Svatojánské proudy: Historie, zajímavosti a turistické tipy

Svatojánské proudy, kdysi divoký úsek Vltavy, dnes zatopený vodami Štěchovické přehrady, jsou opředeny mnoha legendami a příběhy. Pojďme se společně podívat na jejich bohatou historii, zajímavosti a tipy, jak si toto místo nejlépe užít i v současnosti.

Pohled do divokého kaňonu Svatojánských proudů počátkem 20. století.

Historie Svatojánských proudů

Svatojánské proudy byly v minulosti postrachem pro nákladní lodě a voraře kvůli peřejím na řece. Název Svatojánské proudy dostaly v první polovině 18. století podle sochy svatého Jana Nepomuckého, který byl patronem vorařů a později i vodáků. Ten zde byl v těsné blízkosti postaven již v roce 1722. Tento úsek byl splavněn roku 1643 a později vyrostly na březích významné památky jako Ferdinandův sloup a socha sv. Jana Nepomuckého.

Ještě do třicátých let minulého století dokázaly tímhle úsekem proplout i malé lodě a vory dopravující do Prahy dřevo, kámen či sůl. Splavnění Svatojánských proudů (rok 1643) připomíná barokní Ferdinandův sloup (podle císaře Ferdinanda, který se o splavnění zasloužil), za nímž byla roku 1772 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle něhož také proudy dostaly jméno.

V 17. stol. strahovský opat Kryšpín Fuk (1585 - 1653) usplavnil Svatojánské proudy na Vltavě - velmi nebezpečnou část Vltavy, tehdy nazývanou Proudy, později Štěchovické proudy. Dnes je tato část řeky zatopena Slapskou a Štěchovickou přehradou. Kryšpín Fuk (Kryšpín z Hradiště) sám zmapoval tok řeky se zakreslením peřejí, balvanů, ostrovů apod. To pak překreslil malíř David Altman z Eidenberku.

Vorový pramen v Týně nad Vlt. Plavení dříví po řekách (vorařství, voroplavba) v Čechách má tisíciletou historii a tradici. Privilegium Jana Lucemburského z roku 1316 zachycuje voroplavbu v plném rozkvětu. O rozmachu plavení dříví ve vorových pramenech svědčí nařízení Karla IV. o jezech a clech z roku 1366. Tím byly normalizovány vorové propusti v jezech mlýnů a stanovená místa, kde se z plaveného dříví vybíraly poplatky. Propusti musely mít šířku 20 loktů, to je téměř 12 metrů.

Koupání ve Svatojánských proudech, pravděpodobně u Horního slapu.

Zajímavosti a památky

• Ferdinandův sloup: Splavnění Svatojánských proudů (rok 1643) připomíná barokní Ferdinandův sloup (podle císaře Ferdinanda, který se o splavnění zasloužil).
• Socha sv. Jana Nepomuckého: Za Ferdinandovým sloupem byla roku 1772 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle něhož také proudy dostaly jméno.
• Trampská osada Ztracenka: Svatojánské proudy vyhledávali také první vodáci, kteří si okolo řeky stavěli jednoduché příbytky a později i sruby. Tak zde vznikla první trampská osada Ztracenka neboli Ztracená naděje.

Turistika a tramping

Nad řekou byla roku 1889 vybudována první turistická cesta u nás, kterou si můžete projít i dnes. Stezka vede náročným terénem, zčásti po strmém úbočí a je určena jen pěším turistům - cyklistům hrozí smrtelné úrazy. Na stezku také nedoporučujeme vycházet v deštivém počasí.

Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady. Nad Svatojánskými proudy se začalo smrákat koncem 30. let 20. Po I. světové válce vzniklo trampské hnutí a trampové si nesmírně oblíbili romantické peřeje na „Velké řece", která jim připomínala vysněný Yukon nebo jinou severoamerickou řeku. Vznikla zde řada osad, z nichž nejstarší - Ztracená naděje neboli Ztracenka - existuje již od r. 1919.

Stezka v délce cca 10 km začíná ve Štěchovicích, pokračuje do slavné Ztracenky a odtud vede dále do Nových Třebenic, kde můžete nasednout na výletní parník a plavit se nazpátek do Štěchovic, nebo využít autobusovou dopravu (linka 390 PID). Cestu nově provází 15 zastavení, která se věnují okolní přírodě, ale přenesou vás také do dob minulých. Na děti po cestě čekají různé interaktivní prvky a na bolavé nohy jsou po cestě připravena dvě nová odpočívadla.

Výletníci si na jaře 1929 zahráli u skály Sedlo míčovou hru.

Zatopení a současnost

Se stavbou Štěchovické přehrady zůstalo pod hladinou celé údolí i s osadami. Výstavba Štěchovické přehrady způsobila zatopení celého údolí včetně trampských osad jako Ztracenka. Dnes je tento 7 km úsek zatopen Štechovickou přehradou.

Ale výšlap po stopách našich předků stále stojí za to a nepostrádá romantiku. Naučná stezka Svatojánské proudy vede vysoko nad řekou Vltavou, romantickým kaňonem, který býval v minulosti postrachem pro nákladní lodě a voraře, jímž nezkrotná řeka díky peřejím značně komplikovala život a ohrožovala přepravu nákladu.

Svatojánské proudy už jsou minulostí a plynoucí řeka už není tak silná jako v minulosti. Nelehký terén cest a cestiček podél štěchovické přehrady vám sice dají zabrat, ale odměnou jsou krásné výhledy a třeba i návštěva na tradiční trampské obci Ztracenka.

Vltavská kaskáda

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992. Vzala nám krásnou, čistou, proudící, hlubokou a životadárnou Vltavu a dala nám soustavu jezer, která trpí značným nedostatkem vody. (Nejčastěji bývá postiženo jezero Orlické).Orlické jezero, které bylo naplněno v září 1960, zatopilo zbývající část vltavského údolí.

Přehrady Vltavské kaskády:

• Vrané nad Vltavou (1936, výška 16 m)
• Štěchovice (1946, výška 22 m)
• Slapy (1955, výška 65 m)
• Kamýk nad Vltavou (1962, výška 25m)
• Orlík nad Vltavou (1962, výška 87m)
• Kořensko (1992, výška 4,8m)
• Hněvkovice (1992, výška 30m)
• Lipno I (1959, výška 25m)
• Lipno II (1959, výška 11,5m)

Přehrada Vrané a Štěchovice voroplavbě nepřekážely, protože mají plavební komoru, kterou mohly proplouvat lodě i prameny. Přehrada Slapy nemá plavební komoru, to znamená, že uzavřela plavbu do Prahy. Jezero Slapské a Štěchovické přehrady zatopilo nejopěvovanější a nejmalebnější část Vltavy - Svatojánské proudy.

Pohled z kapitánského můstku na přední palubu jednoho z parníků v bývalých Svatojánských proudech, kolem r. 1960.

Dnes si kouzlo vzácného místa můžeme připomenout jen na fotografiích nebo poslechem Vltavy od Bedřicha Smetany. Po stopách Svatojánských proudů můžete vyrazit i dnes. Ten pravý unikátní pohled na divokou řeku mezi skalisky už nebude nikdy možný, ale úsek mezi Slapy a Štěchovicemi nabízí mnoho jiných kouzelných scenérií.

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Stezka vede náročným terénem po strmém úbočí a je určena pouze pro pěší turisty.

Zajímavými body na trase jsou hráze Slapské a Štěchovické přehrady, trampská osada Ztracenka a replika 1. Kouzelná trasa vyvolá nostalgii po staré Vltavě, prvních trampech a turistech, ale poskytne také nemálo adrenalinových zážitků. Přesto ji dobře zvládnou i větší děti a zdatní senioři, potěší však i vyznavače vzrušení a krásné přírody.

Nádherná vyhlídka na meandr řeky Vltavy ve tvaru podkovy se naskýtá ze skály nedaleko obce Teletín ve Středočeském kraji. Název někdejších peřejí připomíná naučná stezka Svatojánské proudy na levém břehu, na pravém břehu jsou vyhledávané vyhlídky Máj a Smetanova vyhlídka, odkud je pohled na meandry bývalých svatojánských proudů.