Historie brněnského turistického oddílu je bohatá a sahá až do 60. let minulého století. Tento oddíl byl ovlivněn nově vzniklým skautským hnutím, ze kterého čerpal svůj program, ale také dobou, která skautingu nepřála. Nicméně oddíl prokázal životaschopnost, i přes nepříznivou dobu našel cestu, jak vychovávat mladé lidi dle těchto tradic.
Logo Klubu českých turistů
Prapůvod a Předchůdci
Prapředkem turistického oddílu KTL Brno je Odbor Brno Klubu českých turistů, založený v roce 1894. Tento odbor byl v roce 1920 přejmenován na Klub československých turistů (KČST) Brno. Pod tímto názvem vyvíjel odbor činnost až do konce roku 1938, kdy byl opět přejmenován na Odbor KČT Brno I. Tak působil v období okupace i poválečné obnovy republiky až do roku 1948. Tehdy byl Klub českých turistů zrušen a jeho organizační části byly buď přičleněny k příslušným složkám Sokola (Ústřední výbor a odbory) nebo likvidovány (župní orgány).
KČT Brno I, byl přičleněn k Tělocvičné jednotě Sokol Brno Žabovřesky. Do této jednoty byl zároveň převeden veškerý spolkový majetek a spolkové jmění, což byl hlavně pozemek a loděnice náležející odboru KČT Brno I. Turistický oddíl Sokola Žabovřesky, později odbor, působil pak v této jednotě, v průběhu let přejmenovávané až do roku 1969.
Vznik KTL Brno
V dubnu roku 1969 byl ustaven přípravný výbor k založení specializované tělovýchovné jednoty zaměřené na lyžování a turistiku všech druhů. Tato iniciativa vznikla z popudu turistů, lyžařů a kanoistů TJ Sokol Brno Žabovřesky. Činnost těchto složek byla v TJ Sokol Brno Žabovřesky okrajovou, protože dominantní postavení měla košíková, základní tělovýchova a fotbal. Tomu odpovídala i pozornost a finanční podpora.
Ustavující schůze nové tělovýchovné jednoty s názvem TJ Klub turistů a lyžařů Brno se konala 24. září 1969 v závodním klubu „Justičního paláce“. Tehdy zvolený devítičlenný výbor vedl Ing. Dr. Zdeněk Lenhart. Nově vzniklá tělovýchovná jednota navazovala na tradice Klubu českých turistů Brno 1 a Lyžařského klubu Brno. Po svém předchůdci KČT Brno 1 jsme zdědili loděnici v Komíně „Káčata“. Ta se stala nejen základnou vodáckého oddílu, ale také sportovištěm pro všechny členy Klubu turistů a lyžařů Brno (KTL Brno) a širokou veřejnost. V době založení přešlo do nové tělovýchovné jednoty asi 350 členů. Sekretariát pro kontakty se členy a také pro jednání výboru byl zřízen v pronajatých prostorách na ulici Pekařské.
Logo KTL Brno
V roce 1969 byla vytvořena specializovaná tělovýchovná jednota Klub turistů a lyžařů Brno a do této jednoty vstoupili turisté, vodáci a lyžaři Sokola Žabovřesky a byl sem převeden i bývalý nemovitý majetek KČT Brno I, areál KáČaTa s loděnicí v Komíně a pozemky na břehu Kníničské přehrady. Od této doby tvoří odbor turistiky jeden ze tří pilířů KTL Brno.
Základem turistického oddílu je Odbor turistiky KČT KTL. Tento odbor navázal v roce 1969 na bohatou činnost odboru turistiky TJ Sokol Žabovřesky a tuto činnost nebývalým způsobem rozšířil. Během několika let vzrostl počet členů odboru téměř na tisícovku a odbor organizoval akce všech forem turistiky. Byl průkopníkem dálkových pochodů, lyžařských přejezdů, náročné zimní a vysokohorské turistiky a outdoorového sportu mladých, sdružených v tzv. Chase. V několika turistických oddílech mládeže provozovali žáci a dorostenci celoroční systematickou činnost. V sedmdesátých a osmdesátých letech tvořil odbor turistiky KTL základ organizované turistiky v Brně, rozvíjel a podporoval progresivní formy turistiky pro všechny věkové kategorie.
Devadesátá léta přinesla změnu vnějších podmínek pro organizovanou turistiku, které se odbor turistiky musel přizpůsobit. Dnes je těžiště činnosti v oblasti všestranné turistiky seniorů, kdy kvalitou a rozsahem akcí, přístupných i členům jiných odborů a neorganizované veřejnosti, patří odbor opět ke špičce. Současně kvalifikovaní lektoři a cvičitelé organizují cykloturistiku, vysokohorskou turistiku a orientační sport nejen pro vlastní členy, ale i v KČT prostřednictvím odborných školení. Pole působnosti v odboru je i pro značkaře cykloturistických tras a značených cest pro pěší turistiku.
Oddíly Mládeže a Vodácká Základna Káčata
V rámci Turistického oddílu působí dva oddíly mládeže - Horolezčata a Ještěrky. Vodácký oddíl má základnu na loděnici v Komíně, Svratecká 449, která byla postavena v roce 1936 a je známá pod názvem „KÁČATA“ (odvozeno od zkratky KČT - Klub českých turistů). Historická stavba slouží po dodatečných úpravách dodnes a je největší vodáckou základnou v Brně. Od jejího založení se na loděnici koncentrovala závodní činnost. První rychlostní závody od postavení loděnice byly uskutečněny na trati Bystrc - Komín v roce 1936 a první slalom byl uspořádán cca 2 km nad loděnicí u zbořeného jezu v roce 1937.
Loděnice Káčata v Brně Komíně
Činnost členů oddílu byla po dlouhá léta členěna do třech odvětví - rychlostní kanoistika na hladkých tratích, vodní slalom na divoké vodě a vodní turistika všech obtížností. V závodních činnostech dosáhli členové oddílu výrazných úspěchů. Nyní je činnost téměř výhradně směřována na vodní turistiku a vodácké soutěže. V roce 1996 byla postavena další budova, ve které je sociální zázemí, klubovna a turistická ubytovna. Objekty a pozemek obhospodařuje a spravuje vodácký oddíl za účasti všech členů oddílu.
Činnost vodáckého oddílu je směřována hlavně na výcvik mládeže. V oddílu mládeže je registrováno cca 45 členů včetně cvičitelů. V sezoně se pravidelně schází na loděnici, kde je pro výcvik potřebné materiální a technické vybavení a hlavně dostatek patřičně vyškolených cvičitelů, kteří kladou velký důraz na bezpečnost. V zimních měsících probíhá výcvik v pronajatém bazénu, kde je kladen největší důraz na nácvik eskymáckých obratů, potřebných při sjíždění divokých řek. Fyzická příprava je organizována také v pronajaté tělocvičně.
Součástí loděnice je populární rekreační středisko pro veřejnost, vybavené třemi hřišti na plážový volejbal, dvěma klasickými hřišti na volejbal a nohejbal, stolním tenisem, prolézačkami a pískovištěm. K dispozici je také půjčovna lodí a šlapadel.
Lyžařský Oddíl a Středisko Vrtěříž
O získání či vybudování své základny usilovali rovněž lyžaři již v rámci TJ Sokol Brno Žabovřesky, ale neuspěli při projednávání stavby lyžařského vleku na svahu „Nutrie“ za Nedvědicemi. V roce 1970 v rámci činnosti nově vzniklé TJ KTL Brno začala příprava a následně v roce 1971 i stavba lyžařského vleku v obci Vrtěříž u Štěpánova nad Svratkou v rámci akce tamějšího Místního národního výboru.
Mimořádná brigádnická aktivita členů TJ KTL Brno a zejména členů lyžařského oddílu umožnila zahájit provoz lyžařského vleku již v lednu roku 1972. V roce 1973 byla pak dokončena základní obslužná chata včetně zázemí pro děti, což umožnilo organizování lyžařského výcviku a vznik veřejné lyžařské školy mládeže. Celá stavba byla po dokončení předána KTL Brno do vlastnictví.
V souvislosti se společenskými změnami po roce 1989 a s postupnou změnou klimatu nám ale vrtěřížské středisko začalo čím dál méně vyhovovat. Sněhové podmínky v některých sezónách nám bohužel vůbec neumožnily středisko provozovat. Navíc se začaly zvyšovat nároky našich členů na kvalitu sjezdovek, vleků, atd. Naše amatérsky provozované středisko nemohlo konkurovat větším, profesionálně vedeným ski resortům. Po několika letech vášnivých interních diskuzí jsme se nakonec rozhodli v r. 2011 vrtěřížský areál prodat a najít novou základnu v Orlických horách. Uzavřela se tím dlouholetá historie naší Vrtěříže, ale věříme, že se tím odstartovala historie nová, která snad bude obdobně úspěšná a dlouholetá.
Hledání vhodné nemovitosti, která by odpovídala našim potřebám a zároveň finančním možnostem nebylo vůbec jednoduché, ale na konec se nám to podařilo a v roce 2017 jsme zakoupili chalupu v obci Čenkovice v Orlických horách, kterou postupně zvelebujeme. Stalo se tak po 7 letech hledání a prověřování různých nabídek realitních kanceláří.
Hlavní činností Lyžařského oddílu KTL Brno od počátku existence je nezávodní lyžování dětí a mládeže. Toto je specifikum, které nás odlišuje od většiny ostatních lyžařských oddílů v Brně. Naší snahou je naučit naše členy dobře sportovně lyžovat, aniž bychom kladli důraz na závodní činnost. Již od 70. let minulého století náš oddíl provozuje lyžařskou školu pro děti a mládež ve věku od 6 do 18 let. Od roku 2006 jsme rozšířili naše aktivity o výuku snowboardingu a v posledních letech také o výuku dospělých.
Vzhledem k tomu, že po celou dobu existence našeho oddílu každou sezónu provozujeme 3-4 autobusy (tj. cca 120-160 účastníků), můžeme odhadnout, že za 50 let naší existence prošlo oddílem více než 1500 členů (za předpokladu, že člen zůstává průměrně v oddílu cca 4 roky). V tomto období v oddílu pracovala více než stovka cvičitelů lyžování či snowboardingu, většinou absolventů naší lyžařské školy.
Současná Struktura a Organizace
V roce 2012 jsme projednali a schválili nové Stanovy KTL Brno a jsme organizováni následujícím způsobem stále stejně jako při založení, tj. ve třech oddílech - turistickém, lyžařském a vodáckém. Každý oddíl má z řad svých členů zvolen výbor v čele s předsedou oddílu. Kromě toho má každý oddíl své tři zástupce ve výboru KTL Brno a z něj jsou voleni tři statutární zástupci: předseda, místopředseda a tajemník. Výbor KTL Brno má v rámci klubu koordinační funkci a dále vně zastupuje KTL Brno.
KTL Brno o.s. se skládá ze tří samostatných sportovních oddílů - VODÁKŮ, TURISTŮ a LYŽAŘŮ. Vodácký oddíl je největší v Brně a má jak rozsáhlou základnu vodáků, tak rozsáhlou činnost s širokým rozpětím pro různé výkonnosti, zájmy a věkové kategorie. Plán akcí zahrnuje jak akce pro širokou vodáckou veřejnost, akce výkonnostní i expediční, rekreační a výcvikové, zimní program v tělocvičnách, výcvik eskymáckých obratů v bazénu i jiné aktivity volejbalové, lyžařské, cyklistické, turistické a poznávací. Významná je spolupráce s Vodáckým výcvikovým centrem mládeže (VVCM).
Členská základna je členěna na vlastní kmenové vodáky, kteří tvoří aktivní základ oddílu a příspěvkové - „klubové“ členy, kterými jsou stálí účastníci našich vodáckých akcí a dále uživatelé našich hřišť, volejbalisté, nohejbalisté a stálí rekreační návštěvníci. Umístění našeho areálu, jeho vybavení, dostupnost a „genius loci“ tvoří ze střediska KáČaTa jedno z hlavních brněnských tělovýchovných a rekreačních center. Logo je odvozeno od zkratky KČT - Klubu českých turistů a nevymysleli jsme si je sami, vzniklo obecným užíváním během dlouhé historie tohoto prostoru. A je nejstarším, prvním a bohužel také jediným střediskem s vazbou na Klub českých, původně československých turistů v Brně. Vždy sloužilo vodákům, lze ale říci i volejbalistům i dalším turistům a to kontinuálně během celé téměř osmdesátileté historii.
Brněnské Vodáctví a Káčata
Brněnské vodáctví obecně začíná již v devatenáctém století, kdy jeho koncem vznikají první veslařské kluby a snad i první loděnice. Prvními vodáky v Brně byli Oldskauti, kteří navázali na předválečnou tradici v Praze a postavili pod jundrovským mostem chatku s loděnicí. Ve dvacátých letech je možno doložit prvé pokusy jednotlivců a menších skupinek o sjíždění některých úseků našich řek, Svratky, Dyje a Moravy a někteří se vydávají na vodnatější toky, zejména na Váh, Dunaj a rakouské řeky.
V roce 1929 vznikla skupinka nadšených propagátorů vodní turistiky, která si dala název AITUTAKI, podle ostrova v Tichomoří a postavili si chatku na Svratce mezi Jundrovem a Pisárkami. Značná vodácká aktivita probíhala v letech 1933, 1934, kdy byly uskutečněny plavby po Jihlavě, Dyji, Moravě, Dunaji, Drávě , Bistrici v Rumunsku a dalších. Výsledkem aktivit bylo založení organizované vodácké skupiny při brněnském odboru KČST a to na schůzi 14. prosince 1934. Vstoupilo 25 členů, byl zvolen výbor a předsedou František Čech.
Mimo bohatou činnost turistickou i závodní vyvinuli tito brněnští vodáci mimořádné úsilí pro vytváření materiálních podmínek a výsledkem bylo postavení a otevření loděnice roku 1936 v Brně Komíně na pravém břehu Svratky. Vybudování loděnice a rekreačního střediska bylo pionýrským činem nově vzniklé vodácké skupiny a umožnilo pevné zakotvení vodácké činnosti v Brně v dalších letech, až dodnes. Rekreační středisko se stalo i významným centrem rekreačního volejbalu a tato tradice stále trvá a dále se rozvíjí.
Brněnská vodácká skupina při KČST se intenzivně zabývala vodní turistikou, ale věnovala se také závodní činnosti svých členů. Podníceni pokusy vodáků Vysokoškolského sportu v letech 1932-34 zorganizovali vodáci KČST „První závod kanoí a kajaků“ z Komína do Pisárek a zpět. Od roku 1936 se závody konaly na trati Bystrc - Komín. Brněnští závodníci se zúčastňovali dalších závodů v Čechách i na Slovensku s dobrými výsledky na předních místech. Do velké šíře se rychlostní kanoistika v Brně rozrostla v posledních předválečných letech 1937-1939. Rychlostní závody se pořádaly i v prvých válečných letech, kdy okupanti zakázali činnost Sokola a dalších tělovýchovných organizací, ale tolerovali dosud činnost KČT a Svazu kanoistů.
Brněnská vodácká skupina KČT má i průkopnickou zásluhu na uvedení a propagaci vodního slalomu u nás. Na základě těchto pravidel se konal první závod ve vodním slalomu v ČSR 9. asi dva kilometry nad komínskou loděnicí u rozbořeného jezu na Svratce. Vítězem prvního slalomu se stal Jaroslav Dřevo. Další slalom se konal 15.května 1938 opět na Svratce mezi bystrckým splavem a staveništěm kníničské přehrady na trati dlouhé 400m.
Z historického přehledu je jasné, že vodácký oddíl KáČaTa má spolu s loděnicí a rekreačním střediskem dlouhou a bohatou historii, na kterou navázal po přechodném útlumu v letech druhé světové války, kdy ale zde ale činnost úplně nezanikla, další rozvoj v letech poválečných. Po roce 1948 KČT přechází do sjednocené tělovýchovy - do Svazu turistiky, ale zaměření a ideová základna zůstávají. 0bjekt a organizace je pod různými subjekty a až v roce 1969 je založen Klub turistů a lyžařů, jako pokračovatel turistů, vodáků KČT a lyžařů. De fakto tak došlo k obnovení KČT. Načas mu byl sice odebrán název klub, ale od roku 1990 je opět Klubem.
Rekreační středisko je i centrem volejbalu a nohejbalu na tradičních mlatových hřištích, ale v roce 1988 byla uvedena do provozu jako prvá v Československu dvě hřiště s hlubokým pískem pro beach volejbal. Konaly se zde i prvé velké turnaje v tomto sportu.
Klub Českých Turistů
Klub českých turistů sdružuje zájemce o turistiku a pobyt v přírodě, pořádá turistické akce pro členy i veřejnost, značíme turistické trasy všech typů, vydáváme mapy a časopis Turista, provozuj síť turistických chat a chrání přírodu.
Klub českých turistů byl založen v roce 1888 skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským.
Činnost turistů v KČT se organizuje především v základních složkách Klubu, v tzv. odborech. Sdružuje zájemce o členství v Klubu českých turistů, kteří nechtějí být členy žádného jiného odboru, jde jim především o členství a případně o další výhody z něj plynoucí. Je to tzv. Organizuje a pořádádá letitý tradiční brněnský pochod Jede Kudrna okolo Brna, který se v roce 2019 koná již po padesáté. Tento pochod vymyslel a dlouhá léta organizovala parta turistů kolem doyena brněnské turistiky Vildy Dvořáka.
Po pádu komunistického režimu a obnovení činnosti KČT byl založen první porevoluční organizátor tohoto pochodu, brněnský odbor KČT Kudrna, vedle něhož vznikla i cestovní kancelář Kudrna s milým podtextem - Klub cestovatelů a romantiků Kudrna. Již několik let pořádá turistické autobusové zájezdy především do Rakouska.
Skautské Vlivy a Tábornické Tradice
Od roku 1939 pracuje v Brně 26. a 3. skautský oddíl. Po zákazu Junáka (1940) členové přechází do sportovního sdružení Helgoland. Jedna družina pod vedením Bráchy (Jaroslav Písařík, * 1930, † 2022) zakládá Klub mladého hlasatele (KMH). J. Komínek v roce 1945 obnovuje činnost 30. brněnského oddílu. Roku 1948 přecházejí členové do Sokola Brno I. a vytváří oddíl pobytu v přírodě. Reorganizací tělovýchovy ze Sokola vzniká T. J. Zbrojovka (1952). Orgány tělovýchovy zakládají turistické oddíly mládeže (TOM) a spolupracují s vodáky. V TOM dodržují družinový systém. Činnost je nepřetržitá až do udání StB, která zabavuje kroniky a oddíly přechází do PO ZDŠ Vranovská.
Tábornický oddíl navazuje na předchozí úspěšné akce, jako byly tábory ve Stálkově pod hrází Šatlavy a v Tatrách. V roce 1965 je však místo bývalého tábořiště obsazeno chataři. Brácha proto vysílá dva své členy do okolí Stálkova hledat jiná místa vhodná k táboření. Na tábor se jede vlakem z Brna. Táborové vybavení včetně kamen, nářadí a nádobí si vezou táborníci s sebou na dvoukoláku. Domluvený traktor dováží na místo fůru krajinek, ze kterých si táborníci staví podsadové stany. Střechu stanů tvoří dvě celty. Táborů se zpočátku účastní především hoši i dívky kolem 15-18 let.
Vedoucí své svěřence neřídí, jen jim navrhuje, co by daný den mohli dělat, případně je vysílá na nejrůznější akce. Tábor trvá čtyři týdny a součástí je i práce na brigádách, například na polích či obnově hradu, ze kterých získávají táborníci prostředky a naturálie k obživě. Na tento tábor jede poprvé Juris a stává se hospodářem tábora, v následujících letech začíná vést oddíl. Pomáhá také kamarádovi Žankovi, dřívějšímu členovi Bráchova oddílu, založit brněnskou pobočku České tábornické unie (ČTU). V oddíle vzniká úspěšná družina Kamzíků (1967-1972) pod vedením Sira a po něm Slávka. V sedmdesátých letech státní moc Bráchovi znemožňuje vedení mládeže a oddíl i tábory přebírá Juris.
Vývoj Oddílu Dřevaři
V roce 1984 se na táboře domluví rádcové družin (Lovci, Dřevaři, Brusiči a Kuchaři) na samostatném vedení. Po táboře tak vzniká oddíl Lovci s vedoucím Honzou, Dřevaři vedený Uhlíkem a nakrátko i Brusiči s Orlem. Po roce se Uhlík stěhuje a vedení oddílu Dřevařů předává Jurisovi. Oddíly Lovci a Dřevaři spolu nadále působí v 77. Oddíl Dřevaři zajišťuje Juris jako hospodář. Ve vedení oddílu se střídá několik vedoucích. Oddíl podle potřeby mění působiště po Brně a okolí. Působí jako Pionýrský tábornický oddíl, později Pionýrský oddíl. Po revoluci 1989 je ve skupině debatována otázka, zda zůstat v Pionýru nebo se přihlásit jinam.
Dívčí oddíl se před svým odchodem zasazuje o organizaci Junák, ostatní oddíly toto přijímají. Spolu s Bráchou se zakládá 26. JS Brno (Junácké středisko), následně přejmenované na středisko Žabovřesky Brno. Protože Junák nemá z počátku smíšené (koedukované) oddíly, registrují se za Dřevaře dva oddíly, pro kluky 62. brněnský oddíl Dřevaři a dále 6. brněnský dívčí oddíl Araburoka. Program schůzek a výletů je však společný. Obvykle dva až čtyři dny v týdnu stíhá Juris po své práci vést schůzky pro děti z různých míst (namátkou Horní Heršpice, Královo Pole, Soběšice, Lesná, Líšeň) a o víkendech organizuje společné výlety a expedice.
Kolem roku 1995 se do oddílu Dřevaři vrací bývalý člen Ondra (Ondřej Němec, * 1973, † 2023). Vede několik táborů a schůzky v Soběšicích, Židenicích a Líšni. Časem Ondra odchází z oddílu za rodinou a prací. Nejstarší členové družiny Kamzíků si dělají zkoušky na vedoucí (2002), začínají samostatně vést schůzky v Líšni a s podporou oddílu si pronajímají první klubovnu na Svánovského a registrují vlastní klub u ČTU (po radě 3. 10. 2005), aby mohli začít pořádat své samostatné akce. Stále se účastní společných oddílových výletů a táborů jako členové oddílu Dřevaři, ale i těch průběžně ubývá a postupně probíhá oddělování oddílů pro generační rozdíly.
Na poslední společné akci na Haciendě v červnu 2008 Kamzíci oznamují, že mají zařízený vlastní tábor a s oddílem Dřevařů se loučí. Oddíl Dřevaři v následujících letech stabilizuje svou členskou základnu. Vedení přebírá Trejpa, od roku 2007 oficiálně. Dívčí oddíl se slučuje (2006), zavádí se prvky skautské výchovy, oddílové stezky, první odborky. Více se plánuje, stanovují se výchovné cíle. Členové se účastní střediskových soutěží (BrKolo, ZVaS). Starší členové oddílu se aktivně zapojují i do tábornické činnosti.
Důsledkem polomu, těžby dřeva a výsadby nového lesa se roku 2012 stěhuje tábořiště ve Stálkově za nástupní skálu. Schůzky probíhají v Husovicích, a pokud to možnosti dovolují, tak se zkouší i další lokality (Pohankova, Blažkova, Janouškova, Merhautova, Jugoslávská a náměstí Republiky). Pro špatné počasí oddíl využívá zapůjčené klubovny Netušilova, Vranovská, Grohova, Konradova a Selská. Později převládají zejména dva srazy v jeden den na Jugoslávské a Cacovické. Stěhuje se oddílový sklad z Podpěrovy na Selskou.
Vedení oddílu se ujímá další generace vedoucích (2018-2020) v čele s Elsou a Tondou. Oddělují se družiny na samostatné schůzky, stěžejním se stává sraz na Jugoslávské. Probíhají výpravy na nová místa, na táboře se zavádí netradiční programy. V roce 2024 přebírá vedení oddílu Četník. V oddíle jsou dvě smíšené družiny pořádající samostatné schůzky a vycházky, společně se účastní vícedenních výprav a tábora.
V roce 2021 historii oddílu sepsal Trejpa. Článek nechť je doplňován o nové události i historická zpřesnění.
Zanechat komentář