Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené je významným životním krokem, který s sebou přináší řadu otázek týkajících se pracovních práv a povinností. Jednou z klíčových oblastí je výpočet nároku na dovolenou. Tento článek se zaměřuje na specifika výpočtu dovolené po návratu z rodičovské dovolené v České republice, práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, možnosti rozvázání pracovního poměru a nároky na odstupné.
Základní pojmy
Pro lepší orientaci v problematice je důležité rozlišovat mezi:
- Mateřskou dovolenou: Čerpají ji pouze matky, které si hradily pojištění. Příspěvek při mateřské čerpají na rozdíl od rodičovského pouze matky, které si pojištění hradily.
- Rodičovskou dovolenou: Může ji čerpat matka i otec. Rodičovský příspěvek a tedy i dovolenou může čerpat i matka (otec), kteří nebyli zaměstnaní, nebo si jako OSVČ neplatili nemocenské pojištění. Rodičovskou dovolenou se dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. § 196 poskytuje zaměstnankyni (zaměstnanci) po dobu, na jakou zaměstnavatele zažádají, maximálně však do 3 let věku dítěte.
- Rodičovským příspěvkem: Finanční podpora od státu, kterou vyplácí Odbor sociální podpory. V případě, kdy žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, může využívat rodičovského příspěvku ihned po narození dítěte.
Je třeba si uvědomit, že rodičovská dovolená podle zákoníku práce a rodičovský příspěvek (finanční podpora) podle zákona o státní sociální podpoře jsou dva samostatné a na sobě nezávislé instituty.
Návrat do zaměstnání po mateřské nebo rodičovské dovolené
Nastoupí‑li matka či otec po mateřské dovolené nebo otcovské dovolené nebo po rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není‑li to možné, protože původní práce zanikla nebo bylo pracoviště zrušeno, zařadí zaměstnavatel zaměstnance/kyni na jiné pracovní místo, ale podle pracovní smlouvy, tj. na druh práce a místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Vrátí‑li se rodič do práce po rodičovské ve dvou letech dítěte či později, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Stejnou povinnost má zaměstnavatel i v situaci, kdy se rodič vrací do zaměstnání po neplaceném volnu. Jeho čerpání na platnosti pracovní smlouvy nic nemění. Níže uvedené informace týkající se návratu po rodičovské dovolené tak platí ve stejné míře i pro návrat po jakkoliv dlouhém neplaceném volnu.
Pokud se plánujete vrátit z rodičovské dovolené, máte nárok na původní pracovní místo. Jestliže ho zaměstnavatel během vaší dovolené zruší, má povinnost vám nabídnout jiné, odpovídající smlouvě. Totéž se týká i platového ohodnocení. Dále je povinen zachovat vám pracovní úvazek a smlouvu. Může nastat situace, kdy pro vás práce po návratu z rodičovské není. V tomto případě máte nárok na náhradu mzdy ve výši předchozího průměrného výdělku.
Pamatujte na to, že uzavřená pracovní smlouva platí i v případech, kdy u zaměstnavatele došlo ke změnám. Proto z ní při vyjednávání o pokračování práce nebo ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené vždy vycházejte.
Výpočet dovolené
Pokud zaměstnanec neodpracuje celý rok, bude jeho nárok na dovolenou vypočten jako 1/52 celkového nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (dále jen „TPD“). Jak je z textů patrné, vždy se vše opírá o stanovenou (zkrácenou/kratší) TPD. V žádném případě nás v souvislosti s nárokem na dovolenou nebudou zajímat doby odpracované mimo rozvrh směn, tedy doby práce přesčas. To neplatí pro odpracované doby tzv.
Dovolená se určuje za každý kalendářní rok samostatně. Pro účely nároku na dovolenou se mateřská dovolená posuzuje jako doba odpracovaná. S ohledem na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, která je rozvrhována rovnoměrně, je možný výpočet dvojím způsobem.
Za dny rodičovské dovolené se dovolená krátí! dovolená bude podléhat zákonnému krácení. Souběžné pobírání rodičovského příspěvku a čerpání dovolené se nevylučuje.
Příklad výpočtu
Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Zaměstnankyně čerpá v roce 2022 mateřskou dovolenou (plyne již z roku 2021) od 1. 1. 2022 do 10. 4. 2022. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tato doba reprezentuje 14,286 týdnů, čímž je splněna podmínka, že v rámci kalendářního roku je odpracováno alespoň 12 týdnů.
Zaměstnankyně požádá o rodičovskou dovolenou a nepožádá o čerpání dovolené. Od 11. 4. 2022 plyne rodičovská dovolená do tří let věku dítěte (dítě se narodilo 31. 10. 2021). V roce 2022 se doba rodičovské dovolené započte jako doba odpracovaná v rozsahu 20 týdnů.
Celkový nárok na dovolenou v r. 2022 = 14,286 + 20 = 34,286 týdnů
Redukce na celé týdny = 34 týdnů
Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin
Nárok v hodinách = 40: 52 x 34 x 4 = 104,615, zaokrouhleno 105 hodin.
Protože o čerpání dovolené nepožádala, převede se nevyčerpaný zůstatek ve výši 105 hodin do roku 2024, kdy končí rodičovská dovolená.
Rozvázání pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené
Postup zaměstnavatele, když nemá práci pro vracejícího se rodiče: Jestliže zaměstnavatel nemá možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde‑li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru nebo do odpadnutí překážky v práci) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.
Nemá‑li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě z organizačních důvodů (např. pro přestěhování pobočky, zrušení části zaměstnavatele či rozhodnutí o snížení počtu pracovních míst), pak je možné s rodičem z těchto důvodů rozvázat pracovní poměr výpovědí nebo dohodou.
Výpověď ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, které výslovně uvádí zákoník práce v § 52. Z jiných důvodů zaměstnavatel dát výpověď nemůže (např. z důvodu těhotenství ženy). Výpověď musí být písemná a musí být doručena zaměstnanci, jinak je neplatná.
Výpovědní doba
Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Platí, že výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje: není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.
Po dobu běhu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Nemá‑li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zákaz výpovědi ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď rodičům, kteří jsou v tzv. ochranné době. To je mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná, v době, kdy rodič čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo kdy je v dočasné pracovní neschopnosti.
Výpověď daná zaměstnavatelem je neplatná, i když dostane výpověď těhotná zaměstnankyně, která o svém těhotenství dosud neví, ale je prokazatelné, že v době doručení výpovědi byla těhotná. Další významnou dobou, kdy jsou rodiče chráněni proti výpovědi, je období, kdy nastala překážka v práci z důvodu ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti v případech podle zákona o nemocenském pojištění.
Byla‑li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Zaměstnanec ovšem může sdělit zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Odstupné
Na odstupné je nárok v případě, že byla zaměstnanci dána výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou.
Odstupné náleží ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.
Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené se do doby trvání pracovního poměru započítává.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dvoustranný úkon. To znamená, že se strany dohody musí na jejím obsahu shodnout. Je žádoucí, aby v dohodě byl uveden důvod rozvázání pracovního poměru - organizační důvody (např. nadbytečnost zaměstnance), popř. i ujednání o vyplacení odstupného.
Odstupné náleží i tehdy, není‑li důvod v dohodě uveden, a přitom skutečným důvodem byly organizační důvody, ale můžete se velmi pravděpodobně dostat do problémů s prokázáním, že šlo opravdu o organizační důvody. V případě, že zaměstnavatel odstupné nevyplatí, je nutné vymáhat ho soudně.
Doklady při skončení pracovního poměru
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat:
- potvrzení o zaměstnání (zápočtový list),
- evidenční list důchodového pojištění.
Dále je zaměstnavatel na žádost zaměstnance povinen vydat:
- potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti,
- pracovní posudek (tj. hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností majících vztah k výkonu práce).
Zanechat komentář