Cestovní ruch, známý také jako turismus, představuje souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a zahrnuje veškeré služby, které cestování a pobyty organizují a podporují. Tvoří významnou část národního hospodářství, zejména v některých zemích. Podle Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization, UNWTO) jen mezinárodní cestovní ruch představuje asi 25 až 30 % všech světových služeb a zaměstnává přes 100 milionů osob.
Klient služeb cestovního ruchu se nazývá turista a UNWTO jej definuje jako osobu, která pobývá nejméně 24 hodin a nejvýše jeden rok mimo svůj obvyklý domov, nemá z této destinace příjem a neruší své právní vztahy s domovem, kam se nakonec vrací.
Podle této definice mezi turisty nepatří migranti, kteří se domů nevracejí, ale ani cizí dělníci nebo brigádníci, kteří mají v cílové zemi příjem. Naproti tomu například obchodní zástupci, účastníci kongresů a školení, vysílaní delegáti a experti se za turisty pokládají (odtud např. označení „kongresový turismus“).
Budova UNWTO v Madridu
Druhy cestovního ruchu
Cestovní ruch se dělí hlavně na základě destinací. Mezi základní destinace patří:
- Moře
- Hory
- Zážitkový turizmus v městech a u důležitých památkách
- Náboženský turizmus (například poutě)
- Sportovní turizmus (když lidé cestují kvůli mistrovstvím, turnajům, atd.)
Mezi nejoblíbenější cíle rekreačních turistů patří v létě moře a v zimě vysoké hory. Poznávací turismus nejvíce přitahují oblasti bohaté na historické, umělecké a kulturní památky (Francie, Itálie, Řecko), přírodní rezervace, bohatý kulturní život a ovšem i mimořádné světové výstavy, festivaly, lidový folklor a podobně.
Specifickým druhem turizmu jsou lázně a střediska zamerané na rekondičné pobyty, ide o zariadenia navštevované vo veľkej miere pacientmi a pobyt je pre nich súčasťou liečby. Pobyty zamerané na výučbu jazyka v cudzej krajine patria k jedným z najobľúbenejších medzi mladými ľuďmi. V súčasnosti sú tiež veľmi populárne cesty do neobývaných a neprebádaných častí zeme.
Význam cestovního ruchu
Cestovní ruch je významnou ekonomickou činností. V roce 2019 dosáhl 2,76 % podílu na tvorbě přidané hodnoty, během pandemie koronaviru v roce 2021 se stal jedním z nejvíce zasažených sektorů hospodářství a jeho podíl na tvorbě HDP ČR se propadl na 1,55 % (95,0 miliard korun). V roce 2016 celková produkce cestovního ruchu v České republice dosáhla 306 miliard korun, což představuje 2,9 % HDP. V cestovním ruchu pracuje přibližně 231 tis. zaměstnanců.
Zaměstnanost v oboru cestovního ruchu činila 215,2 tisíce osob. Cestovní ruch v ČR zaměstnává 4 % osob.
Turistické příjmy přinášejí hospodářský růst a prosperitu do atraktivních turistických destinací, což může zvýšit životní úroveň v cílových komunitách. Provozovatelé udržitelného cestovního ruchu se zavazují vytvářet pracovní místa pro členy místní komunity. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu v oblasti působí jako hybná síla pro rozvoj zvýšené infrastruktury.
Organizace cestovního ruchu v sobě zahrnuje velké množství odvětví. Ak nie sú služby na vysokej úrovni, často sa stáva, že si ľudia napriek príťažlivosti turistickej destinácie radšej vyberú iný cieľ. Medzi služby v cestovnom ruchu nezaraďujeme len služby sprievodcovské a ubytovacie, ale aj gastronomické, informačné a propagačné, dopravné, poisťovacie, kultúrne, atď. Vzhľadom na rozvetvenosť služieb je samozrejmé, že cestovný ruch je schopný zamestnať veľké množstvo ľudí rôznych zameraní.
Mezi příklady turistických destinací patří:
- Portugalsko: Každoročně přivede mnoho turistů. Lisabon v roce 2006 navštívilo 7 milionů turistů a v letech 2005 až 2006 došlo k 11,8% růstu jeho návštěvnosti.
- Spojené království: V roce 2018 navštívilo Spojené království 37,9 milionu mezinárodních turistů. Hlavními turistickými destinacemi země jsou Londýn, Edinburgh, Oxford, Cambridge, York a Canterbury.
- Česká republika: Mimořádné postavení mají kulturní památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Udržitelný cestovní ruch
Udržitelný cestovní ruch je "nesmírně složitý koncept s různými definicemi kvůli různým interpretacím významu a použití konceptu". Má své kořeny v udržitelném rozvoji, což je termín, který je "otevřen široké interpretaci".
Koncept udržitelného cestovního ruchu si klade za cíl snížit negativní dopady turistických aktivit. Všechny zúčastněné strany jsou odpovědné za druh cestovního ruchu, který vyvíjejí nebo se na něm podílejí. Odpovědný cestovní ruch zahrnuje nejen odpovědnost za interakce s fyzickým prostředím, ale také za ekonomické a sociální interakce.
Propagace postupů udržitelného cestovního ruchu je často spojena s řízením turistických lokalit místními obyvateli nebo komunitou. Tato forma cestovního ruchu je založena na předpokladu, že lidé žijící vedle zdroje jsou ti, kteří jsou nejlépe vybaveni k jeho ochraně. To znamená, že turistické aktivity a podniky jsou vyvíjeny a provozovány členy místní komunity, a jistě s jejich souhlasem a podporou.
Mezi zúčastněné strany udržitelného cestovního ruchu mohou patřit organizace i jednotlivci. Důležitou roli v podpoře udržitelného cestovního ruchu hraje vláda, ať už prostřednictvím marketingu, informačních služeb, vzdělávání a poradenství prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Nevládní organizace jsou jednou ze zúčastněných stran při prosazování udržitelného cestovního ruchu. Jejich role se mohou pohybovat od iniciování postupů udržitelného cestovního ruchu až po pouhý výzkum.
Je důležité se zabývat také negativními dopady cestovního ruchu a umět reálně hodnotit jeho mimokomerční přínos.
Doprava a cestovní ruch
Cestovní ruch lze spojit s cestováním za účelem trávení volného času, podnikání a návštěv přátel a příbuzných a může také zahrnovat dopravní prostředky související s cestovním ruchem. Bez cestování neexistuje cestovní ruch, takže koncept udržitelného cestovního ruchu je úzce spjat s konceptem udržitelné dopravy.
Dvě relevantní hlediska jsou závislost cestovního ruchu na fosilních palivech a vliv cestovního ruchu na změnu klimatu. 72 procent emisí CO2 z cestovního ruchu pochází z dopravy, 24 procent z ubytování a 4 procenta z místních aktivit. Letectví představuje 55 % těchto emisí CO2 z dopravy (nebo 40 % z celkových emisí z cestovního ruchu). Evropský cestovní ruch také vyzval k urychlení rozvoje cyklistické infrastruktury, aby se podpořilo místní cestování s čistou energií.
Vesmírný turismus
Vesmírný turismus je cesta do vesmíru s rekreačním účelem. Všichni turisté k současnému dni prováděli nějaký typ výzkumu a byli tedy spíše součástí mise než turisté. Další používaný termín je „komerční astronaut“ - to je trénovaný člen posádky soukromě financovaného letu.
Existuje několik typů vesmírného turismu:
- Suborbitální lety: dosahují k nebo nad hranici vesmíru, ale nedokončí ani jednu orbitu kolem země. Pasažéři zažívají stav bez tíže.
- Orbitální lety: plavidlo je umístěno na stabilní oběžnou dráhu a ukončí alespoň jednu celou orbitu země.
I roce 2021 má vesmírný turismus své limitace, kterými nejsou jen finanční nároky. Všichni adepti musí mít perfektní zdravotní stav a musí bezchybně znát fyziologii lidského organismu, aby se v případě komplikací mohli dorozumět s personálem na Zemi. Potíží může být i obdoba mořské nemoci. Tak zvaná kosmická nemoc se projevuje až u poloviny všech lidí ve vesmíru a je spojená s adaptací na stav bez tíže. Stav trvá prvních pár dní cesty. Proti příznakům této nemoci se používá obdoba kinedrylu. Adepti také musí projít kurzem astronavigace včetně znalostí Astro dynamiky.
Základní pojmy v oblasti statistiky cestovního ruchu
Mezinárodně uznávané definice cestovního ruchu podle Evropské komise a UNWTO.
- Cestovní ruch: Dle Nařízení EU je cestovní ruch definován jako činnost návštěvníků, kteří se zúčastní cesty na místo určení mimo své obvyklé prostředí, a to na dobu kratší jednoho roku a za jakýmkoli hlavním účelem, včetně služebního či soukromého účelu.
- Turista: Návštěvník je klasifikován jako turista, pokud jeho cesta zahrnuje přenocování nebo jako jednodenní návštěvník, pokud jeho cesta nezahrnuje přenocování. Turista ubytovaný v ubytovacím zařízení bývá označován jako host.
- Obvyklé prostředí: je zeměpisná oblast, nikoli nutně spojitá, v níž osoba běžně žije a která může být určena na základě následujících hledisek: překročení administrativních hranic nebo vzdálenost od místa obvyklého bydliště, délka návštěv, jejich frekvence a účel.
- Služební cesta: je cesta služebního/pracovního charakteru mimo obvyklé prostředí, která trvá více než 3 hodiny a nepřekročí 12 měsíců.
- Hromadné ubytovací zařízení: je zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.
| Rok | Podíl na tvorbě přidané hodnoty | Podíl na tvorbě HDP | Zaměstnanost v oboru |
|---|---|---|---|
| 2019 | 2,76 % | - | - |
| 2021 | - | 1,55 % (95,0 miliard korun) | 215,2 tisíce osob |
Zanechat komentář