Turistické Mapy Vysočina ke Stažení: Průvodce pro Vaše Dobrodružství

Prozkoumejte krásy Vysočiny s pomocí turistických map, které vám usnadní plánování výletů a objevování skrytých pokladů tohoto regionu. Ať už jste milovník pěší turistiky, cyklistiky nebo historie, správná mapa je klíčem k nezapomenutelným zážitkům.

Destinační kancelář Třebíčsko představuje novou turistickou mapu, která má návštěvníky provést malebnou krajinou regionu a ukázat jim to nejlepší, co nabízí. Vydaná mapa zahrnuje ucelený přehled pěších a cyklistických tras, což usnadní plánování výletů všem milovníkům aktivní dovolené. Kromě tras jsou zde vyznačeny i hlavní turistické atrakce, přírodní zajímavosti a památky, které by neměl žádný návštěvník minout.

Nová turistická mapa je k dispozici zdarma na několika distribučních místech. Zájemci ji mohou získat v informačních centrech v Třebíči a okolí, ve vybraných hotelech a penzionech, a také přímo v nejvýznamnějších turistických atraktivitách, kde ji mohou rovnou použít při svém objevování. Její součástí je také přehled produktů, které Destinační kancelář Třebíčsko připravila. Návštěvníci tak mohou snadno najít tipy na jedinečné zážitky, jako je například Sladké putování, které je provede po cukrárnách a kavárnách regionu.

Historie a Současnost Turistických Map

V roce 1991 se Klub českých turistů stal po 42 letech opět vydavatelem turistických map. Edice map KČT pokrývá celé území ČR. TRASA s.r.o., vydavatel map, obch. org. Má jednotné měřítko 1:50000, jednotný obsah i formu. Klad listů a koncepci zpracovali značkaři KČT spolu s dalšími odborníky. V současné době se na trhu vyskytují turistické mapy jiných vydavatelů téhož měřítka.

Turistické mapy KČT obsahují kromě značených pěších tras také cyklotrasy a lyžařské běžecké trasy. Jednotlivá pole mapy jsou od sebe oddělena pouze lomem papíru a lokality, které se nacházejí v jednom sloupci (nebo řadě) na mapě, jsou popsány vždy v tomtéž sloupci (téže řadě) na rubové straně. Tím se ulehčuje vazba při sledování mapy a současném čtení textů. Je-li mapa rozevřena vždy v jedné své dílčí části, postačí ji otočit a texty pohotově číst, aniž by se musela rozevírat celá plocha mapy.

Digitální Mapové Sbírky a Online Zdroje

Staré mapy, plány měst, atlasy a glóby jsou v České republice uchovávány v archivech, v knihovnách s historickými fondy, v muzeích, galeriích či v soukromých sbírkách. Většina sbírek je přístupná veřejnosti, některé ovšem v omezeném rozsahu. Ve velké většině z nich probíhá vedle inventarizace a katalogizace také digitalizace a digitalizáty map jsou prezentovány na webových stránkách příslušné instituce (nejčastěji formou rastrových obrázků propojených s digitálním katalogem) nebo v rámci tzv. virtuálních mapových sbírek, které umožňují vedle standardního prohledávání katalogu také tzv.

Vyhledávač oldmapsonline.org umožňuje procházet více než 400 000 digitalizovaných map z řady světových sbírek. Virtuální mapová sbírka chartae-antiquae.cz vytvořená za spolupráce VÚGTK s Historickým ústavem Akademie věd ČR, zahrnuje vedle četných tištěných map z 18. a 19. století především jinde nedostupné rukopisné mapy a plány Státních oblastních archivů a řady dalších českých muzeí a paměťových institucí. Webová prezentace oldmaps.geolab.cz vytvořená Laboratoří geoinformatiky na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem, zpřístupňuje systémem ZoomiFy rastrové obrázky jednotlivých sekcí I., II. a III. vojenského mapování pokrývající oblast České republiky.

Významné Mapové Sbírky v České Republice

• Moravská zemská knihovna: Podstatná část starých map uložených v Moravské zemské knihovně je součástí Mollovy mapové sbírky. Tato sbírka vytvořená ve 40. a 50. letech 18. století německým diplomatem Bernardem Pavlem Mollem obsahuje téměř 12 000 map a grafik.
• Národní archiv v Praze: Největší sbírku starých map v České republice uchovává Národní archiv v Praze. Zahrnuje přehledné tištěné mapy Čech a Moravy od 16. století do současnosti a také řadu rukopisných map vzniklých z agendy nejrůznějších úřadů s celozemskou nebo celostátní působností.
• Mapová sbírka PřF UK: Byla založena roku 1920. Právě v této sbírce, která byla označována za “národní mapovou sbírkou”, mělo být soustředěno mapové bohatství nově vzniklého Československa.
• Mapová sbírka Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně: Sbírka dnes obsahuje přibližně 18 000 položek, přičemž její značná část je tvořena starými mapami vydanými před rokem 1850.
• Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: Spravuje ve svých fondech a sbírkách okolo 500 000 mapových listů. Mezi nejcennější patří stabilní katastr z poloviny 19. století.
• Národní knihovna ČR v Praze: Staré mapy do roku 1800 jsou v Národní knihovně ČR v Praze uchovány v Oddělení rukopisů a starých tisků.
• Národní technické muzeum: Mapová sbírka uložená v Národním technickém muzeu byla založena v roce 1910, kdy František Fiala věnoval muzeu svou soukromou sbírku 266 map a atlasů. V současnosti muzeum spravuje přibližně 20 000 mapových listů a 417 atlasů.
• Vědecká knihovna v Olomouci: Fond Vědecké knihovny v Olomouci obsahuje řadu kartografických dokumentů pocházejících z 15. až 20. století. Mapová sbírka byla vytvořena sloučením sbírek ze zrušených moravských a slezských klášterů a jezuitských kolejí.
• Historický ústav Akademie věd ČR: Sbírka zahrnuje mapy České republiky a jejích předchůdců (vč. např. map zachycujících vymezování hranic Československa po roce 1918) a mapy správního členění, tištěné plány měst a mapy III. vojenského mapování.
• Archiv hlavního města Prahy: Sbírka map a plánů obsahuje tištěné i rukopisné mapy Prahy jako celku, mapy jejích jednotlivých částí i plány největšího měřítka zobrazující jednotlivé budovy.
• Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích: Ve sbírkách Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích se nachází několik vzácných map ze slavného Mercatorova Atlasu, které zpracoval a vydal vlámský kartograf Joost de Hondt v 17. století.
• Státní oblastní archiv v Třeboni: Sbírka Státního oblastního archivu v Třeboni obsahuje velké množství rukopisných map z 16. a 17. století zachycujících oblasti jižních Čech.
• Západočeské muzeum v Plzni: Součástí sbírek Západočeského muzea v Plzni je i řada starých map a plánů.
• Městská knihovna v Praze: Městská knihovna v Praze spravuje ve svém fondu více než pět a půl tisíce map, z nichž většina pochází z let po roce 1992.
• Česká geologická služba: Nejrozsáhlejší sbírku starých i aktuálních geovědních map v České republice spravuje Česká geologická služba.
• Národní zemědělské muzeum: Sbírka map a plánů uložená v NZM obsahuje lesní mapy a zahradní plány pocházející z 16. až 20. století.

Via Czechia: Dálkové Turistické Trasy

Stezky Via Czechia představují originální systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Stezky propojují krajní body ČR a vedou napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích. Celkem 6 tras v rámci Česka je vyznačeno samostatně pro pěší putování, cykloturistiku, přejezdy na lyžích a vodácké splouvání. Jediná zahraniční trasa - Severní stezka Slovenskem - navazuje na českou síť a umožňuje pokračovat v putování k nejvýchodnějšímu bodu bývalého Československa.

Jedná se o nejdelší, důkladně zmapované a zdokumentované dálkové stezky Českem. Na všech stezkách Via Czechia mohou od roku 2024 poutníci využívat útulen, které vznikají ve spolupráci s Lesy ČR. Všechny stezky jsou detailně zmapovány a uloženy do gpx souborů pomocí online nástroje mapy.cz.

Přehled stezek Via Czechia:

• Severní stezka: Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR a vede převážně severními pohraničními horami. Základní pěší varianta měří 1058 km a je rozdělena na 47 denních etap.
• Jižní stezka: Spojuje nejvýchodnější a nejzápadnější body ČR a vede převážně jižním příhraničím. Základní pěší varianta měří 1052 km a je rozdělena na 44 denních etap.
• Centrální stezka: Spojuje nejzápadnější a nejvýchodnější body ČR, přičemž vede přibližně středem země. Základní pěší varianta měří 1036 km a je rozdělena na 47 denních etap.
• Stezka středozemím: Propojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR a zavede vás mj. do mnoha malebných měst i přírodních rezervací. Základní pěší varianta měří 573 km a je rozdělena na 27 denních etap.
• Stezka Slezskem: Prochází pohraničními oblastmi českého Slezska a je alternativou Severní stezky v její nejvýchodnější části. Základní pěší varianta měří 388 km a je rozdělena na 18 denních etap.
• Českomoravská stezka: Vede po historické hranici Čech a Moravy. Základní pěší varianta měří 346 km a je rozdělena na 18 denních etap.

K putování po stezkách Via Czechia můžete využít české aplikace Adventurer: Hory, výlety, túry. Základní aplikace je zdarma a ukáže vám přesnou trasu a na mapě budete mít vyznačeny všechny klíčové body od vodních zdrojů, přístřešků až po obchody a různé zajímavosti na trase. Stezky Via Czechia najdete v aplikaci jako celek, tak i po jednotlivých etapách.

Užitečné Nástroje a Aplikace pro Turisty

Kromě tradičních papírových map existuje řada digitálních nástrojů a aplikací, které vám mohou usnadnit plánování a navigaci během vašich cest po Vysočině:

• Mapy.cz: Mobilní aplikace a offline navigace do mobilu bez nutnosti připojení k internetu. Lepší mapy Česká republika nemá.
• Adventurer: Hory, výlety, túry: Aplikace pro navigaci na trasách Via Czechia.
• Booking.com: Pro snadnou rezervaci ubytování.
• GetYourGuide: Pro online nákup vstupenek na turistické atrakce.
• Slevomat: Pro nalezení výhodných nabídek na cestování a ubytování.

Nezapomínejte také na cestovní pojištění, a pokud cestujete autem, zvažte i havarijní pojištění.

Přehled aplikací a webů pro turisty

Název	Popis
Mapy.cz	Mobilní aplikace s offline mapami a navigací
Adventurer	Aplikace pro navigaci na trasách Via Czechia
Booking.com	Web pro rezervaci ubytování
GetYourGuide	Web pro nákup vstupenek
Slevomat	Web s nabídkami na cestování