Zdravotní pojištění na rodičovské dovolené: Podmínky a důležité informace

Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Při plánování rodičovství byste neměli opomenout ani stránku osobních financí. Narození dítěte totiž téměř vždy představuje vyšší zátěž pro rodinný rozpočet. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání.

„Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace. Nastávající maminky by měly zvážit například pojištění pro případ rizikového těhotenství, které mnohdy vede k neplánované pracovní neschopnosti před nástupem na mateřskou.

Mateřskou dovolenou se nazývá pracovní volno, na které má žena ze zákona nárok od svého zaměstnavatele, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Doba trvání mateřské dovolené je při narození jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak 37 týdnů. Po nástupu na mateřskou dovolenou je možné získat peněžitou pomoc v mateřství (pozn. zkráceně se označuje jako mateřská). Jedná se o jednu z dávek českého systému nemocenského pojištění.

Podmínky pro získání peněžité pomoci v mateřství

K přiznání toto dávky je nutné splnit dvě základní podmínky:

1. Zaprvé musí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství v době nástupu na mateřskou nemocensky pojištěn, nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění (pracovního poměru). OSVČ mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v tehdy, pokud si doprovodně platili nemocenské pojištění. Pokud OSVČ pobírá mateřskou, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Mezi dávky nemocenského pojištění patří kromě peněžité pomoci v mateřství také otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
2. Druhou podmínkou pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je splnění minimální doby trvání nemocenského pojištění. Zaměstnanec musí být nemocensky pojištěn minimálně 270 dnů v posledních dvou letech. Po tuto dobu nemusí být žadatel o peněžitou pomoc v mateřství zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele. V případě OSVČ musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění (pozn.

Kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce, má na dávku nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila. Musí ovšem splňovat stejné podmínky pojištění jako žena, která porodila. Před odchodem na mateřskou je třeba myslet i na zdravotní pojištění v rodičovství.

Pokud žena odchází na mateřskou dovolenou ze zaměstnání, platí za ni zdravotní pojištění po dobu mateřské stát. V případě OSVČ je situace o něco komplikovanější. Po dobu mateřské mohou OSVČ dále provozovat svou živnost, ovšem musí také dále platit předepsané zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V případě přerušení nebo ukončení živnosti musí OSVČ oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Při opomenutí plateb pojišťovně vás čeká doplatek na zdravotní pojištění.

Rodičovská dovolená obvykle plynule navazuje na mateřskou dovolenou. Výjimkou jsou situace, kdy si matky pracující jako OSVČ před porodem neplatily nemocenské pojištění (pozn. nevznikl u nich nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte.

Rodiče, kterým se v lednu 2024 a později narodí jedno dítě, mohou do 3 let věku tohoto dítěte vyčerpat celkem 350 000 korun (pozn. do konce roku 2023 byla tato částka 300 000 korun). V případě více dětí narozených současně má rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 525 000 korun. U této podpory rodičů není rozhodující výše příjmu. Při pobírání rodičovského příspěvku může rodič pracovat a zlepšovat tak sociální situaci rodiny.

O rodičovský příspěvek je třeba požádat. K vyřízení žádosti není nutné chodit na úřad, vše totiž můžete vyřídit online z pohodlí domova na stránkách ČSSZ.

Kdo platí zdravotní pojištění během rodičovské dovolené?

Žena, která je příjemcem rodičovského příspěvku a byla před porodem zaměstnána, spadá do kategorie státních pojištěnců. S platbou zdravotního pojištění si tedy nemusí dělat žádné starosti. V případě OSVČ záleží na konkrétní situaci. Pokud se žena jako OSVČ rozhodne po dobu mateřské dále podnikat, má povinnost hradit zálohy na pojistné.

V průběhu roku musí OSVČ platit vyměřené měsíční zálohy na zdravotní pojištění (tzn. příspěvek na zdravotní pojištění). Výše této zálohy je vypočtena v rámci podaného ročního přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (pozn.

Termíny pro podání přehledu a zaplacení doplatku:

• OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 2. 5.
• OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 2. 4. 2024 a následně ho do 2. 5. 2024 podaly elektronicky: do 3. 6.
• OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2023 daňový poradce: do 1. 8.
• OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2023: do 8. 4.

Jak snadno zjistit, zda vám vznikl nárok na doplatek zdravotního či sociálního pojištění? V případě zdravotního pojištění se podívejte na přehled pojištění u vaší zdravotní pojišťovny. Zdravotní pokrytí během mateřství se vyplatí v předstihu probrat například se zkušeným účetním či daňovým poradcem. Samozřejmě zeptat se můžete i pracovníků vaší pojišťovny. Důležité je rovněž sledovat změny ve zdravotním pojištění.

Rodičovská dovolená a otec dítěte

V současné době platí, že otec dítěte má právo na stejné dávky a stejné pracovní podmínky v souvislosti s péčí o dítě jako matka, až na výjimky ve prospěch matky týkající se období před a po porodu. Otec tedy může na základě písemné žádosti nastoupit na rodičovskou dovolenou.

Podle § 196 zákoníku práce je k prohloubení péče o dítě zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jeho písemnou žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

Písemnou žádost musí otec dítěte podat alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou a tato žádost musí obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené. Po dobu čerpání rodičovské dovolené je otec zákoníkem práce chráněn před výpovědí.

V čerpání rodičovské dovolené se otec a matka nijak neomezují. Otec tedy může čerpat rodičovskou dovolenou současně s rodičovskou dovolenou matky, nebo se na ní mohou střídat. Počet střídání není omezen, nicméně nesmí se střídat po době kratší, než je jeden týden. (viz § 198 odst. 1 zákoníku práce)

O tom, jak v případě střídání rodičů na rodičovské dovolené postupovat, se můžete informovat na úřadu práce.

Pojistné na zdravotní pojištění hradí za osobu čerpající rodičovskou dovolenou stát, a to i v případě, že ji otec a matka čerpají souběžně. (viz § 7 písm. d zákona o veřejném zdravotním pojištění). Na rodičovský příspěvek má ovšem nárok pouze jeden z nich.

Navíc pokud se otec rozhodne čerpat rodičovský příspěvek od narození dítěte, matka nemůže současně čerpat peněžitou pomoc v mateřství (známou také jako mateřská dovolená). Jestliže matce vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nárok otce na rodičovský příspěvek zaniká. (viz § 30 písm. a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře)

Čerpání rodičovského příspěvku od narození dítěte tedy nejčastěji využívají rodiče, kteří si nehradí nemocenské pojištění (například jako OSVČ), a kteří tím pádem nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají. (viz § 16 písm.

Délka rodičovské dovolené

Rodičovský příspěvek je dávkou sociální podpory, jež je hrazena ze sociálního pojištění a vyplácena Úřadem práce. Zákon stanovuje, že na jedno dítě lze čerpat peněžitou částku ve výši 350 tisíc korun, přičemž celá tato částka musí být vyčerpána nejdéle do 4 let věku dítěte.

Pokud nevíte, jak dlouhou dobu budete chtít čerpat rodičovskou dovolenou, lze žádat o kratší dobu, a tu pak na základě žádosti prodlužovat dle potřeby. Je čistě na zaměstnanci, zda bude dovolenou čerpat po částech, nebo vkuse. Na rodičovskou dovolenou má však rodič zákonný nárok maximálně do 3 let věku dítěte. (viz § 30 odst.

Pakliže nastane situace, kdy potřebujete zůstat doma s dítětem déle, lze zaměstnavatele požádat o neplacené volno. Neplaceným volnem lze prodloužit rodičovskou dovolenou maximálně o jeden rok, tedy do 4 let věku dítěte. Na rozdíl od rodičovské dovolené však žádný právní předpis neuděluje zaměstnavateli povinnost podané žádosti vyhovět. (viz

Pokud zaměstnavatel žádost o neplacené volno neschválí a zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené nenastoupí zpět do zaměstnání, lze toto jednání považovat za porušení pracovní kázně, které může být důvodem pro výpověď.

V případě, že zaměstnavatel žádost schválí a zaměstnanec začne čerpat neplacené volno, zaniká mu nárok nastoupit zpět na svoji původní pozici. Dále na rozdíl od rodičovské dovolené není zaměstnanec v období neplaceného volna chráněn před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. (viz § 191 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění)

Zaměstnanec se rovněž může rozhodnout, že po skončení rodičovské dovolené do firmy již nenastoupí. V takovém případě lze pracovní poměr rozvázat výpovědí či dohodou.

Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě

Stát je plátcem pojistného mimo jiné:

• za příjemce rodičovského příspěvku,
• ženy na mateřské dovolené,
• osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče),
• osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství,
• osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku (viz dále).

Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:

• Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
• Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).

Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.

Souběh zaměstnání a péče o dítě

V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:

• o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
• o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
• o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.

Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.

Souběh podnikání a péče o dítě

Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny.

Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.