Nárok na dovolenou ve zkušební době: Co potřebujete vědět

Zkušební doba obvykle doprovází váš začátek v nové práci. Slouží jako ochrana obou stran pracovního vztahu - zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnance v tom smyslu, že může dát během této doby výpověď aniž by mu běžela výpovědní lhůta. Zkušební doba je čas, kdy zaměstnavatel kontroluje, zda se daný člověk na pozici skutečně hodí a kdy zaměstnanec zjišťuje, zda mu požadovaná pozice skutečně vyhovuje. Určité okolnosti jí však mohou narušit.

Zaměstnavatelé nejspíš nebudou nadšeni, když je ve zkušební době požádáte o dovolenou. I když na ni máte po splnění určitých podmínek nárok, platí nepsané pravidlo, že ve zkušební době se dovolená nebere. Život je však nevyzpytatelný a může se stát, že budete potřebovat volno i během zkušebky. Správné pochopení pravidel týkajících se dovolené je důležité jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Vznik nároku na dovolenou ve zkušební době

Podle zákoníku práce mají zaměstnanci nárok na dovolenou i během zkušební doby, pokud splní podmínky pro její vznik. Nárok na dovolenou vzniká podle zákoníku práce všem zaměstnancům, kteří pracují na základě pracovní smlouvy. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část náleží zaměstnanci, pokud odpracoval u zaměstnavatele alespoň 60 dnů v kalendářním roce.

Nárok na dovolenou vám vznikne, pokud jste u nového zaměstnavatele odpracovali alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Jinak řečeno, na dovolenou ve zkušební době máte nárok, když máte za sebou nepřetržitý pracovní poměr v délce alespoň čtyř týdnů.

Nárok na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní doby v daném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Zaměstnanci přísluší plná výměra dovolené za kalendářní rok, pokud v daném roce odpracuje 52 celých násobků své týdenní pracovní doby. Při méně než čtyřech celých násobcích týdenní pracovní doby nemá zaměstnanec na dovolenou nárok.

Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele pracuje méně než rok a odpracoval 60 dnů, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Poměrná část se počítá jako jedna dvanáctina roční výměry dovolené za každý celý kalendářní měsíc práce u daného zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec neodpracoval 60 dnů, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Konkrétně to je 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Podobně tomu je za 42 odpracovaných dnů.Kromě základní dovolené může zaměstnanci vzniknout nárok na dodatkovou dovolenou, a to pokud pracuje v obtížných nebo zdraví škodlivých podmínkách. Tato dodatková dovolená činí jeden týden a přidává se k základní výměře dovolené.

Je právním mýtem, že je zakázáno čerpat během zkušební doby dovolenou na zotavenou. Zaměstnancům nárok na dovolenou vzniká po odpracování zákonem stanovené doby bez ohledu na to, jestli zrovna jsou nebo nejsou ve zkušební době.

Výpočet dovolené ve zkušební době

Nárok na dovolenou se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Při plném úvazku se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin budete mít po odpracování prvních čtyřech týdnů nárok na 13 hodin dovolené.

Ve zkušební době se nárok na dovolenou vypočítává poměrně, což znamená, že za každý odpracovaný měsíc získáte 1/12 ročního nároku na dovolenou. Když zaměstnavatel nabízí více dnů dovolené, pak se poměr počítá i z nich - při nároku na 25 dní dovolené by za 2 měsíce měl zaměstnanec nárok na 25/12*2 = 4 dny dovolené.

Od roku 2021 je délka dovolené odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance a je místo ve dnech vyjadřována v hodinách. Pro zaměstnance směnného provozu nebyl dřívější přepočet dovolené na dny spravedlivý. To příznivě ovlivnily změny z roku 2021, díky kterým zaměstnanec směnného provozu čerpá z dovolené za dané dny pouze tolik hodin, kolik by skutečně odpracoval.

Příklad výpočtu:

Klára nastoupila 1. 5. 2024 do práce na úvazek 40 hodin týdně do firmy, která poskytuje pět týdnů dovolené. Podle výše uvedeného vzorce si snadno spočítá, že po odpracování čtyřech týdnů bude mít nárok na 16 hodin: 40 x 5 : 52 x 4 = 15,3 (zaokrouhluje se nahoru).

Vzorec pro výpočet nároku na dovolenou ve zkušební době vypadá následovně: 1/52 x odpracované týdny x týdenní pracovní doba x roční výměra dovolené v týdnech

Nastoupili jste 1. února 2024 na plný úvazek 40 hodin týdně, ve firmě mají 5 týdnů dovolené. Za únor a březen jste odpracovali celkem 8 týdnů.Výpočet nároku na dovolenou: 1/52 x 8 x 40 x 5 = 30,77 hodin = 31 hodin dovolené (necelé 4 dny)

Jak si spočítat dovolenou?

  • Týdenní úvazek (cca 40 hodin) vynásobte počtem týdnů dovolené (nejčastěji 4 nebo 5)
  • Výsledek vydělte číslem 52 (týdny v roce)
  • Vynásobte počtem odpracovaných týdnů
  • Výsledek zaokrouhlený na celé číslo nahoru jsou hodiny vaší dovolené

Počet zbývajících hodin dovolené naleznete vždy na výplatní pásce.

Dohoda se zaměstnavatelem a čerpání dovolené

Po dohodě se zaměstnavatelem si však můžete dovolenou vybrat i před vznikem nároku. Nejčastěji k tomu dojde, když máte dopředu zaplacenou dovolenou a podaří se vám plácnout si s novým zaměstnavatelem i s touto podmínkou. Můžete na nové místo nastoupit a třeba po týdnu v práci odjet na týdenní dovolenou. Podle zákoníku práce § 217, odst. 2 tak může učinit, pokud předpokládá, že podmínky nutné k čerpání dovolené splníte později.

Zaměstnavatel má právo rozhodnout, zda vám dovolenou schválí, zejména pokud je to z provozních důvodů, například pokud by nepřítomnost zaměstnance ohrozila plnění úkolů nebo chod firmy (typické ve výrobě, potravinářství a průmyslu, nebo během hlavní sezóny), nebo pokud čerpání dovolené nebylo oznámeno v dostatečném předstihu, aby si zaměstnavatel mohl zajistit náhradu (obvykle se doporučuje žádat alespoň několik dní předem, ale zákon neurčuje pevnou lhůtu). Dovolenou můžete čerpat pouze po výslovném schválení zaměstnavatele.

Snažte se vyhnout žádosti o dovolenou v kritických obdobích, kdy je vaše přítomnost nezbytná. Informujte svého přímého nadřízeného o plánované dovolené.

Pokud plánujete hodně dopředu delší dovolenou, pak o tom určitě zaměstnavatele na posledním kole pohovoru informujte. Zaměstnavatel už z předchozích kol pohovoru bude mít představu o tom, jestli vám nabídne pracovní smlouvu, takže snižujete riziko toho, že by se vylekal a raději vám práci nedal. Na druhou stranu, pokud po měsíci ve zkušební době přijdete s tím, že příští týden potřebujete 14 denní dovolenou, pak si může tuto informaci zaměstnavatel špatně vyložit a dovolenou vám neschválit. Většina zaměstnavatelů zpravidla delší dovolenou během zkušební doby neschvaluje.

Někdy se stane, že pokud máte nastoupit 1. července, ale plánujete v tom termínu dlouhou dovolenou u moře, tak zaměstnavatel nabídne možnost nástupu až se vrátíte z dovolené - to se v době školních prázdnin dá chápat a často i dohodnout. Zároveň je potřeba si uvědomit, že pokud žádáte o více dnů dovolené, než na kolik máte nárok, tak vám ji zaměstnavatel může schválit, ale jen za předpokladu, že do konce kalendářního roku, nebo do konce pracovního poměru odpracujete dostatek měsíců na to, abyste zpětně získali na takovou dovolenou nárok. Pokud byste ukončili pracovní poměr před odpracováním dostatečné doby pro nabytí poměrné části dovolené, pak by se jednalo o přečerpanou dovolenou a ta by se vám pak strhla z poslední mzdy.

Kratší dovolené (prodloužené víkendy) bývají zpravidla zaměstnavatelem akceptovány po prvním odpracovaném měsíci.

I když je nepsaným pravidlem, že ve zkušební době se volno nebere, zaměstnavatel vám může vyjít vstříc a dovolenou vám dát třeba krátce po nástupu.

Chápavý šéf vám může vyjít vstříc a schválit vám dovolenou dřív, než na ni budete mít nárok. Což se hodí třeba v situaci, kdy vám termín dříve zaplaceného zájezdu zasahuje do zkušebky. Tuto skutečnost je však nejlepší sdělit zaměstnavateli ještě před nástupem a mít s ním tak domluveno předem, že vám dovolenou poskytne.

V konečném důsledku tak záleží pouze na zaměstnavateli, jestli umožní zaměstnanci čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv.

Pokud zaměstnavatel nemá formulář pro žádost o dovolenou během zkušební doby, můžete zkusit zformulovat svou žádost sami.

V případě, že vám zaměstnavatel nevyhoví s placenou dovolenou, můžete si ještě zkusit domluvit neplacené volno. To si můžete vzít buď na základě domluvy se zaměstnavatelem nebo existují také případy, kdy na něj máte ze zákona nárok. Konkrétně se jedná například o situaci, kdy potřebujete odvézt babičku k lékaři nebo se přestěhovat.

Prodloužení zkušební doby

Pokud během zkušební doby čerpáte dovolenou, zkušební doba se o tuto dobu prodlouží. Zkušební doba trvá standardně 3 měsíce (u vedoucích pracovníků 6 měsíců) a její délka je čistě odpracovaný čas.

Reklama O dobu celodenních překážek v práci, pro které nekonáte práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se ale zkušební doba prodlužuje. Což je naprosto logické, jelikož o dovolené vás zaměstnavatel pochopitelně nemůže „zkoušet“. A jak již sám název napovídá, to je hlavní účel této pracovním právem ošetřené doby.

Nastoupili jste 1. dubna 2024 do práce se zkušební dobou 3 měsíce, do 30.6. 2024. V průběhu května jste však strávili 5 dní na dovolené. Vaše zkušební doba bude prodloužena do 5.7. 2024.

Ukončení pracovního poměru a nevyčerpaná dovolená

Kdybyste v práci po dovolené skončili dříve a ukázalo se, že jste čerpali dovolenou, na kterou jste neměli nárok, strhnou vám přečerpanou dovolenou ze mzdy či platu. O poměrnou část dovolené nepřijdete, ani když skončíte v práci před uplynutím zkušební doby.

Skončil váš pracovní poměr dřív, než jste podmínky pro její čerpání splnili, tedy než jste si ji odpracovali? Připravte se, že přečerpanou dovolenou vám zaměstnavatel strhne z výplaty. Vydělali jste si méně, než kolik máte zaplatit? Placení se bohužel nevyhnete a vzniklý dluh musíte uhradit.

Pracovní poměr jste ukončili vy nebo zaměstnavatel dřív, než jste si mohli dovolenou vybrat. V tom případě vám ji zaměstnavatel musí proplatit.

Pokud pracovní poměr skončí dříve, než si stihnete dovolenou ve zkušební době vybrat, musí vám ji zaměstnavatel proplatit. Pozor si dejte na případy, kdy pracovní poměr ukončíte předtím, než si vyčerpanou dovolenou odpracujete. Následně má zaměstnavatel právo vám dovolenou strhnout z poslední výplaty.

Pokud má při ukončení poměru vybráno více dovolené, než na kolik má nárok, zaměstnavatel tyto chybějící odpracované dny může strhnout z poslední výplaty.

Nebojte se, o nevybranou dovolenou nepřijdete.

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *