřednostní ubytování v soukromí, kempy před hotely, kde se na snídani sejdou desítky lidí.
Opatření proti přetíženosti turistických cílů
Co se týče přeplněnosti některých turistických cílů, Centrála cestovního ruchu se od loňska snaží turisty nalákat na méně známá místa. Loni jsme začali s kampaní Z jiného úhlu, ve které jsme představovali méně známé lokality, abychom ulevili těm nejpřetíženějším. Přidali jsme se tak k celosvětovému trendu. V současnosti se hodně skloňuje fenomén overtourism a jih Moravy není výjimkou.
Nyní jsme k tomu kvůli koronaviru ještě přidali nabídku výletů Mimo davy, šlo hlavně o výlety do přírody. Co se týče výsledků, tak se přetížení určitě daří snižovat. Nejcitelnější je to určitě v Mikulově a Lednicko-valtickém areálu. Tam to v sezoně doslova praská ve švech a už jsou potřeba i infrastrukturní řešení. V Lednici není kde v létě zaparkovat.
Tip na méně známé lokality
Určitě bych pozornost upnula ke Znojmu, které je nádherné, má řadu úžasných památek a turistické zázemí na vysoké úrovni. Navíc leží v blízkosti národního parku Podyjí. Slovácko je zase takzvaným Moravským Toskánskem, poutá svými svébytnými folklorními tradicemi. Neprávem velmi opomíjený je rovněž sever od Brna. Blanensko, Boskovicko.
Nedostatky v zázemí a gastronomii
Kromě krásných míst ale turisté zřejmě očekávají i dobré zázemí, ubytovací kapacity, restaurace. To je obrovský problém, se kterým se potýkáme. Když někam turistu posíláme na výlet, samozřejmě musíme dbát na to, aby se tam měl kde najíst, přespat. Třeba na Slovácku a Znojemsku už síť takových podniků začíná vyrůstat jako houby po dešti, sever od Brna v tomto směru stále pokulhává.
Z celého kraje se nám sešly stovky nominovaných podniků, jsou ale oblasti, kde je nabídka koncentrovanější, a někde jsou naopak úplné díry. Třeba na zmíněném severu od Brna jsou dobrých restaurací a kaváren pouhé jednotky. Přitom lidé jsou za dobrým jídlem schopní kvůli návštěvě nějaké restaurace ujet i desítky kilometrů.
Co mi pak ve všech zúčastněných podnicích chybělo, jsou bistra. Většinou nabízí burgery, italskou kuchyni, ale stále chybí dobře zvládnutá česká a moravská kuchyně. A taky podniky, které by se soustředily na lokální výrobky.
Glamping jako šance pro region
Kdyby se našli šikovní podnikatelé, kraj by mohl úspěšně naskočit na aktuální trend glampingu, tedy glamour kempingu, při kterém se nabízí luxusní ubytování na netradičním místě. A který má velké opodstatnění ve chvíli, kdy se turismus přesouvá od masovek k hledání individuálního zážitku. Jih Moravy má spoustu krásných panoramatických míst.
Velký potenciál má folklor. K lákání na něj se ale musí přistupovat citlivě. Pravý folklorista nechce být opička pro turisty. Mojí srdcovou záležitostí je Slovácko, jeho ráz, folklor, cimbálová muzika. Miluji také sever od Brna, lesy kolem Jedovnice, Rudice, Blanenska.
Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2021-2025
Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2021-2025 je dokument, který představuje vizi, strategické cíle, priority a aktivity pro cestovní ruch v nadcházejících letech. Má za cíl navázat na aktivity realizované v letech 2016-2020 a podpořit tak další rozvoj cestovního ruchu, prověřit a aktualizovat profilaci města v této oblasti, stanovit cíle pro následující období a také definovat kroky, které k těmto cílům povedou.
V tomto strategickém dokumentu nechybí ani analýza stávajícího stavu a vymezení kompetencí jednotlivých subjektů, které do oblasti cestovního ruchu ve městě Brně vstupují.
„Při tvorbě programu jsme vycházeli z analýzy koncepce zpracované agenturou CzechTourism a z dat a informací, které vyplynuly ze setkání pracovních skupin a v neposlední řadě ze strukturovaných hloubkových rozhovorů s hlavními aktéry cestovního ruchu, kterými jsou například TIC BRNO, Centrála cestovního ruchu-Jižní Morava, DMO Brněnsko a Jihomoravský kraj,“ vysvětlila zastupitelka pro marketing a cestovní ruch Kristýna Černá.
Cíle programu
Jedním z cílů Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2021-2025 je vrátit cestovní ruch v Brně na úroveň z roku 2019. Od roku 2015 totiž návštěvnost města meziročně rostla, v roce 2019 sem přijelo více než 850 tisíc hostů, kteří zde strávili dohromady více než 1,5 milionu nocí.
V minulém roce poklesl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních celkově o více jak 60 % (ve srovnání s rokem 2019). Přičemž propad zahraničních turistů byl obrovský, o více jak 75 %, domácích turistů přijelo loni téměř o polovinu méně než v roce 2019. V Brně také kleslo množství konferencí a kongresů, a to zhruba o 70 %, pokles konferenčních a kongresových návštěvníků je stejně velký.
„Situace se radikálně změnila v okamžiku, kdy nám všem do života vstoupila pandemie covidu. Od té doby chybí ve městě business klientela, která mířila na veletrhy. Naší snahou je, aby se o Brně znovu mluvilo nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí jako o městě s unikátní architekturou, živým centrem a místem se skvělými bary a kavárnami,“ sdělila primátorka Markéta Vaňková.
Že je tento strategický dokument důležitý, dokládá i fakt, že cíl Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2016-2020 se podařilo naplnit. Konkrétně u zvýšení návštěvnosti města Brna do konce roku 2020 celkově o 25 %. U domácích návštěvníků o 20 %, u zahraničních o 30 %. Snahou města bylo zaujmout specifické cílové skupiny, aniž by se srovnávalo s Prahou a Vídní.
Na základě unikátnosti a místní atmosféry se podařilo do konce roku 2020 tento cíl naplnit, pozornost je tak nutné zaměřit nikoliv na kvantitativní, ale kvalitativní ukazatele. Kromě návštěvnosti se také podařilo v minulém období splnit marketingovou prioritu, kdy je Brno určeno primárně mladým, prezentuje se autenticky, s vtipem a nadhledem.
Zanechat komentář