Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista a UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.
Podle této definice mezi turisty nepatří migranti, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“). Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.
Základní pojmy v cestovním ruchu
- Turista: Dočasný návštěvník dané destinace, který v místě realizace cestovního ruchu uskuteční alespoň jedno přenocování a stráví zde dovolenou maximálně do 1 roku.
- Výletník: Účastník cestovního ruchu, který se zdrží v místě realizace cestovního ruchu pouze 1 den bez přenocování.
- Rezident: Osoba, která žije v dané zemi alespoň 1 rok (z pohledu zahraničního cestovního ruchu). V domácím cestovním ruchu je rezident vymezen lhůtou 0,5 roku.
Význam cestovního ruchu
Cestovní ruch je významnou ekonomickou činností. V roce 2019 dosáhl v ČR 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty. Během pandemie koronaviru v roce 2021 se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství a jeho podíl na tvorbě HDP ČR se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). Zaměstnanost v oboru cestovního ruchu činila 215,2 tisíce osob, což představuje 4 % zaměstnanosti v ČR.
Je důležité se zabývat také negativními dopady cestovního ruchu a umět reálně hodnotit jeho mimokomerční přínos. V celosvětovém srovnání mají svými hodnotami největší význam pro využití cestovním ruchem dva podnební pásy - mírný a subtropický. V ostatních podnebných pásech jsou klimatické hodnoty pro masový cestovní ruch a dlouhodobější pobytu nevhodné kvůli extrémně vysokým teplotám, přílišné vlhkosti vzduchu nebo naopak velkému suchu.
Druhy turismu podle místa realizace
- Domácí cestovní ruch: Aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území.
- Zahraniční cestovní ruch: Turismus, při kterém dochází k překročení hranic státu a má dvojí charakter:
- Výjezdový turismus: Zahrnuje výjezdy občanů sledované země do zahraničí.
- Příjezdový turismus: Zahrnuje aktivity spojené s příjezdem zahraničních turistů na území sledovaného státu. Specifickou formou je tranzitní turismus, který zahrnuje průjezd zahraničních turistů přes danou zemi, která není cílovou destinací.
- Vnitrostátní (vnitřní) cestovní ruch: Souhrn aktivit spojených s domácím a příjezdovým cestovním ruchem.
- Národní cestovní ruch: Souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým cestovním ruchem.
Druhy turismu ve vztahu k platební bilanci státu
Platební bilance státu je vztah mezi součtem peněžních příjmů, které přicházejí do určité národní ekonomiky ze zahraničí, a součtem peněžních výdajů do zahraničí.
- Příjezdový cestovní ruch (aktivní CR): Aktivity spojené s příjezdem zahraničních osob do dané země, jejichž výdaje na produkty turismu znamenají příliv devizových prostředků a aktivně (kladně) ovlivňují platební bilanci.
- Tranzitní cestovní ruch: Aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi. Z pohledu platební bilance znamená tranzitní cestovní ruch přínos a je proto součástí aktivního cestovního ruchu.
- Výjezdový cestovní ruch (pasivní CR): Aktivity spojené s výjezdem občanů určité země do zahraničí. Tento turismus je z pohledu platební bilance spojen s vývozem devizových prostředků, čímž působí na platební bilanci pasivně.
Druhy turismu podle toho, kdo ho platí
- Komerční (dříve volný): Veškeré náklady jsou hrazeny z disponibilních příjmů domácnosti účastníka turismu.
- Sociální (dříve vázaný): Náklady jsou zcela nebo částečně hrazeny jiným subjektem, ne přímo klientem. Jedná se o komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči, kongresový cestovní ruch atd.
Typy turismu podle způsobu zajištění cesty
- Organizovaný: Zajišťován zprostředkovatelskými subjekty, většinou nákup zájezdů přes cestovní kanceláře.
- Neorganizovaný: Účastník si zabezpečuje cestu a pobyt vlastními silami. I v tomto případě si ovšem klient může koupit jednotlivé služby cestovního ruchu u zprostředkovatele, např. nákup letenky.
Typy turismu podle věku účastníků
- Turismus dětí: Organizované pobyty dětí do 15 let vždy pod dozorem dospělých osob (ale bez rodičů) v podobě školních výletů, škol v přírodě, letních prázdninových táborů.
- Turismus mládeže: Většinou mládež ve věku 16 - 26 let, neupřednostňují organizované zájezdy, ale cestovní agentury jim zabezpečují jednotlivé služby, např. i brigády a studijní pobyty v zahraničí.
- Turismus rodin s dětmi: Obsah a struktura služeb jsou přizpůsobeny potřebám dětí, jedná se spíše o individuální turismus, nikoliv skupinový.
- Turismus osob v produktivním věku: Velmi početná skupina osob v produktivním věku s dostatkem volného času i disponibilních prostředků. Tato skupina je nejméně homogenní, těžce lze najít společné rysy, které by ji spojovaly.
- Turismus seniorů: Velmi početná a perspektivní skupina turistů, kteří mají především čas a chuť cestovat. Stanovení věkové hranice je problematické.
Typy turismu dle délky pobytů
- Jednodenní: Turismus realizovaný v rámci 24 hodin, tj. bez přenocování.
- Krátkodobý: Turismus zahrnující jedno až tři přenocování v rámci cesty.
- Dlouhodobý: Turismus zahrnující 4 a více přenocování, avšak celková délka pobytu je omezena v rámci domácího turismu na délku 6 měsíců a v rámci mezinárodního turismu délkou 1 rok.
Typy turismu podle charakteru cílového místa pobytu
- Městský turismus: Má převážně charakter kratších pobytů (city breaks). S městským prostředím je spojena celá řada typů turismu, jako např. kulturně-poznávací, společenský turismus spojený s návštěvou významných kulturních událostí, gurmánský turismus, profesně orientovaný turismus apod.
- Venkovský turismus: Patří sem vesnický turismus, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření. Je realizován mimo urbanistické celky v ekologicky příznivém prostředí venkova.
- Turismus ve střediscích turismu: Je vázán na komplexní střediska (resorty), která obsahují kompletní nabídku služeb cestovního ruchu. Jedná se o resorty lázeňské, sportovní, přímořské nebo zábavní.
Typy turismu podle převažujícího motivu (důvodu cesty)
Dle Světové organizace turismu (UNWTO) je zejména pro statistické účely používáno následující členění:
- Osobní:
- Dovolená, volný čas, rekreace
- Návštěva příbuzných a známých
- Vzdělávání a školení
- Zdravotní turismus
- Náboženský a poutní turismus
- Nákupní turismus
- Tranzitní turismus
- Obchodní a profesní turismus: Většinou není realizován ve volném čase, je určen pro uzavřenou skupinu účastníků a vyžaduje individuální přístup ze strany organizátorů. Bývá označován jako MICE turismus.
Specifické formy cestovního ruchu
Vesmírný turismus
Vesmírný turismus je cesta do vesmíru s rekreačním účelem. Je zde několik typů vesmírného turismu:
- Suborbitální lety: Tyto takzvané skoky dosahují k nebo nad hranici vesmíru, ale nedokončí ani jednu orbitu kolem země. Pasažéři jsou schopní zažít stav beztíže.
- Orbitální lety: Na rozdíl od suborbitálních skoků je plavidlo při tomto výletu umístěno na stabilní oběžnou dráhu a ukončí alespoň jednu celou orbitu země.
- Cesta na Měsíc: Nejlepším příkladem je let kolem Měsíce, případně rovnou přistání na Měsíci.
V roce 2021 má vesmírný turismus své limitace, kterými nejsou jen finanční nároky. Všichni adepti musí mít perfektní zdravotní stav a musí bezchybně znát fyziologii lidského organismu, aby se v případě komplikací mohli dorozumět s personálem na Zemi. Potíží může být i obdoba mořské nemoci. Tak zvaná kosmická nemoc se projevuje až u poloviny všech lidí ve vesmíru a je spojená s adaptací na stav bez tíže. Stav trvá prvních pár dní cesty. Proti příznakům této nemoci se používá obdoba kinedrylu. Adepti také musí projít kurzem astronavigace včetně znalostí Astro dynamiky.
Definice vesmírného turisty není přesně ustanovená. Všichni turisté k současnému dni prováděli nějaký typ výzkumu a byli tedy spíše součástí mise než turisté. Oficiálním názvem NASA a Roskosmosu pro tyto lidi je tedy „účastník letu“. Další používaný termín je „komerční astronaut“ - to je trénovaný člen posádky soukromě financovaného letu. Těch je zatím 7 (2021).
Vliv přírodních podmínek na cestovní ruch
Pevnina je nezbytnou základnou pro fyzickou existenci člověka. Morfologická rozmanitost povrchu spolu s podnebím stále do značné míry určuje jeho život. Na přelomu 19. a 20. století má konkrétní vliv na charakter a kvalitu pobřeží povrchových vod a tím i na cestovní ruch. Minimální hodnotu mají pobřeží bažinatá, skalnatá, strmá a těžko přístupná z vnitrozemí. Největší hodnotu mají písčité pláže a to podle rozsahu a atraktivit v blízkosti („černé pláže“ jsou tvořeny vulkanickými písky - Kanárské ostrovy, Santorini), ovšem za předpokladu příznivých klimatických podmínek.
Náročná kritéria splňují především pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku (Makarská riviéra), francouzská Riviéra, španělské pobřeží na jihovýchodě, egejské pobřeží Řecka včetně ostrovů a jih portugalského pobřeží při Atlantiku. Méně atraktivní, ale jinak vhodné pro rekreační účely jsou pobřeží oblasti Černého moře. Vhodné podmínky mají pobřežní oblasti při Biskajském zálivu, pláže Normandie a jihovýchodní Anglie.
Relativní výšková členitost uplatňuje se v cestovním ruchu přes makroformy reliéfu, z jednotlivých prvků má funkční využití především relativní výšková členitost, u středohor nemusí být vázána na nadmořskou výšku, ale i na modelační vliv klimatu. Velehory mají zvláštní charakter - ostré hřebeny, skalní štíty a stupně. Obzvláště ty části, které vystupují nad hranici lesů. Drsné klimatické podmínky a charakter reliéfu omezují funkční využití ve vrcholových partiích na náročnou turistiku a horolezectví. Intenzivní využití je poskytováno ve nižších a středních polohách.
Pro většinu populace vyspělých zemích, žijících v nížinných oblastech, jsou přitažlivé horské oblasti, protože v horách nachází relativně nedotčenou přírodu. V horách je možné realizovat formy cestovního ruchu, pro které jsou níže položené oblasti nevhodné. Nížiny se využívají se jako odpočinkové oblasti. Nepříliš členěná krajina, využívá se pro pěší turistiku a rodinnou rekreaci. Jedná se o plošně rozsáhlejší oblasti a střediska cestovního ruchu jsou v nich většinou rozptýlenější, menší a klidnější.
Zvláštní útvary, které byly vytvořeny geologickým vývojem, tektonikou, působením ledovců lákají návštěvníky. Vzhledem k tomu, že jejich rozsah v dopravně přístupných oblastech není velký, jsou zpravidla intenzívně využívány. Ve vysokohorských oblastech Evropy (Alpy, Pyreneje, Karpaty) to vedlo k orientaci zdejšího hospodářství na potřeby cestovního ruchu. V předhůřích a údolích vznikla střediska městského charakteru. Návštěvnost je někdy taková, že s sebou přináší řadu negativních rysů. Proto je nutné regulovat návštěvnost k ochraně přírodních zvláštností.
Lesy jako celek mají menší vliv na rozmístění cestovního ruchu. Ve vyspělých zemích mají lesní porosty značný význam pro letní rekreaci a turistiku městské části populace. I některé rostlinné druhy a společenstva jsou objektem zájmu cestovního ruchu pokud nejde o oblast se zákazem přístupu veřejnosti. Světově proslulé jsou atraktivní porosty sekvojí v národním parku Muir Woods u San Francisca, obřích sekvojovců v národním parku Sequoia v Kalifornii.
Živočišstvo se v cestovním ruchu uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Nejčastější jsou cesty turistů za exotickou zvěří především do afrických národních parků a rezervací. K nejnavštěvovanějším národním parkům patří Serengeti v Tanzanii a Krugerův národní park v Jihoafrické republice, sem jsou pořádány fotografické a turistické „safari“ - tato forma cestovního ruchu má pro řadu afrických zemí velký ekonomický význam.
Kulturní a společenské podmínky cestovního ruchu
Kulturní a společenské podmínky uspokojují hlavně poptávku po poučení a zábavě, uplatňují se přitom různorodé zájmy účastníků. Ve srovnání s přírodními podmínkami jsou výsledkem společenské činnosti prováděné v různých uměleckých i jiných hodnot a společenských, zábavních a kulturních akcí. Jejich hodnotu zvyšuje také skutečnost, že se vyskytují v oblastech přitažlivých i z hlediska přírodních podmínek, mnohé z nich mohou mít jen doplňkový význam pro jiné formy cestovního ruchu.
Památky mají největší význam. Jejich využití cestovním ruchem je dáno zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Velký význam mají jen ty nejcennější a nejproslulejší, ostatní fungují jako doplňující atraktivity. K nejpřitažlivějším patří architektonická díla historických slohů, moderní architektury, ale i různé užitkové stavby jako samostatné objekty nebo soustředěné do určitých komplexů. Předmětem zájmu je také jejich sochařská, malířská a řezbářská výzdoba. Modernizace dopravy umožnila rozšířit dostupnost těchto památek.
Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit, většina z nich vystupuje jako doplněk jiných památek. Pro mnohá kulturní zařízení je typický bodový - střediskový charakter rozmístění. Podle typu se pak dělí na zařízení, které soustřeďuje sbírky různého druhu jako jsou muzea, galerie, knihovny aj. a zařízení, jejichž prostřednictvím se realizují kulturní a jiné akce to jsou např. divadla, kina, koncertní síně. Největší význam pro cestovní ruch mají muzea a galerie různých kategorií více či méně specializovaných. Na vedoucím místě je se svoji proslulostí pařížský Louvre - nachází se zde umělecká díla ze sbírky Františka I. s proslulou Monou Lisou.
Význam některých měst znásobují divadelní a operní představení a koncerty, také hudební a jiné festivaly. K světově významným scénám patří: Velké divadlo v Moskvě, Metropolitan Opera v New Yorku, milánská La Scala atd. Náboženské slavnosti a poutě měly již v minulosti masový charakter, v dnešní době jim zůstává jejich duchovní charakter, ale jinak jsou doprovázeny rysy, které jsou typické pro moderně organizovaný cestovní ruch. Jejich pověst a přitažlivost je dána tradicí, zjevením a tzv. zázraky.
V souvislosti s masovou účastí obyvatelstva na podnicích tohoto druhu roste i význam těchto zařízení v cestovním ruchu. Počet diváků je mnohonásobně vyšší než počet těch, kteří se zajímají o náročnější formy společenského vyžití, proto zařízení, která jsou budovaná pro tyto účely dosahují mnohdy kolosálních rozměrů. Olympijské hry, světová nebo regionální mistrovství různých sportů soustřeďují do míst konání velký počet diváků. Řadí se k nim tradiční karnevaly, býčí zápasy ve Španělsku a Mexiku atd.
Z hlediska realizace cestovního ruchu se stávají stále významnějšími oblasti s vhodnými hydrologickými podmínkami. Zpravidla vytvářejí předpoklady pro bodovou koncentraci cestovního ruchu, to platí především o minerálních pramenech s léčebnými účinky. K historicky nejstarším centrům cestovního ruchu patří lázeňská střediska, která vznikla na podzemních vodách. Celoroční provoz jim umožňuje stálé vyvěrání pramenů, letní využitelnost je však vyšší. Většina lázeňských slouží hlavně k potřebám vnitrostátního ruchu. Relativně malý počet těchto středisek díky kvalitě svých pramenů a tradici, se vyvinul v centra mezinárodního významu (Vichy ve Francii, Wiesbaden v Německu a v České republice Karlovy Vary a Mariánské Lázně).
Pro cestovní ruch jsou velmi atraktivní gejzíry (= další typy pramenů podzemních vod). Sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, které vytvářejí předpoklady pro areálové rozmístění jeho realizace. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů jako je například teplota a čistota vody, kvalita pobřežních pláží apod. jsou z povrchových vod nejpřitažlivější a to především z hlediska dlouhodobých pobytů. Z celosvětového srovnání zaujímá nejvýznamnější postavení Středozemní moře k jehož pobřeží se soustřeďuje polovina mezinárodního cestovního ruchu Evropy. Příčina je v kvalitě jeho pobřežních vod tzn. vysoká teplota, v létě až 24-28 °C, vysoká slanost i s léčebnými účinky, vesměs výtečné pláže, exotická mořská, fauna atd. Černé moře má po této stránce nižší hodnoty s výjimkou teploty do 24 °C.
Významnou koncentraci cestovního ruchu mají ostrovy amerického Středomoří a přilehlý jihovýchod USA (Florida). V Tichomoří se intenzivně využívají Havajské ostrovy, krátké úseky Kalifornského pobřeží USA a Mexika. Jezera uplatňují se podobně jako moře, jejich funkční využití určuje zeměpisná šířka. Na intenzitu využití cestovním ruchem má vliv i jejich poloha, více využívaná jsou jezera a nádrže vzdálené od moře. Různorodé využití těchto ploch je rozšířeno prakticky po celém světě. Mezi nejnavštěvovanější oblasti patří jezera alpské oblasti především Švýcarska (Ženevské jezero, Bodamské jezero), Itálie (Comské jezero, Lago Maggiore, Gardské jezero), Rakouska a Německa. Významné soustředění cestovního ruchu se vytvořilo u jezer ve Velké Británii, v Polsku, Německu a na jihu Finska.
Vodní toky zpravidla se uplatňují v uspokojování krátkodobých forem cestovního ruchu. V průmyslově vyspělých zemích je problémem jejich znečištění. Přitažlivost mnohých vodních toků je zvyšována přírodními zvláštnostmi jako jsou kaňony a vodopády, které se v konkrétní situaci mohou stát prvotním zdrojem přitažlivosti. Světově známý je kaňon řeky Colorado v USA. Nejatraktivnější jsou vodopády - turisticky nejnavštěvovanější jsou Niagárské vodopády na hranicích USA a Kanady a vodopády v Yosemitském národním parku. V Evropě je řada vodopádů v horských oblastech Švýcarska, Francie (Gavarnie na řece Gave du Pau na jihozápadě 422 m - nejvyšší v Evropě), Norska a Itálie. Velmi atraktivní jsou vodopády na řece Krka u Šibeniku a Plitvických jezerech v Chorvatsku.
Tabulka: Typy turismu podle různých kritérií
| Kritérium | Typ turismu | Popis |
|---|---|---|
| Místo realizace | Domácí cestovní ruch | Aktivity v rámci území dané země |
| Místo realizace | Zahraniční cestovní ruch | Překročení hranic státu |
| Platební bilance | Příjezdový cestovní ruch | Příliv devizových prostředků |
| Platební bilance | Výjezdový cestovní ruch | Vývoz devizových prostředků |
| Financování | Komerční turismus | Náklady hrazeny z vlastních zdrojů |
| Financování | Sociální turismus | Náklady hrazeny jiným subjektem |
| Zajištění cesty | Organizovaný turismus | Zajištěn cestovní kanceláří |
| Zajištění cesty | Neorganizovaný turismus | Zajištěn individuálně |
| Délka pobytu | Jednodenní turismus | Bez přenocování |
| Délka pobytu | Krátkodobý turismus | 1-3 přenocování |
| Délka pobytu | Dlouhodobý turismus | 4 a více přenocování |
Zanechat komentář