Výpočet dovolené podle odpracovaných dnů: vzorec a příklady

Tento článek navazuje na minulý díl s názvem Pravidla dovolené aneb opakování je matka moudrosti. V roce 2021 došlo ke změně ve výpočtu dovolené, a nárok se od té doby uvádí v hodinách, nikoli ve dnech. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Výpočet dovolené v aktuální podobě je výsledkem novely, která vstoupila v platnost v roce 2021. Deklarovaným smyslem změn bylo především narovnat existující nerovnosti v podmínkách čerpání dovolené, které dopadaly třeba na zaměstnance ve směnných provozech. Pro vaši kalkulaci je ovšem podstatné zejména to, že zákon upravil mechaniku výpočtu, takže nově počítá s hodinami a týdny, namísto dřívějších dní nebo maximálně půldní, a měsíců.

Ať už jste majitel menší firmy, účetní nebo personalista, tento článek vám poskytne všechny potřebné informace o aktuální legislativě, výpočtu a plánování dovolené v České republice.

Základní principy výpočtu dovolené

• Od 1. 1. 2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoli ve dnech. To znamená, že délka dovolené se určuje podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv dnů.
• Minimální délka dovolené jsou 4 týdny (u vybraných profesí více). Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout i delší dovolenou, než je zákonné minimum.

Kdo má nárok na dovolenou?

• Zaměstnanci na HPP s odpracovanými 52 týdny - plná dovolená. Týdny se počítají jako odpracované, i když v nich zaměstnanec čerpal nemocenskou nebo jinou překážku v práci.
• Zaměstnanci s odpracovanými 4 týdny, 20 pracovních dnů - poměrná část dovolené. Nárok na poměrnou část dovolené vzniká i zaměstnancům, kteří neodpracovali celý rok.
• Zaměstnanci s náročnými profesemi - dodatková dovolená. Zákoník práce definuje specifické profese, které mají nárok na delší dovolenou, například zdravotníci nebo pedagogové.
• I dohodáři mají nárok na dovolenou (od 1.1.2024). Dovolená pro dohodáře (DPP a DPČ) se počítá odlišným způsobem.

Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci v pracovním poměru, který odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce. Dovolená je pak za celý rok, nebo se vypočte jako poměrná část, záleží na tom, kdy jste do práce nastoupili.

Výpočet dovolené

Pro vaši kalkulaci je ovšem podstatné zejména to, že zákon upravil mechaniku výpočtu, takže nově počítá s hodinami a týdny, namísto dřívějších dní nebo maximálně půldní, a měsíců.

Vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD (týdenní pracovní dobu). V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas.

Dovolená za celý rok

Zaměstnanci s odpracovanými 52 týdny mají nárok na minimálně 4 týdny dovolené.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se dovolená krátí (viz poměrná část dovolené). U polovičního úvazku se dovolená počítá stejně, jen se za den odpracuje polovina hodin. Nárok na dovolenou tedy mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek.

Poměrná část dovolené

Pokud zaměstnanec nepracoval celý rok, vypočítá se poměrná část dovolené.

Vzorec: počet hodin v týdenním úvazku / 52 × odpracovaná doba v týdnech × firemní výměra dovolené v týdnech = dovolená v hodinách.

Výsledek se zaokrouhluje nahoru.

Pokud od podepsání pracovní smlouvy zaměstnance uplynuly alespoň 4 týdny, ale zatím nevydržel celý rok, je načase vzít do rukou onu slíbenou kalkulačku. V tomto případě bude nutné dopočítat poměrnou část dovolené. Oficiálně takovému zaměstnanci náleží jedna dvaapadesátina stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na které má v příslušném kalendářním roce nárok. Výsledek zaokrouhlujeme vždycky nahoru, na celá čísla.

Příklad: Pan Novák pracuje na úvazek 40 hodin týdně a odpracoval 16 týdnů. Firma poskytuje 4 týdny dovolené.

Výpočet: 40 hod. (úvazek) / 52 týd. (počet týdnů v roce) × 16 týd. (odpracováno) × 4 týd. (firemní dovolená) = 49,23 ≈ 50 hod (dovolená p. Nováka zaokr. nahoru).

Pan Novák si zatím může vybrat dovolenou v délce zhruba šesti dní, pokud bude pracovat osmihodinové směny.

Zaměstnanci nemají nárok na dovolenou od „prvního dne“ práce, ale až když odpracují minimálně 4 své úvazky. To znamená, že pokud zaměstnanec v zaměstnání potřebný počet hodin neodpracuje, nebude mít v daném roce žádnou dovolenou. Podobné pravidlo obsahovala i předcházející právní úprava, když nárok na dovolenou za odpracované dny podmiňovala odpracováním nejméně 21 směn.

Pokud by zaměstnavatel zaměstnanci v jednom kalendářním roce rozvrhl více hodin, než odpovídá úvazku zaměstnance, bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou odpovídající odpracovaným hodinám. Jedná se ale pouze o hodiny rozvržené zaměstnavatelem „navíc“ při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, nikoli například o hodiny práce přesčas. Výpočet je stejný jako v předchozím případě - pokud by zaměstnavatel rozvrhl a zaměstnanec během roku odpracoval 60 úvazků, při 40hodinové pracovní době a výměře dovolené 4 týdny:

60 (úvazků) × (40 hodin (úvazek) ×4 týdny (dovolená))/ 52 týdnů (v roce) = 184,6 zaokrouhleno 185 hodin (dovolené)

Od roku 2021 pak zákon umožňuje alternativu v podobě převedení dovolené o délce minimálně 4 týdny na základě písemné žádosti zaměstnance.

V dnešní době existuje na trhu mnoho programů, který dopočítávají dovolenou automaticky a je jedno, jestli zaměstnanec nastoupí v průběhu roku. Navíc moderní docházkový systém umí vypočítat zbývající počet dovolené při odchodu zaměstnance a zpracovat okamžitě podklady pro mzdy.

Pravidla pro dovolenou a její čerpání

• Zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené.
• Dovolená se má vyčerpat v daném roce, nebo nejpozději v následujícím. Pokud to není možné z důvodu provozních překážek nebo překážek na straně zaměstnance, je možné dovolenou převést do dalšího roku.
• Svátky se do dovolené nepočítají. Pokud dovolená připadne na státní svátek, zaměstnanci se tento den z dovolené neodečítá.
• Alespoň 2 týdny dovolené by měly být čerpány vcelku (pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak). Toto pravidlo má zajistit, aby si zaměstnanci mohli dostatečně odpočinout.

Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené (to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost).

POZOR: Ačkoli zaměstnancům nevybraná dovolená samozřejmě nepropadá, striktně vzato by se do nového roku měla převádět jen v několika málo konkrétních situacích (pracovní neschopnost, mateřská nebo rodičovská dovolená).

Změna úvazku během roku

Pokud dojde ke změně úvazku zaměstnance během roku, použijeme opět stejný výpočet, pouze vypočteme obě části roku samostatně a výsledky sečteme. Pokud si tedy vezmeme zaměstnance, který odpracuje první polovinu roku (26 týdnů) s úvazkem 40 hodin a druhou polovinu roku (26 týdnů) s úvazkem 20 hodin a zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené:

• 26 (úvazků) × (40 hodin (úvazek) × 5 týdnů (dovolená))/52 týdnů (v roce) = 100 hodin (dovolené za 1. pololetí)
• 26 (úvazků) × (20 hodin (úvazek) × 5 týdnů (dovolená))/52 týdnů (v roce) = 50 hodin (dovolené za 2. pololetí)
• 100 hodin (dovolené za 1. pololetí) + 50 hodin (dovolené za 2. pololetí) = 150 hodin (dovolené)

Z výsledku je vidět, že celková dovolená odpovídá poměru času, který zaměstnanec odpracoval s konkrétním úvazkem. Pokud se mění pouze rozvržení pracovní doby, ale nemění se úvazek (například zaměstnanec začne pracovat na méně dní s delšími směnami), není potřeba měnit výpočet dovolené, protože důležitý je nově pouze úvazek, nikoli rozvržení pracovní doby (na rozdíl od předchozí právní úpravy, která vše počítala přes průměrný počet pracovních dnů v týdnu).

Dovolená bez práce?

Pro účely dovolené se některé doby počítají jako odpracované, i když zaměstnanec nepracoval. Jedná se například o dobu dovolené, překážek na straně zaměstnavatele, překážek na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., mateřské dovolené nebo ošetřování dítěte mladšího 10 let. Může se to na první pohled zdát „nefér“, ale bez tohoto pravidla by se zaměstnanci například krátila dovolená i za čerpání dovolené nebo za svátky, kdy nepracoval. Obdobné pravidlo navíc platilo i v předchozí právní úpravě.

Nová úprava dále stanoví doby, které se započítávají jen pokud zaměstnanec v daném roce odpracoval alespoň 12 úvazků. Jedná se o doby rodičovské dovolené, dočasné pracovní neschopnosti (mimo pracovní úraz a nemoci z povolání), karantény a jiných překážek v práci (mimo uvedené nařízení vlády). Tyto doby se ale započítávají nejvýše v rozsahu 20 úvazků v jednom roce. Naopak pokud zaměstnanec v roce neodpracoval alespoň 12 úvazků, nezapočítávají se tyto doby vůbec.

Nově ale platí pravidlo, že musí k čerpání nařizovat celé směny. Kratší čerpání může zaměstnavatel nařídit pouze se souhlasem zaměstnance, a i v tomto případě se musí jednat alespoň o polovinu směny, ledaže by šlo o dočerpání zbývajících hodin dovolené v roce. Smyslem tohoto pravidla je nečerpat dovolenou po troškách („v pátek jděte domů po obědě, máte dovolenou“), protože by to neumožnilo potřebné zotavení zaměstnanců.

Mění se i režim krácení dovolené, kdy nově může zaměstnavatel krátit dovolenou právě jen o počet neomluveně zameškaných hodin, nikoli až o trojnásobek jako dosud.

Nová pravidla platí až pro dovolenou za rok 2021. Dovolená za předchozí roky se bude posuzovat a čerpat podle dosavadních pravidel.

Převádění dovolené

I nová úprava přebírá pravidlo, že dovolená by se měla vyčerpat v příslušném roce. Nově platí výjimka, že pokud zaměstnavatel poskytuje dovolenou delší než 4 týdny (6 týdnů u pedagogických pracovníků) může dovolenou nad tento rozsah zaměstnavatel převést do dalšího roku na základě písemné žádosti zaměstnance. To samozřejmě neznamená, že by o zbývající nevyčerpanou dovolenou zaměstnanec přišel. Tu musí zaměstnavatel samozřejmě převést také, ale musí navíc doložit, že ji nebylo možné v daném roce z provozních důvodů ze strany zaměstnance vyčerpat.

Zaměstnavatel musí brát ohled na provozní důvody a oprávněné zájmy zaměstnance.

Zaměstnavatel musí určit termín vyčerpání dovolené do konce června následujícího roku.

Pokud tak neučiní, tak si může dovolenou nařídit zaměstnanec sám. Zaměstnanec musí o svém záměru informovat zaměstnavatele alespoň 14 dní předem.

Jak na dovolenou v praxi

Jak jsme si na příkladech ukázali, výsledky výpočtů dovolené podle nových pravidel zůstávají velmi podobné. Hlavním úkolem personalistů je nyní novou právní úpravu dobře komunikovat zaměstnancům. V praxi se například osvědčuje uvádět na výplatní pásce vedle nároku na dovolenou v hodinách i její orientační přepočet na dny (směny), jak byli zaměstnanci dosud zvyklí.

Přestože bude výpočty jako dosud provádět mzdová účtárna prostřednictvím specializovaného software, musí být personalisté připraveni odpovídat na zvídavé dotazy zaměstnanců k výpočtu dovolené podle nové právní úpravy.

Náhrada mzdy za dovolenou

Náhrada mzdy za dovolenou se počítá z průměrného hodinového výdělku v kalendářním čtvrtletí, které předcházelo čtvrtletí, kdy v zaměstnání dovolenou čerpáte.

Kalendářní čtvrtletí jsou v každém roce čtyři: leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. A jsou pevně stanovené. Při výpočtu náhrady mzdy se tedy nevychází z výdělků ve třech měsících, které vaší dovolené bezprostředně předcházely (i když to tak samozřejmě často vyjde), ale vždycky ze jmenovaných čtvrtletí.

Takže jestli se letos chystáte k moři nebo na chatu například v srpnu, náhrada mzdy se vypočte z vašich výdělků za duben až červen. Pokud jste zaměstnaní celý rok, stanovuje vám účtárna zaměstnavatele průměrný výdělek čtyřikrát ročně: vždycky prvního ledna, prvního dubna, prvního července a prvního října.

Kdy na dovolené vyděláte

Svůj průměrný výdělek zjistíte, když hrubou mzdu za příslušné čtvrtletí vydělíte počtem odpracovaných hodin.

Do hrubé mzdy se započítávají i odměny a prémie. Při výpočtu průměrného výdělku je ale ještě nutné zohlednit, jaký typ prémie vám šéf dal. Mimořádná prémie se započítává celá. Jestli jste ale dostali odměnu, která se váže k delšímu období, například roční nebo půlroční prémii či třináctý plat, zahrne se do hrubého výdělku za každý měsíc jenom poměrná část: v případě půlroční prémie jedna šestina, z roční prémie nebo třináctého platu dvanáctina.

Váš průměrný výdělek ale může stoupnout i jiným způsobem než odměnami, a to nižším počtem pracovních dnů (a tedy i hodin) v předchozím čtvrtletí.

V případě, že jste v předchozím kalendářním čtvrtletí u zaměstnavatele odpracovali míň než 21 dní, nebude se náhrada mzdy odvozovat z průměrného výdělku, ale z očekávaného, pravděpodobného výdělku - tedy z hrubé mzdy, jakou byste dostali za předpokladu, že byste v předchozím čtvrtletí pracovali.

Při určování pravděpodobného výdělku se zohledňuje běžná výše vaší mzdy, případně výše mzdy kolegů, kteří pro zaměstnavatele dělají obdobnou práci.

Průměrný ani pravděpodobný hrubý výdělek samozřejmě nemůže klesnout pod hranici minimální mzdy, která pro rok 2021 dělá 15 200 korun měsíčně (90,50 korun za hodinu).

Daně a odvody

Náhrada mzdy za dovolenou se daní stejně jako mzda. Totéž platí pro odvody zdravotního pojištění a sociálního pojištění.

V praxi se za měsíc, kdy jste měli dovolenou, jednoduše sečte vaše hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou.

Nárok na dovolenou u smlouvy na DPP

Od roku 2024 je vznik nároku na dovolenou pro ty s DPP, kteří splní dvě základní podmínky:

• odpracování minimálně 80 hodin
• doba trvání smlouvy v kalendářním roce nepřetržitě alespoň 4 týdny (tedy minimálně 28 dní)

Pokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, musí ji zaměstnavatel při ukončení smlouvy proplatit.

A jak se dovolená pro DPP počítá? Je třeba vzít počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob, který se podělí počtem týdnů v roce a dále se vynásobí fiktivně stanovenou pevnou pracovní dobou (určeno u smluv typu DPP jako 20 hodin týdně). Při odvedení maximálního počtu hodin na DPP, 300 hodin, činí podle tohoto vzorce nárok na dovolenou 24 hodin.

Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: počet odpracovaných celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby/52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru). Do odpracované doby pro účely dovolené se i v případě zaměstnanců činných na základě DPP započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, tj. např. doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené, či některých překážek v práci (§ 348 odst. 1 spolu s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Jinými slovy, čerpání dovolené zaměstnancem může v některých případech vést ke vzniku další dovolené.

Pozor, na tom ničeho nemění ustanovení § 75 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že se doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce u DPP nezapočítávají do maximálního rozsahu práce 300 hodin v kalendářním roce.

Příklad: Zaměstnanec na základě DPP v roce 2024 fakticky odpracoval 300 hodin a dále čerpal 29 hodin dovolené. Pro účely dovolené zaměstnanec odpracoval v tomto roce 329 hodin, neboť i dobu zameškanou z důvodu čerpání dovolené považujeme za výkon práce, tj. zahrneme ji do odpracované doby pro účely dovolené.

Příklady výpočtů nároku na dovolenou

Následující příklady ilustrují, jak se výpočet nároku na dovolenou provádí v různých situacích.

Příklad 1

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a bude pracovat ve stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Do konce roku odpracoval 529 hodin. Roční dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikne?

Pokud by zaměstnanec pracoval celý rok, jeho nárok na dovolenou by činil 40 × 5 = 200 hodin/rok. Zaměstnanec však pracoval pouze 529 hodin => 529 / 40 = 13 a 9 zbytek, ke zbytku se nikdy nijak nepřihlíží.

Příklad 2

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 v kratší týdenní pracovní době 30 hodin a do konce roku odpracoval 396 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Aby zaměstnanci vůbec nějaký nárok na dovolenou vnikl, musí reálně anebo fiktivními dobami odpracovat alespoň 4násobek týdenní stanovené/zkrácené/kratší pracovní doby.

Příklad 3

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 v stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodin a do konce pracovního poměru odpracoval 142,5 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů za rok. Jaký nárok na dovolenou zaměstnanci vznikl? Zaměstnanec však pracoval pouze 142,5 hodiny => 142,5 / 37,5 = 3 a zbytek 30.

Příklad 4

Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 1. 2021 (PÁ) v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a odpracoval celou směnu. Dne 4. 1. 2021 (PO) po odpracování 3 hodin se mu stal pracovní úraz (pracovní úraz je považován za výkon práce pohledem nároku na dovolenou, jak bylo uvedeno výše = fiktivně odpracovaná doba). V rámci následné dočasné pracovní neschopnosti („DPN“) byl neschopen do 28. 1. 2021 a 29. 1. po odpracování směny s ním zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Jaký nárok na dovolenou vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?

Zaměstnanec pracoval 8 hodin (1. 1.) + 3 hodiny (4. 1.) + 8 hodin (29. Doba DPN z titulu úrazu je výkonu práce: 5 (4. 168 / 40 = 4 týdny a 8 hod. Nárok na dovolenou tedy bude: 4 × 160 / 52 = 12,3 hod.

Poznámka: Doby, které nejsou považovány za výkon práce (např. běžná DPN do 20násobku stanovené (zkrácené/kratší) týdenní pracovní doby bude znamenat „generování“ nároku na dovolenou.

Příklad 5

Zaměstnankyni končí mateřská dovolená dne 2. 1. 2022 (NE), pracuje v stanovené týdenní pracovní době 40 hodin, její zůstatek dovolené z předchozích let je 160 hodin. Požádala zaměstnavatele o čerpání řádné dovolené před nástupem na rodičovskou dovolenou. Jaký nárok na dovolenou jí vznikne, když zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené za rok?

Dovolená a fond pracovní doby DPP

Při ruční úpravě fondu pracovní doby se hodiny zadávají navýšené o hodiny dovolené, které se v daném měsíci budou čerpat.

Program Flexi pracuje nyní tak - že pro kontrolu počtu hodin (300 hodin za rok) u dohody o provedený práce vychází z hodnoty složky HODINY ROK SUMA.

Celkové hodiny ve Fondu pracovní doby jsou navýšené o hodiny dovolené, a můžou vykazovat větší hodnotu než 300 hodin.

Čerpání dovolené u dohody o provedení práce může navýšit další nárok na dovolenou.

Otázka: Na jakou dovolenou má nárok zaměstnanec (DPP) při odpracování 300 hod a čerpání dovolené v rozsahu 29 hod, která se se do limitu 300 hod nepočítá?

Odpověď: Při výpočtu dovolené lze postupovat dle vzorce: počet odpracovaných celých násobků fiktivní týdenní pracovní doby/52 × 20 × výměra dovolené (výsledek se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru). Do odpracované doby pro účely dovolené se i v případě zaměstnanců činných na základě DPP započtou tzv. náhradní doby, kdy zaměstnanec fakticky nepracuje, tj. např. doba zameškaná z důvodu čerpání dovolené, či některých překážek v práci (§ 348 odst. 1 spolu s § 216 odst. 2 a 3 zákoníku práce). Jinými slovy, čerpání dovolené zaměstnancem může v některých případech vést ke vzniku další dovolené.

Pozor, na tom ničeho nemění ustanovení § 75 odst. 2 zákoníku práce, které stanoví, že se doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce u DPP nezapočítávají do maximálního rozsahu práce 300 hodin v kalendářním roce.

Kalkulačka nároku na dovolenou

Pro usnadnění výpočtu nároku na dovolenou můžete využít online kalkulačky. Tyto kalkulačky automaticky zohledňují všechny relevantní faktory a poskytnou vám přesný výsledek.

Výpočet dovolené je od roku 2021 složitější, ale s pomocí tohoto článku a dostupných nástrojů byste měli být schopni správně určit nárok na dovolenou pro své zaměstnance. Nezapomeňte sledovat aktuální legislativu, abyste měli jistotu, že postupujete v souladu se zákonem.