Pico de Aneto, nejvyšší vrchol Pyrenejí
Proč se vydat do Pyrenejí?
Vždyť je to druhé nejvyšší evropské pohoří, to už musí být důvod sám o sobě. Pyreneje oddělují Francii a Španělsko a jejich nejvyšší vrchol, Pico de Aneto, dosahuje výšky 3.404 metrů. Turistických cílů a národních parků je tu habaděj, takže pro nás to byla jasná volba. Navíc o výletech v Pyrenejích se toho v češtině moc nedočtete, maximálně o výstupech na nejvyšší horu nebo o jejich přechodu. Přitom nabízejí tolik hezkých koutů, které by bylo škoda neprozkoumat a nepodělit se s nabytými zkušenostmi.Plánování výletu do Pyrenejí
Výlet do Pyrenejí jsem měl naplánovaný už nějaký ten pátek, akorát jsem s ním počítal až na příští rok. Rozhodnutí jet do Pyrenejí už tento rok se zrodilo nějak následovně. V pondělí si prohlížím předpověď počasí a nejsem potěšen. Koukám, kde po Evropě má být hezky a zjišťuji, že v Pyrenejích má svítit celou dobu naší plánované dovolené slunce. Začíná proto hledání letenek do Barcelony a ve čtvrtek, kdy nám začínala plánovaná dovolená, letíme. Sice trochu dráž, než kdybychom letenky rezervovali dopředu, ale za hezké počasí to stojí.Jak jsem již zmiňoval, základní představu o našich pyrenejských cílech, už jsme měli vyjasněnou dříve. I přesto však byla cesta trochu improvizací. Ubytování na většinu pobytu a auto rezervujeme v úterý. Ve středu jdeme ještě naposled do práce a ve čtvrtek ráno letíme do Barcelony. V pátek už vyrážíme na první výlet a trochu nás překvapuje ranní teplota pohybující se v údolí po kopcem na bodu mrazu. Uvedeným chci naznačit, že tento výlet jsme dopředu nijak extenzivně neplánovali a konkrétní harmonogram na každý den jsme vymýšleli většinou den dopředu. Mělo to výhodu v tom, že jsem se plánování nemusel věnovat týdny předem, na druhou stranu zjišťování bližších informací o výletech na místě zabralo docela dost času, takže jsme se některé dny dostali do koloběhu pozdních návratů na ubytování a pozdního vstávání následující den, což ale nutně nevadilo, protože ráno už byla pořádná zima, takže se vyplatilo vyrazit až poté, co slunce trochu ohřálo hluboká horská údolí.Na výlety jsme měli vyhrazeno 8 celých dní, přičemž 7 dní jsme strávili v městečku Vielha nedaleko španělskofrancouzských státních hranic a 1 den byl vyhrazen na pláže pobřeží Costa Brava severně od Barcelony. Výhoda jednoho ubytování spočívá v tom, že máte věci na jednom místě a nemusíte stále někam přejíždět, oproti tomu na některé výlety je třeba počítat s delším přesunem. A je pravda, že doprava na výchozí místa některých výletů nám zabrala docela dost času, protože dostat se z jednoho údolí do druhého znamenalo buď desítky serpentin nebo dlouhou objížďku horského masívu. Přesto jsme tentokrát zvolili ubytování na jednom místě, jelikož výlety byly relativně blízko u sebe.Plánování jednotlivých výletů pak bylo standardní. Kouknout do mapy a obrázků na Googlu, zakliknout výchozí místo v offline mapě (používáme aplikaci OsmAnd+) a vyrážíme. V Pyrenejích je většina tras značených. Sice spoře, ale značených, takže není třeba nutně zjišťovat bližší informace o výstupech. Navíc na to, jak málo lidí jsme potkali, jsou turistické chodníky velmi dobře prochozené. Je třeba mít na paměti, že při výstupech na některé pyrenejské hory (zvláště na nejvyšší Pico de Aneto) je třeba překročit ledovec a jelikož jsme si nebrali naši výbavu, ani se nám nechtěla půjčovat, museli jsme tyto původně plánované výlety vyškrtnout. V plánu nakonec zůstaly nějaké třítisícovky (Pic de Campbieil a Perdiguero) a výšlapy po vrcholech národních parků.Itinerář naší cesty a výletů
Pro přehlednost přidávám itinerář naší cesty:- 5. 9. 2019 - odlet z Prahy do Barcelony a přesun z Barcelony do Vielhy
- 6. 9. 2019 - výlet mezi pyrenejskými jezery a krávami na Tuc de Ratera v kraji Val d’Aran
- 7. 9. 2019 - okružní cesta travnatými pláněmi i sopečnou sutí na pyrenejské Montorroio
- 8. 9. 2019 - výšlap na třítisícový Pic de Campbieil ve francouzských Pyrenejích
- 9. 9. 2019 - výstup na třítisícové Perdiguero s výhledem na nejvyšší hory Pyrenejí
- 10. 9. 2019 - pršelo celý den, odpočinkový den
- 11. 9. 2019 - výlet do kaňonu Ordesa
- 12. 9. 2019 - návštěva národního parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici a výstup na Montardo
- 13. 9. 2019 - přesun na pláže Costa Brava a trocha slunění
- 14. 9. 2019 - odlet z Barcelony do Prahy
Doprava v Pyrenejích
V Barceloně jsme v půjčovně Firefly vyfasovali Seat Leon a jeli jsme. Půjčovné vyšlo okolo 70 korun na den. Trochu směšné, ne? A to jsme mohli jít ještě do menšího a levnějšího auta. Obecně jsou ceny ve Španělsku za půjčení auta zanedbatelné, o to více si však připlatíte za pojištění, které bude krýt všechny možné škody. Toho my opět nevyužíváme. Na kreditní kartu nám je tak zaúčtován depozit, který nám bude po vrácení auta zase odblokován, v případě, že na něm nejsou viditelné škody (škrábance).Přístup personálu autopůjčovny je skutečně ležérní. Při převzetí nacházíme tradičně o několik škrábanců více než je vyznačeno v dokumentech. Zaměstnankyně mi podává tužku, abych je mohl v nákresu zaznačit. Čekám, že půjde standardně se mnou, aby si škrábance prohlédla, ale zůstává sedět za pultem s tím, že si to mám zaznačit sám a ona to pak podepíše. Zaznačuji proto v každé části auta alespoň jeden, což je následně skutečně potvrzeno a vyrážíme. Při vracení zjišťujeme, že ani toho nebylo třeba, protože paní během minuty pouze zkontroluje, jestli auto vracíme s plnou nádrží, opíše tachometr a podívá se, jestli jsme náhodou neztratili rezervu. Kdo by řešil stav auta nebo nějaké škrábance, že? Celkově jsme najezdili asi 2.000 kilometrů absolutně bez problémů.Náklady na cestu do Pyrenejí
Níže přikládám tabulku s hlavními náklady, které jsme na cestu do Španělska měli. Cena odpovídá výletu 2 osob.| Doprava | Cena |
|---|---|
| Letenky Praha - Barcelona | 7.990 Kč |
| Půjčení auta na 9 dní (Seat Ibiza) | 633 Kč |
| Benzín (cca 2.000 najetých kilometrů) | 3.395 Kč |
| Ubytování | Cena |
| Ubytování (2 různá ubytování, 9 nocí) | 12.436 Kč |
| Nákupy | Cena |
| Jídlo | 2.482 Kč |
| Celkem | 26.936 Kč |
| Celkem na 1 osobu | 13.438 Kč |
Praktické postřehy z Pyrenejí
Co nás v Pyrenejích překvapilo nebo s čím je potřeba při cestování Pyrenejí počítat? Třeba s tím, že:- v září může být ráno docela zima (často i pod nulou) a na vrcholcích může sněžit, vyplatí se proto přibalit teplé oblečení,
- některé cesty k populárním místům (např. do kaňonu Ordesa, pod Pico de Aneto, apod.) jsou v letní sezóně zavřené pro osobní automobily a jezdí po nich jenom autobusy nebo soukromé dodávky,
- na cesty na výlety je třeba si vyhradit dost času, silnice jsou v Pyrenejích klikaté, a i když je to jenom přes kopec, často objíždíte celé údolí,
- počítejte s hodně zatáčkami,
- podél silnic i na nich se hodně pohybují ovce, krávy i kamzíci,
- většinou není problém bezplatně zaparkovat, ať už ve městech nebo u výchozího bodu na výlet,
- doprava autem je v pohodě, až na Barcelonu, kde se nevyhnete kolonám,
- půjčení auta je skoro zadarmo,
- u většiny autopůjčoven platí, že s půjčeným autem nemůžete překročit hranice do Francie, pokud nezaplatíte speciální pojištění/poplatek (my jsme ho neplatili a do Francie se vydali na vlastní nebezpečí),
- v městečkách jsou podél cest vysázeny mandarinkovníky, ale mandarinky jsou dost hořké (proto je nikdo nesbírá a válejí se po silnici),
- ceny v obchodech jsou obecně stejné nebo nižší než u nás,
- ceny v restauracích jsou stejné či o trochu vyšší než u nás, záleží kam zavítáte,
- moc lidí v září už po horách nechodí, takže většinou budete sami,
- všude v horách jsou krávy, takže vlastně nikdy nebudete sami, jen počítejte s tím, že jsou docela nevrlé a je lepší je zbytečně neprovokovat (nepokoušet se hladit),
- turistické trasy jsou značené jen sporadicky červeným puntíkem,
- výlety, které najdete na našem webu, lze v pohodě absolvovat pouze s teniskami s dobrou podrážkou nebo nízkými pohorkami (vysoké pohorky jsou ve většině případů nadbytečné), my jsme používali Salomon Speedcross 4 (naše recenze)
Další zajímavá údolí ve Španělsku
Údolí Ordesa
Při našich toulkách po krásných Pyrenejích jsme navštívili i údolí Ordesa. Toto kouzelné údolí je součástí národního parku Ordesa, který byl založen v roce 1918. Poměrně malé území bylo v roce 1982 rozšířeno na 15 600 ha. A nejnavštěvovanější část NP je právě krásné údolí Valle de Ordesa, kdy jdete podél řeky Rio Arazas s divokými stupňovitými vodopády a širokým vodopádem na konci údolí. Po stranách údolí se tyčí neobyčejná kulisa stěn kaňonu. Do Národního parku musíte jet v létě autobusem, který jezdí celý den kyvadlově z nedaleké Torly. Toto putování velkolepým kaňonem začíná na parkovišti a většina návštěvníků se vrací tou samou cestou od širokého vodopádu Cascada Cola de Caballo na konci údolí. My jsme se však hned na konci parkoviště dali Doprava a po půlhodině prudkého stoupání jsme byli římse Faja de Pelay. Překrásné strmé stěny Valle de Ordesa jsou členěny úzkými římsami vysoko ve skalním masivu. Tyto římsy jsou dobře schůdné a jednou z nejdelších je právě Faja de Palay, která vás provede vysoko nad dnem kaňonu až na konec údolí.Údolí Ordesa
El Valle de los Caídos - Údolí padlých
Údolí padlých neboli El Valle de los Caídos přiláká každý rok k návštěvě navzdory svému kontroverznímu charakteru tisíce turistů. Generál Francisco Franco, španělský diktátor z období 1939-1975, koncipoval Údolí padlých jako poctu obětem španělské občanské války (1936-1939). Franco nechal údajně pomník postavit pro obě strany - pro republikány (komunisté, anarchisté a další podpůrci demokracie) a fašistickou stranu generála. Především díky skutečnosti, že údolí za strašných podmínek vystavěli republikánští vězni a nepopiratelnému fašistickému architektonickému stylu si lze jen těžko představit, že měl diktátor v úmyslu poctít obě strany. Přestože Franco nespecifikoval, že chce být pohřben v Údolí padlých, tak zde odpočívá vedle zakladatele španělské fašistické strany Falange Joséa Antonia Prima de Rivery.Památku tvoří 2 hlavní monumenty: rozlehlá bazilika vytesaná do hory a obrovský kamenný kříž přístupný lanovkou. Po vstupu do baziliky objevíte mnoho náboženských soch společně s nacionalistickými artefakty a "padlými za boha a Španělsko". Pokračujte k hlavnímu oltáři, kde najdete hrobky Franca a Josého Antonia.Jak se z Madridu do El Valle de los Caídos dostat? Nejlepší je nejprve navštívit El Escorial a až pak se vydat do Údolí padlých autobusem č. 660 (Autocares Herranz) z náměstí Plaza de la Virgen de Gracia. Autem pak ze San Lorenza del Escorial pokračujte po silnici M-600 až do "El Valle de los Caídos."Údolí padlých: vstupné a otevírací doba Stejně jako El Escorial je i El Valle de los Caídos v pondělí zavřeno. Basilika je otevřena od října do března od 10:00-17:30 a od dubna do září od 10:00-18:30. Kombinovaná vstupenka do El Escorialu + El Valle de los Caídos zahrnuje prohlídku El Escorialu s průvodcem + prohlídku Údolí padlých bez průvodce.Údolí padlých
Zanechat komentář