Rakousko, oficiálně Rakouská republika (německy: Republik Österreich), je federativní parlamentní republikou. V čele vlády stojí spolkový kancléř a hlavou státu je prezident Alexander Van der Bellen. Prezident je volený na šest let v přímé volbě a jmenuje členy spolkové vlády. Země se skládá z 9 spolkových zemí, výkonnou moc má regionální i federální vláda.
Rakouský parlament je dvoukomorový, skládá se z Národní rady a Spolkové rady. Ve spolkových zemích vládnou regionální vlády v čele se zemskými hejtmany. Na podzim 2024 proběhly volby do Národní rady, v nichž zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem 28,8% (+12,7 %). Druhé místo obsadila Rakouská lidová strana (ÖVP) vedená dosavadním se ziskem 26,3 % hlasů (-11,2 %). Na třetím místě se umístila Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,1 % hlasů (-0,0 %). Strana NEOS získala 9,1 % (+1,0 %). Zelení obdrželi 8,2 % hlasů (-5,7 %). Nová vládní koalice vznikla v březnu 2025 ve složení stran ÖVP, SPÖ a NEOS.
Rakousko patří mezi důležité zahraničněpolitické a obchodně-ekonomické partnery České republiky. Současným výborným a intenzivním vzájemným vztahům odpovídá četnost politických, ekonomických, kulturních, stejně jako mezilidských kontaktů. Přestože mezi ČR a Rakouskem panují na některé otázky odlišné názory - neznámějším příkladem je využívání jaderné energie - je na politické úrovni vedena věcná debata, která přispívá k budování a rozvíjení dobrého sousedství. S tím úzce souvisí aktivní rozvoj především přeshraniční spolupráce, hospodářských vztahů, dopravní infrastruktury, ale i spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání či sociálních věcí.
Rakouská Zahraniční Politika
Hlavní akcenty rakouské zahraniční politiky jsou: Evropská unie, západní Balkán, aktivní účast v multilaterální diplomacii a ve vztahu k České republice a Slovensku aktivní spolupráce na Slavkovském formátu.
Vztahy s Ruskem byly v minulosti dlouhodobě nadstandardní a ruské investice v Rakousku se nadále pohybují na vysoké úrovni. Rakouská polostátní společnost OMV však v roce 2024 vypověděla dlouhodobou smlouvu s Gazpromem a ukončila tak závislost na ruském plynu.
V otázce války na Ukrajině deklaruje spolková vláda napadené zemi politickou podporu a vyjadřuje jasný odsudek ruské agrese. Rakousko i nadále vychází z ústavního zakotvení neutrality, nyní však explicitně chápaného ve vojenském, nikoli politickém a hodnotovém smyslu. Rakouská podpora je politického, materiálního a humanitárního, nikoli vojenského rázu - o mezích vojenské neutrality se v Rakousku nevede téměř žádná veřejná diskuse.
Předmětem rakouského zájmu jsou zejm. témata odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. V oblasti bezpečnostní politiky Rakousko aktivně spolupracuje v rámci mezinárodních organizací, jichž je členem, tedy OSN, OBSE, Rady Evropy, a ve vztahu k NATO prostřednictvím programu Partnerství pro mír, k němuž se Rakousko připojilo 10. února 1995.
Rakousko se v kontextu akcelerace perspektivy vstupu do EU pro Ukrajinu snaží o vyvážený přístup k regionu západního Balkánu. V rámci skupiny „Friends of Western Balkans“ mají být dány nové impulsy pro proces integrace regionu do EU.
Rakousko je členem EU od 1. 1. 1995, od 1. 1. 1999 je členem Evropské hospodářské a měnové unie. Díky své geografické poloze profitovalo Rakousko významnou měrou rovněž z rozšíření EU o země střední a východní Evropy.
V zahraniční politice praktikuje Rakousko multilateralismus. Kromě odzbrojení a nešíření jaderných zbraní podporuje vláda jejich úplný zákaz. Rakousko má zájem na zachování Vídně jako jednoho ze sídel OSN. Ve Vídni sídlí mj. IAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj), UNODC (Program OSN pro kontrolu drog a prevenci kriminality), UN Office for Outer Space (Úřad OSN pro kosmické záležitosti) a regionální úřadovny dalších organizací (UNHCR, UNDP).
Demografie Rakouska
K 1. lednu 2025 bylo v Rakousku registrováno 9,2 mil. obyvatel. Celkový počet obyvatel vzrostl oproti počátku roku 2024 o 54 tis. (0,6 %), růst byl mírnější než v předchozích dvou letech, kdy příchod uprchlíků z Ukrajiny vedl k rekordnímu nárůstu (+ 1,4 %) a překročení hranice 9 mil. obyv. Přes 2 mil. obyvatel žije ve Vídni. Rakousko má průměrnou hustotu zalidnění 109 obyvatel na 1 km² (2024). Vzhledem k populačnímu růstu v posledních letech se hustota zalidnění neustále zvyšuje.
Trvalý růst obyvatel v důsledku imigrace je součástí změny v rakouské populační struktuře a podle prognóz bude pokračovat i nadále. Naděje dožití činila v roce 2024 u žen 84,3 let a u mužů 79,8 let. Podíl dětí a dospívajících (mladších 20 let) na celkovém počtu obyvatel zůstává přibližně stejný, populace stárne. Mladších 20 let je 19 %. Podíl obyvatelstva staršího 65 let se zvyšuje, naproti tomu klesá počet obyvatel v produktivním věku. V roce 2024 zemřelo více osob, než se narodilo. Průměrný počet dětí na jednu ženu dosáhl v roce 2024 dosud nejnižší hodnoty 1,31. Cizinci tvoří 20 % populace (1,85 mil. osob).
Mezi nejpočetnější skupiny cizinců patří Němci (230 tis.), Srbové (125 tis.), Turci (117 tis.), Rumuni (101 tis.), Syřané (105 tis.), Ukrajinci (88 tis.), Poláci (68 tis.), Afghánci (51 tis.) a Slováci (50 tis.). Čechů žije v Rakousku 16 tisíc. Česká menšina je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na jeden milion. Asi 625 tis. Rakušanů žije v zahraničí, z toho cca 256 tis. v Německu. Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r. 1976. Podle průzkumů se 77,6 % obyvatel hlásí k náboženskému vyznání. Údaje z roku 2021 uvádějí, že 5 mil. obyv. se hlásí k římskokatolické církvi.
Ekonomika Rakouska
Rakouská ekonomika je vysoce vyspělá, otevřená a velmi proexportně orientovaná. Ke stabilitě ekonomiky, která je založena na službách, přispívá silná domácí spotřeba, poptávka na hlavních exportních trzích a infrastruktura na vysoké úrovni. Síla rakouské ekonomiky spočívá v průmyslové tradici, cestovním ruchu a zahraničním obchodu. Rakousko je silné ve využívání technologií, které chrání životní prostředí a vylepšují udržitelnost. Do roku 2030 má země v plánu získávat veškerou elektřinu pomocí obnovitelných zdrojů, už nyní se nachází s 89 % takto vyráběné energie ve světové špičce.
V roce 2024 klesl HDP o 1,2 % v důsledku mezinárodní poptávky v kombinaci s dopady energetické krize a vysoké inflace. Průmysl byl poklesem poptávky a investic do výrobních kapacit obzvlášť zasažen. Spolu s vysokými cenami energií oslabuje konkurenceschopnost vývozců. Přes nárůst nezaměstnanosti spojený s hospodářským oslabením zůstává situace na pracovním trhu stabilní. Spotřeba domácností je nadále zdrženlivá. Výkon ekonomiky zůstane v roce 2025 slabý, v roce 2026 se očekává její oživení v souvislosti s miliardovými investicemi do infrastruktury v sousedním Německu.
Rakousko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa. Má otevřenou, velmi proexportně orientovanou ekonomiku a silnou domácí poptávku. Sektor služeb má na celkové hospodářské přidané hodnotě podíl cca. 70 %, zatímco průmysl má - dlouhodobě konstantní - podíl necelých 30 %. V rámci služeb má velký význam cestovní ruch. Daňové zatížení je v rámci zemí EU nadprůměrné, zato se země vyznačuje vysokou kvalitou života a velmi dobrou úrovní sociálního zabezpečení. Naprostou většinu rakouských exportérů tvoří malé a střední podniky, každé druhé zaměstnání je přímo či nepřímo závislé na exportu.
Nejvýznamnějšími komoditami zahraničního obchodu jsou stroje, vozidla, elektrotechnika či farmaceutické produkty, a to jak na straně vývozu, tak dovozu. Mezi další významné exportní produkty patří chemické výrobky, železo a ocel, u dovozu ropné produkty nebo oblečení a doplňky. Nejdůležitějším obchodním partnerem pro Rakousko je dlouhodobě Německo.
Rakousko klade důraz na ochranu klimatu, zelené technologie a obnovitelné zdroje.
Státní Finance
V roce 2024 dosáhly státní výdaje rekordní sumy 271,3 mld. EUR. Do výdajů se promítlo inflační navýšení mezd a penzí, opatření na zmírnění dopadů energetické krize, zvýšené náklady na obsluhu dluhu a výdaje v souvislosti s povodněmi. Deficit veřejných financí činil v roce 2024 22,5 mld. EUR a v poměru k HDP dosáhl výše 4,7 %. Dlužní kvóta se meziročně zvýšila z 78,5 % na 81,8 % HDP. Daňové příjmy vzrostly ve srovnání s rokem 2023 o 21,8 mld. EUR na 127,3 mld. EUR (5,4 %). Úroveň veřejného dluhu dosahovala k 31. prosinci 2024 392,6 mld. EUR, státní dluh byl o 22,6 mld. vyšší než v roce. Nová rakouská vláda tak musela přistoupit k výrazným úsporným opatřením, která v roce 2025 dosáhnou výše 6,4 mld. EUR a v roce 2026 8,7 mld. EUR. Bilance běžného účtu skončila v roce 2024 přebytkem ve výši 11,7 mld. EUR.
Rakouský bankovní sektor má díky své velikosti s celkovými aktivy přes 250 % HDP velký ekonomický význam. Rakouské banky se dělí na akciové banky, spořitelny (Erste Bank), zemské hypoteční banky, družstevní banky (Raiffeisen), asociaci Volksbanken a stavební spořitelny. Počet poboček sice dlouhodobě vykazuje klesající tendenci, bankovní sektor v Rakousku se ale nadále vyznačuje jednou z nejhustších sítí poboček v Evropě (2023: 472 peněžních ústavů, 3195 poboček). Sektor privátního bankovnictví je velmi konkurenční a dominují v něm místní banky. Za měnovou rezerv odpovídá Rakouská národní banka (OeNB). OeNB je akciová společnost, 100% majitelem je Rakouská republika. Regulaci a dohled podléhají také poskytovatelé služeb spojených s virtuálními měnami.
Rakouský bankovní trh je vysoce koncentrovaný, pět největších ústavů drží více než 50 % podílu celkové bilanční sumy (cca 1,2 bilionu EUR). S bilanční sumou 373,2 mld. EUR byla Erste Group Bank AG v r. 2023 největší bankou v Rakousku. Následuje Raiffeisen Bank International AG (198,2 mld. EUR), UniCredit Bank Austria AG (102,7 mld. EUR), Bawag Group AG (55,4 mld. EUR) a RLB OÖ AG (47,8 mld. EUR). Navzdory současným geopolitickým vlivům dosáhly rakouské banky v r. 2024 ročního zisku cca 11,5 mld. EUR, což je o 1,1 mld. EUR (-8,5 %) méně než rekordní výsledek z r. 2023. Podle Rakouské národní banky (OeNB) by banky měly využít stále nadprůměrných výnosů k dalšímu posílení své kapitálové základny.
Bankovní daň, kterou stát vybírá od r. 2011, se v letech 2025 a 2026 pro banky s bilanční sumou do 20 mld. EUR zvýší na 0,05 % (předtím 0,024 %). Výše daně pro banky s aktivy nad 20 mld. EUR zůstane nezměněna (0,071 %).
Daně
Celková výše daní je nadprůměrná, zejména pokud jde o zdanění práce. Naopak v porovnání s mezinárodním trendem je nízké zdanění majetku - existuje mírná daň z nemovitosti, kterou vybírají obce. Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů (ESt). Osoby s trvalým pobytu v Rakousku se zdaňují všechny světové příjmy. Osoby bez trvalého pobytu podléhají dani z příjmů pouze částí příjmů, např. ze závislé činnosti nebo z kapitálového majetku. Pro určení rozsahu daňové povinnosti platí neomezená daňová povinnost. Daň se platí odečtením ze mzdy prostřednictvím progresivního tarifu (daň ze mzdy). Vláda provádí pravidelnou úpravu daňových tarifů, aby kompenzovala tzv. studené progrese - poslední třetina úpravy tarifu byla v této souvislosti novou vládou pozastavena. Mezní hodnoty pro r. 2025 jsou následující:
- 0 % do 13 308 EUR
- 20 % >13 308 do 21 617 EUR
- 30 % >21 617 do 35 836 EUR
- 41 % >35 836 do 69 166 EUR
- 48 % >69 166 do 103 072 EUR
- 50 % >103 072 do 1 mil. EUR
- 55 % >1 mil. EUR
Právnické osoby platí daň z příjmu právnických osob (KöSt). Po postupném snižování od r. 2022 činí jednotná sazba KöSt od loňského roku 23 %. U osobních společností - komanditní společnosti (KG), veřejné obchodní společnosti (OG) aj. - je zdaněn u každého společníka zvlášť. Nová právní forma společnosti od r. 2024 je flexibilní kapitálová společnost s názvem FlexCo. Daň z obratu resp. DPH má tři sazby 20 %, 10 % a v několika případech 13 %. Zdanění podléhá i úrokový výnos resp. kapitálového výnosu. Spotřební daně se vztahují na tabákové výrobky, víno, meziprodukty, lihoviny, pivo, ropné produkty a nová auta. Daň z dědictví se nevybírá. I když se nová vláda hlásí k principům dlouhodobé ekosociální reformy daňového systému, byly některé prvky ekologizace daňového systému zrušeny.
Obchodní Vztahy
Rakousko je 6. nejdůležitějším trhem pro český vývoz a ČR je pro Rakousko 4. největším dovozcem.
| Rok | Import z ČR (mld. EUR) | Export do ČR (mld. EUR) | Saldo s ČR (mld. EUR) |
|---|---|---|---|
| 2020 | 184,48 | 106,34 | 78,14 |
| 2021 | 219,88 | 129,75 | 90,13 |
| 2022 | 251,16 | 148,02 | 103,14 |
| 2023 | 235,85 | 134,78 | 101,07 |
| 2024 | 242,09 | 136,45 | 105,64 |
Členské státy EU mají největší podíl na obchodní výměně Rakouska, nejdůležitějším obchodním partnerem je Německo.
| Rok | Import z EU (mil. EUR) | Export do EU (mil. EUR) | Saldo s EU (mil. EUR) |
|---|---|---|---|
| 2020 | 98765,87 | 96389,48 | -2376,39 |
| 2021 | 118937,06 | 112766,37 | -6170,69 |
| 2022 | 140239,84 | 133677,61 | -6562,23 |
| 2023 | 131352,57 | 137370,16 | 6017,59 |
| 2024 | 125801,3 | 127984,28 | 2182,98 |
USA jsou pro Rakousko 5. nejdůležitějším dovozcem, 2. odbytištěm a 4. největším investorem. Čína je 2. nejvýznamnějším rakouským dovozním partnerem a z hlediska vývozů 9. odbytištěm. Druhým největším investorem v Rakousku je Rusko s 24,8 mld. EUR. Kvůli vysokým cenám plynu bylo v roce 2022 6. největším dovozcem do Rakouska, v letech 2023 a 2024 se hodnota dovozu výrazně snížila a Rusko bylo v r. 2024 18. dovozním partnerem. Export do Ruska se v letech 2023 i 2024 snížil o přibližně o čtvrtinu.
| Rok | Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) | Export do zemí mimo EU (mil. EUR) | Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) |
|---|---|---|---|
| 2020 | 45655,34 | 46176,97 | 521,63 |
| 2021 | 59509,23 | 52819,45 | -6689,78 |
| 2022 | 75033,04 | 61001,87 | -14031,17 |
| 2023 | 71424,91 | 63385,26 | -8039,65 |
| 2024 | 63462,67 | 63019,69 | -442,98 |
Přímé Zahraniční Investice
Po poklesu jak u aktivních, tak pasivních PZI v roce 2020 vykazuje Rakousko od roku 2021 stabilní nárůst PZI. V roce 2024 se dynamičtěji vyvíjel stav aktivních PZI. Celkový stav aktivních rakouských PZI dosáhl v roce 2024 279,6 mld. EUR (2023: 255,1 mld. EUR), pasivní PZI činily 211,9 mld. EUR (2023: 197,9 mld. EUR). Největším investorem bylo v roce 2024 s 58,9 mld. EUR Německo. Na 2. pozici bylo Rusko (24,8 mld. EUR), následované Švýcarskem (18,4 mld. EUR). Podle sektorů u pasivních PZI zdaleka vede poskytování služeb profesních, technických a vědeckých (124,7 mld. EUR) s převahou činnosti vedení podniků, následuje peněžnictví a pojišťovnictví (24,1 mld. EUR) a pozemky a bydlení (14,1 mld. EUR).
Zákon o kontrole zahraničních PZI z roku 2020 vytváří efektivní kontrolu PZI, ale i velký nárůst schvalovacích řízení. Monitoringu podléhají mj. investice do strategických odvětví. PZI ČR v Rakousku v posledních letech zaznamenaly výrazný nárůst. V roce 2023 české PZI dosáhly rekordní hodnoty 1,1 mld. EUR (2020: 380 mil. EUR). ČR tak mezi Visegrádskou čtyřkou zaznamenává nejdynamičtější vývoj. V roce 2024 klesla hodnota českých PZI na 873 mil. EUR. Investice českých firem směřují např. do komerčních nemovitostí (skupina CPI-Immofinanz, ZDR Investments) nebo firemních akvizic. Rakousko je dlouhodobě 4. největším investorem v ČR.
Turistické Vizitky a Cestovní Ruch v Rakousku
Příroda, hory a jezera, kulturní poklady a tisíce příjemných zážitků na dovolené - to všechno spoluvytváří "Lebensgefühl" - atmosféru života po rakousku. Rakousko má co nabídnout - bez ohledu na roční období a dobu. Ať už v létě, na podzim, v zimě nebo na jaře, Rakousko je destinací pro každého.
Letní zážitky: Léto v Rakousku si užijete doopravdy naplno! Objevte vrcholy rakouského léta - od jezer až k horám. Užijte si dovolenou v Rakousku na speciálních místech s extra porcí pohostinnosti na talíři!
Topografická mapa Rakouska
Zimní zážitky: Objevte zimní aktivity v Rakousku - od sjezdovek po termální lázně. Ať už se jedná o lyžování, snowboarding nebo relaxaci v termálních lázních, Rakousko nabízí širokou škálu zimních aktivit.
Dovolená v Rakousku - váš pocit štěstí, váš Lebensgefühl. Zážitek, setkání, někdy jen okamžik - a nové se zdá být známé. Pocit, který je skutečný ve spojení s lidmi, kteří zde žijí.
Rakousko patří mezi velmi konzervativní trhy. Při obrovské konkurenci je třeba, aby české firmy, které na rakouském trhu chtějí uspět, na něj vstupovaly maximálně připraveny. Rakušané preferují tradiční domácí a osvědčené značky a kladou důraz na kvalitu.
Při cestování obytným vozem v Rakousku je důležité si uvědomit základní náležitosti pro cestování v této zemi. Každá země má jinou kulturu a pravidla, zejména je potřeba věnovat pozornost povinné výbavě.
- Autolékárnička: Musí být v originálním obalu, neporušená.
- Výstražný trojúhelník: Umístěte jej minimálně 50m za vozidlem, na dálnicích 100m.
- Reflexní vesta: Povinná pro řidiče, doporučená pro spolucestující.
- Dětská autosedačka: Povinná pro děti do výšky 150cm nebo do 14 let.
- Zimní pneumatiky: Povinné od 1. listopadu do 15. dubna v případě zimních podmínek.
- Palubní kamery: Jejich používání je zakázáno z důvodu ochrany soukromí.
- Mýtné: Na dálnicích a rychlostních silnicích (pro vozidla do 3,5t) se vybírá prostřednictvím dálniční známky.
Zanechat komentář