Nárok státních zaměstnanců na dovolenou v České republice

Blížící se léto je dobou, kdy si většina zaměstnanců bere v práci dovolenou. To ostatně dokazují i statistiky, podle kterých si v létě dovolenou vybírá až 90 % zaměstnanců. Každý zaměstnanec si může během roku vybrat dovolenou.

V tomto článku se dozvíte všechny důležité informace, které by zaměstnavatelé měli o dovolené zaměstnanců vědět. Ať už jste majitel menší firmy, účetní nebo personalista, tento článek vám poskytne všechny potřebné informace o aktuální legislativě, výpočtu a plánování dovolené v České republice.

V článku zjistíte, kdy mu na ni vzniká nárok, kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout nebo přikázat a jak je to s dovolenou ve zkušební době.

Základní principy dovolené

Nejdříve se pojďme podívat na to, kdy mají zaměstnanci nárok na dovolenou a jaká je dle zákona minimální délka dovolené. Dovolená je základním pracovním právem zaměstnance a její čerpání se řídí zákoníkem práce.

Od 1. 1. 2021 se dovolená počítá v hodinách, nikoli ve dnech. To znamená, že délka dovolené se určuje podle počtu odpracovaných hodin, nikoliv dnů. Tento výpočet ukazuje lepší a spravedlivější přepočet pro ty, kterým se mění v průběhu roku úvazek nebo pracují na různě dlouhé směny.

Kdo má nárok na dovolenou:

• Zaměstnanci na HPP s odpracovanými 52 týdny - plná dovolená. Týdny se počítají jako odpracované, i když v nich zaměstnanec čerpal nemocenskou nebo jinou překážku v práci.
• Zaměstnanci s odpracovanými 4 týdny, 20 pracovních dnů - poměrná část dovolené. Nárok na poměrnou část dovolené vzniká i zaměstnancům, kteří neodpracovali celý rok.
• Zaměstnanci s náročnými profesemi - dodatková dovolená. Zákoník práce definuje specifické profese, které mají nárok na delší dovolenou, například zdravotníci nebo pedagogové.
• I dohodáři mají nárok na dovolenou (od 1.1.2024). Dovolená pro dohodáře (DPP a DPČ) se počítá odlišným způsobem.

Na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti se zákonná úprava nově od roku 2023 vztahuje také. Podmínky jsou přitom stejné jako u zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Pro vznik nároku je tedy nutné, aby zaměstnanec odpracoval minimálně čtyřnásobek své týdenní pracovní doby, která u dohod představuje 20 hodin týdně. Druhou podmínkou je pak to, že dohoda musí trvat minimálně 4 týdny.

Nárok na dovolenou vzniká všem zaměstnancům, kteří v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele odpracovali minimálně 60 pracovních dnů.

Zaměstnanci pracující na plný úvazek tak mají nárok na minimálně 160 hodin dovolené za kalendářní rok. Pokud čerpáte týden dovolené, odečte se vám při plném úvazku 5 x 8 hodin, tedy 40 hodin dovolené.

Minimální délka dovolené

Při práci na plný úvazek zákoník práce stanovuje minimální výměru dovolené na 4 týdny v jednom kalendářním roce (160 hodin). Ovšem minimální nárok jsou 4 týdny dovolené za rok. Tato minimální výměra dovolené se vztahuje na většinu profesí, v zákoníku práce je však vypsáno několik profesí, které mají ze zákona nárok na delší dovolenou.

V dnešní době řada zaměstnavatelů nabízí benefit v podobě 5 týdnů dovolené ročně. Mnoho zaměstnavatelů ale nabízí zaměstnancům jako benefit 5, 6 a nebo více týdnů dovolené. Pedagogičtí zaměstnanci mají nárok na dovolenou dokonce v délce 8 týdnů.

Na dovolenou navíc, tzv. dodatkovou dovolenou, mají nárok zaměstnanci pracující v obtížných podmínkách, například horníci, nebo zaměstnanci záchranné služby.

Pokud jste zakotvili v klasickém pracovněprávním poměru, máte zaručenou dovolenou nejméně ve výši čtyř týdnů za rok. Většina zaměstnavatelů ovšem v současnosti poskytuje dovolenou v délce pět týdnů (či více), státní zaměstnanci a další vybrané skupiny to mají zaručené přímo zákoníkem práce.

Výpočet dovolené

Od roku 2021 se dovolená účetně nepočítá na dny, ale na hodiny. Povinné 4 týdny dovolené při standardní osmihodinové pracovní době se přepočtou na 160 hodin. Změny z roku 2021 ovlivnily hlavně zaměstnance ve směnném provozu, pro které nebyl přepočet na dny spravedlivý.

Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce 52 celých násobků své týdenní pracovní doby, vznikne mu právo na plnou výměru dovolené za kalendářní rok. Odpracuje-li jich méně, vzniká mu právo na poměrnou část této výměry.

Dále je k výpočtu třeba vědět úvazek, na který pracujete a pokud jste nastoupili v průběhu roku, tak počet týdnů, které v tom daném roce odpracujete.

Jak vypočítat dovolenou:

• Dovolená za celý rok: Zaměstnanci s odpracovanými 52 týdny mají nárok na minimálně 4 týdny dovolené. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se dovolená krátí (viz poměrná část dovolené). U polovičního úvazku se dovolená počítá stejně, jen se za den odpracuje polovina hodin. Nárok na dovolenou tedy mají i zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek.
• Poměrná část dovolené: Pokud zaměstnanec nepracoval celý rok, vypočítá se poměrná část dovolené. Vzorec: počet hodin v týdenním úvazku / 52 × odpracovaná doba v týdnech × firemní výměra dovolené v týdnech = dovolená v hodinách. Výsledek se zaokrouhluje nahoru.

Například, pokud zaměstnanec pracuje na plný úvazek a má sjednáno 5 týdnů dovolené ročně (tj.(roční nárok na dovolenou v hodinách / 12) × počet měsíců, které za rok odpracujete = nárok na dovolenou v daném rocePokud změníte zaměstnání v červnu a dle smlouvy máte nárok na 5 týdnů dovolené ročně (200 hodin), náleží vám 1/12 nároku pro každý měsíc.

Krácení dovolené

Pokud v práci během roku končíte, nárok na dovolenou se poměrově krátí podle toho, kolik dnů budete mít odpracováno. Stejná pravidla platí pro krácení dovolené při výpovědi. Nárok na dovolenou se poměrově krátí také při zkráceném úvazku nebo když se délka úvazku změní během roku. Dříve se při dlouhodobých omluvených překážkách v práci na straně zaměstnance krátila délka dovolené.

Dovolená může být zaměstnanci zkrácena v případě dlouhodobé nepřítomnosti. Aby dovolená krácená nebyla, tak může být maximálně do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Pokud jste tedy na rodičovské dovolené nebo neschopence celý rok, tak vám žádný nárok na dovolenou nevzniká.

V případě, že doba strávená na nemocenské nepřesáhne 20násobek týdenní pracovní doby, započítává se do výkonu práce, a tím pádem nezkracuje nárok na dovolenou.

Podle novely zákoníku práce z roku 2021 se dovolená nekrátí, pokud pracovní neschopnost (nebo neplacené volno, atd.) nepřesáhne dvacetinásobek týdenní pracovní doby. Ta je u plného úvazku 40 hodin.

Čerpání dovolené

Zaměstnanec si, až na výjimky, nemůže sám stanovit dobu, kdy bude dovolenou čerpat. Zaměstnavatel má povinnost sestavit rozvrh čerpání dovolené, dříve známý jako plán dovolených, a to ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí.

Standardně činí nejméně čtyři týdny ročně, u některých profesí i více. Nárok vzniká podle odpracované doby a platí i pro dohody mimo pracovní poměr, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Zaměstnavatel určuje termín čerpání, ale měl by zohlednit přání zaměstnance. Dovolená se počítá v hodinách podle úvazku a může být krácena při dlouhodobé nepřítomnosti, přičemž se do výkonu práce započítávají i některé překážky.

Zpravidla by měla být dovolená dle zákoníku práce vyčerpaná vcelku. Praxe je však ve většině případů jiná a zaměstnanci si dovolenou vybírají po částech.

Pravidla pro dovolenou a její čerpání:

• Minimální délka dovolené jsou 4 týdny (u vybraných profesí více). Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout i delší dovolenou, než je zákonné minimum.
• Zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené.
• Dovolená se má vyčerpat v daném roce, nebo nejpozději v následujícím. Pokud to není možné z důvodu provozních překážek nebo překážek na straně zaměstnance, je možné dovolenou převést do dalšího roku.
• Svátky se do dovolené nepočítají. Pokud dovolená připadne na státní svátek, zaměstnanci se tento den z dovolené neodečítá.
• Alespoň 2 týdny dovolené by měly být čerpány vcelku (pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak). Toto pravidlo má zajistit, aby si zaměstnanci mohli dostatečně odpočinout.

Převod dovolené do dalšího roku

Může se stát, že si zaměstnanec nestihne dovolenou během roku vybrat, například kvůli naléhavým provozním důvodům na straně zaměstnavatele. Důvodem nevyčerpané dovolené mohou být i překážky v práci, jako je dlouhodobá nemoc nebo rodičovská dovolená.

Dovolenou je možné převést do následujícího kalendářního roku pouze z provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo překážek v práci na straně zaměstnavatele. V tomto případě může zaměstnanec převést dovolenou do dalšího roku. Ale pozor: převádět je možné pouze hodiny nad rámec stanovené výměry dovolené dle zákoníku práce. Pokud má tedy zaměstnanec nárok na 4 týdny dovolené, musí ji vyčerpat v daném roce a nic nelze převádět.

Zaměstnanec se nemusí bát, že by mu dovolená propadla - celá nevyčerpaná část se automaticky převede do dalšího kalendářního roku. Zaměstnavatel je ale zodpovědný za to, aby zaměstnanec vyčerpal veškerou dovolenou, která mu v daném kalendářním roce přísluší.

Nevyčerpaná dovolená:

• Dovolená by se měla převádět do nového roku jen ve výjimečných případech (nemoc, mateřská dovolená). Zaměstnanec by měl v těchto případech o převod dovolené písemně požádat.
• Zaměstnavatel musí nejpozději do konce června následujícího roku určit, kdy se bude tato dovolená čerpat a pokud tak neučiní, zaměstnanec si termín určí sám, a je povinen ho oznámit písemně alespoň 14 dní předem.
• Zaměstnavatel by měl přihlížet k potřebám zaměstnance i firmy.
• Zaměstnavatel musí brát ohled na provozní důvody a oprávněné zájmy zaměstnance.
• Zaměstnavatel musí určit termín vyčerpání dovolené do konce června následujícího roku.Pokud tak neučiní, tak si může dovolenou nařídit zaměstnanec sám. Zaměstnanec musí o svém záměru informovat zaměstnavatele alespoň 14 dní předem.

Nemoc během dovolené

Když zaměstnanec během dovolené onemocní, může ji přerušit a nechat si od doktora vystavit neschopenku. Byl-li zaměstnanec po nastoupení dovolené uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz, přerušuje se mu dovolená.

Pracovní úraz nebo nemoc z povolání se pro účel dovolené počítá jako odpracovaná doba bez omezení. Stejně tak i mateřská dovolená. Nastávající maminky dovolenou běžně čerpají ještě před nástupem na mateřskou.

Žádost o dovolenou a její schválení

Čerpání dovolené obvykle funguje tak, že si zaměstnanec naplánuje dovolenou a požádá o ni zaměstnavatele - nejpozději 14 dnů předem. Zákon neuvádí, do kdy by měl zaměstnavatel dovolenou schválit.

Zaměstnavatel nemusí dovolenou automaticky schválit, může ji i zamítnout - ale jen z vážných provozních důvodů. Současně však má zaměstnavatel povinnost přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.

Podle zákoníku práce má dokonce zaměstnavatel právo zaměstnance z dovolené i odvolat nebo ji úplně zrušit - opět pouze z naléhavých provozních důvodů, které by bez osobní přítomnosti zaměstnance na pracovišti jinak nevyřešil. V takovém případě podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly.

Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce s tím, že pak ale zaplatí například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.

Zaměstnavatel také může určit čerpání dovolené, tedy dovolenou zaměstnanci přikázat. Oznámit mu to však musí písemně alespoň 14 dní předem.

Dovolená ve zkušební době

Specifickým případem je čerpání dovolené ve zkušební době. Pokud nastupujete k novému zaměstnavateli 1. Zkušební doba primárně slouží ke vzájemnému poznávání se mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a není tedy příliš obvyklé, že by zaměstnanec čerpal dovolenou v průběhu prvních 3 měsíců v nové práci.

Při nástupu do nového zaměstnání tedy zákoník práce umožňuje vybrat část dovolené už během zkušební doby (která se o počet vyčerpaných dní na dovolené následně prodlužuje).

Pokud nastoupíte na zaměstnavatele s požadavkem dovolené čerpané hned druhý měsíc zkušební doby, zaměstnavatel vám nejspíš nevyhoví. Zejména proto, že na ně ještě patrně ani nebudete mít nárok.

Na druhou stranu zákoník práce takto čerpat dovolenou nijak neomezuje a nestanoví jiná pravidla, než jaká platí mimo zkušební dobu. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jestli vám umožní čerpat dovolenou už ve zkušební době či nikoliv. Pokud skutečně přicházíte k novému zaměstnavateli v letních měsících, snažte se užít si dovolenou ještě v měsících předchozích.

Náhrada mzdy za dovolenou

Po dobu dovolené zaměstnanec nedostává běžnou mzdu, ale náleží mu náhrada mzdy za dovolenou.

A kolik za dovolenou dostanete peněz? Náhrada mzdy za dovolenou 2025 Počet dnů dovolené Denní pracovní doba (h) hrubá mzda* odpracovaných dnů** 1. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 2. měsíc ze čtvrtletí před dovolenou 3.

Potřebujete finanční prostředky pro rozvoj svého podnikání nebo zajištění provozních nákladů? S úvěry ČSOB nejste na podnikání sami. Půjčte si až 10 mil. Kč se zvýhodněnou sazbou od 6,9 % p. a.