Plánujete výlet do Krkonoš? Nechte se inspirovat trasou z Černé hory do Pece pod Sněžkou. Tento náročnější výlet vás odmění krásnými výhledy a poznáním rozmanité krkonošské přírody.
Panorama z Černé hory.
Výstup na Černou horu
Míříme, resp. šlapeme k jednomu z dominantních krkonošských vrcholů do výše 1299 m, na Černou horu. Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. To, že na vrchol Černé hory se nejpohodlněji dostane lanovkou z Jánských Lázní je zřejmě nošení dříví do lesa, ale pro připomenutí, kabinková lanovka zvaná Černohorský expres je, dle počasí, v provozu téměř celý rok. Ideální poznávačka pro ubytované v Janských Lázních a okolí. Do výletu patří výjezd lanovkou na Černou Horu (cca 0,3 km od vrcholu), což je nevšední zážitek s krásnými výhledy.
Na vrcholu Černé hory nás čeká nejen smutný pohled na devastovanou Sokolskou boudu, ale i možnost výstupu na netradiční rozhlednu. Na vrcholu je umístěn telekomunikační vysílač, který stojí jen několik metrů od vrcholové kóty Černé hory 1299 m.n.m. Stavební práce prováděla v letech 1974-77 polská firma Budimex a původní elektronické zařízení dodala Unitra Warzsawa. V roce 1978 byl vysílač dokončen a mohla se tak sem přesunout obsluha, která do té doby sídlila v nevyhovujících prostorách suterénu Sokolské boudy.
Za pěkného a nejlépe jasného počasí můžeme navštívit rozhlednu Panorama, která byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky. Rozhledna na Černého hoře je zajímavá tím, že byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky, která sloužila od r. 1928 do r. 1981. Rozhledna je zajímavá tím, že byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky, která sloužila od r. 1928 do r. 1981. Za jasného počasí můžeme shlédnout témeř celé krkonošské panorama. Krásné výhledy se nám nenabízí jen z rozhledny, ale i od hotelu Černá bouda. Od hotelu Černá bouda na severní straně Černé hory se nabízí krásné rozhledy na téměř celý krkonošský masiv. Jako na dlani zde máme z leva Kotel, Zlaté Návrší, ale zejména masiv Luční a Studniční hory, Obří důl a Sněžku.
Volské Boudy se nacházejí na luční enklávě téměř na vrcholu Černé hory. Zinneckerovy Boudy se nacházejí na jihovýchodním svahu Černé hory, na malé luční enklávě v nadmořské výšce 1.070 až 1.105 metrů. Na rozlehlé ploše masivu černé hory se nabízí nespočet zajímavých a vyhlídkových míst. Takovým zajímavým místem je i černohorské rašeliniště s vyhlídkovou věží na severní straně hory.
Černohorské rašeliniště.
Černohorské rašeliniště
Na úseku od Pražské boudy k Černé boudě vede trasa Černohorským rašeliništěm. Jedná se o Státní přírodní rezervaci a nejvýše položené rašeliniště v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliniště se rozkládá v sedle mezi Černou a Světlou horou. Pramení zde Černohorský potok. Na sušších okrajích roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků a mnoho jiných vzácných rostlin. Při okraji rašeliniště byla v minulosti vybudována vyhlídková věž. Na severní straně Černohorského rašeliniště nás dřevěný chodník dovede k upravenému vyhlídkovému místu nazvaného dle Sv. Huberta, tedy k Hubertově vyhlídce. Naučná stezka Černohorské rašeliniště je velmi dobře značena známým logem NS, tedy zeleným proužkem na bílém podkladu.
Cesta z Černé hory do Pece pod Sněžkou
Od rozcestí Václavák, ke kterému dojdeme jak od rašeliniště tak od hotelu Černá bouda již pokračuje do oblasti Lučin ke Kolínské a Pražské boudě. Zde nás čekají další krásné výhledy, k severu ke Sněžce tak jihu na Podkrkonoší a Český ráj, tedy Zvičinu, Kumburk, Bradlec, Tábor, Kozákov, ale i Trosky a v dálce i Bezděz. Směrem západním výhledu dominuje známá silueta Ještědu. U Pražské boudy se můžeme rozhodnout, kterým směrem půjdeme, na výběr máme 3 základní trasy, po žluté k Husově boudě a přímo do Pece, nebo po červené kolem Hrnčířských bud k Lesní boudě a dále již po žluté do Pece, případně alternativu k Lesní boudě po značce zelené. Po značce červené ve směru Chalupa na Rozcestí, Liščí louka, Lesní bouda, rozc.. Červenoznačený chodník z Rozcestí po Sokolskou boudu patrí medzi jeden z najkrajších hrebeňov v Krkonošiach.
Délka trasy je cca 10 km, se zacházkou přes rašeliniště cca 13 km. Turistický rozcestník, který se nachází u hotelu Černá Bouda, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Od Černé boudy vede trasa současně s 1. Turistický rozcestník, který se nachází nad Pardubickými boudami, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce modré ve směru hotel Černá Bouda - rozc..
Další možností je vyjet sedačkovou lanovkou z Pece pod Sněžkou na Hnědý vrch, navštívit rozhlednu na Hnědém vrchu, vysokou 30,8 m. Asfaltovou cestou, po červené vystoupejte na Liščí horu, odkud jsou krásné výhledy na Sněžku. Odtud dál po červené k Chalupě Na Rozcestí, dál na Výrovku. Asfaltovou cestou začněte klesat, na rozcestí se dejte doleva po žluté, která vede přímo do Pece pod Sněžkou. Zhruba po 300 metrech můžete vyměnit asfaltku za lesní cestu podél Vlčích jám - unikátního ledovcového karu. Navštivte křemencové skalky na úpatí Černé hory, ze kterých je nádherný výhled do kraje.
Pec pod Sněžkou.
Tipy a zajímavosti
- Na parkovišti u dolní lanovky si zapůjčíte horské koloběžky, lanovka vás vyveze i s ní na Černou horu a sjíždíte po celkem pěkné silničce dolů.
- Od hotelů nebo z parkovišť vás až ke sjezdovce v pohodlí dovezou CITY busy. Autobusová spojení mezi jednotlivými areály jsou zajišťována barevnými páteřními linkami.
- Webkamery na připojeném odkazu nás seznamují s aktuálním děním v lyžařském areálu na Černé hoře.
Předpověď počasí, která hlásila v dolinách inverze, zatímco na horách krásné a jasné počasí nás inspirovala k podzimnímu výletu do Krkonoš. Večer bylo jasno a rychle se ochlazovalo, v noci se zatáhlo a dokonce se oteplilo. Ve mně se probudila moje rosnička - mění se počasí, mění se tlak a já špatně spím. Další výlet po Krkonoších, začneme opět v Peci pod Sněžkou. Každým rokem se vždy sejdem a vyrazíme na Nový rok.
Černá paseka na temeni Černé hory, vzniklá vykácením z důvodu potřeby dřeva pro stříbrné doly v Kutné Hoře, byla podle josefínského katastru do roku 1785 zcela pustá.
Tento okruh by se možná nechal zvládnout i na lyžích, ale závěr je poměrně prudké stoupání. Já to absolvovala v zimě pěšky. Běžkařské trasy jsou protaženy rolbou, takže se nechá vedle stop chodit pěšky.
Zanechat komentář