Započítávání mateřské dovolené do praxe podle zákoníku práce

Od 1. 1. 2025 došlo k významné změně v posuzování doby péče o dítě pro účely zařazení zaměstnanců do platového stupně. Novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, zrušila dosavadní limit 6 let pro zápočet tzv. náhradní doby, která se týkala čerpání mateřské, další mateřské nebo rodičovské dovolené.

Zrušení limitu pro zápočet náhradní doby

Dříve se do započitatelné praxe uznávala doba péče o dítě maximálně do 6 let. Od 1. 1. 2025 se tato doba započítává v plném rozsahu. To znamená, že celá doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené se plně zohlední při určování platového stupně zaměstnance.

Dopad na zaměstnance

Tato změna se týká všech zaměstnanců, nejen nově nastoupivších. Každý zaměstnavatel je povinen zkontrolovat platové výměry svých zaměstnanců a v případě nutnosti provést úpravu platového stupně. Je důležité zdůraznit, že zaměstnavatel nedoplácí zaměstnancům nic zpětně za předchozí roky. Nárok na zápočet celé náhradní doby platí až od 1. 1. 2025.

Jak správně počítat praxi mateřské a rodičovské dovolené?

Podle § 4 odst. 5 zákoníku práce se v plném rozsahu započítává doba skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené atd. Záleží na reálném čerpání mateřské a rodičovské dovolené, při překryvu se doba počítá jen jednou. Mateřská dovolená většinou začíná několik týdnů před porodem.

Například, matka tří dětí tak nebude mít automaticky započítáno 9 let. Doba může být delší (např. v důsledku čerpání mateřské dovolené před porodem), nebo kratší (např.

Je důležité si uvědomit, že čerpání rodičovského příspěvku a čerpání rodičovské dovolené jsou dvě odlišné věci, které nelze zaměňovat. Neplacené volno, které zaměstnanec čerpal po 3 letech rodičovské dovolené, se nezapočítává do praxe.

Legislativní rámec

Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe dle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle tohoto nařízení vlády.

Do 31. 12. byla v plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let, započítávána:

• doba skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu.
• doba osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě podle § 120 odst. 3 zákona o sociálních službch.

Od 1. 1. 2025 se ruší maximální doba zápočtu výše uvedené tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě v délce 6 let. Tato doba bude nově plně zhodnotitelná pro účely započitatelné praxe.

Praxe v oboru a jiná praxe

Kritériem pro zařazení zaměstnance do platového stupně je doba praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru je výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. Dobu praxe v oboru započte zaměstnavatel v plném rozsahu. Dobu jiné praxe započte zaměstnavatel podle míry jejího využití pro výkon požadované práce.

V zájmu objektivních výchozích podmínek se při neplnění předpokladu stupně vzdělání odečítají z praxe zaměstnanci počty let v závislosti na rozdílu mezi skutečným a předepsaným stupněm vzdělání podle § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 6.

Postup při chybějících informacích

Pokud zaměstnankyně při vyplňování osobního dotazníku pro zaměstnavatele nezahrnula informaci o tom, že čerpala mateřskou a rodičovskou dovolenou, má právo požadovat zpětné započítání této doby do pracovní praxe. Zaměstnankyně by měla doložit relevantní dokumenty, zejména potvrzení o čerpání mateřské a rodičovské dovolené vydané Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) nebo příslušným zaměstnavatelem, u kterého byla mateřská a rodičovská dovolená čerpána.

Pokud tímto zaměstnanci vznikla škoda v podobě nižšího příjmu, musí mu být zaměstnavatelem zpětně doplacena. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákona, promlčecí lhůta trvá tři roky a počíná běžet následujícím dnem, kdy měl být plat proplacen. Jednotlivé platy jsou tzv. Tzn. že ta část platu za kalendářní měsíc, která nebyla proplacena z důvodu nezapočítaní doby praxe bude mít jiný počátek promlčecí lhůty, než ta část platu za následující kalendářní měsíc.