Každému se může stát, že ztratí práci a půjde se hlásit na úřad práce. Pak se určitě vyplatí vědět, co ho v evidenci čeká. Nahlášení na úřad práce není vaše povinnost, je to vaše právo.
Pokud se rozhodnete, že si budete zdravotní pojištění hradit sami, úřad práce ani nemusí vědět, že jste aktuálně bez práce. Nicméně, pokud chcete dostávat podporu v nezaměstnanosti, pak se na úřadu práce skutečně budete muset zaregistrovat.
V případě, že máte dostat k určitému datu výpověď a máte zájem o podporu v nezaměstnanosti, je nejlepší stihnout registraci do třech pracovních dnů od ukončení pracovního poměru. V tomto případě vám totiž začne platit podpora v nezaměstnanosti hned následující den po rozvázání pracovního poměru.
Doporučujeme zajít na úřad práce do 3 pracovních dnů od ukončení posledního pracovního poměru. Minimálně na první návštěvu určitě. Zajděte na úřad práce v místě svého trvalého bydliště.
Veškerá komunikace, písemná i osobní probíhá na kontaktním pracovišti úřadu práce, které je vám nejbližší. Dříve jste museli v krajních případech cestovat přes celou republiku, abyste se potkali s úředníkem na úřadě práce v místě vašeho trvalého bydliště.
Registrace na Úřadu Práce
Než vás úřad zařadí do evidence, čeká vás trocha toho papírování. Potřebné formuláře vám dají přímo na pobočce, ale zrovna tak si je můžete stáhnout z webu a vyplnit v klidu doma. Tím při osobní návštěvě ušetříte spoustu času.
Při osobním podání žádosti je nutné, abyste s sebou přinesli základní formuláře a dokumenty. Setkáte se s pracovnicí či pracovníkem úřadu práce, který je nejblíže vašemu bydlišti.
Online registrace úřad práce povoluje v případě, že máte Portál občana a Identifikace občana (např. eObčanka, bankovní identita nebo MojeID). Část služeb, které Úřad práce poskytuje, je možné zařídit online.
Co s sebou na úřad práce:
- Samozřejmě občanský průkaz.
- Chtít po vás budou i doklad o skončení pracovního poměru, nejčastěji výpověď nebo dohodu o skončení pracovního poměru.
- Dále zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku a evidenční list důchodového pojištění.
- Pokud jste dostali odstupné, doložíte i Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného.
Pokud nemáte po ukončení studia domluvený nástup do práce, rozhodně to neznamená, že se musíte registrovat na úřad práce. Registraci zvolte pouze v případě, že chcete, aby vám úřad práce pomohl s hledáním práce nebo v případě, že si sami nejste schopni platit pojištění.
Pokud nemáte po skončení rodičovské či péči o blízkou osobu práci, do které se vrátit, měli byste se přihlásit na úřadu práce. Opět platí pravidlo 3 pracovních dnů.
Registraci na úřad práce můžete provést osobně v místě vašeho trvalého bydliště. Do kdy je třeba se přihlásit na úřadu práce? Pokud se přihlásíte do 3 pracovních dnů od ukončení zaměstnání, bude vám podpora v nezaměstnanosti vyplácena bez prodlení.
O přiznání podpory rozhoduje úřad práce ve správním řízení.
Doklady potřebné k registraci:
- Občanský průkaz nebo jiný průkaz totožnosti (např. cestovní pas).
- Potvrzení o ukončení pracovního poměru (např. výpovědní smlouvu) nebo potvrzení o náhradní době (sem patří např. rodičovská dovolená).
- Doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání (např. výuční list, maturitní vysvědčení, diplom).
Délka evidence na úřadu práce nemá časové omezení. Evidence na úřadu práce může být užitečná nejen pro získání podpory v nezaměstnanosti, ale také kvůli hrazení zdravotního pojištění státem.
Podpora v Nezaměstnanosti
To, zda však podporu v nezaměstnanosti dostanete, záleží ještě na tom, zda jste v minulých dvou letech platili po dobu minimálně 12 měsíců důchodové pojištění.
Podporu dostanete také pouze v případě, že jste alespoň 12 měsíců v minulých dvou letech odváděli důchodové pojištění. I v tomto případě je také nejlepší se přihlásit do 3 dnů od ukončení studia (resp. po ztrátě statusu studenta), aby došlo k plynulé návaznosti a nevznikla vám povinnost odvádět pojištění.
Podmínku pro zisk podpory máte splněnou v případě, že jste 12 měsíců v minulých dvou letech věnovali péči o nezletilé dítě nebo blízkou osobu, případně jste v této době pracovali a odváděli 12 měsíců důchodové pojištění (je možné obě doby sečíst).
Pro nárok na podporu je nutné mít odpracováno alespoň 12 měsíců za poslední dva roky, přičemž OSVČ musí splnit podmínku povinné účasti na důchodovém pojištění.
Pokud splníte podmínky, budete dostávat podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce se vám také bude snažit najít vhodné zaměstnání. To ale vždy není možné - profese vznikají a zanikají a poptávka zaměstnavatelů se může měnit. Pak můžete úřad práce požádat o zprostředkování (a proplacení) vhodné rekvalifikace.
Práci, která odpovídá vaší kvalifikaci, zdravotní způsobilosti a která je pro vás i dobře dopravně dosažitelná. První rok se vám úřad práce pokusí najít zaměstnání, které odpovídá alespoň 80 % plného úvazku.
Pokud byste se chtěli jít znovu zapsat na úřad práce, do evidence budete zařazeni až po 6 měsících (počítá se to ode dne domluveného nástupu do práce). Podporu dostanete, pokud jste si v posledních 2 letech platili alespoň 12 měsíců důchodové pojištění.
Než vám úřad práce podporu skutečně přizná, bude zjišťovat, zda jste v posledních 6 měsících neskončili v nějaké práci kvůli hrubému porušení pracovních povinností. Pokud tomu tak je, podporu bohužel nedostanete.
Pokud zaměstnavatel propouštěl vás a měli jste tím pádem ze zákona nárok na odstupné, podporu v nezaměstnanosti dostanete až po jeho vyčerpání. Například: pokud jste dostali odstupné ve výši dvou měsíčních platů, tak úřad práce vám během prvních dvou měsíců evidence podporu nevyplatí.
Záleží na tom, kolik jste vydělávali předtím. Dostat ale můžete maximálně 0,58násobek průměrné čisté mzdy. Pokud vás propustil zaměstnavatel, první dva měsíce dostanete podporu odpovídající 65 % předchozích čistých průměrných výdělků. Další dva měsíce to bude 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 %. Pokud jste výpověď podali sami, budete dostávat sníženou podporu, a to po celou dobu.
První dva měsíce činí 65 % průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbytek doby 45 %.
Jakmile si najdete práci, musíte to do 8 dní dát úřadu práce vědět.
Doba, po kterou pobíráte podporu v nezaměstnanosti, se započítává do důchodu.
Přivýdělek Během Evidence
Můžete, ale nejvýše polovinu minimální mzdy (v roce 2020 7 300 Kč hrubého měsíčně). Každou brigádu musíte úřadu práce dopředu nahlásit. POZOR: Pokud jste na úřadu práce,je možné si přivydělat jen na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo v pracovním nebo služebním poměru.
Zdravotní Pojištění
Po dobu, kdy jste evidováni na úřadě práce, za vás zdravotní pojištění hradí stát.
Status studenta končí v případě úspěšného ukončení středoškolského studia poslední den letních prázdnin - tedy 31. srpna.
Rekvalifikace
Mám zájem o rekvalifikaci. Zeptejte se na úřadě práce, jaké máte možnosti. Rekvalifikační kurz si můžete vybrat i sami a pak už „jen“ požádat o to, aby vám jej proplatil stát.
Dovolená a Zákoník Práce
Právní úprava dovolené je obsažena zejména v § 211 až 223 zákoníku práce.
Právo na dovolenou se odvíjí od počtu odpracovaných celých násobků zaměstnancovy týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce a jeho výměry dovolené. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry.
Pokud ale zaměstnanec v příslušném kalendářním roce odpracuje méně než 4 celé násobky své týdenní pracovní doby nebo jeho pracovní poměr trvá méně než 28 kalendářních dní, právo na dovolenou mu vůbec nevznikne. Do odpracované doby pro účely dovolené se rovněž považují některé náhradní doby (např. čerpání dovolené, překážky v práci, svátky apod.). Naopak práce přesčas se do ní nezapočítává.
Základní výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (viz § 212 ZP odst. 1 ZP) a k jejímu prodloužení může dojít individuální či kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance platem (nikoliv mzdou), činí 5 týdnů v kalendářním roce (např. učitelé).
Právo na dovolenou je vyjádřeno jako určitý počet hodin dovolené. Při čerpání dovolené se rovněž počítá s hodinami, tj. za každý pracovní den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, se mu z celkového práva na dovolenou odečítá počet hodin dovolené odpovídající délce směny, kterou měl rozvrženou na tento den (čerpal-li tedy např. zaměstnanec dovolenou v den, kdy měl směnu v délce 8 hodin, odečte se mu z celkového práva na dovolenou 8 hodin).
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, byť jej zákoník práce v mnoha ohledech limituje (např. nemůže určit dovolenou ze dne na den, neboť tak musí učinit alespoň 14 dní předem, ledaže s tím zaměstnanec souhlasí; nelze určit dobu čerpání dovolené na některé překážky v práci, např. na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným apod.).
Příklady Výpočtu Dovolené
Příklad č. 1: Zaměstnanec, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin týdně a výměrou dovolené v délce 4 týdnů, v tomto kalendářním roce odpracoval veškeré rozvržené směny, tj. celkem 2088 hodin (včetně náhradních dob). Odpracoval tedy 52 celých násobků své týdenní pracovní doby (2088:40=52,2), a vzniklo mu tak právo na dovolenou za kalendářní rok o velikosti 160 hodin dovolené (výměra dovolené × týdenní pracovní doba, tj. 4x40=160).
Příklad č. 2: Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a ve stanovené týdenní pracovní době v délce 40 hodin týdně do konce roku odpracoval 529 hodin. Jeho výměra dovolené činí 5 týdnů. Zaměstnanec tedy odpracoval za kalendářní rok 13 celých násobků své týdenní pracovní doby (529/40=13,225), tudíž mu vznikne právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok, konkrétně na 13/52 z dovolené za kalendářní rok, tj. na 50 hodin (13/52 z 200 hodin, tj. z 5 týdnů).
Přihlášení na úřad práce je možné osobně, elektronicky nebo poštou, přičemž registrace do 3 dnů od ukončení zaměstnání zajistí plynulou návaznost sociálního a zdravotního pojištění.
Zanechat komentář