V tomto článku se podíváme na problematiku žádostí o proplacení dovolené v České republice. Zaměříme se na to, kdy má zaměstnanec nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, jaké jsou zákonné podmínky a jak by měla taková žádost vypadat. Uvedeme si také konkrétní vzory žádostí pro různé situace.
Právní úprava dovolené
Dobu čerpání dovolené musí ze zákona určit zaměstnavatel tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu na dovolenou vzniklo právo. Takto určenou dovolenou je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se tedy nedohodnou na kratší době.
Zaměstnanec může také kdykoli zaměstnavatele o čerpání dovolené požádat. Zaměstnavatel s tím ale musí souhlasit. Záleží tedy na jeho rozhodnutí.
Pokud zaměstnanec do konce roku dovolenou nevyčerpá, může být převedena do dalšího kalendářního roku jen v případě, kdy vyčerpání dovolené brání překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Zaměstnanec ale také může o převedení části dovolené požádat sám. Převede se dovolená nad čtyři týdny.
A pokud písemně požádá, je možné převést pouze dovolenou, která přesahuje zákonem dané čtyři týdny. U pedagogických a akademických pracovníků vysokých škol šest týdnů.
Například ve firmě, která poskytuje svým zaměstnancům pět týdnů dovolené, může zaměstnanec písemně požádat o převedení pouze pátého týdne dovolené do následujícího kalendářního roku.
Ve firmách, kde mají zaměstnanci pouze základní výměru dovolené v rozsahu čtyř týdnů, převedení části dovolené není možné.
V praxi se lze mnohdy setkat se situací, kdy zaměstnanci ke konci roku dovolená zbývá, aniž by jejímu čerpání bránily překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Pokud zaměstnavatel v rozporu s právními předpisy nenařídí čerpání zbývající dovolené do konce kalendářního roku nebo zaměstnanec nepodá písemnou žádost o převedení dovolené, případně jeho žádosti nebude ze strany zaměstnavatele vyhověno, dovolená nepropadne. I v tomto případě dojde k převodu dovolené automaticky ze zákona. Zaměstnavatel se tím však dopustí přestupku, neboť takovým jednáním poruší svoji zákonnou povinnost určení čerpání dovolené do konce příslušného kalendářního roku.
Čerpání převedené dovolené
Také čerpání převedené dovolené do následujícího roku musí zaměstnavatel určit tak, aby ji zaměstnanec využil nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Převedená dovolená z roku 2023 musí být vyčerpána do konce roku 2024.
Neurčí-li zaměstnavatel dobu čerpání převedené dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, tedy pro převedenou dovolenou z roku 2023 do 30. června 2024, může si určit čerpání dovolené sám zaměstnanec. Musí ale stejně jako zaměstnavatel čerpání dovolené oznámit písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnou na jiné době oznámení.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Proplacení nevyčerpané dovolené je možné pouze v případě skončení pracovního poměru zaměstnance. Pokud pracovní poměr trvá, nesmí zaměstnavatel namísto čerpání dovolené zaměstnanci poskytnout finanční kompenzaci, respektive náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Převádění se týká pouze dovolené a nikoli jiných dnů volna jako jsou sick days nebo rekondiční volno.
Mezi zaměstnanci někdy panuje mylná představa, že si nevyčerpanou dovolenou mohou nechat proplatit. Na začátek si připomeneme, že nárok na dovolenou zaměstnanci nikdy nezaniká.
Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené zaměstnanci vzniká jen v případě ukončení pracovního poměru. Za žádných jiných okolností nevyčerpanou dovolenou proplatit nemůžete - ani kdyby o to zaměstnanec požádal.
Zaměstnavatel má ale právo zaměstnanci vybrání dovolené nařídit, a to i ve výpovědní lhůtě. Ne vždy ale zaměstnanec stihne všechnu dovolenou vybrat. Pokud nastane situace, kdy zaměstnance propouštíte pro nadbytečnost, kvůli organizačním změnám a podobně, obvykle jde o překážku v práci. Místo toho ale můžete zaměstnanci přikázat čerpání dovolené. Další možností je převedení dovolené k novému zaměstnavateli.
O převedení musí zaměstnanec požádat ještě před ukončením pracovního poměru, musí s tím souhlasit oba zaměstnavatelé a je to možné, pouze pokud ke změně dochází během roku, ne na jeho přelomu. Pokud u vás zaměstnanec končí k 31. 12. a od 1. 1.
Kompenzace za nevyčerpanou dovolenou se počítá stejně jako náhrada mzdy za dovolenou - odpovídá tedy výši průměrného hrubého výdělku. Ten se stanoví k prvnímu dni za uplynulé kalendářní čtvrtletí (tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7. nebo 1. 10.). Nezapomeňte, že pokud zaměstnanec končí během roku, nárok na dovolenou se mu poměrově krátí podle toho, kolik dnů bude mít při odchodu odpracováno.
Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.
Žádost o poskytnutí dovolené po skončení mateřské dovolené
Není možné ani proplácení dovolené po mateřské. Pokud o čerpání dovolené po mateřské dovolené žena požádá, zaměstnavatel jí musí vyhovět.
Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Zaměstnankyně může vyčerpat dovolenou ještě předtím, než případně požádá o poskytnutí rodičovské dovolené.
Stejné právo požádat o čerpání dovolené má také zaměstnanec, který čerpá otcovskou dovolenou nebo rodičovskou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Aby byl zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance nebo zaměstnankyně vyhovět, musí být žádost podána do skončení čerpání mateřské dovolené (u zaměstnance otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).
Žádost nemusí být písemná. Písemnou formu zákoník práce neukládá ani v případě shora uvedené kvalifikované žádosti podle § 217 odst. 5 ZP, které zaměstnavatel musí vždy vyhovět. Zaměstnavatel má proto povinnost určit čerpání dovolené podle § 217 odst. 5 ZP i v případě, je-li žádost podána ústně, případně i telefonicky či jinou formou, např.
I když zákoník práce písemnou formou žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance nevyžaduje, je výhodné ji písemně učinit, aby se předešlo následným sporům, zda a kdy byla žádost podána. Dojde-li totiž ke sporu, je na zaměstnanci, který čerpání dovolené požaduje, aby podání žádosti prokázal.
Čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené (popř. u muže po skončení otcovské nebo rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené, kterou je oprávněna čerpat žena) měla podle právní úpravy do 31. 12. 2020 pro zaměstnankyni nebo zaměstnance tu výhodu, že takto vyčerpaná dovolená se nekrátila.
Podáním žádosti se proto následnému krácení dovolené pro dobu zameškanou rodičovskou dovolenou až po vyčerpání dovolené zamezilo. Od 1. 1. 2021 se zásada o nekrácení vyčerpané dovolené zrušila. Podle právní úpravy platné pro dovolenou, na niž zaměstnanci vzniká právo od roku 2021, která byla přijata novelizací zákoníku práce zák. č. 285/2020 Sb., nedochází ke krácení dovolené pro zameškanou pracovní dobu, protože koncepce vzniku práva na dovolenou je postavena na jiných základech.
Výměra dovolené je sice stále uváděna v násobcích týdnů, minimální výměra činí 4 týdny, konkrétní výše dovolené se však od roku 2021 odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance, a to v závislosti na tom, zda bude pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, anebo bude mít sjednán kratší pracovní úvazek.
Případně zameškaná pracovní doba se však projevuje již v samotném výpočtu práva na dovolenou, a to proto, že právní úprava volí ohledně krácení dovolené jinou koncepci. Krácení dovolené sice jako institut v § 223 ZP zůstalo, ale je zachováno výhradně jako sankce za neomluveně zameškanou pracovní dobu, pokud zaměstnavatel tohoto oprávnění využije.
Záleží na jeho rozhodnutí, krátit dovolenou ani pro neomluvenou nepřítomnost však nemusí. Dovolená se proto obecně za zameškanou dobu pro překážky v práci nekrátí. Překážky v práci, kdy zaměstnanec nepracuje, se buď považují za výkon práce v celém rozsahu, např. mateřská dovolená, nebo dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jsou považovány jako doba odpracovaná za určitých podmínek a v určitém rozsahu.
Jako výkon práce se započítávají pouze do limitu 20násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby za podmínky, že v kalendářním roce, ve kterém je právo na dovolenou zjišťováno, zaměstnanec kromě těchto překážek v práci odpracoval alespoň 12násobek týdenní nebo kratší pracovní doby. Posuzuje se pracovní doba, která se na konkrétního zaměstnance vztahuje, tj. musí odpracovat 12násobek buď stanovené týdenní pracovní doby, a pokud je sjednána kratší, stačí odpracování 12násobku této kratší týdenní pracovní doby.
Jestliže zaměstnanec v kalendářním roce, za který se dovolená zjišťuje, neodpracuje ani 12násobek své týdenní pracovní doby, zameškané doby uvedené v § 216 odst. 2 ZP se za výkon práce nepovažují. Za zameškanou pracovní dobu se podle tohoto ustanovení považuje i doba čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2021 tak žádost zaměstnance nebo zaměstnankyně o určení čerpání dovolené postupem podle § 217 odst. 5 ZP, nemá zásadní význam z hlediska krácení dovolené a záleží především na vůli zaměstnankyně nebo zaměstnance, zda o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené požádá.
Vzory žádostí o proplacení dovolené
Níže naleznete několik příkladů žádostí o proplacení dovolené, které vám mohou posloužit jako průvodce pro vytvoření vlastního dokumentu. Dokumenty jsou založeny na ověřených informacích a jsou připraveny pro praktické použití.
Vzor 1: Žádost o proplacení dovolené po mateřské
Vyplňte prosím níže uvedený formulář pro vytvoření Žádost O Proplacení Dovolené Po Mateřské Vzor. Všechna pole musí být vyplněna, aby byla žádost jasná a úplná. Provedeme vás jednotlivými kroky s příklady informací.
| Položka | Popis | Informace o Žadateli |
|---|---|---|
| Jméno, příjmení, adresa, kontaktní údaje | Informace o Zaměstnavateli | Název firmy, adresa |
| Doba Dovolené | Období, za které dovolená vznikla | Počet dní Dovolené |
| Počet nevyčerpaných dnů | Důvod žádosti | Vysvětlení, proč žádáte o proplacení |
| Potvrzení o Mateřské Dovolené | Doklad o čerpání mateřské dovolené | Bankovní Účet pro Výplatu |
| Číslo účtu pro zaslání peněz | Připojené Dokumenty | Seznam příloh |
| Souhlas s Podmínkami | Potvrzení souhlasu | Prohlášení a Podpisy |
| Prohlášení o pravdivosti údajů | Prohlašuji, že poskytnuté informace jsou správné. Souhlasím s podmínkami žádosti a poskytnu doplňující informace, pokud bude potřeba. |
Příklad žádosti:
Článek 1: Podrobnosti Dovolené. Vzniklý nárok na proplacení dovolené činí [Počet dnů] dnů a vztahuje se na období [Datum začátku] až [Datum konce].
Článek 2: Důvod Žádosti. Žádost podávám z důvodu [vysvětlení důvodu žádaní proplacení, např. nevyčerpání dovolené během mateřské dovolené].
Článek 3: Doklady Klonované K Žádosti. K žádosti přikládám následující dokumenty: [např. potvrzení o mateřské dovolené, doklady o nevyčerpané dovolené].
Žádost o Podpis. Žádám o kladné vyřízení mé žádosti a o zaslání potvrzení na uvedenou adresu. V [Město], dne [Datum].
Vzor 2: Obecná žádost o proplacení dovolené
Vyplňte prosím níže uvedený formulář pro vytvoření Žádost O Proplacení Dovolené Vzor. Všechna pole musí být vyplněna, aby byla žádost jasná a úplná. Provedeme vás jednotlivými kroky s příklady informací.
| Položka | Popis | Informace o Zaměstnanci |
|---|---|---|
| Jméno, příjmení, adresa, kontaktní údaje | Informace o Zaměstnavateli | Název firmy, adresa |
| Detail Dovolené | Období, počet dnů nevyčerpané dovolené | Důvod Proplacení Dovolené |
| Vysvětlení, proč žádáte o proplacení | Potvrzení O Dovolené | Doklad o nároku na dovolenou |
| Datum Žádosti | Datum podání žádosti | Další Informace |
| Doplňující informace | Připojené Dokumenty | Seznam příloh |
| Souhlas s Podmínkami | Potvrzení souhlasu | Prohlášení a Podpis |
| Prohlášení o pravdivosti údajů | Prohlašuji, že poskytnuté informace jsou správné. Souhlasím s podmínkami žádosti a poskytnu doplňující informace, pokud bude potřeba. |
Příklad žádosti:
Článek 1: Detaily Dovolené. Doba dovolené, která mě nebyla umožněna čerpat, činí [počet dnů] dnů.
Článek 2: Proplacení. Žádám o proplacení za každý nevyčerpaný den v částce [částka] Kč, což činí celkem [celková částka] Kč.
Článek 3: Přílohy. K této žádosti přikládám kopie: 1. [Doklad o schválení dovolené] 2. [Záznamy o čerpání dovolené] V [Město], dne [Datum].
Evidenci dovolené zaměstnanců a výpočet náhrady za nevyčerpanou dovolenou vám usnadní mzdový systém Money S3. V modulu Mzdy a personalistika najdete vše potřebné na záložce Dovolená, kde program počítá nárok na dovolenou u zaměstnance.
Žádost o vrácení vyplacené náhrady mzdy (platu) za dobu nevyčerpané dovolené podle § 222 odst. 4 ZP - právní úprava do 31. 12. 2020
ŽÁDOST O VRÁCENÍ VYPLACENÉ NÁHRADY MZDY (PLATU) ZA DOBU VYČERPANÉ DOVOLENÉ PODLE § 222 odst. 4 ZP
Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO, zastoupený ............................................. zaměstnanec ................................. (jméno a příjmení), narozen dne ..................... číslo OP ....................... trvale bytem ........................
Věc: Žádost o vrácení vyplacené náhrady mzdy (platu) za dobu vyčerpané dovolené podle § 222 odst. 4 ZP
Vážený pane (paní),
Varianta I. dne.............zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací rozhodl o krácení dovolené, na kterou Vám vzniklo právo za rok ..............., z důvodu neomluvené absence ve dnech ..................v rozsahu ...... dnů. Zaměstnavatel se rozhodl krátit dovolenou za každou neomluveně zameškanou směnu o ...... dny dovolené, celkem tak došlo ke zkrácení dovolené za rok ... o ...... dnů. Došlo-li ke krácení dovolené, tak bez ohledu na důvod krácení, ztrácí zaměstnanec právo na zkrácenou část dovolené. Dovolenou za rok ...... v rozsahu ..... kalendářních týdnů jste v srpnu ..... v době od ....... do ......vyčerpal(a). Podle § 222 odst. 4 ZP jste povinen (a) vrátit vyplacenou náhradu mzdy (platu) za dovolenu rozsahu 10 pracovních dnů, na kterou jste v důsledku shora uvedeného rozhodnutí o krácení dovolené pro neomluvenou nepřítomnost ztratil(a) právo. Náhrada mzdy, která Vám byla vyplacena ve výši průměrného výdělku za .... pracovních dnů dovolené, činí Kč (10 x 8 hodin x hodinový průměrný výdělek).
Varianta II. dne ............jste ukončil dohodou sjednanou podle § 49 ZP pracovní poměr se zaměstnavatelem, právo na dovolenou za rok ............ Vám proto vzniklo pouze v rozsahu ....... za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v roce ......, což činí ..... dnů dovolené. Ke dni skončení pracovního poměru jste ale vyčerpal v roce ............ ........dnů dovolené (od .......... do .........). Přečerpal jste tak ...... dnů dovolené, na které Vám pro skončení pracovního poměru nárok nevznikl a jste tak povinen podle § 222 odst. 4 ZP vrátit bývalému zaměstnavateli vyplacenou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dovolenou, na kterou Vám právo nevzniklo. Náhrada za přečerpanou dovolenou v délce ...... dnů činí........... Kč.
Žádám Vás proto o vrácení náhrady mzdy (platu) ve shora uvedené výši. Částku uhraďte do 14 dnů od doručení této výzvy na účet zaměstnavatele č. ú. ............... a kód banky. Při úhradě uveďte tento variabilní symbol ........... (Případně) Úhradu můžete v téže lhůtě provést hotovostně v pokladně zaměstnavatele v úředních hodinách
Pouze u varianty I. Vezměte na vědomí, že nebude-li požadované částka v uvedeném termínu uhrazena, má zaměstnavatel právo i bez souhlasu zaměstnance podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP srazit mu z dosaženého příjmu náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na kterou ztratil právo.
S pozdravem
V ................... dne ............... ......................................................... razítko zaměstnavatele a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele
Právní úprava:
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
- § 212 ZP
- § 222 odst. 4 ZP
- § 223 ZP
Komentář:
Po dobu čerpání dovolené se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zjišťování průměrného výdělku se řídí § 351 až § 362 ZP. Jestliže zaměstnanec nejprve vyčerpá dovolenou nebo její část a následně na tuto dovolenou nebo její část ztratí právo (dojde k jejímu krácení), anebo mu právo na dovolenou vůbec nevznikne (např. tehdy, když zaměstnavatel určil čerpání dovolené ještě před splněním podmínek - viz § 217 odst. 2 ZP ), má zaměstnanec povinnost vyplacenou náhradu mzdy nebo platu vrátit. Této povinnosti odpovídá také oprávnění zaměstnavatele vyplacenou náhradu mzdy nebo platu srazit i bez souhlasu zaměstnance z jeho příjmu podle § 147 odst. 1 písm. e) ZP. I když má zaměstnavatel právo srazit přečerpanou část dovolené zaměstnance z přijmu, je vhodné jej vyzvat nejprve k úhradě přiloženým vzorem. Výzva k úhradě je však potřebná vždy, pokud zaměstnanec již pracovní poměr skončil, a nemá tak žádný příjem, z něhož by zaměstnavatel mohl náhradu srazit anebo mzda či plat není tak vysoká, aby srážku ze mzdy (platu) umožnil. Zaměstnanec právo na dovolenou nemá, pokud za trvání pracovního poměru po celý kalendářní rok v době od 1. 1. do 31. 12:
Žádost o poskytnutí dovolené při změně zaměstnání - právní úprava od 1. 1. 2021
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOVOLENÉ PŘI ZMĚNĚ ZAMĚSTNÁNÍ
..................................................... (uvést název a sídlo zaměstnavatele)
Žádost o poskytnutí dovolené při změně zaměstnání
Na základě ................ (výpovědi, dohody o rozvázání pracovního poměru) můj pracovní poměr Vás skončí ke dni ............. a v návaznosti na jeho skončení budu nastupovat do nového pracovního poměru u ................... (uvést název a sídlo nového zaměstnavatele). Protože mám nevyčerpanou dovolenou v rozsahu ................... a vzhledem k termínu skončení pracovního poměru nebude možné ji vyčerpat ve volnu, žádám o možnost vyčerpání dovolené v uvedeném rozsahu u mého nového zaměstnavatele, s nímž jsem o převedení této dovolené již jednal a který s tím souhlasí.
V ..................... dne ................... ....................................... podpis zaměstnance, adresa
Právní úprava:
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
- § 221 ZP
- § 222 ZP
Komentář:
Jestliže zaměstnanec skončí pracovní poměr u zaměstnavatele a ke dni jeho skončení má nevyčerpanou dovolenou, přísluší mu náhrada mzdy (platu) za nevyčerpanou dovolenou. Za určitých podmínek si však zaměstnanec může dovolenou nebo její zbývající část vyčerpat ve volnu. Tak je tomu v případě změny zaměstnání v průběhu téhož kalendářního roku, kterou se pro tyto účely rozumí skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele.
Zanechat komentář