Věznice Mírov, známá také díky útěku Jiřího Kajínka, je legendární instituce s bohatou historií. Nachází se zde především odsouzení s přísnějšími tresty. Současná mírovská věznice je profilována jako věznice se zvýšenou ostrahou.
Historie věznice sahá až do poloviny 12. století, kdy byl na strmém vrchu poblíž Mohelnice vybudován dobře opevněný hrad Mírov. Ten se stal součástí obranné soustavy, chránící majetek olomouckého biskupa. Hrad Mírov byl vybudován na skalnatém útesu nad obcí Mírov nejpozději v letech 1258-1266. Původně vznikl asi jako biskupský lovecký hrad, jehož založení se většinou připisuje olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku (1245-1281).
Olomoučtí biskupové používali hrad jako sídlo při lovech nebo jako útočiště před morem a válkami. Po roce 1320 se začalo s důkladnou přestavbou, při níž byl hrad rozšířen. Mírov se stal centrem obrany biskupských statků za husitských válek, ale i v době třicetileté války a zároveň sloužil jako káznice.
Protože ztrácel vojenský význam, byla na Mírov přesunuta kněžská věznice olomoucké diecéze a Hukvald. Pro vězení byla postavena nová barokní budova a zabrán i vlastní hrad.
Po zrušení roboty v roce 1848 ztratil mírovský hrad svou správní funkci a přestal sloužit i jako káznice pro duchovní. Údržba opuštěného hradu činila značné potíže, a proto byl roku 1855 prodán moravskému místodržitelství, které v něm zřídilo státní věznici. K tomuto účelu byl hrad v letech 1859-70 adaptován.
Za nacistické okupace sloužil Mírov jako věznice gestapa, dále tu byli vězni nemocní zejména tuberkulosou. Někteří z nich byli popraveni. Během nacistické okupace sloužil Mírov internaci politických vězňů (na jejich památku byl na vězeňském hřbitově roku 1967 odhalen pomník zhotovený sochařem Jílkem), političtí vězni zde byli zavřeni i za komunistického režimu.
V roce 1930 se z věznice stal ústav pro nemocné vězně. Po květnu 1945 byly v Mírově vězněni zločinci odpykávající si tresty za závažné zločiny a odsouzení nacisté a představitelé protektorátního režimu.
Dne 22. dubna 1949 se Mírov stal táborem nucených prací (TNP) pro politické vězně. V letech 1949 až 1951 byla na Mírově vězněno asi 277 důstojníků.
Jedním z nejslavnějších vězňů byl Jiří Kajínek, jednak pro nejasnosti ve svém procesu, jednak (a zejména) kvůli tomu, že v roce 2000 z Mírova uprchl a byl dopaden až po několika týdnech. Kajínek byl zřejmě jediným vězněm, kterému se podařilo z věznice uprchnout.
Ve filmu Tmavomodrý svět byla věznice Mírov místem, kde si odpykávali své tresty letci z RAF po návratu do vlasti. Na hradě byl v letech 1969-1974 vězněn i Vladimír Škutina, přední publicista období pražského jara.
Ubytovací kapacita je 369 míst. Vězni jsou ubytováni na společných světnicích, největší má 18 lůžek. Zaměstnanost vězňů se pohybuje kolem 60%. S ohledem na jejich složení je pro věznici atraktivní nabídka takového pracovního uplatnění, již lze realizovat v areálu věznice. Odsouzení pracují ve dřevovýrobě, zejména při výrobě nábytku. Jím bylo vybaveno např. pracoviště ombudsmana v Brně, Justiční palác v Liberci a další objekty. Jeho kvalita je plně srovnatelná s nabídkou na trhu.
Vzhledem k dlouhodobým trestům odsouzených je vedením věznice, specialisty i vychovateli kladen velký důraz na jejich mimopracovní aktivity a využívání volného času Kromě, dá se říci, obvyklého vyžití při sportu mohou své zájmy a schopnosti uplatnit i v jiných oblastech, ať už jsou to hudební skupiny, kroužek výtvarného umění, akvaristický a další. Nepravidelně vychází i vězeňský časopis, v němž mohou uplatnit své názory a postřehy nejen odsouzení, ale i zaměstnanci. Pro sportovní vyžití zaměstnanců je k dispozici tělocvična s posilovnou. Nezapomíná se ani na jejich rodinné příslušníky. Za přispění FKSP jsou pořádány vedle tuzemských i zájezdy do evropských zemí, stejně jako na divadelní a muzikálová představení nebo letní dětský tábor. Tradičními se již stala setkání s důchodci.
Návštěvy odsouzených upravuje Vnitřní řád Věznice Mírov pro odsouzené v souladu se zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších úprav a Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších úprav.
Poučení pro návštěvníky věznice:
Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob po dobu celkem 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. V odůvodněných případech může ředitel věznice rozdělit na základě žádosti odsouzeného dobu návštěvy na více oddělených časových úseků rozvržených do kalendářního měsíce. Je-li odsouzený umístěn u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, projedná podmínky uskutečnění návštěvy Vězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb.
Ředitel věznice může dle § 19 odst. 8 a § 45 odst. 1, 2 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody povolit opuštění věznice v souvislosti s návštěvou, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu.
Návštěvy odsouzených ve Věznici Mírov jsou realizovány v denní době, v pracovní dny, a to zpravidla v pátek.
Odsouzeného mohou současně navštívit nejvýše 4 osoby včetně nezletilých dětí. Nezletilé děti ve věku do 15 let se mohou zúčastnit návštěvy pouze v doprovodu osoby starší 18 let.
V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu osob jiných než blízkých.
Ředitelé věznic mohou ve zvlášť odůvodněných případech povolit návštěvu mezi odsouzenými, kteří jsou blízkými osobami. Náklady předvedení hradí v takovém případě odsouzení rovným dílem, nedohodnou-li se jinak.
Ředitel věznice může povolit uskutečnění návštěvy odsouzeného bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby v prostorách k tomu určených. Dále může ředitel věznice v odůvodněných případech rozhodnout, že se návštěva z bezpečnostních důvodů uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen průhlednou přepážkou. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice povolit odsouzenému také opuštění věznice.
Návštěvy odsouzených jsou realizovány ve střeženém objektu Věznice Mírov. Prostory věznice jsou monitorovány kamerovým systémem.
Při návštěvách jsou odsouzení povinni chovat se k ostatním osobám přítomným při návštěvách slušně a ohleduplně. Nesmějí odevzdávat nebo přijímat peníze, dopisy nebo jiné věci, s výjimkou věcí povolených ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské služby.
Zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit, jestliže odsouzený nebo návštěvníci přes upozornění porušují pořádek, kázeň nebo bezpečnost věznice.
Vstup do věznice za účelem návštěvy odsouzeného je možný pouze po předložení povolení k realizaci návštěvy (tzv. navštívenky). Součástí navštívenky je poučení pro účastníky řádných návštěv s odsouzenými v prostorách Věznice Mírov.
Každý návštěvník starší 15 let musí předložit platný doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti vydaný cizím státem, který ČR uznává). Vstup na základě potvrzení o ztrátě občanského průkazu se neumožní, pokud není opatřeno fotografií.
Pro návštěvníky odsouzených je zřízena vhodně vybavená čekárna, kde jsou k dispozici právní předpisy, vnitřní řád věznice a základní informace, zejména o finančních a materiálních náležitostech odsouzených a o zabezpečení jejich zdravotní péče.
Z důvodu kontroly osob a věcí vnášených do věznice (pomocí detekčního rámu a rentgenového přístroje) je důležité dostavit se na hlavní vchod věznice nejpozději 30 minut před stanoveným časem začátku návštěvy. V případě pozdějšího příchodu mimo stanovený čas může být návštěva bez náhrady zkrácena.
Při vstupu do věznice je vstupující osoba povinna uložit a uzamknout do odkládacích skříněk v čekárně věznice mobilní telefon, zbraně, včetně kapesních či jiných nožů a dalších ostrých předmětů, veškerá záznamová zařízení, léky apod. V případě, že bude kontrolou zjištěno, že některá z nepovolených či nebezpečných věcí nebyla odevzdána, bude návštěva provedena za dělící přepážkou ve výslechové místnosti. V odůvodněných případech bude návštěva zrušena a věc bude k došetření postoupena Policii ČR.
Návštěvy odsouzených probíhají v místnostech k tomu určených (návštěvní místnost, návštěvní místnost s boxy s průhlednou dělicí přepážkou, místnost pro návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly) dle stanoveného zasedacího pořádku.
Návštěvníci se s odsouzeným mohou přivítat a rozloučit běžným společenským způsobem, např. podáním ruky apod. U osob blízkých lze povolit při přivítání i jiný kontakt (obejmutí, polibek). U kontaktu s nezletilým dítětem během návštěvy je povoleno pochování apod. V případě, že vznikne důvodné podezření, že je dítě využíváno jako prostředek k pronášení nepovolených věcí, je zaměstnanec věznice oprávněn kontakt přerušit.
Vězněným osobám není povoleno během návštěvy zaujímat místo k sezení vedle osoby blízké (vyjma pochování dítěte). Osoby blízké sedí naproti vězněné osobě, popř. z boku stolu.
Osoby s malými dětmi zajistí, s ohledem na jejich bezpečnost a zdraví, aby se tyto zdržovaly u stolu a nepohybovaly se volně po návštěvní místnosti. V návštěvní místnosti je pro děti k dispozici dětský koutek. Pokud tomu nebrání bezpečnostní či jiné objektivní důvody je podporována realizace návštěvy nezletilých dětí v prostoru s dětským koutkem.
V průběhu návštěv je povolena konzumace potravin a nápojů zakoupených ve vězeňské prodejně, vnášení a konzumace vlastních potravin a nápojů není povolena. Odsouzeným není povoleno odnášení zakoupených nápojů a potravin z návštěvní místnosti.
V případě zjištění, že se návštěvník snažil předat nebo předal odsouzenému v rámci návštěvy nepovolené věci (zejména návykové látky, návykové léky, mobilní telefon) nebo jiné nepovolené či nebezpečné věci, resp. budou ukryty v předávaném balíku, korespondenci či tiskovinách, bude celá věc neprodleně postoupena Policii ČR. Osoba, která se tohoto jednání dopustila, se vystavuje riziku trestního stíhání. Další návštěvy s odsouzeným budou do odvolání prováděny v místnosti s průhlednou dělící přepážkou.
Specifika návštěv dětí mladších 15 let:
S ohledem na zájmy dítěte a podporu rodinných vazeb jsou stanoveny specifické podmínky pro návštěvy dětí mladších 15 let. Pokud má odsouzený zájem níže uvedených možností využít, musí o to sám písemně požádat.
Jestliže to organizační možnosti věznice dovolí, je možné návštěvy dětí mladších 15 let rozložit na dvě návštěvy v měsíci v trvání dvakrát 1,5 hodiny.
V případě, kdy je odsouzený rodičem více než 3 dětí mladších 15 let, je možné navýšení počtu osob, aby se návštěvy mohly zúčastnit všechny děti současně.
Vězněný rodič může požádat o umožnění realizace návštěvy bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské služby. Taková návštěva bude povolena pouze při splnění věznicí stanovených podmínek, kdy je přihlíženo zejména k bezpečnostním rizikům.
Návštěvu dítěte ve věznici lze realizovat i za doprovodu pracovníka OSPOD nebo spolupracující nevládní organizace.
Exkurze ve věznici Mírov
V úterý 19. 3. se třídy E3 a Z3 v rámci výuky trestního práva v občanské nauce zúčastnily exkurze do vězeňského zařízení Mírov u Mohelnice. Po příjezdu jsme se usadili v přednáškové síni, kde jsme odevzdali doklady. Ujali se nás výchovní pedagogové , kteří nás proškolili o chování ve věznici s nejvyšší ostrahou. Následně jsme zhlédli dokument o historii a současnosti hradu Mírov. Poté následovala beseda, kdy jsme měli prostor pro otázky, které se týkaly provozu věznice.
Po důkladné kontrole bezpečnostním rámem jsme došli na hradní nádvoří, kde jsme viděli, jak probíhá přesun vězňů. Následovala krátká návštěva kostela, kde jsme měli možnost prohlédnout si výstavu o historii věznice.
Dne 10. jsme dorazili na čas, který jsme si stanovili. Poté nás čekala něco přes hodinu dlouhá cesta do Mírova. Hned na začátku se nás ujali dva zaměstnanci věznice, kteří nám pustili krátké propagační video o historii hradu a o tom, jak to vlastně ve věznici chodí. Po tomto bloku následovala prohlídka skoro jako na letišti a my se mohli vydat na okruh kolem věznice po strážných bodech, kde hlídkovala řádně ozbrojená stráž.
Na závěr exkurze jsme se mohli podívat do ukázkového bytu, ve kterém byl vystavený nábytek, který vězni vyrábí.
Zajímavosti o věznici Mírov
| Fakt | Popis |
|---|---|
| Poloha | Mírov, Česko |
| Souřadnice | 49°47′44,86″ s. š., 16°50′44,19″ v. d. |
| Typ věznice | Se zvýšenou ostrahou, oddělení pro doživotně odsouzené |
| Historie | Bývalý středověký hrad, kněžská věznice od 1760, státní věznice od 1860 |
Věznice Mírov je umístěná na bývalém středověkém hradě v obci Mírov (okres Šumperk). Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky.
Hrad byl po nutných přestavbách používán jako kněžská věznice už od roku 1760 a o pouhých 100 let později jako státní věznice, která fungovala i v dobách Československa. Patřila k devíti věznicím, které mezi prvními internovali vězně s dlouholetými tresty.
Věznice Mírov
Letecký pohled na věznici Mírov
Interiér věznice Mírov
Zanechat komentář