Dovolená je pro každého zaměstnance zasloužený čas odpočinku. Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec v pracovním poměru. Víte ale, jaký je výpočet nároku na dovolenou a jaká je náhrada mzdy za dovolenou? Kalkulačka Vám pomůže vypočítat, jaký máte nárok na dovolenou a jaká je náhrada mzdy. Spočítejte si, na kolik dní dovolené máte nárok a kolik za ni dostanete.
Tento článek navazuje na minulý díl s názvem Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti. Podívejme se na konkrétní příklady výpočtu mzdy za dovolenou, abyste měli jasnou představu, jak se náhrada mzdy stanovuje.
Základní principy výpočtu nároku na dovolenou
Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.
Podle zákoníku práce je dovolená stanovena na nejméně 4 týdny. Často ale zaměstnavatel nabízí další týden dovolené navíc jako benefit. Po dobu, kdy čerpáte dovolenou, Vám nenáleží mzda, ale náhrada mzdy. Tu snadno spočítáte i s naší kalkulačkou pro výpočet náhrady mzdy 2025.
Délka dovolené byla dříve tradičně vyjadřována ve dnech. Od roku 2021 se však odvozuje od týdenní pracovní doby zaměstnance a místo dnů je vyjadřována v hodinách.
Výpočet dovolené v hodinách:
- Pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu 5 dní v týdnu se toho vlastně moc nemění.
- Jen místo nároku na 20 dnů dovolené bude výše dovolené vyjádřena v hodinách, tzn. 160 hodin dovolené.
- Tento příklad se vztahuje na základní dovolenou v délce 4 pracovních týdnů.
Změna se však dotýká těch, kterým se během roku mění výše úvazku. Řekněme, že zaměstnanec odpracuje polovinu roku, tedy 26 týdnů, na plný úvazek, ale druhou polovinu roku na úvazek poloviční. V případě nároku na 4 týdny dovolené se pak jeho dovolená vypočítá následovně:
- 1. polovina roku: 40 x 4 týdny = 160 hodin : 52 x 26 týdnů = 79,96 / 80
- 2. polovina roku: 80 hodin : 52 x 26 týdnů = 39,99 / 40
- dovolená celkem: 80 + 40 = 120 hodin dovolené na rok
Tyto změny také napomůžou ke zlepšení situace zaměstnanců, kteří mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, tedy typově především lidem pracujících na směny. Nově budou čerpat tito zaměstnanci dovolenou podle hodin původně naplánovaných směn. Dosud se totiž den dovolené rovnal pracovnímu dni bez ohledu na délku naplánované směny.
Některé profese ale mají nárok na delší dovolenou, zpravidla se jedná o zaměstnance ve veřejném sektoru, ale například i vysokoškolské pedagogy. Státní zaměstnanci a zaměstnanci veřejné zprávy mají nárok na 5 týdnů dovolené, pedagogové a akademičtí zaměstnanci na vysokých školách pak až 8 týdnů. Počet dní dovolené, která Vám náleží, zjistíte i z výplatní pásky.
Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou?
Když čerpáte dovolenou, nenáleží Vám mzda za odpracovanou dobu, ale náhrada mzdy za dovolenou. Výpočet náhrady mzdy se odvíjí od Vašeho průměrného výdělku v předchozím kalendářním čtvrtletí, které předchází tomu, v němž dovolenou čerpáte. Když tedy budete čerpat dovolenou v prosinci, náhrada mzdy se bude počítat z výdělku za třetí čtvrtletí, tj. za červenec až září.
Výpočet průměrné mzdy pro náhrady vychází z hrubé mzdy dělené počtem odpracovaných dní v předchozím čtvrtletí. Do hrubé mzdy se připočítávají i všechny bonusy a prémie, které jste v určeném období dostali. Pozor, do výpočtu průměrné mzdy se ale nezahrnují příjmy z náhrady mzdy za dovolenou čerpanou v předchozím čtvrtletí.
Zaměstnanci dostávají náhradu mzdy zpravidla ve výplatním termínu za příslušný měsíc, například za červenec v srpnu a za srpen v září. Výplatu za červenec dostanou zaměstnanci na svůj bankovní účet v srpnu a výplatu za srpen potom v září. Dle zákoníku práce totiž platí, že mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Výpočet průměrné hodinové mzdy
V přiložené tabulce si vypočítáme průměrnou hodinovou mzdu za minulé čtvrtletí, která bude sloužit pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou v červenci a v srpnu. Počítáme s hrubou mzdou v dubnu ve výši 44 tisíc korun, v květnu 50 tisíc korun a v červnu 41 tisíc korun.
| Výpočet | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda za 2. čtvrtletí | 135 000 Kč (44 000 Kč + 50 000 Kč + 41 000 Kč) |
| Počet odpracovaných dní | 64 dní (20 dní + 22 dní + 22 dní) |
| Počet odpracovaných hodin | 512 hodin (práce na plný úvazek) |
| Průměrný hodinový výdělek | 263,68 Kč (135 000 Kč : 512 hodin) |
Zaměstnanci, kteří mají po celý rok přibližně stejnou mzdu, finančně čerpání dovolené příliš nezaznamenají. Na účet obdrží téměř stejnou částku jako obvykle.
Vzhledem k tomu, že dovolenou čerpají zaměstnanci v hodinách, nebývá v praxi problém s přepočtem kvůli rozdílným pracovním směnám. Nárok na dovolenou se snadno přepočítává i na zkrácené úvazky. Pokud například firma poskytuje dovolenou v rozsahu 200 hodin za rok a zaměstnanec pracuje na poloviční pracovní úvazek, potom má nárok na roční dovolenou v rozsahu 100 hodin.
Zaměstnanci, kteří byli v předchozím čtvrtletí nemocní, nemusí mít obavy, že tato skutečnost bude mít negativní dopad na výši náhrady mzdy za dovolenou. Období nemoci se totiž při výpočtu vyloučí a průměr se vypočítá z ostatních příjmů.
Z náhrady mzdy za dovolenou se klasicky odvádí daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Náhrada mzdy tedy nepodléhá žádnému speciálnímu či zvýhodněnému zdanění. Náklady za dovolenou zvyšují zaměstnavatelům celkové mzdové náklady a je nutné je zahrnout do potřebných kalkulací. Zjednodušeně lze říci, že zaměstnanec odpracuje 11 měsíců, ale peníze od zaměstnavatele dostává 12 měsíců, takže skutečné mzdové náklady zaměstnavatele jsou z důvodu dovolené o 9 procent vyšší, než se na první pohled zdá.
Dohoda o provedení práce (DPP) a dovolená
Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:
- odpracování minimálně 80 hodin
- doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)
Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.
Jak se dovolená pro DPP počítá?
Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně). V letních měsících si mnoho zaměstnanců vybírá většinu své roční dovolené. Zaměstnanec má právo na placenou dovolenou, ale jakým způsobem se náhrada mzdy počítá? A kdy je možné díky dovolené obdržet vyšší či naopak nižší mzdu? Náhrada mzdy se určuje z průměrné mzdy za předchozí čtvrtletí. Při čerpání volna o prázdninách tedy výši peněz ovlivňují příjmy z dubna, května a června. Při výpočtu se jednorázové odměny započítávají celé, zatímco pravidelné se rozpočítávají.
Zaměstnanci s celoročně přibližně stejnou mzdou finanční rozdíl při čerpání volna příliš nezaznamenají. Po dovolené dostanou skoro stejnou částku jako v jiných měsících. 5 týdnů ročně pro státní zaměstnance a zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. Jelikož se dovolená čerpá v hodinách, není problém s přepočtem kvůli různým pracovním směnám i zkráceným úvazkům.
Praktické příklady výpočtu dovolené
Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“). Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv.
Příklad 1: Zaměstnanec s roční dovolenou 5 týdnů
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?
Řešení:
- Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok.
- Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.
Příklad 2: Zaměstnanec s kratší pracovní dobou
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby.
Příklad 3: Zaměstnanec s krátkým pracovním poměrem
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl?
Řešení:
- Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.
Příklad 4: Pracovní úraz a dovolená
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?
Řešení:
- Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29.
- Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5 (4.
- 168 / 40 = 4 týdny a 8 hod.
- Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.
Poznámka: Doby, které nejsou považovány za výkon práce (např.
Komentář: Protože je dovolená od roku 2021 počítána „přírůstkově“ za odpracované hodiny, tak v tomto případě, pokud zaměstnanec odpracuje (fiktivně odpracuje) alespoň 12násobek své stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby, tak potom jeho např. běžná DPN do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby bude znamenat „generování“ nároku na dovolenou.
Příklad 5: Mateřská a rodičovská dovolená
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok v kontextu roku 2022, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Řešení:
- Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 0 hodin (nekryje se s žádnou vypsanou směnou v roce 2022, protože 1. 1. byla sobota).
- Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.
Příklad 6: Kombinace mateřské a rodičovské dovolené
Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 31. 1. 2022, pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 400 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2022 jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok, pokud zbytek roku stráví na rodičovské dovolené?
Řešení:
- Pokud by zaměstnankyně pracovala celý rok, její nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin.
- Mateřská dovolená je doba výkonu práce => 168 hodin (leden).
- Dohromady = 568 / 40 = 14 týdnů a 8 hod. zbytek.
- Protože tímto dochází k odpracování 12násobku týdenní pracovní doby, je možné regulérně započítat i do 20násobku týdenní stanovené pracovní doby v budoucnu čerpanou rodičovskou dovolenou, tj.
- Celkově tedy odpracováno: (568 + 800) / 40 = 34 týdnů a 8 hod.
- Nárok na dovolenou v kontextu roku 2022, jenž bude poskytnut dotyčné po peněžité pomoci v mateřství, bude: 34 × 200 / 52 = 130,7 hod. => 131 hodin.
Zde lze ještě konstatovat, že i tento nárok (protože si jej reálně vyčerpá) založí další nárok na dovolenou.
Příklad 7: Dlouhodobá pracovní neschopnost a pracovní úraz
Zaměstnanec má DPN od 16. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Dne 1. 12. 2021 odpracuje celou směnu, 2. 12. odpracuje jen hodinu ze své směny a stane se mu pracovní úraz. Z titulu úrazu bude na DPN do konce roku 2021. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Jaký nárok na dovolenou v kontextu roku 2021 mu vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené za rok?
Řešení:
- Délka celé DPN = 238 směn, tj. 238 × 8 = 1 904 hodin, je možné ji nějak započíst do nároku na dovolenou?
- Není to možné, a to z toho důvodu, že nyní ještě nevíme, zda splní odpracovanost alespoň 12násobku stanovené/kratší pracovní doby.
- Prostým výpočtem je však na první pohled jasné, že nesplní.
- Doba reálného výkonu práce (1. 12. = 1 hodina a 2. 12.
- DPN z titulu úrazu je doba výkonu práce => 168 hodin + 7 hodin (ze dne 1.
- Nárok na dovolenou za rok 2021 bude: 4 × 200 / 52 = 15,38 hod.
Přečerpaná dovolená
V případě, kdy nepředvídaně dojde k přečerpání dovolené (v daném kalendářním roce, popřípadě za část kalendářního roku), je zaměstnanec povinen dle § 222 odstavce 4 ZP vrátit již vyplacenou náhradu mzdy za takto čerpanou dovolenou. Jak přesně vypočítat tuto náhradu? Přesnou metodiku, jak postupovat v případě vrácení náhrady za přečerpanou dovolenou, v žádném předpisu nenalezneme. Z praxe se dovozuje, že by se mělo jednat vždy o vrácení náhrady za poslední hodiny takto neoprávněně čerpané dovolené a u těchto konkrétních hodin v té době použitý PHV.
Příklad 8: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Pan Petr pracuje u firmy ABC, s.r.o. od ledna 2021 s dohodnutou fixní mzdou 45.000 Kč měsíčně. Nárok na dovolenou za kalendářní rok je u firmy ABC, s.r.o. v délce 4 týdny. Na začátku února požádal pan Petr svého zaměstnavatele o 2 týdny dovolené. Jelikož se zaměstnavatel domníval, že pan Petr u něj bude pracovat dlouhodobě, s čerpáním dovolené souhlasil, i když byl pan Petr stále ve zkušební době. Na konci března však pan Petr zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Nárok na dovolenou za rok 2021 vznikl např. Zaměstnanec vyčerpal 80 hodin dovolené. Tuto částku je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci z jeho poslední mzdy, a to i bez jeho souhlasu.
Příklad 9: Úmrtí zaměstnance a přečerpaná dovolená
Zaměstnanec s úvazkem 40hod týdně strávil v měsíci březnu 3 týdny na zahraniční dovolené, v dubnu ale vážně onemocněl a v měsíci červnu zemřel.
Pozor, v tomto případě peněžitá práva zaměstnavatele smrtí zaměstnance zanikají.
Proplacení nevyčerpané dovolené
Zákoník práce ve svém § 222 (v odstavci 2) jasně stanoví, že náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou náleží pouze v případě skončení pracovního poměru. Nehraje přitom roli, jakým způsobem byl pracovní poměr ukončen. Nevyčerpanou dovolenou tedy není možné zaměstnanci proplatit, a to i kdyby o to sám zaměstnanec požádal.
Příklad 10: Požadavek na proplacení staré dovolené
Pan Roman pracuje jako zámečník. K datu 31. 12. 2020 zjistil zaměstnavatel, že u tohoto zaměstnance eviduje 60 dnů nevyčerpané dovolené. Pan Roman požaduje v květnu 2021 po zaměstnavateli proplacení této „staré“ dovolené v rozsahu 480 hodin. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě zaměstnanci vyhovět.
Příklad 11: Ukončení pracovního poměru a nevyčerpaná dovolená
Pan Alois ukončil pracovní poměr dne 30. 4. 2021. K tomuto dni u něj zaměstnavatel eviduje zůstatek 40 hodin řádné dovolené a 10 hodin dodatkové dovolené. PHV na 2. čtvrtletí činí 350,10 Kč. Za 10 hodin nevyčerpané dodatkové dovolené náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší (§ 222 odst. 5 ZP). Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána přednostně.
Zanechat komentář