V dnešní době, kdy hraje prim hledání rovnováhy mezi pracovním nasazením a osobním životem, stále více lidí volí zaměstnání na zkrácený úvazek. Zkrácený úvazek je pracovní forma, která umožňuje zaměstnancům pracovat méně, než je plný standardní úvazek. Ale co to znamená pro dovolenou? Jak můžeme naplno využít své volné chvíle, když pracujeme méně? V tomto článku zjistíte, jak na výpočet dovolené při zkráceném úvazku.
Co je to zkrácený úvazek?
Zkrácený úvazek je stále žádanější formou pracovního poměru zejména mezi mladšími ročníky. Přibývá i zaměstnavatelů, kteří volání po zkrácených úvazcích vyslyšeli. S touto formou zaměstnaneckého poměru se pojí jistá specifika odlišná od hlavního pracovního poměru.
Zkrácený nebo také částečný úvazek je forma pracovního poměru, která je zkrácená o dobu, na níž se zaměstnanec se zaměstnavatelem domluví. Může se jednat například o poloviční, čtvrtinový či třípětinový úvazek.
Pracovní týden je standardně stanoven na 40 hodin (s některými výjimkami). Rozsah i forma zkráceného úvazku se vždy odvíjí od dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, zákon zde nestanovuje žádná omezení. Zaměstnanec tak například může pracovat méně hodin denně nebo méně dnů v týdnu či za měsíc. Rovněž to, o kolik bude úvazek zkrácen, je na uvážení zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec si může se zaměstnavatelem také domluvit, na jaké období bude úvazek zkrácen.
Výše úvazku se počítá pomocí jednoduchého vzorce: počet odpracovaných hodin týdně / 40. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 28 hodin týdně, výpočet je následující: 28/40 = 0,7.
Kdy můžete a kdy musíte zaměstnanci zkrátit úvazek?
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na kratší pracovní době kdykoliv, pokud obě strany souhlasí. V určitých případech ale žádosti zaměstnance vyhovět musíte. Nárok na zkrácený úvazek mají ze zákona těhotné ženy, osoby pečující o dítě do věku 15 let a osoby pečující o jinou osobu se závislostí na cizí pomoci ve druhém až čtvrtém stupni.
Pokud zaměstnavatel nevyhoví oprávněné žádosti o zkrácení úvazku, je možné podat stížnost na Státní úřad inspekce práce.
Přestože řada zaměstnavatelů nechce poskytovat zkrácené úvazky kvůli obavám z vyšších nákladů, je tento typ pracovněprávního vztahu pro firmy finančně výhodnější. Méně odpracovaných hodin znamená logicky nižší mzdu než u plného úvazku. Zaměstnavatel ale musí dodržet stejné mzdové podmínky (hodinovou mzdu) jako u plného úvazku. Pokud tedy např. dojde ke zkrácení úvazku na polovinu, nová hrubá mzda musí odpovídat polovině hrubé mzdy za plný úvazek.
Mzda a pojištění u zkráceného úvazku
Daň z příjmů je v případě zkráceného úvazku stejná, základní sazba činí 15 %. Jiná je ale situace v případě zdravotního pojištění, které se vždy počítá nejméně z minimálního vyměřovacího základu, který odpovídá minimální mzdě (v roce 2025 jde o 20 800 Kč). Pokud je tedy mzda zaměstnance nižší než minimální mzda, musí zaměstnanec chybějící pojistné doplatit ze svého. Konkrétně zaměstnanec doplatí 13,5 % z rozdílu hrubého příjmu a minimálního vyměřovacího základu. Tuto částku platí zaměstnavatel a strhává ji ze mzdy zaměstnance.
Výjimkou jsou tzv. státní pojištěnci (studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené), u nichž se zdravotní pojištění odvádí pouze z hrubé mzdy, tedy nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
Od února 2023 mohou zaměstnavatelé uplatnit slevu na sociálním pojistném ve výši 5 % z vyměřovacího základu pro některé skupiny zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek. Mezi tyto osoby patří například lidé pečující o děti do 10 let, lidé starší 55 let, studenti do 26 let či osoby se zdravotním postižením.
Zaměstnanci na zkrácený úvazek mají obecně stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci. Zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek má nárok na příplatky za práci přesčas pouze v případě, že jeho týdenní pracovní doba přesáhne 40 hodin, a to bez ohledu na výši úvazku.
Dovolená v praktických příkladech - video školení pro účetní od AZ-DIALOG, Kateřina Porubaná, 3min.
Výpočet dovolené při zkráceném úvazku
Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce. Dovolená je jedním z klíčových nástrojů ochrany zdraví zaměstnanců a podpory rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.
Nárok na dovolenou má samozřejmě i zaměstnanec na zkrácený úvazek, avšak délka dovolené se poměrně snižuje. Dovolená se ale počítá v hodinách, to znamená, že reálně zaměstnanec může získat stejně dlouhou dovolenou. Pokud například pracuje na poloviční úvazek 4 hodiny denně, má nárok na 2 týdny dovolené, tj.
Při výpočtu dovolené při zkráceném úvazku se vychází z celkového počtu odpracovaných hodin nebo dnů. Standardní výpočet dovolené se zpravidla provádí na základě počtu odpracovaných dnů v týdnu a délky pracovní doby.
Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.
Příklady výpočtu dovolené
Příklad 1: Učitelka pracuje ve škole se zkráceným úvazkem 7 hod. týdně. Pedagogickým pracovníkům náleží dovolená v kalendářním roce v rozsahu osmi týdnů. Roční nárok na dovolenou učitelky = 8 x 7 hodin = 56 hodin.
Příklad 2: Roční výměra dovolené zaměstnance je 4 týdny. Od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 pracuje zaměstnanec na zkrácený úvazek 4 hodiny denně, pět dnů v týdnu. Od 1. 7. 2025 má zaměstnanec úvazek změněn na 40 hodin týdně, pět dnů v týdnu. Podle evidence pracovní doby má zaměstnanec v 1. pololetí roku 2025 odpracovat 516 hodin a v 2. pololetí 1 056 hodin.
| Období | Úvazek | Odpracované hodiny |
|---|---|---|
| 1. 1. 2025 - 30. 6. 2025 | 4 hodiny denně | 516 hodin |
| 1. 7. 2025 - konec roku | 40 hodin týdně | 1 056 hodin |
Změny ve výpočtu dovolené od roku 2021
Od 1.1.2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené a nárok se od té doby uvádí v hodinách a ne ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny. Od 1.1.2021 se nepočítá dovolená ve dnech ale v hodinách. Nárok se počítá podle týdnů dovolené, které poskytuje zaměstnavatel, podle úvazku, podle odpracovaných týdnů za rok.
Globální legislativní nároky na dovolenou uvedené v zákoníku práce se výše uvedenou změnou nepohnuly. Zcela zásadní změnou je způsob výpočtu nároků na dovolenou. Nárok na dovolenou je od ledna 2021 opřen vždy o tzv. týdenní fond pracovní doby, který je zaměstnancům rozvržen do směn. Výsledný nárok na dovolenou je pak vyjádřen v hodinách.
Revoluce spočívá v tom, že nárok na dovolenou vzniká po celý rok de facto „přírůstkově“, a to po jedné dvaapadesátině celkového ročního nároku za každou odpracovanou (fiktivně odpracovanou) stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD.
Kolik hodin dovolené na kalendářní rok to ve skutečnosti bude, závisí na stanovené (zkrácené/kratší) TPD a jejímu odpracování (fiktivním odpracování = doby výkonu práce). Zkrácená stanovená týdenní pracovní doba = zaměstnavatel může výše uvedený legislativní limit pro typ provozu na základě svého uvážení snížit (nikdy ne zvýšit) bez snižování mzdy. Kratší týdenní pracovní doba = de facto určitý podíl ze stanovené, případně zkrácené týdenní pracovní doby, lidově se užívá termínu „úvazek“ (poloviční, třetinový atd.).
Krácení dovolené
Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené. Kdy se tedy krátí dovolená? Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.
Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.
Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
Překážky v práci ovlivňující dovolenou
Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.
V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce:
- Nelimitované překážky - započítávají se v celém rozsahu:
- dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
- mateřská dovolená
- důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb.
- doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti
- další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech
- Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené:
- Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně - maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek.
- Jde o tyto překážky v práci: dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce.
Příklad: „Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.“
Čerpání dovolené
Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Zaměstnavatel má povinnost sestavit rozvrh čerpání dovolené, dříve známý jako plán dovolených, a to ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.
Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.
Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:
- Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
- Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance - zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět.
- Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
- Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době - dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.
- S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
- Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
- Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec.
- Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
- Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
- Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
Převod dovolené
Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku. Ale pozor: převádět je možné pouze hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce. Pokud má tedy zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, musí ji vyčerpat v daném roce a nic nelze převádět.
Dovolená a mateřská/rodičovská dovolená
Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.
Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené
Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.
Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.
Vzor žádosti o dovolenou: Dne 16. 10. 2024 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2024 se mi narodil syn Jan. Dne 30. 4. 2025 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 a 2025 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2024a 2025 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna. Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.
Důležité body
- Každý zaměstnanec, který v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 60 pracovních dnů pro jednoho zaměstnavatele, má nárok na dovolenou.
- Podle zákoníku práce činí nejméně 4 týdny za rok (20 pracovních dní).
- Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin.
- Pokud zaměstnanec ještě neodpracoval potřebných 60 dní, má nárok na dovolenou za odpracované dny. Za každých 21 odpracovaných dnů mu náleží 1/12 vyměřené dovolené.
Zanechat komentář