Turistický průvodce: Krušné hory – zajímavosti a tipy na výlety

Krušné hory, s nejvyšším vrcholem Klínovec (1244 m n. m.), se táhnou v délce sto třiceti kilometrů a nabízejí celou řadu pozoruhodných tradičních i turisticky dosud neobjevených míst. Procházky hlubokými lesy, po odlehlých vrcholcích hor či nezaměnitelným podhůřím doplňují tipy na návštěvy hradů a zámků, lázeňských měst a středisek i technických památek.

Průvodce nabízí 46 vybraných výletních tras v Krušných horách pro pěší turisty, cyklisty a lyžaře na obou stranách státní hranice, s přesným popisem cesty, představením zajímavých míst a podrobnými mapkami v měřítku 1 : 75 000. Součástí publikace je přehled o reliéfu, přírodních poměrech a historii oblasti. Nechybějí ani pokyny pro turistiku a rejstřík.

Tipy na výlety a aktivity

Stejně jako v předchozích svazcích edice, věnovaných Brdům, Krkonoším či Šumavě, i do tohoto průvodce vtělili autoři osobní dojmy a postřehy z vlastních toulek tímto malebným krajem.

• Pěší turistika: Procházky po hřebenech hor, návštěvy přírodních rezervací a historických památek.
• Cyklistika: Trasy pro horská i trekingová kola s různou obtížností.
• Lyžování: Sjezdovky pro začátečníky i pokročilé, běžecké tratě.

Co v průvodci naleznete:

• Popis tras: Trasy jsou rozděleny na pěší a cyklo, u nich je uveden vhodný typ kola s ohledem na povrch cest.
• Náročnost výletů: Náročnost výletů se pohybuje ve čtyřech stupních, o výškovém profilu informuje u každé trasy graf, ze kterého je patrné i uvedené celkové převýšení.
• Mapky: Podrobná přiložená mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna.
• Zajímavosti: Jako doplnění popisu trasy je součástí průvodce i kapitola Zajímavosti, kde se dozvíte o historii i významu míst, kterými budete procházet. U rozhleden, hradů, zámků a muzeí je zmíněn i kontakt a návštěvní doba.
• Tipy: U každé trasy naleznete i Tip, jenž vám doporučí, kdy nejlépe trasu absolvovat, co nezapomenout navštívit nebo jak si trasu zkrátit či prodloužit.
• Praktické informace: Na konci každého průvodce je uveden seznam tábořišť, cykloprodejen a informačních center oblasti.

Lyžařská střediska

Největší lyžařské středisko v Krušných horách položené v nadmořské výšce 1244 metrů je Klínovec. Nachází se v blízkosti hranic s Německem. Poskytuje tratě všech druhů obtížnosti, které jsou denně upravovány. Široké sjezdovky od 50 do 80 metrů, nejdelší má 4,2km. Večerní lyžování je každou středu, pátek a sobotu od 18:00 - 21:00.

Fichtelberg je s výškou 1214 metrů nejvyšší horou německé části Krušných hor. Tvoří veliké lyžařské centrum zimních sportů v Krušných horách.

Další aktivity a zajímavosti

• Lázeňství: Dopřejte si nejrůznější masáže, koupele, navštivte solárium nebo radonové lázně zaměřené na léčbu pohybového ústrojí.
• Ubytování: Krušné hory poskytují velké možností ubytovacích kapacit.
• Hrady a zámky: Návštěvnost hradů v regionu Krušné hory. Nejvíce turistů navštívilo hrad Cheb, následně Loket, Bečov nad Teplou, hrad Hněvín, hrad Tolštejn a hrad Hasistejn.
• Jízda na koni: Pozvánka na dovolenou u koní v Krušných horách.

Zkušenosti z cest po Krušných horách

Přesně podle plánu a s dobrou náladou jsme zahájily poznávací výpravu v Nakléřovském v Pensionu u Johnů... a následně vyrazily v dobré náladě po žluté značce k slibně znějící kótě v nadmořské výšce 722 m n. m.

V turistických příručkách se píše, že koupel v přírodě omlazuje. Nebylo tedy možné minout Stříbrný rybník, který se namanul při cestě. Vstoupily jsme do něj jako civilizací znavené ženy a po vyčvachtání vylezla z vody samá lepá děvčata. Povedlo se, doteky přírody jsou vskutku blahodárné!

Zábavnou specialitou Zadní Telnice bylo místní „rychlé občerstvení“. Polévka došla, nanuky se hledaly a kofola se netočila, jen rozlévala. Inu, ani po třiceti letech usilovné snahy o rozvoj cestovního ruchu ještě neprostoupila moderní gastronomická kultura hlubokými hvozdy Krušných hor. Ale, kdo ví, možná je to tak dobře. Je to však upozornění pro ty, kdo by nás chtěli následovat, že v těchto končinách je třeba se spoléhat hlavně na vlastní zásoby.

V Adolfově jsme zaznamenali zjistila první ztrátu, někde kdesi v trávě zůstaly zapomenuty nové turistické hůlky.

Někde kdesi v trávě zůstaly zapomenuty nové turistické hůlky. V zaniklé obci Habartice jsme si prohlédly pomník císaře Napoleona, který se zde zastavil a posvačil v památný den 16. 9. 1813. Následovaly jsme jeho příkladu a vyčkaly, zda z blížících se černých mraků dorazí bouřka. Tentokrát jsme měly měly štěstí, nicméně bylo to první varování, že do Krušných hor se rozumný turista nevydává bez pláštěnky, přestože televizní rosnička slibuje jen samé ažůro.

Na hranicích zaniklé obce Mohelnice s německou vesničkou Ebersdorf se nám podařilo v najít hraniční sloup z roku 1923, který je jeden ze dvou sloupů v ČR na svém místě. Prošly jsme Mohelnickým údolím se zbytky domů a mostků, o nichž se tvrdí, že mají středověký původ. Přes Fojtovice jsme dorazily na Komáří Vížku, kde jsme měly domluvené ubytování i se snídaní. Celý den jsme si užívaly pohodu a krásnou přírodu. Bylo nám veselo a šťastlivo.

Ani déšť nám nezmařil plán a rozhodly jsme se na vystoupit na vrchol. Po neznačených lesních cestách jsme se pak znovu napojily na Krušnohorskou magistrálu s naučnou stezkou Přední Cínovec, která nás dovedla kolem rašeliniště na Cínoveckém hřbetu k rekreačnímu Dlouhému rybníku na Cínovci.

Na Cínovci jsme ještě prošly Georgenfelským vrchovištěm (Georgenfelder Hochmoor). Geogenfeldské vrchoviště je jedno z nejkrásnějších turisticky přístupných kosodřevinových rašelinišť Krušných hor. Již v roce bylo 1926 prohlášeno chráněnou přírodní oblastí a zpřístupněno turistům po haťové naučné stezce, na kterou se přichází z německé strany.