Článek se zabývá dalším vzděláváním žen v průběhu mateřské, nebo rodičovské dovolené, ale i vzděláváním žen, které již tuto dovolenou ukončily. Cílem je popsat postoje žen na mateřské, nebo rodičovské dovolené a na ukončené mateřské, nebo rodičovské dovolené k dalšímu vzdělávání a to buď navazujícímu, nebo nenavazujícímu na již dosažený stupeň vzdělání.
Pohybujeme se ve společnosti, kde je zásadním a klíčovým faktorem produkce vědění, právě díky tomuto faktu se následně výrazně mění i veškeré společenské instituce, které se věděním, učením a informacemi zabývají. Informace tvoří převážně kapitál člověka a umožňují mu stálou angažovanost ve společnosti vědění ale i v pracovním životě. Tyto cenné informace člověk získává během svého života prostřednictvím učení se.
Nejedná se ale jen o vzdělávání v dětství v rámci formálního vzdělávacího systému, tedy vzdělávání, které se začíná základním vzděláním, středním vzděláním (které může být ukončeno maturitou, vyučením nebo závěrečnou zkouškou) a terciálním vzděláváním, které je praktikováno po vykonání maturitní zkoušky a náleží k němu vysokoškolské studium a studium na vyšších odborných školách. Cenné informace může člověk získat i během učení v průběhu celého života, tedy zde již můžeme hovořit o celoživotním učením.
Celoživotní vzdělávání, celoživotní učení či další vzdělávání je složitý komplex aktivit, které dovolují přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, který dovoluje získávat stejné kvalifikace různými cestami kdykoli během života. V konceptu celoživotního učení je kladen stěžejní důraz na učení, které není dáno pouze určitou životní etapou. I proto je v něm zahrnuto získávání znalostí a dovedností nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale i díky neformálnímu vzdělávání, a dokonce i informální učení. Pravděpodobně nežli by šlo o neustálý proces, jde o stálou připravenost člověka se učit. Mít potřebu se učit.
Motivy, proč se dospělý jedinec vrací do vzdělávacího procesu a to v jakékoli formě, jsou závislé na osobnostních charakteristikách konkrétního člověka a na aktuální situaci, ve které se právě nachází, i na stupni dosaženého vzdělání aj. Potřeba člověka pro návrat do vzdělávacího procesu vzniká v momentu, kdy mu nestačí dosavadní vzdělání, nebo vědění k tomu, aby se zapojil do aktuálního pracovního procesu, nebo aby se vyrovnal s vlastním sebepojetím či emocí a to i v rámci duševní hygieny a sociálního zařazení. Pracovní potřeba je závislá buď na poptávce na pracovním trhu, nebo individuální změnou jednotlivce v průběhu jeho života. Tyto procesy a proměny probíhají neustále, a proto vzniká stále větší potřeba po celoživotním učení a to v jakékoli formě, ať už hovoříme o vzdělávání formálním, neformálním, nebo dokonce o informálním učení. Potřeba sociální je pak z větší části motivovaná vnitřním faktorem.
Cílem bylo analyzovat motivaci ženy k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené, konfrontovat zjištění s dosud získanými poznatky a předložit návrhy pro další zkoumání, či novou diskuzi. Ženy, zejména ve věkové kategorii 25 - 34 let, mají obtížnější přístup ke vzdělávání, a to ve srovnání s mužskou populací. Problémem je, že často zůstávají 3 i více let na mateřské a rodičovské dovolené, a přístup ke vzdělávání nebo návrat do zaměstnání pak bývá složitý. Jedinou možností žen na mateřské a rodičovské dovolené jsou dle Zormanové (2017) kurzy neformálního vzdělávání a samostudium.
Stěžejní otázkou je, zda se ženy na mateřské či rodičovské dovolené chtějí vzdělávat a učit. Jestliže chtějí, tak o jaké vzdělávání a učení mají zájem? O jakou vzdělávací oblast mají zájem? Jedná se o vzdělávání formální, neformální, nebo jen informální učení? Jakým způsobem se ženy na mateřské, nebo rodičovské dovolené vzdělávají a učí? Co je hlavní motivační faktor pro jejich rozhodnutí k návratu do vzdělávacího systému. Zda se jedná o faktor společenský, pracovní, osobní? A jaké jsou hlavní důvody, pokud se ženy na mateřské, nebo rodičovské dovolené nevzdělávají a neučí? Je to nemotivovanost, nebo finanční bariéra? Jaké jsou nejčastější bariéry pro ženy, které se nevzdělávají a neučí. Vede nedostatečná nabídka péče o děti ke ztrátě motivace se vzdělávat?
Vzhledem k rychle se měnícímu prostředí, je pravděpodobné, že možnosti vzdělávání dospělých a zejména žen na mateřské a rodičovské dovolené, a po jejich ukončení, se inovují rychlým tepem. Podle Beneše (2014) se mezi stabilnější aktuální trendy ve vzdělávání řadí systematizace a institucionalizace, nové chápání učení se a vyučování, a v neposlední řadě orientace na problémy a reálné situace.
Formy vzdělávání a moderní technologie
Jakékoliv vzdělávání umožňuje matkám zvýšení kvalifikace. Častými formami vzdělávání pro ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené jsou webináře, e-learningy. Musíme zmínit i moderní technologie ve vzdělávání, které velmi usnadňují přístup ke vzdělávacím programům právě maminkám. Díky nim, jako jsou počítače, internet, e-learning a webináře, se mohou matky účastnit distančního vzdělávání, tedy vzdělávání tzv. na dálku. O distančním vzdělávání bylo již psáno v rámci vzdělávání dospělých, ale je třeba připomenout, že tato forma je vhodná zejména pro ty, kteří mají rodinu, zaměstnání nebo i další mimopracovní aktivy. Předpokladem pro účast na distančním vzdělávání je schopnost samostudia a ovládání elektronických kanálů (elektronická pošta, webová prezentace, internet).
Zejména covidová doba přispěla k rozvoji e-learningového vzdělávání, což otevírá dveře řadě maminkám na mateřské nebo rodičovské dovolené, i po jejím ukončení.
E-learningové vzdělávání může být organizováno dvojí formou: on-line nebo off-line. U on-line výuky je v okamžitém kontaktu, i když prostorově oddělen lektor a účastník. Tato forma umožnuje aktuální reakce a kladení otázek. Kdežto u off-line formy není okamžitý časový kontakt, a pro účastníka bývá zapojení se do kurzu vhodnější, protože si svůj čas může řídit a naplánovat.
Podle výzkumu magazínu Prohuman mají ženy, zejména ve věkové kategorii 25-34 let, obtížnější přístup ke vzdělávání, a to ve srovnání s mužskou populací. 57 % žen se během mateřské nebo rodičovské dovolené vzdělávalo nebo stále vzdělává, nebo se vzdělávaly či vzdělávají po ukončení této dovolené. Největším přínosem pro ně je seberealizace (tj. 26 % podíl odpovědí), nové sociální kontakty (tj. 19 % podíl odpovědí) a usnadnění návratu do práce (tj. 15 % podíl odpovědí).
Ženy se chtějí rozvíjet a představují zdroj talentů, ze kterého mohou firmy čerpat. Ty to ovšem velmi často nedělají a tento potenciál zůstává nevyužit.
Spolupráce Generali České pojišťovny s Czechitas ukazuje, že i interní reskilling žen na rodičovské dovolené do IT je možný a úspěšný. Ženy, které se rozhodnou pro rekvalifikaci, by se neměly bát a měly by překonat počáteční strach. IT svět je tak široký, že si v něm místo najde každý, stačí si jen vybrat.
Tabulka: Přehled možností vzdělávání během mateřské a rodičovské dovolené
| Forma vzdělávání | Popis | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Online kurzy | Studium z pohodlí domova | Flexibilita, široká škála kurzů | Nutnost disciplíny a samostudia |
| Univerzitní programy | Formální vzdělávací kurzy | Strukturovaný přístup, uznávané kvalifikace | Časová náročnost, vyšší náklady |
| Odborná literatura | Čtení odborných knih a publikací | Dostupnost, flexibilita | Nutnost samostudia a orientace v materiálech |
| Workshopy a semináře | Praktické zkušenosti a prohloubení znalostí | Interakce s lektory a účastníky, praktické dovednosti | Časová náročnost, cestování |
Rodičovská dovolená nemusí znamenat přerušení osobního a profesního rozvoje. Naopak, může být skvělou příležitostí investovat do sebe a rozšířit své obzory. V dnešní digitální době existuje široká škála vzdělávacích možností, které můžete využít z pohodlí domova a přizpůsobit je svým časovým možnostem.
Projekty a iniciativy podporující vzdělávání žen
V českém prostředí jsou jedinou, poměrně dostupnou nabídkou pro tyto ženy, projekty ESF. Nabízejí ženám na mateřské a rodičovské dovolené vzdělávací kurzy usnadňující návrat do práce, zvyšující jejich konkurenceschopnost na trhu, či aktivizující je k samostatné výdělečné činnosti. Náplní bývají oblasti jako podnikání, počítačová gramotnost, sebeprezentace, pracovní právo, slaďování rodinných a pracovních povinností.
Poskytnout adekvátní odpověď na potřeby žen na mateřské a rodičovské dovolené, které se vracejí na trh práce, je posláním projektu s názvem Efektivní návrat ekonomicky vzdělaných žen na trhu práce po rodičovské dovolené 2015 (č. CZ.2.17/2.1.00/37191). Projekt byl zahájen v ledku 2015 a realizuje jej Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, katedra informačních technologií ve spolupráci s dalšími odbornými katedrami PEF. Projekt je podpořen Evropským sociální fondem, Operačním programem Praha - Adaptabilita.
Ženy, které se vracejí po mateřské či rodičovské dovolení na pracovní trh, potřebují získat orientaci v nejnovějších informacích z oboru, prokázat zaměstnavateli aktivitu při návratu na trh práce a mít možnost studovat v takové formě, která je časově a obsahově flexibilní, aby mohly sladit péči o rodinu a studium zároveň. Součástí kurzů jsou multimediální materiály. Účastnice si samy volí vzdělávací kurzy, které vyhovují jejich potřebám. Mohou studovat všechny, ale také třeba jen jeden z nich. Protože jsou kurzy on-line, organizace studijního času je zcela na účastnících podle jejich aktuálních možností. Na konci každého kurzu je závěrečný test, po jeho úspěšném složení získají certifikát ČZU v Praze.
Pracující matky jsou skupinou s velkým potenciálem. Jsou zvyklé a schopné žonglovat mezi povinnostmi a časem stráveným s rodinou. Scénář, kdy maminka může zůstat s dětmi tak dlouho, jak chce, a zároveň zažívat uspokojení z práce, zní samozřejmě skvěle, ale zřídkakdy se jí takové příležitosti dostane. Proto existují projekty jako MAMAcademy, které se snaží vyjít vstříc potřebám maminek.
Zanechat komentář