Turistické známky jsou dřevěné kulaté a vypalované plakety, které jsou potvrzením o dosažení turisticky zajímavého místa. Lze je zakoupit na turistickém místě, ke kterému se turistická známka váže. TZ jsou číslované dle zajímavých míst, které jsou rozděleny do číselných řad. Např. číselná řada hřeben hor, toků, hradů, historických měst, jeskyní a jiných turisticky atraktivních míst.
Celý systém turistických známek je rozšiřován a nových turistických známek stále přibývá dle daných kritérií. S turistickými známkami lze hrát sběratelskou hru, ve které je za úkol nasbírat řadu deseti za sebou jakýchkoli číselně navazujících papírových kupónů, které jsou součástí turistických známek. Kupóny se pak posílají výrobci, který Vám za tuto „desítku“ zašle turistickou známku prémiovou.
Po získání padesáti prémiových známek se stáváte bronzovým sběratelem, po nasbírání sté prémiové známky stříbrným sběratelem, po dosažení počtu stopadesáti prémiových známek se stáváte zlatým sběratelem Turistických známek a po dosažení počtu dvěstě prémiových známek obdržíte titul Znalec ČR. Chybějící známku v číselné řadě lze nahradit papírovým kuponem „žolíkem“ - jokerem, který je součástí výroční turistické známky.
Výroční turistické známky jsou umísťovány na akce, které jsou něčím zvláštní, nebo jsou vyrobeny k nějakému výročí (založení obce, oslavy narození významné osobnosti atd.). Výroční turistické známky jsou většinou dostupné pouze po určitý čas. Putovní turistická známka je známka, která je umísťována na dobu jednoho roku na jedno ze stávajících vybraných známkových míst. Sběratelsky cenná putovní turistická známka je dávána zdarma při zakoupení turistické známky.
Dle počtu nasbíraných známek jsou sběratelé odměňováni přímo od společnosti Turistické známky. „Kdo od nás získá 200 prémiových turistických značek, to už je znalec České republiky,“ uvedl Holub.
V Rýmařově jsou jediní na světě, kteří tyto turistické známky vyrábí. Ostatně, mají na ně také patent. Pro Davida Holuba a jeho nejbližší tým jsou turistické známky prací i posláním. Základem každé turistické známky je grafika. „Řemeslo jsme se učili ještě od starých rytců. Učební obory ale postupem času zanikly a nahradily je CNC stroje.
Firma má své dceřinky na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. Chce dále expandovat. Rýmařovskou známku na nejvýchodnějším místě evidují v ruském Vladivostoku, nejzápadnější naopak na západním pobřeží USA. „S Ruskem jsme však přestali po vypuknutí války spolupracovat.
Před několika lety se výroba z nedalekých Janovic přesunula do Rýmařova, kde David Holub s manželkou zachránili od demolici historický dům v centru města. Původně sloužil v 18.
Jsme členy klubu Turistických známek, který volně sdružuje sběratele Turistických známek a vznikl v březnu v roce 2014.
Jak si vyrobit vlastní stojan na turistické známky
Jeden ze sběratelů se podělil o svůj návod, jak si vyrobit originální stojan na turistické známky:
„Sbírám už sedmnáct let. Vzhledem k tomu, že se u nás blížilo malování celého baráku, tak přišla i otázka, zda turistické známky, které sbíráme, nějak inteligentně nevystavit. Není to špatná volba. Měli jsme je tu doma cca 11 let, ale přece jen jsme si říkali, zda to nějak nevylepšit. Přiznám se rovnou, že nejsem otcem myšlenky a kdysi dávno jsem to viděl někde na netu. Už jsem to ale nenašel a tak jsem vycházel z toho, co jsem si pamatoval.“
Známky budou na šestiúhelníkových deskách, které budou na zdi vyskládané jako „včelí plástev“. Nakreslil jsem si několik návrhů a nakonec jsem volil šestiúhelníky o délce strany 20cm, na který se krásně vleze přesně 19 známek.
Poměrně dlouho jsem vymýšlel z čeho to vyrobit. Zda jít do lamina, které si nařežu. Pak by se to ale muselo hranit apod. Překližka nevypadá tak dobře. Nakonec padla volba na bukovou spárovku. Našel jsem, že u „Býčí skály“ je taková sympatická dílna, kde mimo jiné spárovky vyrábějí. Takže jsem objednal 4 kusy bukové spárovky 2500x400mm. Na jednu desku se tak krásně vleze přesně 6 kusů šestiúhelníků.
Jasně, teď bych si mohl vyslechnout něco o množství prořezu, a že by to šlo vyřezat úsporněji apod., ale mě šlo o jednoduchost a realizovatelnost mnou samým. V další fázi přišlo na řadu nařezání spárovek na šestiúhelníky. Musím říct, že to šlo až překvapivě jednoduše a rychle. Protože Ivča naznala, že na světlém buku nebudou známky moc vidět, tak padlo rozhodnutí je „ztmavit“. Takže na doporučení v obchodě s malířskými potřebami jsem nakonec použil Balakryl Dixol odstín BLK026. Vzápětí na to přišel ještě polomatný bezbarvý lak Sokrates AquaFin Plus.
Začalo se to hezky rýsovat. Pak už to šlo poměrně rychle. V rámci akce „Z“ jedno dopoledne proběhlo za přispění dětí našroubování háčků na známky. Konečně nastal okamžik, kdy se to všechno dokončí. Výhoda je, že další „plotny“ lze kdykoliv přidávat a postupně skládat celou mozaiku.
Když vezmu všechny investice (dřevo, háčky, lazura, lak, vruty, hmoždinky) bez započtení mojí práce a času, tak jedna deska vychází na cca 130-140 Kč. Celkem jich mám aktuálně vyrobených 24, tak uvidíme, jak rychle je dokážeme zaplnit.
Níže v tabulce jsou uvedeny náklady na jeden stojan:
| Materiál | Cena |
|---|---|
| Dřevo | Cca 50 Kč |
| Háčky | Cca 30 Kč |
| Lazura | Cca 20 Kč |
| Lak | Cca 20 Kč |
| Vruty, hmoždinky | Cca 10-20 Kč |
Zanechat komentář