V roce 2018 jsme si připomenuli již 130. výročí založení KČT. Klub českých turistů (známý také pod zkratkou KČT) je zájmové sdružení turistů vzniklé v roce 1888 za Rakousko-Uherska, působící dodnes v České republice. Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským.
Znak Klubu českých turistů
Počátky turistiky v českých zemích
Můžeme směle říct, že pro turistiku v českých zemích byl velmi významný rok 1862, kdy byl založen Sokol Pražský jako první sokolská jednota. Již v prvních stanovách, které vypracoval zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš, čteme větu: „Účel jednoty jest, aby se pěstoval tělocvik společným cvičením, společnými výlety, zpěvem a šermováním.“ Tímto ustanovením bylo prakticky odstartováno období sokolských výletů a tedy určité formy turistiky před založením Klubu českých turistů. Je samozřejmé, že tehdejší výlety vypadaly jinak.
Pochodovalo se v útvaru, většinou s praporem, v úplném sokolském kroji a za zpěvu pochodových písní. Nedá se však říci, že by byla potlačena poznávací činnost. Výlety byly směrovány do zajímavých nebo historických míst - první výlet byl na Říp. Dr. Čas ale nazrával, potřeby pohybu v přírodě se měnily, a tak nastala vhodná doba k založení prvních turistických klubů u nás.
Založení Klubu českých turistů
11. června 1888 byl založen v Praze Klub českých turistů. Aby pomohl v prvních krůčcích nově založenému Klubu českých turistů, vyslal Sokol svého zkušeného pracovníka Dr. Viléma Kurze, aby přispěl radou i zkušenostmi. Prvním předsedou KČT byl zvolen známý veřejný činitel a cestovatel Vojta Náprstek. Ten plnil spíše úlohu reprezentační, veřejnosti známé osobnosti. Práci v Klubu se mnoho nevěnoval, protože měl spoustu dalších zájmů a povinností. Proto po půl roce předsednické místo opustil a práce v KČT se přesunula hlavně na skupinu pracovníků kolem Dr. Viléma Kurze, profesora, novináře a architekta Vratislava Pasovského.
Prvním velkým počinem mladého KČT byla výprava na Světovou výstavu do Paříže, která byla jedinečnou senzací. Výprava se uskutečnila na jaře roku 1889 a zúčastnilo se jí neuvěřitelných 363 účastníků. Tato výprava nejenže měla velký ohlas v české společnosti, ale byla pro KČT také významná tím, že skončila se ziskem 1000 zlatých rakouských, což bylo na tehdejší dobu celkem slušné jmění. Dalším velkým podnikáním byla účast KČT na „Jubilejní výstavě“ v roce 1891 na Pražském výstavišti, kde měl KČT vlastní velký pavilon s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů. Po skončení výstavy byl pavilon přenesen na Petřín, kde doplněn bludištěm, slouží dodnes.
Vedení KČT se při zájezdu do Paříže inspirovalo také Eiffelovou věží. V lednu 1890 šokoval Dr. Kurz veřejnost novinovým článkem „Rozhledna na Petříně, obrázek blízké budoucnosti Prahy“. Podle tohoto článku se měla uskutečnit již v roce 1891 výstavba zmenšeniny Eiffelovy věže 1:5 (o výšce 60 m) s restaurací a lanovou dráhou. Ačkoli všichni byli přesvědčeni o fantastickém snění, vedení KČT se opravdu podařilo dokončit stavbu věže 2. července 1891 a lanovku 20. Je samozřejmé, že klub pokračoval také v pravidelné činnosti. Organizoval výlety a vycházky do okolí měst a věnoval se také hromadným zájezdům a výpravám vlakem. V lednu roku 1889 vyšlo první číslo klubového časopisu pod názvem „Časopis turistů“.
První světová válka a období mezi válkami
Práci klubu poznamenala I. světová válka. Došlo k útlumu činnosti i poklesu členů. Skončení války přineslo vznik nového státu. Byla nastartována nová etapa. Klub se změnil na Klub československých turistů a svoji působnost rozšířil na Slovensko i Podkarpatskou Rus. Kromě běžné činnosti se rozvinula také velká výstavba turistických chat i drobných objektů. Velké úsilí se věnovalo značení turistických cest. Změna poměrů přinesla i rozvoj v turistice.
Kromě pěší turistiky se nebývale rychle rozvíjela lyžařská turistika a brzy také vodáctví. V roce 1919 vznikl v Praze a v roce 1922 v Brně Akademický odbor. Zde se sdružovala mládež a studenti, kteří se zasloužili o další rozšíření činnosti o táboření a horolezectví. O celkovém rozvoji klubu svědčí i skutečnost, že v roce 1938 jeho členská základna byla přes 100 000 členů. Už v letech 1920-1925 bylo investováno přes 9 milionů Kč na stavby, pozemky, značení, vybavení, opravy a další. Vrchol stavební činnosti Klubu československých turistů proběhl v letech 1928-1933. V roce 1938 vlastnil klub 121 hotelů, chat, restaurací a útulen ve své správě. Dalších 28 bylo najatých.
Již v roce 1926 se ustavila skupina lyžařů. Od roku 1934 pracovali vodáci, kteří u komínského splavu vybudovali loděnici a rekreační zázemí. V tomto areálu byla zahájena činnost 14. července 1936. V odboru působila také skupina cyklistů a horolezců. Koncem třicátých let překročila členská základna 1000 členů. Působil zde také silný Akademický odbor Klubu čs. turistů, založený v roce 1922. Ten organizoval dny studentské turistiky, prázdninové tábory i zájezdy do slovenských hor. Jeho součástí byl také silný lyžařský oddíl a oddíl horolezců.
Druhá světová válka a poválečné období
Druhá světová válka opět zasáhla hluboko do činnosti. Jednak ztrátou Slovenska a Podkarpatské Rusi, jednak násilným odtržením pohraničí. Přestože činnost klubu nebyla během války zrušena, byla silně omezena. Pod obezřetným vedením Dr. Pavla Páska se klub pak stal útočištěm členů ze zrušeného Sokola a Junáka. Po skončení války čekalo klub mnoho úkolů. Jednak bylo nutné obnovit pravidelnou činnost, jednak zajistit a převzít zpět majetek a v neposlední řadě navázat kontakt s Klubem slovenských turistov.
K obnově Klubu československých turistů již nedošlo, protože sílily tlaky na sjednocení tělovýchovy a zařazení turistiky do tohoto procesu. Po převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 byl Klub českých turistů zrušen, rozpuštěn, jeho majetek byl znárodněn, jeho členská základna byla slučovacími schůzemi v následujících měsících začleněna do sjednocené tělovýchovy. Turistické aktivity se přesunuly převážně pod odbory turistiky tělovýchovných jednot ČSTV. Obnoven byl až po sametové revoluci roku 1989. Některé kluby (např.
Obnovení činnosti po roce 1989
Po roce 1990 znovuobnovený klub usiloval o vrácení svého majetku. Uspěl zčásti a některé získané objekty postupně zas ztratil. Dokázal postavit turistickou chatu v Prášilech na Šumavě a Bezručovu chatu na Lysé hoře v Beskydech, zrekonstruovat Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Mimo nich vlastní a udržuje v Krkonoších Brádlerovy boudy, Voseckou boudu, Výrovku, a chatu Pod Studničnou. Od 23.
Klub českých turistů je členem Evropské asociace turistických klubů i Internationaler Volkssportverband (IVV). Pořádá turistické akce pro členy a i veřejnost (nejznámější je asi Pochod Praha-Prčice). V roce 2005 uspořádal v Plzni 9. Klub měl počátkem roku 2008 přes 35 000 členů, z nichž je třetina mládež do 26 let, třetina senioři nad 60 let. Dne 24. Na celostátní konferenci KČT ve dnech 26.-27. března 2022 bylo zvoleno nové vedení KČT. Předsedou se stal Jiří Homolka, místopředsedy se stali Ladislav Macka a Ladislav Jirásko. Po náhlém úmrtí Jiřího Homolky v srpnu 2024 se předsedou stal ing.
V čele organizace mezi konferencemi je Ústřední výbor (ÚV KČT) s pětičlenným předsednictvem a Ústřední kontrolní komise KČT. Klub má vytvořeno několik sekcí: pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky, zdravotně postižených, vysokohorské turistiky, mototuristiky, turistiky na koni, speleoturistiky aj. Ústřední sekretariát KČT je v od července 2012 v Praze 1, Revoluční 8. Mládež (tomíci) je organizována převážně v Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM). Každá z oblastí má pod sebou desítky odborů. Např. PhDr. JUDr. JUDr. JUDr.
Mimo časopisu Turista přes své pražské vydavatelství (obchodní společnost Trasa, s.r.o.) vydává opakovaně číslované turistické mapy v měřítku 1 : 50 000, které pokrývají celé území České republiky. Dne 6. prosince 2005 klub převzal od ministra RNDr. V roce 2012 byly do Síně slávy české turistiky slavnostně uvedeny další osobnosti a kluby spjaté s historií klubu. Tato akce spojená s konáním Konference KČT se konala podeváté od roku 2004. Oceněni byli tentokrát dne 31.
Symboly a značení turistických tras
Současný symbol je chráněn jako ochranná známka, obsahuje graficky upravený text názvu klubu v národních barvách a je používán od roku 1939, jeho užívání bylo obnoveno v roce 1990. Dále klub vnímá jako historický symbol prvky turistického značení cest, tj. Už v roce 1911 bylo v okolí Prahy 380 km značených tras. V klubu bylo v roce 2007 celkem 1384 aktivních značkařů pěších tras, 336 cykloznačkařů a roste počet značkařů turistických tras cest pro turisty na koních (hipoturistika). K 1. lednu 2008 klub udržoval 39 816 km pěších tras, 31 104 km cyklotras, 387 km lyžařských tras a 1300 km hipotras.
Muzeum turistiky v Bechyni
Po řadě úvah a plánů, které počítaly s vlastním muzeem už od roku 1920, narušovaných změnami režimů, vnitřními problémy a postavení organizace ve společnosti se vedení KČT dne 1. července 2006 podařilo otevřít Muzeum turistiky v budově bývalé synagogy v Bechyni.
Turistická skupina Brno
V Brně s podnětem založit Klub českých turistů přišli již v roce 1892 členové Čtenářského spolku, který byl tehdy střediskem českého života ve městě. Následovalo několik jednání a hlavně byla nutná změna stanov tak, aby mohl být Klub českých turistů rozšířen na Moravu a do Slezska. Potom, tedy 9. května 1894, požádal Ing. Pětník ústředí KČT o založení odboru v Brně. Dne 26. května 1894 následovala přednáška Dr. Kurze o turistice v Besedním domě, kde sídlily české spolky a kde se odehrával český život ve městě. Přípravný výbor se sešel 26. srpna 1894 v malém sále Besedního domu a 27. srpna 1894 se konal první společný výlet do Blanska a na Macochu.
Řádná valná hromada se konala 17. prosince 1894, kde byl zvolen předsedou brněnského odboru Ing. František Pětník. Ve výboru pracovali čelní představitelé českého veřejného života. Brněnský odbor byl prvním odborem KČT na Moravě. Zaměřil se na pěstování pěší turistiky, pořádání přednášek, značení cest, provoz studentských turistických nocleháren a ediční činnost. Jedním z hlavních úkolů odboru byla stavba turistické útulny na Macoše, která sehrála významnou úlohu ve zpřístupňování Moravského krasu. Výstavba útulny proběhla od dubna do srpna 1895.
Turistická útulna na Macoše v roce 1895
Výstavbou útulny a jejím rozšiřováním v dalších letech se dostal brněnský odbor do tísnivé hospodářské situace. Při jednání s ústředím KČT byla zamítnuta žádost odboru o odepsání poskytnuté půjčky. Valná hromada 10. května 1092 tedy rozhodla o rozchodu brněnského odboru. Činnost byla znovu obnovena až 22. května 1908. Provoz turistické útulny na Macoše svěřilo ústředí odboru v Blansku a provoz Sloupských jeskyní odboru v Boskovicích.
Období po první světové válce a současnost
K novému rozmachu klubu došlo až po skončení 1. světové války. Odbor KČT Brno měl narůstající členskou základnu a pestrou činnost. Byly to vycházky, výlety, vícedenní putování i autokarové zájezdy převážně pro pěší turistiku. Již v roce 1926 se ustavila skupina lyžařů. Od roku 1934 pracovali vodáci, kteří u komínského splavu vybudovali loděnici a rekreační zázemí. V tomto areálu byla zahájena činnost 14. července 1936. V odboru působila také skupina cyklistů a horolezců. Koncem třicátých let překročila členská základna 1000 členů.
V roce 1939 se s KČT sloučil Svaz čs. dělnických turistů. Tím v Brně vznikly dva odbory. Původní byl odbor KČT Brno I a nově vzniklý odbor byl odbor KČT Brno II. Po druhé světové válce se sice úspěšně rozběhla činnost, ale násilný vstup do sjednocené tělovýchovy znamenal útlum. O víkendu si zájemci mohou vybrat akce podle uvedené délky. Akce s délkou do 15 km jsou vhodné i pro seniory, delší akce už vyžadují jistou kondici. Pro účast na libovolné vycházce nemusíte být členy KČT. Vycházky jsou přístupné každému, stačí se přihlásit vedoucímu na srazu.
Další příležitostí k aktivní turistice jsou autobusové zájezdy. Máte-li zájem o cykloturistiku najdete u nás řadu možností. Pořádáme jednodenní, víkendové akce, týdenní pobytové zájezdy i delší cyklistické expedice. Po pádu komunistického režimu a obnovení činnosti KČT byl založen první porevoluční organizátor tohoto pochodu, brněnský odbor KČT Kudrna, vedle něhož vznikla i cestovní kancelář Kudrna s milým podtextem - Klub cestovatelů a romantiků Kudrna. Již několik let pořádá turistické autobusové zájezdy především do Rakouska. Načas mu byl sice odebrán název klub, ale od roku 1990 je opět Klubem.
Síň slávy české turistiky je symbolické ocenění významných osobností, které prokazatelným způsobem přispěly ke zviditelnění, slávě, prestiži a úspěchům české turistiky doma i v zahraničí. Od roku 2006 uvádíme do Síně slávy i odbory KČT. Jde o nejstarší a významné odbory Klubu čs. turistů. Zaměření odborů bylo různorodé, jedno však měly společné. V jejich čele stály významné osobnosti obcí a měst. Jejich zásluhou se Klub českých turistů dostal do podvědomí veřejnosti.
Přehled významných osobností KČT
| Osobnost | Datum narození | Datum úmrtí | Význam |
|---|---|---|---|
| Josef Votoupal | 11. 3. 1923 | 4. 2. | Zakladatel turistického oddílu mládeže, organizátor akcí pro mládež i dospělé. |
| Ludmila Votoupalová | 14. 2. 1924 | 1. 5. | Spoluzakladatelka oddílu mladých turistů, organizátorka putování po vlasti. |
| Karel Markvart | 27. 6. 1922 | 5. 11. | Cvičitel VHT, cykloturistiky a lyžařské turistiky, zasloužil se o vznik klubu turistů v Krásné Lípě. |
| August Sedláček | 28. srpna 1843 | 15. | Historik, autor díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. |
| František Blecha | 2. 9. 1933 | 1. prosince 2020 | Organizátor, funkcionář, značkař a kronikář odboru KČT. |
| Karel Doupal | 22. 6. 1914 | 22. 5. | Instruktor turistiky a orientačních závodů, organizátor turistických setkání. |
| Jan Nyklíček | 31. 10. 1831 | 21. 8. 1903 | Zakladatel odboru KČT v Náchodě, otevřel první turistickou chatu na Dobrošově. |
| Josef Ejem | 12. prosince 1865 | 14. | Zakladatel „Kroužku označovacího“, vedoucí síla při dobudování Ejemovy chaty. |
| Josef Renner | 15. května 1869 | 29. | Autor Průvodce Rakovnickem a Křivoklátskem, propagátor kraje a jeho poznání. |
| Alois Motyčka | 3. února 1941 | 3. | Člen a předseda oblasti Slezsko, člen výboru oblasti Moravskoslezské. |
| Karel Franta | 26. září 1945 | 18. | Zakladatel turistického oddílu, působil v lyžařské a vodní turistice. |
Zanechat komentář