Poznejte s dětmi symboly používané v turistických mapách s pomocí domina s topografickými značkami! Díky této hravé aktivitě se děti snadno naučí rozpoznávat různé symboly, které v mapách najdou. Vyzkoušejte zpracování klasické hry Šipkovaná, při níž děti plní různé úkoly. V materiálu naleznete 30 karet, kdy v pravé části je název značky a v levé části symbol jiné značky. Hra je na principu domina. Vybereme jednu kartu a přečteme název značky, tu následně hledáme na dalších kartách a poté přiložíme k první kartičce a opět přečteme další název. Takto dále pokračujeme. Karty tvoří ucelenou sadu, je tedy jedno, kterou kartou začínáme.
Značka, ať už v přírodě nebo na mapách, je symbol, jehož cílem je poskytnout turistům informace o směru cesty, vzdálenostech, průchodnosti terénu, místech zájmu či dalších důležitých údajích. Při turistice se nejčastěji setkáváme s pásovými značkami, ale existují i další typy značení, jako jsou šipky, koncové značky, místní značení, prameny, zříceniny nebo naučné stezky.
Značení turistických tras
Většina turistických tras na Slovensku a v Česku je značena pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Střední pruh mění barvu podle významu trasy, zatímco horní a dolní pruh jsou bílé pro lepší viditelnost. Tyto značky mají čtvercový tvar o velikosti přibližně 10 × 10 cm. Na turistické trasy nás nasměrují rozcestníky, v Tatrách známé jako tzv. „hříbky“.Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit.
V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky. Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu.
Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř.
Barvy turistických tras a jejich význam
Turistické trasy se rozlišují podle barev, které indikují obtížnost a význam trasy:- Červená: Dálkové a náročné trasy. Červená barva upozorňuje jak na délku trasy, tak na náročnost, tedy terén a převýšení.
- Modrá: Středně dlouhé a náročné trasy.
- Zelená: Místní trasy, většinou nejsou ani příliš dlouhé, ani příliš náročné. Pokud chcete lépe poznat konkrétní oblast, vyplatí se držet se zelené.
- Žlutá: Krátké trasy, spojky nebo zkratky, které se vyhýbají frekventovaným silnicím a nabízejí zajímavé objekty či výhledy.
Další typy turistických značek:
- Koncová značka: Nejčastější pásové značení končí (tzv. koncová značka) nikoliv obdélníkem, ale bíle ohraničeným čtvercem.
- Odbočky: Značené jsou i odbočky k pramenům (čtvercové s piktogramem studánky), hradům (čtvercová s piktogramem hradů, která vypadá jako písmeno L) či vrcholu (čtvercová s piktogramem trojúhelníku mířícího špičkou nahoru jako hora). Ty nebývají delší než 1 km.
- Místní značení: Pro místní označení se také využívá značka ve tvaru čtverce, rozděleného na dva stejné trojúhelníky, jeden bílý a druhý má jednu z turistických barev.
- Naučné stezky: Kromě turistických tras můžeme na Slovensku najít i naučné stezky, které jsou označeny speciální značkou. Typicky jde o naučnou stezku. Ta se zakresluje jako zelená úhlopříčka v bílém čtverci. Tyto trasy jsou obvykle doplněny číslovanými informačními tabulemi a informacemi o dané lokalitě, historii nebo přírodních zajímavostech.
Značení pro cyklisty a běžkaře
Ve městech jsou často k vidění značky cyklotras. Jde o žluté cedule s piktogramem kola a označením čísla trasy případně jejím směrem. Jednomístné označení cyklostezky znamená hlavní dálkovou národní trasu.
V terénu pak označení cyklotras vypadá podobně jako turistické a běžkařské trasy. Bílá podkladová barva je nahrazena žlutou.
Velmi podobné turistickým značkám je i značení pro běžkaře. Aby byly lépe vidět ve sněhu, mají místo bílého oranžový podklad. Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
Turistické značení v České republice
Turistické mapy a jejich využití
Bez ohledu na to, zda se chystáte na lehkou turistiku, vysokohorskou túru nebo naučnou stezku, mapy jsou nepostradatelným pomocníkem při plánování výletu. Mapa obsahuje legendu, která vysvětluje všechny značky. Trasy jsou na mapě označeny stejnými barvami jako v terénu, což usnadňuje orientaci. Kľúčové pre správnu orientáciu v teréne je vedieť čítať mapu a používať značenie v teréne - turistické a topografické značky.Skvělým pomocníkem jsou mapy.cz. V levé horní části mapy najdete možnost „Změnit mapu“. Zvolte variantu „Turistická“.
Základní mapa je klasický kreslený mapový podklad, který se nejvíce podobá mapám z autoatlasů. Turistická mapa je mapový podklad určený pro plánování výletů a outdoorových aktivit. Společně se Zimní mapou obsahují vrstevnice a stínovaný reliéf, díky čemuž je tento mapový podklad jednodušší pro orientaci v terénu a pro posouzení náročnosti trasy.
Turistické trasy (červené, modré, zelené a žluté) vč. Vrstevnice jsou zobrazeny se základním odstupem 5 výškových metrů v Česku a 10 výškových metrů v zahraničí.
Dopravní mapa v Mapy.com je speciálně navržená pro motoristy a nabízí komplexní informace o dopravní situaci. Hustota provozu a dopravní omezení se zohledňují při výpočtu optimální trasy a dojezdové doby v rámci plánování tras.
Legendu k jednotlivým mapovým podkladům lze zobrazit kliknutím na odkaz Legenda v dolní části pravého bočního panelu. Data pro Českou republiku kompletně vytváří a spravuje kartografické redakce Mapy.com, zbytek světa pak pochází z OpenStreetMap.
Příklad turistické mapy s vyznačenými trasami
Historie turistického značení
Je zdokumentované, že první turistická trasa vznikla v roce 1889. Vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům přes sedlo Kolna. Pokud se vydáte do této oblasti, dočkáte se obnoveného původního značení i replik tehdejších směrovek. Původní trasa je však již na dně Štěchovické přehrady.
O rok později vznikla druhá trasa s označením 00001. Nese dnes jméno zakladatele Klubu českých turistů Cesta Vojty Náprstka. Nachází se mezi Karlštejnem a Berounem a vede přes obec Svatý Jan pod Skalou.
Rozmach turistického značení přišel v první polovině 20. století.Kolem roku 1860 začal německý turistický spolek vyznačovat první trasy v Beskydech. Dnes akce organizuje Klub českých turistů, jenž vznikl roku 1888. „Hned rok po svém vzniku, konkrétně v květnu 1889, začal Klub značit turistické trasy okolo Prahy. První z nich byla na Svatojánské proudy, pak na Karlštejn a jedna byla také vyznačena v Brdech, v místě, kde je v současné době vojenský újezd Jince,“ říká pro Český rozhlas Karel Markvart.
Tipy pro turisty
* Připravte si svou túru předem.* Mobilní telefon s mapou je užitečný a většinou dostatečný rádce. Rozhodně nezapomeňte na powerbanku.* I přesto že máte nový telefon a baterii věříte, v chladných zimních měsících se může výdrž baterie výrazně snížit. Přitom vhodná powerbanka nepředstavuje zásadní zátěž navíc.* Při svých výpravách do hor buďte připraveni na nečekané. I česká příroda dokáže být nevyzpytatelná. Ze slunečného počasí můžete do několika minut stát v mlze. Do batohu si vždy berte výbavu i na déšť a chladno. Nepromokavá bunda je základ každé výpravy.* Stejně tak se vám může hodit i kapesní nůž. Seříznete si větev na opékání jídla, odříznete si obvaz, náplast nebo si s jeho pomocí připravíte jídlo.* Spoléhat jen na barvy je poněkud ošidné. Vždycky je dobré mít po ruce mapu, ať už v některé z aplikací, nebo papírovou klasiku.Mapy a pokyny | Typy map | Kardinální Směry | Video pro děti
Jak číst topografickou mapu
Tabulka obtížnosti turistických tras podle švýcarské a rakouské klasifikace:
| Obtížnost (SAC) | Popis | Charakteristika |
|---|---|---|
| T1 | Lehká turistika | Dobré cesty, žádné strmé úseky. |
| T2 | Horská turistika | Cesty s úzkými místy, strmější úseky. |
| T3 | Náročná horská turistika | Částečně exponované úseky, zajištěné úseky. |
| T4 | Alpská turistika | Exponované úseky, lezení. |
| T5 | Náročná alpská turistika | Velmi exponované úseky, náročné lezení. |
| T6 | Extrémní alpská turistika | Extrémně exponované úseky, velmi náročné lezení. |
Turistická značka je symbol nebo tabulka, jejímž účelem je poskytnout turistům informaci o směru cesty, případně též o vzdálenostech, podmínkách průchodnosti, popisech míst atd.
Území Česka a Slovenska má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí Hodruši ve Štiavnických vrších. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů (KČT) roku 1889.
V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Až do roku 1938 následoval rychlý rozvoj. Období druhé světové války a období let 1950-1954 však znamenalo pro systém značení krizi - nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen.
Od roku 1954 získal monopol na značení ČSTV, postupně byla síť značených cest obnovena a rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. V roce 1990 přešla značkařská činnost v Česku na obnovený Klub českých turistů. Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty.
Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Značení provádějí již od počátků bezplatně dobrovolníci - značkaři. Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrany přírody.
Klub českých turistů používá takzvané pásové značení čtyř barev - červené, modré, zelené a žluté, namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev.
K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením (existují jich 4 typy) stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa. Na významných místech a rozcestích se umisťují směrovníky (rozcestníky) s místními a směrovými tabulkami jednotného provedení, zpravidla plechovými.
Pro místní trasy a okruhy existuje speciální místní značení (úhlopříčně rozdělené čtverce, v nichž jeden trojúhelník je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev) a lázeňské značení, které kombinuje dvě významové barvy, které souvisejí s délkou a převýšením okruhu.
Pro lyžaře (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Pro cyklisty se používá jednak pásové značení se zvětšenými značkami a žlutými krajními pásy, nebo speciální silniční směrové značky žlutooranžové barvy.
Zvláštním typem turistického značení jsou naučné stezky, které vyznačují samostatně nebo ve spolupráci s KČT organizace ochránců přírody či obce, města i jiné organizace. Podle metodiky KČT bývá naučná stezka značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem. Naučné stezky zřizované jinými subjekty však jsou mnohdy značeny jinými způsoby. Naučné stezky jsou vybaveny i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí.
Značené cesty jsou vyznačovány v turistických mapách, někdy i v jiných typech map. Velvyslanectví České republiky v Mongolsku v roce 2023 iniciovalo spolupráci s Klubem českých turistů, který v červnu 2023 v Brně podepsal memorandum o spolupráci s Mongolian Walking Association (MWA).
Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračoval v péči o turistické značení Klub slovenských turistov - Klub značkárov Slovenska. Způsob značení je shodný jako v Česku. Liší se pouze tím, že vzdálenosti jsou uváděny v časových údajích s přesností na čtvrt hodiny, nikoliv v kilometrech. Barvy nemají žádnou souvislost s obtížností trasy. Kromě toho se lze setkat s bílým vykřičníkem nad značkou, který má upozorňovat na náhlou změnu směru.
Zanechat komentář