Státní podpora cestovního ruchu v České republice

Cestovní ruch v České republice čelí náročnému období, kdy po ukončení přísunu finančních prostředků z Evropské unie určených na jeho rozvoj, státní samospráva dosud nepředstavila adekvátní náhradu. Tato situace se dotýká nejen podnikatelů a velkých zaměstnavatelů v cestovním ruchu, ale ohrožuje i rozvoj mnoha měst a obcí.

Členové Fóra cestovního ruchu se shodují, že chybí zákon o podpoře cestovního ruchu a problémem je i nedostatečná spolupráce podnikatelů se státem.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) hraje klíčovou roli v podpoře cestovního ruchu v České republice. Poskytuje finance na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a vyhlašuje výzvy na podporu cestovního ruchu. Podpora je rozdělena do tří titulů a žadatel může získat dotaci až 10 000 000 Kč. Předměty dotací jsou shodné pro všechny dotační tituly - důležitým faktorem při zpracování žádosti je vzájemný soulad cílů akce s cíli podprogramu, respektive cíli státní politiky cestovního ruchu. Cíle dotační výzvy se zaměřují na finanční podporu efektivního řízení turistického ruchu, které bude digitální, uživatelsky přívětivé a šetrné k přírodě.

Na webových stránkách MMR byly zveřejněny certifikované metodiky, které byly uskutečněny v rámci výzkumného programu BETA.

Národní program podpory cestovního ruchu v regionech

Více než 431 milionů korun bylo od roku 2016 do července 2023 vydáno ze státního rozpočtu na „Národní program podpory cestovního ruchu v regionech 2016-2023“ (NPPCRR). Dotace rozdělené mezi 375 projektů měly za cíl zvýšit potenciál a konkurenceschopnost regionů ČR, usnadnit pohyb návštěvníků v konkrétních destinacích či rozvinout kvalitu služeb. Zda bylo těchto cílů dosaženo, však nelze ověřit. Jak totiž ukázala kontrola NKÚ, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nastavilo pro čerpání prostředků z tohoto programu obecné a neměřitelné cíle. Není proto možné posoudit a změřit přínosy dotace pro cestovní ruch jako celek. Kontrola ukázala, že chyby v systému umožnily podpořit i neúčelné a nehospodárné projekty. Nedostatky odhalil NKÚ také u části kontrolovaných příjemců podpory.

Příjemce podpory má povinnost předložit MMR dokumentaci k závěrečnému vyhodnocení akce. Tyto materiály jsou pro MMR stěžejní pro posouzení, zda podpořené projekty dosáhly stanoveného účelu. NKÚ však zjistil, že MMR zmíněnou dokumentaci ve většině případů nezkontrolovalo ani tři roky po ukončení projektu. Tím pádem nemá aktuální, správné a úplné informace o efektivnosti akce.

Ministerstvo například nezjistilo, že na místě, kde měla být expozice průmyslu, obchodu a zemědělství, byl jen prázdný prostor bez viditelných stavebních úprav. Peněžní prostředky ve výši téměř dvou milionů korun tak byly podle NKÚ vydány nehospodárně a neúčelně. Nebyly totiž použity na úhradu stavebních prací a instalaci expozic, jak bylo deklarováno. Dalším příkladem neúčelnosti je projekt na vybudování říční sauny na břehu Svratky. Kontroloři NKÚ na místě zjistili, že objekt je využíván i jako bistro/kavárna.

Kontroloři dále poukázali na to, že MMR neodhalilo ani některá pochybení, jež by byla schopna zachytit účinná administrativní kontrola „od stolu“. Ministerstvo např. nezjistilo, že se neuskutečnila plánovaná marketingová kampaň na podporu vodní turistiky na Labi a Vltavě v Ústeckém a Středočeském kraji. Ačkoliv příjemce podpory nedoložil žádný prokazatelný doklad o tom, že by kampaň proběhla, MMR za ni zaplatilo více než 702 tisíc korun.

Ačkoliv MMR v dokumentaci programu NPPCRR stanovilo, že jedním z jeho cílů je teritoriální i časové rozprostření návštěvnosti, ke snížení regionálních nerovností program nepřispěl. Zejména v případě podprogramu „Marketing“ existuje podle kontrolorů NKÚ mnoho lokalit, ve kterých nebyl podpořen žádný projekt. Nejvíce projektů bylo podpořeno v okrese České Budějovice, naopak velmi nízká podpora je v okresech celého Ústeckého či Karlovarského kraje.

Zdroj: NKÚ

Další aktivity a iniciativy

Kromě finanční podpory a programů se MMR věnuje i dalším aktivitám, které mají za cíl rozvíjet cestovní ruch v České republice.

• Soutěž Evropské hlavní město inteligentního cestovního ruchu: Evropská komise vyhlásila soutěž k udělení titulu Evropské hlavní město inteligentního cestovního ruchu. Cílem této iniciativy je výběr dvou Evropských hlavních měst inteligentního cestovního ruchu a 4 evropské ceny cestovního ruchu v kategoriích: dostupnost, udržitelnost, digitalizace a kulturní dědictví a kreativita.
• Etický kodex cestovního ruchu: Etický kodex cestovního ruchu je dokumentem, který shrnuje zásady chování a činnosti nejen pro podnikatele v cestovním ruchu, ale i pro návštěvníky všech zemí světa. Tento Kodex nastavuje rámec pro zodpovědný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu.
• Podpora česko-polské spolupráce: Na propagaci turisticky atraktivních dílů v česko-polském pohraničí je připraveno 117 milionů korun převážně z evropských fondů.

Ministerstvo pro místní rozvoj uspořádalo dne 14. srpna 2009 společné setkání subjektů působících v cestovním ruchu na téma „ Současné problémy cestovního ruchu“. Za Svaz měst a obcí ČR se zúčastnil Zdeněk Zerzáň, předseda Komise cestovního ruchu.

Management regionálního rozvoje na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností, financovaný v rámci rezortního výzkumu MMR, byl zaměřen na rozbor specifik managementu ve veřejné správě s akcentem na potřeby regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

Právě odstartovalo hlasování už 3. ročníku ankety „Hrdinové cestovního ruchu“. Až do 16. srpna 2024 mohou lidé posílat hlas svému favoritovi ze seznamu finalistů, který vznikl na základě nominací ze strany odborníků působících v oblasti cestovního ruchu. Zbývá poslední týden pro hlasování v tradiční anketě Kraj mého srdce 2023. Turisté, návštěvníci, cestovatelé, ale i místní a regionální patrioti mají možnost podpořit svůj vybraný kraj v ČR, kam jezdí za oblíbenou aktivitou a turistickými cíli.

Logo ankety Kraj mého srdce

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo výzvu na předkládání žádostí o dotaci na podporu cestovního ruchu pro rok 2016. Rozpočet se předpokládá ve výši více než 70 mil. Kč.

Poukazuje na to Svaz měst a obcí ČR s tím, že pravidla pro získání českých víz jsou ve srovnání s jinými zeměmi Schengenu náročnější. Pro cestu k nám lidé potřebují vícedokladů, víza jsou dražší a vydání mnohdy dlouho trvá.