Turistické Útulny a Tipy na Výlety v Jeseníkách

Chráněná krajinná oblast Jeseníky, vyhlášená v roce 1969 na rozloze 740 km², nabízí nespočet možností pro turistiku a rekreaci. Území je z 80 % pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1492 m n. m. Pojďte se s námi vyvětrat do přírody a dočerpat energii na čerstvém horském vzduchu. Máme pro vás pár tipů na jednodenní výlety tentokrát do Jeseníků.

Lázně Karlova Studánka

Lázně Karlova Studánka leží těsně na východní straně Pradědu (1492 m), nejvyšší hory Moravy a pohoří Jeseníků, v alpskoromantickém údolí šumící Bílé Opavy. Lesní svahy, obklopující lázně, stoupají na severozápadě až k Pradědu, na severu, jihu a východě nepřevyšují 1000 m, ustupují krásnému údolí otevřenému k jihu, které je ze všech stran chráněno proti drsným a prudkým větrům. Jehličnatý les, který Lázně obklopuje má zvláštní půvab a ve vyšších polohách má charakter pralesa. Je součástí, přes 1000 km čtverečních velkého, lesního území, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Proto mají Lázně Karlova Studánka čistý vzduch bez znečištění. Kromě toho leží daleko od průmyslových oblastí. Tradice říká, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Navzdory své vysoké poloze mají Lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí a nejsou zde mlhy. Mnohdy jsou zde chladnější noci.

Bílá Opava

Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu v nadmořské výšce 1260 metrů. Po třinácti kilometrech ústí u Vrbna do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Právě tímto úsekem vede Naučná stezka Bílá Opava. Divoké peřeje, kaskády a vodopády. Kaňon říčky Bílá Opava leží přímo pod jihovýchodním úbočím Pradědu a patří mezi skryté poklady Jeseníků plné překrásných zákoutí. Cestou budete muset překonat pár žebříků a lávek, místy se přidržovat řetězů. Podél kaňonu vede 5 km dlouhá naučná stezka, kde se dozvíte všechno o místních pozoruhodnostech. Začíná v lázeňském městečku Karlova Studánka (760 m n. m.), které samo o sobě stojí za návštěvu, a končí pod Pradědem u chaty Barborka (1 310 m n. m.). Pozor - všimněte si převýšení a připravte si masážní gel na namáhané svaly na nohách. U Bílé Opavy budete zdolávat lávky, žebříky a slušné převýšení. Pokud bych měla doporučit v Jeseníkách pouze jeden výlet, byla by to naučná stezka Bílá Opava spolu s Pradědem. Stejně jako u jiných vodopádů i tady platí - vydejte se sem po vydatných deštích nebo zkraje jara, kdy jsou vodopády nejbohatší. Zároveň tu bude mimo sezónu daleko méně lidí, protože v sezóně se jedná o velmi frekventovanou trasu.

Praktické informace

* Místy vás čeká náročnější terén, občas může být cesta taky blátivá, takže zvolte vhodnou turistickou obuv.* Bezplatné parkoviště se nachází přímo u začátku trasy, ale je malé, takže je určitě dobré přijet brzy ráno.* Další možností je placené parkoviště v Karlově Studánce, odkud se vydáte po silnici na začátek naučné stezky.

Praděd

Praděd (Altvater, 1492 m) je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou v České vysočině. Praděd se nachází na území okresu Bruntál a má nejdrsnější podnebí na Moravě - průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia. Na vrcholu hory stojí 145 metrů vysoký vysílač, do roku 1959 zde stála také kamenná rozhledna. Vrchol Pradědu byl vyhlášen za přírodní rezervaci, jež je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd.Praděd (1491 m) je jedním z nejlepších míst, kam v Jeseníkách. Je to vrchol mnoha nej - nejvyšší hora Jeseníků, nejvyšší hora Moravy a Slezska, horní plošina vysílače je nejvyšším bodem v České republice a samotný vrchol je 5. nejvyšším v Česku. A kde se vzal název Praděd? Název Praděd pochází z lidové pověsti o horském duchu nebo strážci hor, kterému lidé říkali „Praděd“ (ve smyslu „praotec“). Tento duch měl chránit oblast Jeseníků a symbolizovat sílu a majestátnost hor. Praděd je známý svým drsným podnebím. Pokud koukáte na Panorama na České televizi, asi jste si taky všimli, že sníh se tady drží zuby nehty o hodně déle než na jiných vrcholech u nás. Průměrná teplota se totiž na Pradědu pohybuje kolem 1 °C.

Jak se dostat na Praděd

Praděd je díky svým nej a snadné dostupnosti jedním z nejoblíbenějších míst v celých Jeseníkách. Nejkratší a nenáročná trasa na vrchol vede od horského hotelu Ovčárna u Petrových kamenů a je dobře sjízdná i s kočárkem. Sem se dá dojet autobusem z Karlovy Studánky nebo vjet za poplatek vlastním autem. Cílem místních je co nejvíce omezit vjezd aut až nahoru k Ovčárně, proto jsou poplatky za vjezd tak vysoké. Oblíbené jsou taky trasy z Karlovy Studánky po NS Bílá Opava (3 h) nebo po hřebenové trase z Červenohorského sedla (3,5 h, ještě si povíme o Červenohorském sedle za chvíli víc).

Praktické informace

* Praděd leží v národní přírodní rezervaci a je potřeba se držet vyznačených tras.* Několik horských chat na cestě od Ovčárny až na Praděd.

Petrovy kameny

Petrovy kameny jsou vrcholová skalní hradba (1438 m) na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, 1,5 km jižně od Pradědu na rozsoše Vysoké hole. Skály jsou tvořeny málo odolnou rulou. Na Petrových kamenech byla vyhlášena přírodní rezervace, která byla začleněna do Státní přírodní rezervace Praděd. V okolí Petrových kamenů se nacházejí zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Je odsud rozhled Na Praděd, masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi, údolí Divoké Desné a Bílé Opavy. Se skalami na Petrových kamenech je spjata řada pověstí. Při čarodějnických procesech v 17. století byly kameny označovány jako místo čarodějnických sabatů, údajných schůzek čarodějnic s ďáblem. Čarodějnickými bájemi opředená skaliska tvoří vlastně vedlejší vrchol Vysoké hole (1 465 m n. m.), druhého nejvyššího vrcholu Hrubého Jeseníku a zároveň druhého nejvyššího vrcholu Moravy. Díky unikátní flóře jsou Petrovy kameny nepřístupné, obdivovat je ale můžete z hřebenovky vedoucí ze sedla Skřítek na vrchol Praděd (1 492 m n. m.). Cestou si odpočiňte v kamenné nouzové útulně Jelení studánka, která leží na křižovatce turistických stezek kousek od pramene Stříbrného potoka. Dodnes je udržovaná v dobrém stavu a dá se v ní i přenocovat. Přímo na Petrovy kameny je vstup zakázán. Dobře na ně ale uvidíte z hřebenovky mezi sedlem Skřítek a Pradědem (1 492 m n. m.).

Velká Kotlina

Velká kotlina (též Velký kotel) je karovitý uzávěr údolí Moravice na jihovýchodním svahu Vysoké hole, spadající do bruntálského okresu. Skalnatý kar byl modelován horským ledovcem v ledových dobách čtvrtohor, na dně je dosud pozůstatek morény. Velká kotlina je téměř bezlesá, v zimě se v ní udržují spousty sněhu (vydrží zde do června až do počátku července), často se zde vyskytují laviny. Vlivem dalších přírodních sil zde vznikla pestrá mozaika rozmanitých stanovišť, na kterých se vyvinulo a udrželo nebývalé množství rostlinných i živočišných druhů. Velká kotlina patří nejen k druhově nejbohatším lokalitám ČR, ale i střední Evropy.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Dlouhé stráně představují unikátní komplex přečerpávací vodní elektrárny společnosti ČEZ uprostřed Jeseníků, který se skládá ze 3 částí. Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku. Pro návštěvníky je nejzajímavější horní nádrž o rozměrech 700 x 300 m na vrcholu Dlouhé stráně v nadmořské výšce 1348 m. Dlouhé stráně patří mezi 7 největších divů České republiky, který vyhlásilo před pár lety se svými čtenáři iDnes. Kolem nádrže vede 2,5 km okruh, kde si můžete klidně zabruslit nebo sjet dolů koloběžkami. Navíc je odtud nádherný výhled.

Jak se dostat na Dlouhé Stráně

Trasa na Dlouhé stráně začíná na bezplatném parkovišti v Koutech nad Desnou u skiareálu, odkud vyjedete nahoru sedačkovou lanovkou na Medvědí horu. Tady pak vyrazíte po červené hřebenové trase. Lanovka vám ušetří největší stoupání, od horní stanice je už cesta relativně pohodová (dá se i na kole nebo odtud jezdí kyvadlový minibus). Pokud se rozhodnete jít celou trasu po svých, červená značka začíná u skiareálu v Koutech a kolem lanovky a Medvědí hory vás zavede až na vrchol Dlouhé stráně. Po cestě si můžete udělat krátkou odbočku na vrchol Mravenečník. Nevede sem značená trasa, ale cesta je vyšlapaná a intuitivně uvidíte, že vede na vrchol. Mravenečník je startovacím místem pro paraglidisty, takže jsou odtud parádní výhledy na okolní vrcholy.

Možnost	Náročnost	Vzdálenost	Převýšení
S využitím lanovky	1 hod	2,7 km	↑ 252 m
Bez využití lanovky	3 hod	6,1 km	↑ 790 m

Praktické informace

* Občerstvení u lanovky na Medvědí hoře, pak svačinu s sebou.

Skřítek

Skřítek je ploché rozlehlé (2,5 km široké) sedlo (867 m) na rozhraní Hrubého Jeseníku a Hraběšické hornatiny, 10 km severozápadně od Rýmařova. Značnou část plochy sedla zaujímá přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek. Jedná se o sedlové rašeliniště přechodného typu v 850 m n.m. a přirozené rašelinné smrčiny parkového charakteru s břízou karpatskou, připomínající severský tundrový les. Vznik rašeliniště je podmíněn jednak vývěrem pramenišť na úpatí Ztracených skal a Zelených kamenů, jednak ztíženým odtokem vody na plochém sedle. Typická rašelinná květena je zde zastoupena kromě velkého počtu mechů klikvou žoravinou, suchopýrem pochvatým, kropenáčem vytrvalým, vzácnou korálicí trojklannou, bradáčkem srdčitým aj. Uprostřed rašeliniště jsou četné tůně s břízou karpatskou. Výměra rezervace činí 166,55 ha. Rašeliniště Skřítek je chráněno dle Ramsarské smlouvy. Veřejnosti je rezervace nepřístupná.

Cvičné Skály Rabštejn

Cvičné skály Rabštejn leží na jihovýchodním konci odnože hřebene, který je v prodloužení hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Nacházejí se v CHKOJ. Táboření je povoleno na horním okraji louky pod skalami, podél lesa. Pro velkou návštěvnost oblasti zdůrazňujeme zásadu zachování čistoty v tábořišti! Z geologického hlediska materiál skal tvoří amfibolická břidlice. Skála je pevná, bohatě členěná. Cvičné skály tvoří dvě skupiny. Přední skály - dosahují výšky 15-20m, zadní skály, na kterých stával hrad, dosahují až 35m.

Bradlo

Výběžek Hrubého Jeseníky,samotně vyčnívající nad roviny Hané-Bradlo (800 m n. m.),je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů. Při výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstatě celý hřbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina. Bradelské kvarcity přecházejí místy do přeměněných křemenných slepenců (metakonglomerátů), které vystupují například na vrcholu Bradla. Kvarcity a konglomeráty jsou devonského stáří ( asi 380 mil. let ) . Původně to byly křemenné pískovce a slepence a při horotvorných pohybech za zvýšeného tlaku a teploty podlehly přeměně. U slepenců se ještě dobře dají rozpoznat původní valouny křemene o velikosti zpravidla několika cm, nemají ovšem již původní tvar, ale jsou silně stlačené. Kvarcity i konglomeráty se skládají převážně z křemene, jen podřízeně se v nich nacházejí jiné nerosty, zejména světlá slída. Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

Hrad Sovinec

Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec (Eulenburg) na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Sovinec leží v katastru obce Jiříkov. Hrad založili těsně před rokem 1333 příslušnící rodu, který se od roku 1348 nazýval po hradu "páni ze Sovince". Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Na Sovinci můžete strávit celý den nebo trekovat po okolí. V jižní části Nízkého Jeseníku, 13 km od města Rýmařov, leží Sovinec, nejrozsáhlejší hradní komplex na Moravě z počátku 14. století. A přesto, že od 17. století hrad postupně chátral a ztrácel svůj vojenský význam, dnes je na jeho nádvoří živo. Pořádají se zde kulturní a historické akce, můžete se vydat na prohlídku s průvodcem nebo se jen toulat na vlastní pěst a objevovat zákoutí hradu. Sovinec se může stát cílem vašeho výletu vyplněného bohatým celodenním programem.

Galerie Děda Praděda

Galerie se rozkládá se na rozloze čtyř hektarů. Během prohlídky můžete shlédnout 250 vyřezávaných plastik zvířat a hlavně chloubu řezbáře Halouzky - betlem v životní velikosti, který již čítá 138 soch a váží 20 tun. Nechybí zde ani slon či velbloud v životní velikosti. Betlem byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlemářů v Hradci Králové, kde byl oceněn titulem Největší betlem na světě. Dominantou celé galerie je socha vládce jesenických hor - děda Praděda, která se tyčí do výše 10,4 m a váží okolo 15 tun. Po ní je také galerie pojmenována. Za třetí unikát v galerii řezbář Halouzka považuje obří dřevěný obraz Děda Praděda a jeho říše, který původně stál v kamenné rozhledně na vrcholku Pradědu. Ta byla i s obrazem zničena. Obraz je vyřezán ze čtyřiadvaceti lipových kmenů, měří 2,2 m x 5x5 m a naleznete ho v jedné ze zastřešených částí expozice. Všechny tři zmíněné dominanty jsou zapsány do české Guinessovy knihy rekordů.

Uhlířský Vrch

Uhlířský vrch je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor před 2,4 miliony lety). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami (sopečný prach, písek, lapilli, bombičky, strusky i velké balvany), které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás. Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha. Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip.

Vodopády okresu Šumperk

Pod romantickými skalami Medvědí hory se nachází nejvyšší vodopád okresu Šumperk o výšce 14 m, přičemž nejvyšší stupeň dosahuje téměř 8,5 metru.

Ruční Papírna Velké Losiny

Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína, který vrchnostenskou papírnou rozšířil hospodářské podniky svého panství. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března 1596. V současné době patří Ruční papírna ve Velkých Losinách mezi nejstarší provozované Ruční papírny v Evropě pracující na komerční bázi. Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa.

Veteran Muzeum a ZOO Park Rapotín

Veteran muzeum a ZOO park v Rapotíně u Šumperka vyrůstá na místě vyhořelé a silně zdevastované zemědělské usedlosti jako zemědělský skansen.

Rozhledna Háj u Šumperka

Rozhledna na Háji je dominantou hned dvou moravských měst - Šumperka a Bludova. Zatímco v Šumperku tvoří významnou dominantu města na JZ, v Bludově je vrchol Háje nejvýraznějším vrchem nad SV okrajem města. Háj je součástí jižního výběžku Hanušovické vrchoviny. Mezi šumperskými obyvateli se často užívá název vrchu Senová, který zřejmě vznikl překladem z německého názvu Heukoppe ( Heu = seno ), a který je zkomolením původního názvu Háje. Rozhledna je realizována jako obdoba původní Štefánikovy rozhledny, s dřevěnou nosnou konstrukcí, je obložena dřevěnými deskami, vstupní část rozhledny je kamenná, vyhlídková plošina je ve výšce 24 m a je zasklená. Oproti původní rozhledně je nová rozhledna o 7 m vyšší, špička je ve výši 29 m.

Šerák

Šerák (Hochshar) je jeden z nejvyšších vrchů (1351 m) v Keprnické hornatině, na hlavním hřbetu, 9 km jihozápadně od Jeseníka, k jehož okresu patří. Na vrcholu Šeráku byla vyhlášena přírodní rezervace, která je součástí rezervace Šerák - Keprník - Vozka. Pod vrcholem Šeráku stojí více než sto let stará kamenná turistická Jiřího chata s restaurací. Rezervace Šerák - Keprník:Tato vůbec první jesenická rezervace byla vyhlášena na ochranu lesa - horského smrkového pralesa v prostoru mezi Šerákem a Keprníkem. Rezervaci zřídil v letech 1903 - 1904 majitel panství Jan II., kníže z Lichtenštejna. Tehdy měla rezervace rozlohu 172 ha. Jádrem rezervace jsou původní horské smrčiny pralesovitého charakteru. Po devadesáti letech má současná Státní přírodní rezervace Šerák - Keprník rozlohu 1174,44 ha a kromě horských smrčin jsou zde chráněna poměrně rozsáhlá vrchoviště s typickou květenou (ostřice chudokvětá a bažinná, klikva žoravina, suchopýr pochvatý, bradáček srdčitý aj.) a rozsahem nevelké hole se skalními útvary Vozky a Keprníku, pokryté unikátní vegetací (např. řeřišnice rýtolistá, jestřábník alpský, sítina trojklanná). V území se nacházejí i důkazy čtvrtohorního zalednění - půdní thufury, zajímavé jsou i vývojově mladší strukturní mury. Ve vrcholové části určuje fyziognomii společenstva nepůvodní borovice kleč. Původní subalpínská a alpínská společenstva niv (kotlina a jihozápadní svah Šeráku) a holí se výsadbou kleče zmenšila na pouhé ostrůvky. Dalším negativním jevem poškozujícím rezervaci je značný turistický ruch, který má vliv nejen na stav turistických cest, ale i na okolní porosty, které trpí sešlapem.

Jak se dostat na Šerák

Nejjednodušší možností, jak se dostat na Šerák, je vyjet lanovkou z Ramzové. Ta má mezistanici v Černavě. Lanovkou se dostanete těsně pod vrchol, odkud jdete po levé straně vrcholu (po žluté). Za pár minut uvidíte sochu kamzíka a hned za ní turistickou chatu Jiří. U dolní stanice lanovky zároveň začíná oblíbená pěší trasa na vrchol (je tu placené i neplacené parkoviště). Ta je zároveň vstupní trasou na hřebenovku. Sledujete červeně značenou cestu až k rozcestí Šerák, kde odbočíte po modré směrem k turistické chatě. Nebo můžete začít v Ostružné, kde se po chvíli napojíte na pěší trasu z Ramzové. Pěkná trasa vede taky z Lipové po modré přes Obří skály (3 h) nebo pak z Červenohorského sedla po hřebenové trase přes Keprník (3,15 h).

Praktické informace

* Šerák leží v národní přírodní rezervaci a je potřeba se držet vyznačených tras.* Chata Jiří na Šeráku.

Keprník

Keprník je nejvyšším vrcholem (1423) v Keprnické vrchovině, jež se nachází v jesenickém okrese, 9 km od města Jeseník. Přírodovědecky i turisticky jde o jednu z nejzajímavějších lokalit v Jeseníkách.

Jak se dostat na Keprník

Vrchol Keprník leží přímo na jesenické hřebenové trase nedaleko vrcholu Šerák. Dostanete se sem z Ramzové nebo Ostružné stejně jako na vrchol Šerák. Od Šeráku je vzdálený cca 40 minut. Nebo se dá vyrazit v opačném směru z Červenohorského sedla (necelé 3 hodiny po hřebenové trase).

Praktické informace

* Keprník leží v národní přírodní rezervaci, proto se musíte držet vyznačených tras.* Chata Jiří na Šeráku nebo Červenohorské sedlo, potom svačinu s sebou.

Vozka

Vozka je druhým nejvyšším vrcholem (1377 m) v Keprnické vrchovině, jež se nachází v jesenickém okrese, 6,5 km východně od Branné. Vrcholové části hory jsou součástí přírodní rezervace Šerák - Keprník - Vozka, přes niž vede naučná stezka. Vrcholová skála na Vozkovi, složená ze staurolytického svoru, je sedm metrů vysoká a tvoří významnou krajinnou dominantu. Severně od vrcholu Vozky leží větší rašeliniště. Z hory je kruhový rozhled zejména na Branensko, Staroměstsko, Králický Sněžník.

Pověst o vzniku skal na Vozkovi

Ke vzniku vrcholové skály, připomínající svým tvarem vůz s vozkou, se váže spousta pověstí. Podle nejznámější z nich zde zkameněl vozka s povozem za trest. Za hladomoru zde totiž na radu ďábla podkládal v měkkém terénu kola vozu bochníky chleba.

Pasák

Pasák jsou výhledové skály (762 m) ležící 1,5 kilometrů jihovýchodně od Branné. Nad údolním svahem Polomského potoka se nachází řada skalních srubů a izolovaných skal, jež jsou pozůstatkem mrazového zvětrávání. Dříve byly skály využívány horolezci, dnes je zde však horolezecká činnost zakázána.

Obří Skály

Obří skály jsou zdaleka viditelnou dominantou, která nejen vítá, ale také se loučí s návštěvníky Jeseníků, kteří přijíždějí a zase odjíždějí vlakem. Tak tomu však nebylo vždy. Do konce 70. let byly Obří skály zakryty smrkovým lesem a teprve po větrné kalamitě došlo k postupnému odkrytí nejen skal, ale i okolních těžko zalesnitelných svahů.

Ramzová

Osada Ramzová je částí obce Ostružná a nachází se v horském Ramzovském sedle. Je významným lyžařským a turistickým centrem. Nachází se tady lyžařský areál Ramzová, který začíná v osadě Ramzová a pokračuje přes Čerňavu a končí v lokalitě Šeráku. V areálu se je dvousedačková lanovka Ramzová - Čerňava a jednosedačková lanovka Čerňava - Šerák. Lanové dráhy jsou v provozu celoročně. V zimě je tady kromě lanovek v provozu ještě 17 lyžařských vleků a 6 km sjezdových tratí. Pro vyznavače bílé stopy jsou tady upravované běžecké tratě. V létě mohou příznivci pěší turistiky či horských kol využít množství turistických tras a cyklostezek.

Další Tipy na Výlety v Jeseníkách

* Vodní tvrz Jeseník: V centru města Jeseník se nachází Vodní tvrz. Její historie počíná ve 14. století a je ukázkou vyspělé středověké architektury.* Priessnitzovy léčebné lázně: Přímo v Lázních Jeseník na střední Moravě můžete projít 7 km dlouhou naučnou stezkou. Vede kolem 14 léčebných pramenů.* Jeskyně Na Špičáku: Na Jesenicku mezi obcemi Písečná a Supíkovice zavítejte do Jeskyně Na Špičáku.* Zoo v Horní Lipové