Zákon o Cestovních Kancelářích v České Republice

Tento článek se zaměřuje na zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje podmínky pro podnikání v cestovním ruchu v České republice.

Pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura jsou klíčové pro pochopení tohoto zákona. Zákon o cestovním ruchu definuje obě tyto entity a stanovuje rozdíly v jejich činnostech a povinnostech.

Rozdíl Mezi Cestovní Kanceláří a Cestovní Agenturou

Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou spočívá mimo jiné v tom, že provozování cestovní kanceláře je živností koncesovanou, kdežto provozování cestovní agentury je živností vázanou.

Z pohledu zákazníka spočívá hlavní rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou ve skutečnosti, že zájezd smí prodávat pouze cestovní kancelář a cestovní agentura může pouze zprostředkovávat prodej zájezdů pro cestní kanceláře. Samozřejmě, že i cestovní kancelář může zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář. Cestovní agentura však nesmí nikdy zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří např.

Aby se zákazník mohl náležitě orientovat, zda subjekt, se kterým jedná, je provozovatelem cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, zákon o cestovním ruchu stanoví, že cestovní agentura je rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje již obchodní jméno.

Definice a Činnosti Cestovní Kanceláře

Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst.

Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje.

Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.

V rámci koncese cestovní kancelář může rovněž nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání. Cestovní kancelář může také zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.)

Při zprostředkování prodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář je smlouva o zájezdu uzavírána jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván.

Povinnosti Cestovní Kanceláře

• Bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezdu cestovní kancelář musí zákazníkovi vydat potvrzení o zájezdu podle § 2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku.
• Nejpozději sedm dnů před zahájením zájezdu pořadatel zákazníkovi vhodným způsobem doručí další podrobné a pro zákazníka důležité údaje o všech skutečnostech, které zná, nejsou-li již obsaženy ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu, anebo v katalogu, který zákazníkovi předal.
• V průběhu trvání pojištění cestovní kancelář bez zbytečného odkladu zajistiteli oznámí změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši, kterou cestovní kancelář sdělila před uzavřením smlouvy.
• U zájezdů, jejichž součástí je i letecká přeprava, je cestovní kancelář povinna zveřejnit bezpečnostní pravidla a omezení, která se vztahují na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, jakož i jakákoli omezení jejich přepravy nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla.
• Ke splnění povinností uvedených v přechozím odstavci cestovní kancelář musí na všech svých prodejních místech přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k přijetí oznámení od osob se zdravotním postižením nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace o potřebě pomoci. Obdrží-li cestovní kancelář takové oznámení do 48 hodin před zveřejněným časem odletu, předá informaci o potřebě pomoci alespoň 36 hodin před zveřejněným časem odletu řídícímu orgánu letiště odletu, příletu a tranzitu a provozujícímu leteckému dopravci.
• Cestovní kancelář je povinna své zákazníky informovat o totožnosti provozujícího leteckého dopravce již při uzavírání smlouvy o zájezdu nebo, v případě, že prodává pouze jednu službu cestovního ruchu (letenku), při rezervaci letu.

Definice a Činnosti Cestovní Agentury

Cestovní agentura je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3 písm. a) na zájezd“).

Cestovní agentura je oprávněna nabízet prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, které nejsou zájezdem ani spojenými cestovními službami nebo na které se nevztahuje zákon č. 159/1999 Sb.

Cestovní agentura může organizovat kombinaci služeb cestovního ruchu výhradně za účelem nabídky a prodeje cestovní kanceláři. Cestovní agentura může zprostředkovávat prodej zájezdů konečným zákazníkům pouze v případě, že tyto jsou pořádány cestovní kanceláří. Cestovní agentura tedy v žádném případě nesmí organizovat nebo nabízet zájezdy určené konečným zákazníkům.

Povinnosti Cestovní Agentury

• Smlouvy o zájezdu, jejichž uzavření zprostředkovala cestovní agentura, musejí být vždy uzavřeny jménem pořádající cestovní kanceláře.
• Cestovní agentura je dále povinna v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kanceláře je prodej zájezdu zprostředkováván.
• Na žádost zájemce o uzavření smlouvy o zájezdu je cestovní agentura povinna předložit k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ úpadku pořádající cestovní kanceláře (tzn. pojistku) nebo doklad o sjednání bankovní záruky pro případ úpadku pořádající cestovní kanceláře.
• Cestovní agentura je také povinna přijímat zprávy, požadavky nebo stížnosti a reklamace zákazníků týkající se jí zprostředkovaných zájezdů.

Pojištění Záruky pro Případ Úpadku

Pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněna provozovat na území České republiky pojištění záruky.

Cestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění záruky pro případ úpadku povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění.

Pojištění záruky pro případ úpadku se musí vztahovat na důvodně předvídatelné náklady. Tyto náklady zahrnují platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd nebo za spojené cestovní služby, přičemž se zohlední období mezi obdržením záloh a doplatků a dokončením zájezdu nebo spojených cestovních služeb, jakož i odhadované náklady na repatriaci.

Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění.

Cestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdů a zprostředkovaných spojených cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníků za spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdy, výši tržeb za zájezdy nebo tržeb za spojené cestovní služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezd.

Garanční Fond

Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním fondem podpory investic podle § 10g odst. 5.

Výše ročního příspěvku cestovní kanceláře činí nejvýše 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondu. Výši ročního příspěvku cestovní kanceláře platnou vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku stanoví ministerstvo vyhláškou, a to do 30. září běžného kalendářního roku. Nebude-li do tohoto data vyhláška pro následující kalendářní rok vydána, bude výše ročního příspěvku cestovní kanceláře na následující kalendářní rok shodná s jeho výší v předchozím roce.

Roční příspěvek je splatný do 31. prosince předchozího běžného kalendářního roku. V případech podle odstavce 2 musí být roční příspěvek uhrazen před podáním žádosti o koncesi.

V případě, že prostředky v garančním fondu nepostačují k vyplacení peněžních prostředků z garančního fondu, obstará si Státní fond podpory investic potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Státní fond podpory investic dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky do garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.