Zaměstnanost v cestovním ruchu v České republice: Statistika a trendy

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností v České republice. Po období pandemie koronaviru se postupně zotavuje v hodnotách hospodářských ukazatelů.

V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Přesto v oblasti turismu pracuje o 15 tisíc, tj. o 6 % osob méně v porovnání s rokem 2019. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.

Zdroj: Český statistický úřad

Struktura cestovního ruchu

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.

Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %).

Podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,30 % (2019: 2,76 %). Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,16 % (2019: 4,41 %).

Metodologie a zdroje dat

Modul zaměstnanosti, přestože stojí na vlastním základě, je obecně úzce spjat se Satelitním účtem cestovního ruchu (TSA). Modul zaměstnanosti je v souladu s pojmy a definicemi používanými v jiných oblastech sociálně-ekonomických statistik a statistik cestovního ruchu, zejména v Evropském systému účtů ESA 1995, v normách Mezinárodní organizace práce ILO a v dalších dokumentech týkajících se statistiky cestovního ruchu vydaných světovými i evropskými organizacemi (Eurostat, WTO, OECD, OSN).

Modul zaměstnanosti cestovního ruchu využívá podklady ze dvou hlavních zdrojů - údaje o zaměstnanosti v národním účetnictví (NÚ) a Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS).

Ekonomický dopad cestovního ruchu

V roce 2023 činil celkový objem výdajů za cestovní ruch na našem území 328,9 miliardy korun a hrubá přidaná hodnota sektoru dosáhla 161,0 miliard korun. Ve stejném roce cestovní ruch zaujímal podíl 2,30 % hrubé přidané hodnoty Česka, zatímco v roce 2022 to bylo 2,11 % a během pandemických let jen 1,45 - 1,50 %.

K postupnému zvyšování návštěvnosti a posilování ekonomiky cestovního ruchu dochází od roku 2021 ve všech krajích Česka. Přesto se tempo růstu liší podle specifik jednotlivých regionů.

Marketing a management cestovního ruchu na národní a regionální úrovni

Nejvíce se v roce 2023 na tvorbě ekonomických ukazatelů podílela Praha, a to 26,1 % na zaměstnanosti (58,5 tis. osob) a 35,7 % na celkové hrubé přidané hodnotě v odvětví. Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v hlavním městě dosáhla v absolutním vyjádření úrovně 57,4 miliardy korun. Nominálně to bylo o 7,9 % více ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 a jednalo se o nejvyšší hodnotu ve sledované časové řadě od roku 2010.

Význam cestovního ruchu pro hospodářství na úrovni krajů lze vyjádřit i podílem na celkovém objemu hrubé přidané hodnoty za všechna odvětví v daném regionu. Nejvyšší hodnoty vykazuje dlouhodobě Karlovarský kraj, kde v roce 2023 cestovní ruch tvořil 4,5 % regionální hrubé přidané hodnoty (5,2 miliardy korun). Praha dosáhla ve stejném období podílu 3,0 %.

Zdroj: Královéhradecký kraj

Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v roce 2023 tvořil 4,16 %. V Karlovarském kraji pracovalo přímo v turismu 10,8 tisíce osob, což představovalo podíl 8,3 % na zaměstnanosti v kraji. V oboru zde působil zhruba každý dvanáctý pracující. Vyšší objem lidské práce je v tomto regionu tradičně spojen s poskytováním převážně lázeňských a wellness služeb, což vytváří široké spektrum pracovních příležitostí. V Praze cestovní ruch zaměstnával 5,9 % osob, tj. téměř každého sedmnáctého pracujícího.

Zaměstnanost v cestovním ruchu podle krajů (2023)

Kraj Zaměstnanost v turismu (tis. osob) Podíl na zaměstnanosti v kraji (%)
Praha 58,5 5,9
Karlovarský kraj 10,8 8,3

Další zdroje informací

  • Statistiky aktivity turistů Turistika.cz - Od roku 2018 mají uživatelé stránek Turistika.cz k dispozici službu Deník turisty, kam mohou zaznamenávat své výlety a návštěvy zajímavých míst nebo lokalit.
  • Trendy v cestování evropských turistů 2021 - Jaké byly plány evropských turistů na jaro a léto 2021?

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *