Začátek mateřské dovolené: Podmínky a nároky v České republice

Čekáte dítě a nejste si jistá, zda splňujete kritéria pro mateřskou dovolenou? Jak je to s nutností být zaměstnaná a na co máte nárok jako osoba samostatně výdělečně činná? A co když jste odešla ze zaměstnání tři měsíce před porodem? Mateřská dovolená je důležité období, které slouží k prohloubení péče o dítě.

Kdo má nárok na mateřskou dovolenou?

Na mateřskou dovolenou má především nárok matka budoucího dítěte. Minimálně do ukončení šestinedělí má na ni nárok opravdu pouze matka, která dítě porodila. Po ukončení šestinedělí o ni může zažádat i otec dítěte či manžel matky. Mateřská dovolená náleží také rodičům adoptovaných dětí.

Mateřská dovolená spadá mezi dávky nemocenského pojištění. Pro její nárok je třeba prokázat, že jste byli účastníky nemocenského pojištění po dobu minimálně 270 dnů v uplynulých dvou letech. To lze ovšem splnit u různých zaměstnavatelů.

Pokud jste byla zaměstnaná v rámci klasického pracovního poměru, odvádí za vás nemocenské pojištění zaměstnavatel a vy nemusíte nic dalšího řešit.

Jak jsme výše uvedli, mateřská spadá do dávek nemocenského pojištění. Jeho platba ovšem není u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) povinná. Na mateřskou mají nárok matky podnikatelky, pokud si platí nemocenské pojištění alespoň 270 dní (tedy devět měsíců) v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho přinejmenším 180 dní (šest měsíců) v posledním roce. Takto stanovená délka plateb má zabránit tomu, aby si budoucí matka začala platit nemocenské účelově až v okamžiku, kdy zjistí, že je těhotná. Podnikatelka, která výše uvedenou podmínku plateb nemocenského splní, může čerpat peněžitou pomoc stejně jako zaměstnankyně nejdříve od osmého týdne (a nejpozději od šestého týdne) před termínem porodu.

Nárok na mateřskou po skončení zaměstnání

Pokud byste chtěla nastoupit na mateřskou až po skončení pojištění, o svůj peněžitý příspěvek nepřijdete. Uplatní se zde totiž základní ochranná lhůta, která činí 180 kalendářních dní ode dne zániku pojištění (odchodu ze zaměstnání). V případě, že vaše pojištění trvalo kratší dobu, bude stejně krátká i ochranná lhůta.

Kdy začíná mateřská dovolená?

Mateřská dovolená začíná 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Den nástupu si matka může určit sama, a to kdykoliv v období osmi až šesti týdnů před porodem.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Něco jiného než mateřská dovolená, je peněžitá pomoc v mateřství (PPM). Identický je i termín „nástupu“ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). (1) Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na peněžitou pomoc v mateřství.

Podmínka účasti na nemocenském pojištění u PPM

Pro vznik nároku na mateřskou dovolenou a peněžitou pomoc v mateřství je nutné splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. U osob samostatně výdělečně činných je nezbytné dobrovolné placení nemocenského pojištění po stanovenou dobu.

Platba nemocenského pojištění rozhoduje také o tom, jak bude peněžitá pomoc v mateřství vysoká. Pochopitelně čím víc platí, tím vyšší mateřskou dostane.

Po ukončení šestinedělí může o peněžitou pomoc v mateřství zažádat i otec dítěte či manžel matky. Děje se tak v situaci, kdy například matka nemůže či nechce zanechat kariéry, protože je například živitelkou rodiny. Naopak může jít také o případ, kdy žena práci neměla nebo si neplatila jako OSVČnemocenské pojištění. Pro potřeby úřadů je v takovém případě nezbytné uzavřít s matkou dítěte písemnou dohodu, že bude otec o dítě pečovat. Pro otce platí samozřejmě stejné podmínky týkající se nemocenského pojištění, tedy účast na něm přinejmenším devět měsíců za poslední dva roky, z toho šest měsíců v posledním roce.

Žádost o otcovskou dovolenou se nově vyřizuje digitálně.

Peněžitou pomoc v mateřství může čerpat také otec dítěte. Ale i on musí splnit výše popsané podmínky. Čerpat ji může například v situaci, kdy matka podmínky nesplní, ale on ano. U otce se liší pouze doba pobírání peněžité pomoci.

Výše peněžité pomoci v mateřství

Mateřský příspěvek, správně nazývaný peněžitá pomoc v mateřství, se vyplácí z nemocenského pojištění a jeho výše se odvíjí od předchozího výdělku. Základní výměra je 70 % redukovaného vyměřovacího základu.

Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství jsou u zaměstnané ženy důležité předchozí výdělky. Počítá se s průměrným hrubým příjmem za posledních odpracovaných 12 měsíců. Do rozhodného období pro výpočet mateřské dovolené se nepočítají dny na nemocenské nebo ošetřovaní člena rodiny. Mateřská je 70 % z denního vyměřovacího základu, který se ještě snižuje prostřednictvím redukčních hranic.

U žen, které pracují jako OSVČ, hraje roli při určování peněžité pomoci v mateřství výše nemocenského pojištění.

Tip: Od ledna 2025 došlo ke zvýšení redukčních hranic o 6,5 %. Toto zvýšení ovlivňuje výpočet peněžité pomoci v mateřství, přičemž vyšší mateřskou mohou očekávat zejména osoby s nadprůměrnými příjmy (nad 45 000 Kč hrubého). Pro nástupy na peněžitou pomoc v mateřství se také po 1. lednu 2025 se změnil způsob podávání žádostí.

Délka mateřské dovolené

Nástup na mateřskou dovolenou je možný 6 až 8 týdnů před plánovaným termínem porodu a celková délka činí 28 týdnů, v případě vícerčat 37 týdnů.

Jak délka mateřské dovolené, tak i doba, po kterou je nárok na PPM, je stanovena stejně.

Mateřskou dovolenou (nebo i peněžitou pomoc v mateřství) je možné ukončit i dříve (než je výše uvedená délka). A to z různých důvodů. Může to být případ, kdy se dítě narodí mrtvé, nebo zemře v průběhu mateřské dovolené.

V některých zvláštních případech zákoník práce stanoví kratší dobu mateřské dovolené (např. pokud by se dítě narodilo mrtvé, mateřské dovolená trvá jen 14 týdnů).

Mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Pokud máte zdravotní důvod (např. Mateřská dovolená je určena matkám (či jiným oprávněným osobám) k péči o novorozené dítě a trvá zpravidla 28 týdnů.

Žádost o mateřskou dovolenou

Žádost se podává na formuláři, který matce vydá její ošetřující lékař - gynekolog. Žena následně předá formulář zaměstnavateli, který jej postoupí na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Končí-li vám mateřská dovolená, zastavte se na OSSZ, kde si vyřídíte Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku. Pokud by ukončení mateřské a přechod na rodičovskou znamenal i výměnu v pečující osobě, je třeba to také nahlásit na zdravotní pojišťovnu.

Mateřská a rodičovská dovolená

Mateřská a rodičovská dovolená se často zaměňují, ale zatímco mateřská je určena primárně pro období okolo porodu, rodičovská může trvat až do tří let věku dítěte. Mateřská a rodičovská spolu navíc automaticky nesouvisejí, protože přechod z mateřské na rodičovskou není povinností.

Mateřská a rodičovská dovolená jsou dva zcela odlišné instituty. Liší se snad ve všem - v právním předpisu, z nějž vychází, v délce, výši příspěvku a do jisté míry i v okruhu osob, které na něj mají nárok.

Po mateřské mohou rodiče plynule přejít na rodičovskou dovolenou, která může trvat až do tří let věku dítěte, přičemž je vyplácen rodičovský příspěvek.

Celková délka je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnu v případě dvou a více dětí. V období mateřské dovolené vyplácí stát rodiči peněžitou pomoc v mateřství.

Rodičovský příspěvek

Ani žena, která tyto podmínky nesplní, nezůstane zcela bez podpory. V takovém případě má ihned po narození dítěte nárok na rodičovský příspěvek, který činí 300 tisíc.

Na konci června 2023, vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 50 000 Kč (na 350 000 Kč, resp. na 525 000 Kč u dvojčat). Zvýšení bude platit od 1. Změny (zvýšení rodičovské a zkrácení) se budou týkat jen dětí, narozených od 1. 1.

Narozdíl od mateřské dovolené, na rodičovskou dovolenou má nárok jak matka, tak i otec. Nicméně vždy jen jeden z nich, nikdy nemohou pobírat dávky oba zároveň. Délku rodičovské dovolené si určují sami rodiče, avšak maximální doba pro čerpání je 4 roky. Co se výše příspěvku týče, je dostupná a stejná pro všechny. Jedná se o 300 000 Kč za jedno dítě, v případě vícerčat je pak částka 450 000 Kč. Vyplácení rodičovské dovolené se zařizuje na úřadu práce, nehledě na to, zda jste zaměstnanec nebo OSVČ. Částka pro rodičovskou dovolenou je dána státem a vyplácí se postupně. O celou částku najednou žádat nelze. Pak už jen záleží na rodičích, jak si čerpání příspěvku rozloží. V případě nastavení čerpání částky po maximální možnou dobu budou rodiče dostávat měsíčně minimální příspěvek. Pokud se rozhodnou pro čerpání příspěvku po kratší, či minimální dobu, měsíční příspěvek bude větší. Maximální doba, kdy je možno příspěvek vyplácet, je 43 měsíců. Jestliže se rodičům během čerpání rodičovské dovolené narodí další potomek, ztrácí nárok na zbytek nevyplacené částky a začínají čerpat novou rodičovskou dovolenou.

Během pobírání rodičovského příspěvku můžete totiž i pracovat nebo podnikat.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnankyni mateřskou dovolenou i bez její žádosti. Zaměstnankyně nemusí o poskytnutí mateřské dovolené zaměstnavatele žádat.

Doba čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce, tj. tato doba se započítává do dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou.

Pokud má žena v práci před vstupem na mateřskou dovolenou podepsanou smlouvu na dobu neurčitou, o zaměstnání nepřijde. Zaměstnavatel tedy nesmí ženu v průběhu mateřské propustit a zároveň jí musí podržet stejné místo, jaké měla před nástupem na dovolenou. Jestliže navazuje matka na mateřskou dovolenou rodičovskou dovolenou a vrací se až po dvou či třech letech, má nárok jen na pozici, která odpovídá náplni práce ve smlouvě. Při návratu po čtyřech letech není již zaměstnavatel povinen místo držet. Jestliže však žena odchází na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou s pracovní smlouvou podepsanou na dobu určitou, zaměstnavatel ji po jejím vypršení nemusí prodloužit.

Během mateřské dovolené, při které ženám obvykle náleží peněžitá pomoc v mateřství, si mohou za jistých podmínek také přivydělávat. Například pracovat z domova jako virtuální asistentka. Pokud byla matka před mateřskou dovolenou zaměstnaná a peněžitou pomoc v mateřství čerpá ze zaměstnání, může během pobírání mateřské dovolené podnikat bez omezení. Jedná se o tzv.

Těhotenství a povinnosti zaměstnankyně

Je všeobecně doporučováno nahlásit těhotenství v práci. Ačkoli není zákonem stanovené, že těhotná žena musí tuto skutečnost nahlašovat, je výhodnější pro obě strany, pokud tak učiní. Těhotná žena totiž dle zákona nesmí pracovat přesčas, má právo si upravit pracovní dobu dle potřeb a hlavně, nesmí dostat výpověď, a to až do konce rodičovské dovolené. Zaměstnavatel se na druhé straně může na tuto skutečnost lépe připravit a může již aktivně hledat dočasnou náhradu za těhotnou ženu.

Těhotenství se doporučuje oznamovat až po 1. Existuje výjimka, kdy žena musí neprodleně nahlásit těhotenství, a to pokud má rizikovou práci, kupříkladu když pracuje s chemickými látkami. V tomto případě nesmí nadále vykonávat svou práci a je převedena na jinou pozici.

Důležité kroky před nástupem na mateřskou dovolenou

• Výběr dětského lékaře: Dětská doktorka by měla být v době porodu již vybrána. S největší pravděpodobností budou totiž v nemocnici vyžadovat kontaktní údaje na doktorku, která se o miminko v budoucích letech bude starat.
• Uznání otcovství (pro nesezdané páry): Toto platí pro nesezdané páry. Pokud totiž nejste svoji a nedojde k uznání otcovství, jméno otce by se neobjevilo v rodném listu dítěte a neslo by tak matky příjmení, nikoliv otcovo.
• Výběr porodnice a registrace: Výběr porodnice je čistě na preferencích rodičky. Pokud si vybíráte porodnici ve větších městech, možná narazíte na povinnou registraci.

Mateřská dovolená - 3 rozdílné názory

Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu. Mateřskou dovolenou nelze nastoupit dříve než osm týdnů před očekávaným dnem porodu. Zaměstnankyně tedy nepochybně má právo nastoupit na mateřskou dovolenou. Otázkou zůstává, jestli je žena vůbec povinna mateřskou dovolenou nastoupit. Podle § 195 odst. 2 zákoníku práce, podle něhož mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. zaměstnankyně nevyčerpá celou možnou dobu mateřské dovolené a nastoupí zpět do práce dříve. Také v případě, že se žena rozhodne skončit mateřskou dovolenou předčasně a nastoupit do práce před vyčerpáním celého rozsahu mateřské dovolené, nemůže ji zaměstnavatel odmítnout a odkázat ji na dobu, kdy toto pracovní volno zcela vyčerpá. Na druhou stranu § 195 odst. 5 zákoníku práce říká, že mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

První z nich uvádí, že povinností zaměstnavatele samozřejmě je, aby zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnul - nicméně pouze tehdy, pokud o ni má sama zájem a o svém odchodu na mateřskou dovolenou zaměstnavatele vyrozumí.

Podle druhého názoru je nástup na mateřskou dovolenou svým způsobem povinnost od chvíle, kdy žena porodí, neboť zákoník práce stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Cílem těchto ustanovení je poskytnout ženě čas potřebný k překonání následků fyzické a psychické zátěže, které byla vystavena porodem. To se velmi úzce týká i zaměstnavatele. Pokud zaměstnankyně práva na mateřskou dovolenou nechce využít v plném rozsahu, přesto i pro ni platí v době šesti týdnů po porodu zákaz výkonu jakékoli práce v jejím zaměstnání a je také povinností zaměstnavatele nepřipustit zaměstnávání ženy v tomto období.

Podle třetího názoru zaměstnankyně nemusí bezpodmínečně nastoupit na mateřskou dovolenou, může využít některou z forem „volna“ (pracovní neschopnost, řádná dovolená) a zůstat mimo pracovní dobu tak dlouho, jak jí bude vyhovovat. Pokud zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nenastoupí, ustanovení o mateřské dovolené se vůbec neuplatní. V takovém případě však lze doporučit využít § 55 odst. 2 zákona č.

Návrat do zaměstnání po mateřské dovolené

Návrat do zaměstnání přináší řadu otázek a problémů zaměstnavateli i zaměstnanci a nezřídka kdy končí ukončením pracovního poměru. Často již zaměstnankyni z mnoha důvodů nevyhovuje pracovní doba či vzdálenost - cesta na pracoviště. Zákoník práce „ošetřuje“ pouze podmínky návratu zpět do zaměstnání po mateřské dovolené, a to v § 47, který uvádí, že nastoupí-li zaměstnanec po skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, protože nemá práci odpovídající pracovní smlouvě, může se se zaměstnancem dohodnout na změně pracovní smlouvy. Nedohodne-li se se zaměstnancem na změně pracovní smlouvy a zaměstnanec jinou práci nekoná, půjde o ostatní překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, a to po celou dobu, kdy zaměstnavatel zaměstnanci práci nepřiděluje.