Mateřská dovolená v České republice: Práva a podmínky

Příchod nového člena do rodiny je radostná událost, která přináší mnoho změn. Z pohledu zákoníku práce je mateřská a rodičovská dovolená důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Mateřská dovolená je významným obdobím nejen v pracovním životě ženy.

Co je mateřská dovolená?

Mateřská dovolená je institut pracovního práva upravený zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnankyně. Zaměstnavatel je povinen omluvit její nepřítomnost.

V běžné řeči se pojmy mateřská a rodičovská dovolená často zaměňují. Z hlediska práva je však musíme rozlišovat. Mateřská dovolená ve smyslu zákoníku práce označuje překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost ženy v zaměstnání z důvodu porodu a následné péče o dítě. V tomto smyslu se tedy vztahuje jen na zaměstnankyně.

Délka mateřské dovolené

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnankyni náleží mateřská dovolená v délce 28 týdnů. Pokud porodila dvě a více dětí, pak jí náleží 37 týdnů mateřské dovolené.

Na mateřskou dovolenou nastupuje zpravidla na počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však na počátku 8. týdne. Žena nemusí o poskytnutí mateřské dovolené žádat. Nástup na mateřskou dovolenou stačí zaměstnavateli oznámit.

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.

Předčasný porod

V případě, že žena porodí předčasně, nastupuje na mateřskou dovolenou dnem porodu a mateřská dovolená jí náleží v délce 28 (37) týdnů.

Vyčerpá-li žena z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu (např. protože chtěla pracovat), poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (31) týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů. Nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Není tedy možné nastoupit do zaměstnání dříve, než uplyne 6 týdnů od porodu, a to ani v případě, že by s tím zaměstnankyně a zaměstnavatel souhlasili.

Příklady

Příklad 1: Žena má zájem pracovat před porodem co nejdéle. Zdravotní stav i charakter práce jí to umožňují. Žena porodila o 14 dní dříve, než je její očekávaný den porodu, a mateřskou dovolenou před porodem nečerpala. Žena nečerpala před porodem mateřskou dovolenou, proto ode dne porodu bude čerpat mateřskou dovolenou 22 týdnů.

Příklad 2: Žena pracuje o dva týdny déle a nastupuje na mateřskou dovolenou počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu. Žena porodila za dva týdny, tj. o dva týdny dříve, než byl očekávaný den porodu. Žena vyčerpala před porodem 2 týdny mateřské dovolené, a vzhledem k tomu, že vyčerpala méně z důvodu své pracovní aktivity, přísluší jí ode dne porodu mateřská dovolená v délce 22 týdnů.

Je důležité nezaměňovat mateřskou dovolenou jako překážku v práci z pohledu zákoníku práce s výplatou peněžité pomoci v mateřství, která se řídí zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Mateřskou dovolenou může zaměstnankyně čerpat v plné délce, ale může se do práce vrátit i dříve, přičemž za určitých podmínek může i nadále pobírat peněžitou pomoc v mateřství.

Nástup na mateřskou dovolenou: Různé pohledy

Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Zaměstnankyně tedy nepochybně má právo nastoupit na mateřskou dovolenou. Otázkou zůstává, jestli je žena vůbec povinna mateřskou dovolenou nastoupit.

Podle § 195 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. zaměstnankyně nevyčerpá celou možnou dobu mateřské dovolené a nastoupí zpět do práce dříve. Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá.

Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Cílem těchto ustanovení je poskytnout ženě čas potřebný k překonání následků fyzické a psychické zátěže, které byla vystavena porodem.

Podle jednoho názoru je povinností zaměstnavatele samozřejmě je, aby zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnul - nicméně pouze tehdy, pokud o ni má sama zájem a o svém odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnavatele vyrozumí. Podle druhého názoru je nástup na mateřskou dovolenou svým způsobem povinnost od chvíle, kdy žena porodí, neboť zákoník práce stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Podle třetího názoru zaměstnankyně nemusí bezpodmínečně nastoupit na mateřskou dovolenou, může využít některou z forem „volna“ (pracovní neschopnost, řádná dovolená) a zůstat mimo pracovní dobu tak dlouho, jak jí bude vyhovovat. Pokud zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nenastoupí, ustanovení o mateřské dovolené se vůbec neuplatní. V takovém případě však lze doporučit využít § 55 odst. 2 zákona č.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění (§ 32 a násl. zák. č 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.) Nárok na dávku má žena, která splnila podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství a její účast na nemocenském pojištění ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství trvá, popř. trvá ochranná lhůta.

Pokud studentka nastoupí do zaměstnání, které jí založí účast na pojištění, ale v tomto zaměstnání ještě nesplní podmínku pojištění celých 270 dnů, může se jí doba studia započítat do pojištění. Podmínkou je, že studentka úspěšně školu ukončí nebo přeruší z důvodu těhotenství. Pak se pojištěnce do potřebných dnů započte i doba studia - pokud spadá do dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Žena dokládá tuto dobu studia ověřenou kopií dokladu o jeho ukončení (např. maturitním vysvědčením, diplomem).

Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat i otec dítěte. Kromě případů, kdy matka nemůže, nebo nesmí o dítě pečovat, může dávku pobírat otec, který uzavřel s matkou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohodu může uzavřít nejdříve na dobu od počátku 7. týdne po porodu, podpůrčí doba činí 22 týdnů, není třeba jí vyčerpat celou, je třeba však o dítě pečovat alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmí mít příjemce dávky příjem ze zaměstnání, ze kterého dávka náleží. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Podmínky nároku na PPM

• Účast na nemocenském pojištění v době nástupu na dávku.
• Minimálně 270 dní účasti na pojištění v posledních dvou letech před nástupem na dávku.

Výše peněžité pomoci v mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Postup při žádosti o PPM

1. Žádost o dávku se předává na předepsaném tiskopisu Žádost o peněžitou pomoc v mateřství.
2. Tiskopis vydá ošetřující lékař-gynekolog, u něhož je žena v předporodní péči.
3. Lékař potvrdí v části A předpokládaný den porodu a žena vyplní požadované údaje v části B.
4. Žena předá žádost zaměstnavateli.

Rodičovská dovolená

Pojmem rodičovská dovolená ve smyslu § 196 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů zákon označuje překážku v práci, po dobu jejíhož trvání je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance a zaměstnankyně v zaměstnání z důvodu péče o dítě. Rodičovská dovolená náleží matce po skončení mateřské dovolené a otci po narození dítěte v rozsahu, o který požádají, nejdéle do 3 let věku dítěte. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte i oba současně.

Rodičovská dovolená je nárokové pracovní volno. Přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci ode dne narození dítěte. Přísluší v rozsahu, o jaký rodiče požádají, maximálně do tří let věku dítěte. Zaměstnavatel nesmí čerpání rodičovské dovolené odmítnout.

Žádost o rodičovskou dovolenou

Žádost o rodičovskou dovolenou musí být písemná, musí v ní být uveden rozsah rodičovské dovolené a musí být podána alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody. Žádost o rodičovskou dovolenou lze podávat i opakovaně. Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen přidělovat rodiči práci podle pracovní smlouvy; pokud se do zaměstnání vrací zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na tutéž práci a pracoviště.

Zaměstnanec podává žádost o čerpání rodičovské dovolené alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání li tomu vážné důvody na jeho straně. Žádost musí být písemná, obsahovat dobu trvání rodičovské dovolené a je možné ji podávat i opakovaně. Zaměstnanci tedy nemusí o rodičovskou dovolenou žádat „vcelku“ a nemusí ihned na počátku sdělit, že budou rodičovskou dovolenou čerpat například do 2 let věku dítěte. Rovněž rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci, kdy je zaměstnavatel povinen nepřítomnost v práci omluvit.

Rodiče mají tyto možnosti čerpání rodičovské dovolené:

• jako celek (do 3 let věku dítěte),
• jako celek kratší než tři roky,
• jako celek kratší než tři roky a potom postupně prodlužovat podle potřeby,
• přerušovaně (např. po roce RD přerušit, nastoupit do práce na několik měsíců a pak se opět vrátit na RD.

Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek

V souvislosti s pojmem rodičovská dovolená se také setkáváme s pojmem rodičovský příspěvek. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou však dva rozdílné instituty. Zatímco rodičovská dovolená představuje volno ze zaměstnání, rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek jsou na sobě nezávislé - lze proto čerpat rodičovskou dovolenou a nepobírat rodičovský příspěvek a naopak.

Rodičovský příspěvek upravuje § 30 a násl. zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dle současné právní úpravy má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině mladší 3 let. Celková výše dávky činí 350 000 Kč, při narození dvojčat či vícerčat pak 1,5násobek této částky. Výši a tím i dobu pobírání rodičovského příspěvku si volí rodič.

Příklady

Příklad 1: Matka se vrátila po roce a půl rodičovské dovolené do zaměstnání. Dítě hlídá v době výkonu zaměstnání babička. Matka zvolila čerpání rodičovského příspěvku na tři roky. Matka může pobírat rodičovský příspěvek, protože splnila podmínky pro jeho pobírání, i když nečerpá rodičovskou dovolenou.

Příklad 2: Matka zvolila rodičovský příspěvek na dva roky. Po dvou letech zjistila, že dítě je často nemocné, a proto se rozhodla, že bude čerpat rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Matka po dovršení druhého roku věku dítěte nepobírá rodičovský příspěvek, ale čerpá rodičovskou dovolenou.

Ochrana pracovního poměru

Po dobu čerpání mateřské dovolené nesmí zaměstnavatel s určitými výjimkami dát rodiči výpověď.

Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou či kdy otec čerpá otcovskou dovolenou.

Výjimky ze zákazu výpovědi

Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci:

1. Pro organizační změny - tj. z důvodu přemístění nebo rušení zaměstnavatele nebo jeho části.
2. Z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr (neplatí pro zaměstnankyni na mateřské dovolené, pro otce na otcovské dovolené nebo pro otce, který čerpá rodičovskou dovolenou v době 22 týdnů od narození dítěte).
3. Pro jiné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).
4. Z důvodu porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem (to neplatí pro těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, otce čerpajícího otcovskou dovolenou nebo pro rodiče čerpající rodičovskou dovolenou).

Práce během mateřské/rodičovské dovolené

Někdy je pro maminku šok najednou opustit své pracovní místo a ráda by si ještě při mateřské dovolené přivydělala. Mateřská dovolená a její dávky slouží k tomu, aby se maminka mohla soustředit na péči o sebe a svého potomka, proto dávku nelze pobírat a dále pokračovat v zaměstnání. Ovšem je možné si na mateřské dovolené přivydělávat jiným způsobem.

I když pobírá rodičovský příspěvek, může matka či otec pracovat bez jakýchkoli omezení, na rozdíl od práce během mateřské. Lze přitom pracovat na dohodu, na plný úvazek nebo jako OSVČ. Je ale nutné zabezpečit odpovídající péči o dítě. Dítě je možné dát do jeslí nebo mateřské školy. Děti mladší dvou let mohou tyto instituce navštěvovat až 92 hodin měsíčně, pro starší děti už neexistuje žádné časové omezení.

V případě, že nechcete přijít o podporu v mateřství, dejte si pozor při práci pro stávajícího zaměstnavatele. S ním můžete uzavřít pouze smlouvu na jinou práci. Například účetní bude moci uzavřít smlouvu na “administrativní práce” nesmí však vykonávat opět práci účetní a to ani kdyby se jednalo o zkrácený úvazek. O podporu ale nepřijdete, pokud nastoupíte na stejnou pozici u jiného zaměstnavatele. Jeden háček tu ale přeci jen je: musíte ale získat písemný souhlas od zaměstnavatele původního.

Dovolená po mateřské/rodičovské dovolené

Po skončení mateřské dovolené lze čerpat dovolenou. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

Návrat do zaměstnání

Zákoník práce „ošetřuje“ pouze podmínky návratu zpět do zaměstnání po mateřské dovolené, a to v § 47, který uvádí, že nastoupí-li zaměstnanec po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, protože nemá práci odpovídající pracovní smlouvě, může se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy.

Pokud zaměstnanec již nechce do stejné práce nastoupit, může se domluvit se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou nebo může podat výpověď.

Neplacené volno

Po skončení rodičovské dovolené rodič může být v situaci, kdy nemůže nebo i nechce nastoupit zpět do zaměstnání. V takovém případě je možné požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy z důvodu péče o dítě. Rodiče obvykle žádají o neplacené volno do čtyř let věku dítěte nebo po kratší dobu, než dítě nastoupí do předškolního zařízení. Dalšími důvody jsou zdravotní důvody dítěte nebo i fakt, že matka či otec chce strávit více času se svým dítětem.

Příklad

Dítě se narodilo dne 12. 5. 2022, rodičovská dovolená končí dne 12. 5. 2025. Dítě nastupuje do mateřské školy 1. 9. 2025. Matka požádala o neplacené volno do 30. 9. 2025. Měsíc září chce věnovat adaptaci dítěte v mateřské škole.

Zaměstnavatel není povinen vyhovět žádosti o neplacené volno. Obvykle je čistě na ochotě zaměstnavatele, zda je poskytne, či nikoliv. Zaměstnavatel tedy může trvat na tom, aby zaměstnanec nastoupil po rodičovské dovolené do práce nebo aby ukončil pracovní poměr, pokud do práce nastoupit nemůže či nechce. Se skončením rodičovské dovolené končí zvýšená ochrana před výpovědí ze strany zaměstnavatele. Na rozdíl od mateřské, otcovské či rodičovské dovolené neplacené volno není tzv. ochrannou dobou. V praxi však zaměstnavatelé žádostem o neplacené volno vyhovují.