Stopařův průvodce Galaxií: Rozbor díla Douglase Adamse

Stopařův průvodce Galaxií (v anglickém originále The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979) je prvním dílem pentalogie označované jako trilogie v pěti dílech. Jejím autorem je Angličan Douglas Adams. Kniha vznikla podle prvních čtyř částí stejnojmenné Adamsovy rozhlasové hry vysílané původně BBC od roku 1978.

Kniha Stopařův průvodce po galaxii je pojmenovaná podle stejnojmenné (fiktivní) encyklopedie všeho vesmíru a vědění. V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji Galaxie dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto zdroj veškerého vědění a moudrosti, neboť - ač má mnoho mezer a spousta informací je pochybných nebo přinejmenším hodně nepřesných - má proti starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody.

O autorovi

Douglas Noël Adams (1952-2001) byl anglický spisovatel, který nejvíce proslul díky knižní sérii Stopařův průvodce Galaxií. Narodil se 11. března 1952 v Cambridgi rodičům Janet a Christopherovi Adamsovým. Jelikož se ale po několika letech rozvedli, vyrůstal se svou sestrou Susan u prarodičů.

Vystudoval anglickou literaturu na cambridgeské univerzitě. Mezi ostatními žáky začal vynikat už na základní škole, a během středoškolských let začal publikovat své první fejetony a povídky do školních časopisů. Jeho specialitou byly humorné a satirické články. Adams se proslavil svým humorem, filozofickými prvky v jeho dílech a absurdistickým přístupem k sci-fi žánru, který do té doby neměl obdoby. Kromě literární tvorby pracoval také jako scenárista pro televizi a rádio, kde tvořil adaptace svých knih.

Byl známý svými osobitými názory na náboženství. Lidstvo přirovnával k louži, která se domnívá, že díra v zemi zde byla vytvořena speciálně pro ni. Sama louže však existuje jen tak dlouho, než se na slunci vypaří. Sám se považoval za radikálního ateistu a mezi fanoušky byl známý jako ekologický aktivista. Adams byl také ekologickým aktivistou a celý život se zasazoval o ochranu ohrožených druhů. Trpěl neodhaleným zužováním koronárních tepen, což vedlo k jeho předčasné smrti dne 11. května 2001.

Děj knihy

Stopařův průvodce Galaxií od Douglase Adamse, satirický sci-fi román, sleduje Arthura Denta po zničení Země. Poznáváme obyčejného Brita, Arthura Denta, který žije běžným životem. Brzy se k němu však dostane zpráva o brzké stavbě dálnice, kvůli které by měl přijít o dům. Zprvu tomu chce zabránit, ale navštíví ho mimozemšťan a přítel Ford Prefect. Poví mu, že svět zanedlouho skončí. V putyce se Arthur dozví, kdo má ve zničení Země prsty - nepřátelští mimozemšťané Vogoni. Jejich loď se objeví nad nimi a Arthur a Ford do ní vylezou po ručnících. Zakrátko jsou odhaleni a vyhozeni. Se životem mají namále, ale zachrání je loď zvaná Srdce ze zlata. Potkají na ní prezidenta Galaxie Zafoda Bíblbrox, Fordova přítele, a další dva mimozemšťany. Po dosažení cíle se na planetě Magrathea všichni dozví odpověď na otázku vesmíru a života - zní 42. Nakonec posádka lodi Srdce ze zlata přemýšlí, kde by zastavila a nakrmila se.

Arthur Dent žije monotónním a poklidným životem, pak se ale dozví o plánované stavbě dálnice a s tím spojené demolici jeho domu. Chce si lehnout před buldozer a protestovat, ale pak se objeví jeho přítel Ford Prefect a rozmluví mu to s tím, že na ničem nezáleží, protože se blíží konec světa. V hospodě se dozvídá, že za plánovaným zničením Země stojí nenávistní mimozemšťané Vogoni. Najednou se nad nimi objeví vogonská loď a Arthur s Fordem se do ní pomocí ručníků dostanou. Před smrtí zachrání dvojici vesmírných cestovatelů až okolo letící loď Srdce ze zlata, na které se nachází prezident Galaxie a Fordův přítel Zafod Bíblbrox.

Na planetě Magrathea se celá posádka dozvídá odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec. Je jí odpovědí 42. Tuto odpověď vygeneroval počítač, ale jelikož nedávala smysl, byl sestrojen počítač ještě chytřejší. První díl z této pentalogie končí tím, že si posádka lodi Srdce ze zlata uvědomí, že by bylo dobré se někde zastavit a najíst.

V tomto bodě na knihu navazuje druhý díl Restaurant na konci vesmíru.

Den ručníků, oslava Stopařova průvodce po Galaxii.

Analýza díla

Vysvětlení: dílo je napsáno chronologicky, ačkoliv se vypravěč místy retrospektivně vrací do minulosti. Kniha je rozdělena na velké množství očíslovaných kapitol.

Stopařův průvodce Galaxií Douglase Adamse je napsán v jazykově bohatém stylu. Adams vyniká svou schopností hrát si se slovy, vytvářet slovní hříčky a používat absurdní situace k vytvoření humorných zápletek. Tento román je plný ironie, sarkasmu a jemného cynismu, což dodává textu jedinečnou atmosféru. Pod dějovou linií této parodie na sci-fi se navíc skrývají filozofické úvahy o smyslu existence.

Dílo humorně pojednává o absurditě byrokracie, smyslu života, technologii a samotném lidstvu. Adams využívá vtip, aby zpochybnil serióznost tradičních vědeckých i filozofických přístupů.

Vypravěč (vyprávěcí forma): er-forma (vyprávění ve 3. osobě).

Odpověď na základní otázku

Kniha také odpovídá na základní otázku Života, Vesmíru a vůbec. Odpověď je 42. V knize ji vypočítala Hlubina Myšlení, největší počítač všech dob. Protože však je tato otázka pro myši velmi důležitá, nechají postavit největší počítač vesmíru, ještě větší než Hlubina Myšlení, planetu Zemi, aby tuto otázku definoval. Těsně před zodpovězením této otázky je planeta Země zničena demolicí, kterou provedou stvoření zvaná Vogoni, a to z důvodu výstavby nové expresní vesmírné dálnice.

A tak je jasné, že jsou myši velmi rozzlobené na Vogony, a že se snaží získat mozek pozemšťana, který byl na planetě až do konce.

Adaptace

Roku 1981 BBC vytvořila šestidílnou televizní adaptaci, již natočil režisér Alan J. W.

Každoročně 25. května se slaví Den ručníků na počest Stopařova průvodce po Galaxii.