Turistické zajímavosti Českého Švýcarska

České Švýcarsko je pohádkovou zemí s mystickou krásou přírodních scenérií Labských pískovců. Vydejte se do nevšedního světa divoké nespoutané krajiny a poznejte to nejzajímavější, co vám nabízí. Projděte hluboké rokle, skloňte se před skalními věžemi, užijte si nádherné vyhlídky, nebo se vraťte v čase a nahlédněte do historie. Málokde najdete tolik zajímavostí pohromadě, jako v Českém Švýcarsku.

Národní park a jeho přilehlé okolí patří mezi jedny z nejatraktivnějších míst v České republice. Velkou výhodou regionu je také propojení se sousedním německým Saským Švýcarskem. Nepřeberné množství možností co zde podniknout dělá z této oblasti jedinečné místo, kde strávit dovolenou. Proto je i nabídka ubytování v Českosaském Švýcarsku bohatá. Kvalita ubytování i služeb se za poslední roky výrazně zlepšuje a tak už to není jen o výletech, ale také o zážitcích.

Pravčická brána - symbol Českého Švýcarska

Monumentální skalní útvar Pravčická brána je symbolem Českého Švýcarska. Právem je označován za perlu této výjimečné oblasti. Díky svým rozměrům - výškou otvoru 16 m, rozpětím oblouku u dna 26,5 m a šířkou mostu 8 m, je největším přírodním skalním mostem Evropy.

K Pravčické bráně patří neodmyslitelně výletní zámeček Sokolí hnízdo. Začátkem 19. století stával u Pravčické brány malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Teprve roku 1881 zde nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět výletní zámeček nazvaný trefně Sokolí hnízdo.

Neodmyslitelnou součástí Pravčické brány je výletní zámeček Orlí hnízdo z roku 1881. V jeho přízemí si můžete pochutnat ve stylové restauraci. V prvním patře je umístěna galerie fotografií Juliuse Puflera. Řada dalších pěkných vyhlídek se nachází v areálu v blízkosti Pravčické brány. Z některých z nich si můžete užít i pohled na samotnou skalní bránu.

K Pravčické bráně vedou dvě cesty. Sem se dostanete nejčastěji pěšky z Hřenska nebo od Mezní louky po turistické trase.

Přírodní památka Pravčická brána (německy Prebischtor) je v turistických průvodcích uváděna jako největší pískovcová skalní brána v Evropě. Je vysoká úctyhodných 16 metrů. Vstup přímo na tento skalní útvar je zakázán od roku 1982, aby se omezila eroze mostního oblouku. Přesto geologové varují, že rozpad Pravčické brány je v budoucnu nevyhnutelný. Proces přirozeného zvětrávání není možné zastavit, a proto bychom si měli vážit toho, že žijeme v době, kdy můžeme tuto jedinečnou národní přírodní památku obdivovat. A nejen ji. Další zajímavostí je převis monumentálních rozměrů s názvem jeskyně Českých bratří nacházející se přímo pod Pravčickou bránou.

Jetřichovické skály a vyhlídky

Jetřichovické skály tvoří hřeben skalních masivů, kterým prochází naučná stezka Jetřichovické stěny. Jetřichovicko patří k tomu nejlepšímu, co České Švýcarsko může návštěvníkům ukázat.

Od informačního centra v centru obce vede červená turistická trasa nejprve na Mariinu skálu a pak dál přes Vilemíninu stěnu na Rudolfův kámen. Trasa přes Jetřichovické stěny získala na významu po velkém požáru u Hřenska (v roce 2022). Po dočasném uzavření Gabrieliny stezky od Pravčické brány na Meznou Louku se zájem turistů přesunul o kousek dál do míst, kudy vede druhá nejkrásnější trasa v oblasti - červená z Mezní Louky ke skalnímu hradu Šaunštejnu dále pokračující jako naučná stezka Jetřichovické stěny až do Jetřichovic. Na ní je několik krásných vyhlídek, z nichž nejpůsobivější jsou Rudolfův kámen (Ostroh), Vilemínina stěna a Mariina skála.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Vyhlídky Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen korunují pískovcové masivy Jetřichovických skal. Leží ve výšce 428 - 484 m. Svá jména dostaly na počest členů rodu Kinských. Kinští se zasloužili nejen o zpřístupnění vyhlídek. Dominantní Mariinu vyhlídku korunuje pěkný dřevěný altán, který v roce 2006 nahradil požárem zničenou původní stavbu. Vilemínina vyhlídka vám nabídne pohled na krásnou okolní přírodu s dominantou Růžovského vrchu, přezdívaného „Děčínská Fudžiama“. Rudolfův kámen je přístupný obtížněji. Dostanete se k němu skalní průrvou po tesaných schodech a železných žebřících. Odmění vás pěkným kruhovým výhledem.

Z pohledu historie turistiky v Českém Švýcarsku má právě tato stezka nejdelší tradici - byla zbudována v dobách osvíceného majitele českokamenického panství knížete Rudolfa Kinského (1802 - 1836). Vede tudy i významná evropská trasa E3 (od Atlantiku k Černému moři).

Báječné výhledy a skvělou procházku přírodou, to vše nabízí Vilemínina vyhlídka v Jetřichovických stěnách.

Soutěsky Kamenice

Jednou z největších atrakcí Národního parku České Švýcarsko je Edmundova (dříve Tichá) a Divoká soutěska na řece Kamenici. Obě soutěsky jsou přístupné pouze na pramicích, ale již samostná cesta k soutěskám je opravdovým zážitkem. Edmundova soutěska je dlouhá 960 m, Divoká soutěska měří 450 m. Mezi soutěskami je nutnost pěšího přesunu na Mezním můstku, který vám zpestří stánek s občerstvením. Romantické plavby nitrem hlubokých skal doprovází vyprávění převozníka. Seznámí vás s historií soutěsek i s jednotlivými skalními útvary. Ty mnohdy připomínají zvířata i lidské bytosti. Plavby na pramicích probíhají od Velikonoc do konce října.

Hřenská Kamenice pramení v Lužických horách, teče Kytlickou vrchovinou a u České Kamenice přitéká do Krušnohorské soustavy. Právě nedaleko Hřenska protéká nádhernými soutěskami, za Hřenskem ústí do Labe.

Na předním místě v seznamu nejnavštěvovanějších míst Ústeckého kraje a tím i Českého Švýcarska jsou soutěsky říčky Kamenice u Hřenska. Projížďka na pramici úzkými soutěskami říčky Kamenice je možná nejpůsobivější atrakcí v okolí Hřenska. V sezóně 2023 však musela být uzavřena Edmundova soutěska, kde shořely turistické lávky. Probíhá též sanace skal po požáru, likvidace nebezpečných stromů a taktéž je nutné opravit poničené příslušenství žluté trasy od Hřenska. Zážitek projížďky na pramici je tak možné absolvovat pouze v úseku Divoké soutěsky, která ale též není průchozí a je potřeba se vrátit stejnou cestou zpět. Správa národního parku se snaží ve spolupráci s obcí Hřensko situaci co nejdříve vyřešit a jakmile budou stezky opět průchodné, budeme o tom informovat.

Tiské stěny

Skalní město Tiské stěny se tyčí na Děčínsku poblíž obce Tisá. Jejich kouzlo spočívá v množství bizarních pískovcových útvarů a panenské přírody. Dobře je poznáte prostřednictvím značených okruhů - Malé stěny a Velké stěny. V Tiských stěnách vás čeká více jak sedm desítek pískovcových útvarů. Uvidíte například Janusovu hlavu, Zpovědnici, Kazatelnu, Zvon či třeba Tančícího medvěda. Řada skalních plošin je místem jedinečných výhledů. Nabídnou vám pohled na okolní věže, Tisou, Rájecké skály, panoramata Severních stěn a mnoho dalších míst.

Skalní město Tiské stěny (613 m n. m.) leží na jižním okraji krušnohorského zlomu. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast.

Kyjovské údolí

Romantické Kyjovské údolí se rozprostírá mezi obcí Kyjov a zaniklou osadou Zadní Doubice. Údolí tvoří říčka Křinice a zakončuje jej svým soutokem s Bílým a Brtnickým potokem. V dávných dobách tudy vedla tak zvaná Hradní cesta, která spojovala hrady Brtnický, Vlčí a Kyjovský a zřejmě mířila až k německému hradu Hohnstein. Při cestě údolím se nabízí výhled na skalní stěny a věže, bizarní pískovcové útvary i romantická přírodní zákoutí. Prochází tudy zpevněná cesta s množstvím odboček v podobě přírodních pěšin. V údolí se vyskytují četné skalní převisy a jeskyně. Dřevěný most přes říčku Křinici vás dovede do svahu k Jeskyně víl, která je známá bohatou ledovou výzdobou tvořící se tu na sklonku zimy. Na západ od Kyjova stojí zřícenina Kyjovského hradu, který je přístupný za pomoci schůdků tesaných do skal. Kyjovským údolím můžete projít nejen podél toku říčky, ale také vystoupat do horních pater skalních věží. Částí údolí vede Köglerova naučná stezka. Na konci Kyjovské údolí stojí památník věnovaný zajatcům pochodu smrti z 28.

Kyjovský hrádek, kterému se kdysi též říkalo Pustý zámek nebo Karlův kámen, je malé seskupení skalních věží nad Kyjovským údolím. Říkalo se, že před dávnou dobou zde stála jakási dřevěná pevnost, ale nedochovaly se o tom žádné důkazy. Pro turistickou veřejnost je to každopádně nejatraktivnější část Köglerovy naučné stezky.

Také Kyjovské údolí se vzpamatovává z následků kůrovcové kalamity. Původní smrkový porost vzal za své a stezka podél říčky Křinice byla na nějaký čas uzavřena kvůli probíhající těžbě suchých smrků. Nyní už je Kyjovské údolí, kudy prochází i cyklotrasa číslo 3032 vedoucí kolem Turistického mostu do Zadní Doubice (turistický hraniční přechod), opět půchodné. Nejzajímavější úsek je skalní naučná stezka z Kyjova na Kyjovský hrádek. Znovu přístupné jsou i pseudokrasové jeskyně Klenotnice, Vinný sklep a Jeskyně víl.

Köglerova naučná stezka procházející částečně územím národného parku České Švýcarsko a částečně Českým nizozemím byla historicky první naučnou turistickou trasou na českém území. Köglerova naučná stezka je dlouhá celkem 23 km. Vede z Krásné Lípy na Vápenný vrch a pak klesá do Kyjovského údolí, prochází skalní oblastí u Kyjovského hrádku. Poté stoupá až k rozhledně na Vlčí hoře a vrací se přes Zahrady a Sněžnou zpět do Krádné Lípy. Na její trase je celkem čtyřicítka naučných zastavení s informacemi o přírodních zajímavostech a historických památkách. Absolvování celé trasy je poměrně náročné a proto je lépe ji absolvovat ve dvou etapách. Občerstvovací zastávky, kromě samotné Krásné Lípy, jsou v Kyjově (výletní restaurace) a ve Vlčí Hoře (Čajovna Nobilis Tilia).

Další zajímavosti Českého Švýcarska

• Děčínský Sněžník: Nejvyšší stolovou horou České republiky je Děčínský Sněžník (723 m n. m.). Nabídne vám kruhový výhled - vidět můžete oblast Labských pískovců, Tiské stěny, Českosaské Švýcarsko, České Středohoří, Krušné hory a vrcholky Lužických hor.
• Růžovský vrch: Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák.
• Pavlínino údolí: Skalnatý kaňon říčky Chřibské Kamenice, která do Českého Švýcarska přivádí vody z nedalekých Lužických hor, je možné pohodlně projít po červené turistické stezce. Turisté přicházejí do Pavlínina údolí nejčastěji po modré trase od autobusové zastávky v Rynarticích. Po celou cestu se stane vaším průvodcem vodní živel, který je potřeba několikrát překonat po lávkách. Kamenité koryto říčky se občas skrývá v tůních vytvářejících pod skalami malebná zátiší. Vůbec se nevyplatí spěchat, právě naopak. Pokud jste do Českého Švýcarska přijeli relaxovat a duševně si odpočinout, pak vám právě procházka přes Pavlínino údolí udělá dobře.
• Dolský mlýn: Hluboko v údolí říčky Kamenice mezi Jetřichovicemi a Kamenickou Strání stával kdysi slavný Dolský mlýn s hostincem. Po poválečném odsunu obyvatel opuštěný mlýn chátral a dnes z něho zůstalo jen obvodové zdivo a pár sklípků. Nadšenci spolupracující se správou Národního parku se snaží ruiny vyčistit a zakonzervovat. Dolský mlýn je významnou turistickou křižovatkou Českého Švýcarska.
• Šaunštejn: Skupina tězko přístupných skalních věří, na nichž kdysi stávala pevnost Šaunštejn, byla v nedávné době zpřístupněna turistické veřejnosti soustavou nových žebříků a lávek, které zde instalovala správa národního parku. Podobně jako ostatní skalní hrádky v oblasti Labských pískovců byla i pevnost Šaunštejn zbudována ze dřeva. Proto se po ní zachovaly jen stopy tesané v pískovci - komory, schodiště a kapsy na trámy. Hrádek Šaunštejn je dobře přístupný po silnici z Vysoké Lípy a je přímo na trase dálkové turistické magistrály E3 (z Mezní Louky do Jetřichovic).

Tipy na výlety v okolí Českého Švýcarska

• Děčínský zámek: Děčínský zámek se tyčí na skalním ostrohu nad soutokem řeky Labe a Ploučnice. Je dominantou města a jednou z nejnavštěvovanějších památek Ústeckého kraje. Provedou vás jím tři okruhy, které lze libovolně spojit, a tematické trasy. Poznáte jej v době jeho největší slávy, projdete reprezentační i soukromé prostory majitelů zámku, obrazárnu, kapli sv. Příjemný zážitek vám nabídne procházka nádhernou Růžovou zahradou. Zdejší růže byly vyhlášenými v celé habsburské monarchii. Zahradu zdobí navíc sala terrena s nástěnnými malbami výjevů z řecké mytologie, a vyhlídkový gloriet se souborem soch mytologických božstev. Pěkným místem zámeckého areálu jsou také zahrady na jižní straně, zpřístupněné v roce 2013.
• Pevnost Königstein (Saské Švýcarsko): Pevnost Königstein se řadí mezi největší skalní pevnosti Evropy. Soubor staveb pozdní gotiky, renesance, baroka i 19. století se tyčí na stolové hoře nad řekou Labe, nedaleko hraničního přechodu Hřensko. Dlouhodobě byl považovaný za nejbezpečnější místo v celém Sasku. Impozantní pevnost za dobu své existence byla klášterem, státním vězením, táborem válečných zajatců i lazaretem. Vidět tu můžete kromě jiného Studniční dům se studnou hlubokou přes 150 m, vojenská kasárna, důstojnické kasino, sklad proviantu, posádkový kostel, klenotnici, hřebčín, hladomornu a mnohé další. Řadu zajímavostí se dozvíte ve zdejším Muzeu války. Podél hradeb pevnosti vede asi 2 km dlouhá trasa s krásným výhledem. Specialitou je panoramatický výtah, který vás od dubna do října vyveze na hradby z prostoru před pevností.

České Švýcarsko vás nadchne romantickou přírodou, zbytky středověkých sídel mnohdy proměněných na loupeživá hnízda, množstvím jedinečných vyhlídek a vyhlášenou pohostinností. Krajina národního parku České Švýcarsko je plná rozmanitých lesů, hlubokých roklí, malebných soutěsek, průzračných bystřin a především unikátních pískovcových měst a skalních stěn. Krásy zdejší nedotčené přírody i lidové architektury můžete objevovat jak při výletech pěšky a na kole, tak z kánoe či nafukovacího člunu. Jako na dlani uvidíte národní park z Mariiny vyhlídky či Rudolfova kamene. Jedinečný zážitek přináší také putování po Köglerově stezce, která je historicky nejstarší naučnou stezkou u nás.