Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce. Dovolená u dohod je upravena stejnými paragrafy zákoníku práce jako u pracovních poměrů (§ 211 až § 223 ZP). Rozlišuje se dovolená za kalendářní rok či její poměrná část a dále dodatková dovolená, která ale přísluší jen některým zaměstnancům.
Od 1. ledna 2024 vzniká nárok na dovolenou i zaměstnancům pracujícím pro svého zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a zaměstnavatel je povinen těmto zaměstnancům dovolenou poskytnout. I u dohod konaných mimo pracovní poměr lze provést jejich navázání z pohledu dovolené. Tato situace nastane v případě, kdy na sebe ukončená dohoda a začínající dohoda bezprostředně navazují. Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů.
Nárok na dovolenou
Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry. Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne. Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává.
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce. Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené.
Pro čerpání dovolené je důležité, aby měl zaměstnanec naplánované směny, ve které by dovolenou mohl vyčerpat. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
Příklady výpočtu délky dovolené:
Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj. 4 týdny × 40 hodin = 160 hodin dovolené).
Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj. 25 hodin (5 týdnů × 40 hodin × 13/52).
Výpočet průměrné mzdy pro účely dovolené
Mzda za dovolenou (přesněji náhrada mzdy za dovolenou) se vypočítá z průměrné hrubé mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí a z počtu odpracovaných hodin. Tedy pokud jedete na dovolenou v srpnu, vypočítává se náhrada mzdy ze mzdy za 2. čtvrtletí. Tím se dostane průměrná hrubá hodinová mzda. Průměrná hrubá hodinová mzda se pak vynásobí počtem hodin dovolené. Tj. vypočítá se náhrada za dovolenou (hrubá) jako Náhrada mzdy za dovolenou.
Ať už se jedná o pracovní poměr, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, bude-li se používat průměrný výdělek, musí být vypočten na základě ustanovení ze zákoníku práce. Zákoník práce pracuje s pojmem průměrný výdělek nebo s jeho násobky. Průměrný výdělek anebo procento z něj se používá pro výpočet náhrad a příplatků ke mzdě. Jedná se o náhrady mzdy za dovolenou, při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, náhradu za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dále náhrady při ukončení pracovního poměru atd.
Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek. Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu tedy zahrneme všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda. Do odpracované doby se započítává i doba práce přesčas, pokud nebylo za tuto dobu poskytnuto náhradní volno.
Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se vypočítá vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období - nejčastěji tedy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.). Aby byl zaměstnanci spočítán průměr pracovněprávní, je nutné, aby měl zaměstnanec v předchozím kalendářním čtvrtletí odpracováno alespoň 21 směn. Jak jsme již uvedli, v případě, že zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se tzv. pravděpodobný výdělek.
Průměrný hrubý měsíční výdělek se vypočítá jako průměrný hodinový výdělek na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na jeden měsíc v průměrném roce. Pro výpočet se použije týdenní pracovní doba zaměstnance a koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů na jeden měsíc v průměrném roce.
Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Daňový bonus se při výpočtu nepřičítá.
Průměrný výdělek nemůže nikdy klesnout pod minimální mzdu nebo pod příslušnou úroveň zaručené mzdy. Další důležité ustanovení se týká odměn poskytovaných za delší období. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době. Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se odměna poskytuje.
Vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu nebo pracovním vztahu odděleně.
Tabulka: Průměrná mzda v ČR v roce 2024 (odhad)
| Čtvrtletí | Průměrná hrubá mzda |
|---|---|
| 1. čtvrtletí | 43 000 Kč |
| 2. čtvrtletí | 44 000 Kč |
| 3. čtvrtletí | 45 000 Kč |
| 4. čtvrtletí | 46 000 Kč |
PŘÍKLAD č. 1: Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně. Jeho měsíční mzda činí 35.000 Kč. Průměrný hodinový výdělek pana Josefa se vypočítá jako 35.000 Kč / (40 hodin * 4,348) = 205,08 Kč. Tento průměrný hodinový výdělek ve výši 205,08 Kč se použije při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou pro celé 2. čtvrtletí (od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021).
PŘÍKLAD č. 2: Pan Josef pracuje u firmy STROJE, s.r.o. jako technik s týdenním úvazkem 40 hodin týdně. Jeho PHV na 2. čtvrtletí činí 205,08 Kč. Ve dnech 12. 4. 2021 až 16. 4. 2021 čerpal dovolenou. Výpočet náhrady: 12. 4. 2021 až 16. 4. Za dobu dovolené bude zaměstnanci zúčtována náhrada mzdy ve výši 8.203,20 Kč hrubého. Způsob zaokrouhlování celkové náhrady mzdy není v zákoníku práce upraven. Pouze v § 142 ZP je stanoveno, že celková mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Doporučujeme metodiku zaokrouhlování jednotlivých složek mzdy či náhrady mzdy stanovit ve vnitřním předpisu (v souladu s používaným SW).
Vrácení náhrady za přečerpanou dovolenou
V případě, kdy nepředvídaně dojde k přečerpání dovolené (v daném kalendářním roce, popřípadě za část kalendářního roku), je zaměstnanec povinen dle § 222 odstavce 4 ZP vrátit již vyplacenou náhradu mzdy za takto čerpanou dovolenou. Přesnou metodiku, jak postupovat v případě vrácení náhrady za přečerpanou dovolenou, v žádném předpisu nenalezneme. Z praxe se dovozuje, že by se mělo jednat vždy o vrácení náhrady za poslední hodiny takto neoprávněně čerpané dovolené a u těchto konkrétních hodin v té době použitý PHV.
PŘÍKLAD č. 3: Pan Petr pracuje u firmy ABC, s.r.o. od ledna 2021 s dohodnutou fixní mzdou 45.000 Kč měsíčně. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je u firmy ABC, s.r.o. v délce 4 týdny. Na začátku února požádal pan Petr svého zaměstnavatele o 2 týdny dovolené. Jelikož se zaměstnavatel domníval, že pan Petr u něj bude pracovat dlouhodobě, s čerpáním dovolené souhlasil, i když byl pan Petr stále ve zkušební době. Na konci března však pan Petr zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Nárok na dovolenou za rok 2021 nevznikl. Zaměstnanec vyčerpal 80 hodin dovolené. Tuto částku je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci z jeho poslední mzdy, a to i bez jeho souhlasu.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Zákoník práce ve svém § 222 (v odstavci 2) jasně stanoví, že náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou náleží pouze v případě skončení pracovního poměru. Nehraje přitom roli, jakým způsobem byl pracovní poměr ukončen. Nevyčerpanou dovolenou tedy není možné zaměstnanci proplatit, a to i kdyby o to sám zaměstnanec požádal.
PŘÍKLAD č. 4: Pan Roman pracuje jako zámečník. K datu 31. 12. 2020 zjistil zaměstnavatel, že u tohoto zaměstnance eviduje 60 dnů nevyčerpané dovolené. Pan Roman požaduje v květnu 2021 po zaměstnavateli proplacení této „staré“ dovolené v rozsahu 480 hodin. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě zaměstnanci vyhovět.
PŘÍKLAD č. 5: Pan Alois ukončil pracovní poměr dne 30. 4. 2021. K tomuto dni u něj zaměstnavatel eviduje zůstatek 40 hodin řádné dovolené a 10 hodin dodatkové dovolené. PHV na 2. čtvrtletí činí 350,10 Kč. Za 10 hodin nevyčerpané dodatkové dovolené náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší (§ 222 odst. 5 ZP). Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána přednostně.
Zanechat komentář