Sociální a zdravotní pojištění na rodičovské dovolené v České republice

Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče. Povinně ho platí všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), které trvale žijí v Česku. V určitých případech odvádí pojistné za pojištěnce stát.

Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě

Stát je plátcem pojistného mimo jiné za:

• Příjemce rodičovského příspěvku.
• Ženy na mateřské dovolené.
• Osoby na rodičovské dovolené (čerpají-li rodičovskou dovolenou oba rodiče, je stát plátcem pojistného za oba rodiče).
• Osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství.
• Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku.

Osoby osobně celodenně řádně pečující o dítě

Jestliže rodič osobně celodenně pečuje o dítě, tj. jedná se zejména o situaci, kdy čerpá neplacené pracovní volno po skončení rodičovské dovolené a po skončení rodičovského příspěvku, je za něj stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění. Důvodem je péče o dítě. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Rodič ovšem musí zároveň splnit tyto podmínky:

• Celodenně, osobně a řádně pečovat alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo o nejméně dvě děti do 15 let věku. Tato podmínka není splněna především v případě, kdy je dítě umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
• Dítě nenavštěvuje předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně, a pokud jde o dítě plnící povinnou školní docházku, nepřesahuje doba ve škole dobu návštěvy školy, tedy dobu vyučování (dítě nechodí do družiny).
• Nemá příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se v tomto případě nepovažuje práce na DPP s odměnou v měsíci nepřesahující 11.499 Kč či práce na DPČ s odměnou v měsíci nižší než 4.500 Kč.

Rodič musí výše uvedené skutečnosti oznámit zdravotní pojišťovně a podepsat čestné prohlášení, že splňuje všechny požadované podmínky. Po skončení rodičovského příspěvku zdravotní pojišťovna požaduje i předložení rozhodnutí o odnětí rodičovského příspěvku. Stejnou oznamovací povinnost má i zaměstnavatel, pokud pracovní poměr trvá (tj. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let). Jestliže rodič čerpá rodičovskou dovolenou nebo rodičovský příspěvek, pak stát platí pojistné na zdravotní pojištění z těchto důvodů.

Vzor čestného prohlášení osoby pečující o dítě (děti)

Čestné prohlášení osoby pečující o dítě (děti) podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění:

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pečuji o dítě (děti) ……………………………….. (jméno a příjmení), datum narození ………………. Dítě, které je předškolního věku, není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně. (Dítě, které plní povinnou školní docházku, je umístěno ve školním zařízení po dobu návštěvy školy, tj. nenavštěvuje družinu.) Nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list dítěte (předkládá se jen v případě, že dítě je pojištěno u jiné pojišťovny než pojištěnec). Dále prohlašuji, že tento nárok neuplatňuje žádná jiná osoba.

V …………………….. dne …………………….

Jméno a příjmení, datum narození, bydliště ………………………………………. …………………………………………………… Podpis

Souběh zaměstnání a péče o dítě

V případech, kdy osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), mají příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění. Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).

Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:

• o osoby na mateřské i rodičovské dovolené,
• o osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek,
• o osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.

Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.

Souběh podnikání a péče o dítě

Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny. Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.

Péče o dítě a důchodové pojištění

Podmínky nároku na starobní důchod

Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.

Náhradní doba pojištění v důchodovém pojištění

Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.

Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.

Odvod pojistného a péče o dítě

Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.

Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:

• Na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele.
• Ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč.
• Ze zákonného odstupného.

Informativní list důchodového pojištění

Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.

Mateřská a rodičovská dovolená pro OSVČ

Jako podnikatel nejste na rodičovské dovolené, protože vám nemá kdo dát volno. Máte ale nárok na rodičovský příspěvek v plné výši. Navíc můžete podnikat jako OSVČ na vedlejší činnost. Nejprve si ujasníme pojmy. Mateřská dovolená je volno před porodem nebo krátce po něm. Souvisí s ním peněžitá pomoc v mateřství (laicky mateřská). Rodičovská dovolená je volno od zaměstnavatele. Pro OSVČ tedy není relevantní.

Bez dobrovolných odvodů na nemocenské pojištění nedostanete jako OSVČ peněžitou pomoc v mateřství. A pozor, nestačí se přihlásit jako dobrovolný plátce ve chvíli, kdy zjistíte, že jste těhotná. Na mateřskou dovolenou matky nastupují mezi 8. a 6. týdnem před porodem a trvá 28 týdnů (pokud se vám narodí dvojčata a vícerčata, trvá 37 týdnů). Jako OSVČ na mateřské neplatíte zálohy na sociální a nemocenské pojištění.

Podmínky rodičovského příspěvku jsou pak v podstatě stejné jako u zaměstnanců. Tu totiž OSVČ v některých případech nedostanou vůbec nebo dostanou podstatně nižší částku. Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovská (rodičovský příspěvek) slouží k podpoře rodin s malými dětmi. Náleží matce novorozeného dítěte nebo také osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů.

První podmínkou je nutnost být nemocensky pojištěn nebo být v tzv. ochranné lhůtě (180 dnů po zániku pojištění). OSVČ si musí nemocenské pojištění platit minimálně 180 dnů v součtu za jeden rok před nástupem na mateřskou dovolenou a zároveň musí splnit podmínku minimální doby trvání nemocenského pojištění, která je stanovena na 270 dnů ve dvou letech předcházející mateřské dovolené.

Pokud OSVČ nesplňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, ale platí si nemocenské pojištění, stále může mít nárok na nemocenské dávky. Na ty vzniká nárok šest týdnů před termínem porodu a šest týdnů po porodu. Jako OSVČ se musíte k nemocenskému pojištění přihlásit, protože se jedná o dobrovolnou záležitost. Přihlášení je nutné vyřídit na okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Zálohy se vypočítávají podle vyměřovacího základu, který si volíte sami. Sazba pojistného je aktuálně 2,7 % z vyměřovacího základu.

Výše mateřské se určuje z denního vyměřovacího základu. U OSVČ se vyměřovací základ určuje z toho, kolik si platily na nemocenském pojištění. Co však na rozdíl od zaměstnance nedostanete, je rodičovská dovolená. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká po skončení mateřské nebo v případě, že jste mateřskou nepobírali pak můžete rodičovský příspěvek začít čerpat ihned po narození dítěte.

Rodičovský příspěvek je stanoven jednotně na 350 000 korun (525 000 korun v případě vícerčat). Rodič má pak možnost si vyplácení tohoto příspěvku rozvrhnout tak, jak se mu to hodí. Může tak pobírat vyšší měsíční příspěvek, s tím, že ale celkovou částku vyčerpá např.

Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku je odvozena od denního vyměřovacího základu stanoveného při výpočtu peněžité pomoci v mateřství. Obecně pak platí, že lze maximálně čerpat částku odpovídající 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. Pokud jste nepobírali mateřskou, pak je měsíční výše rodičovského příspěvku zastropovaná na 13 000 korunách měsíčně.

Pokud jako OSVČ začnete pobírat mateřskou, musíte přestat osobně podnikat. Je ale možné, aby za vás vykonávali podnikatelskou činnost vaši zaměstnanci. Pokud jste na mateřskou nastoupili jako zaměstnanci, pak můžete už v průběhu začít aktivně podnikat a nic vám v tom nebrání. Jakmile přejdete z mateřské na rodičovskou a začnete pobírat rodičovský příspěvek, můžete začít opět aktivně podnikat. Jediná změna je, že z hlavní činnosti vám podnikání na mateřské přejde na činnost vedlejší. To je pro vás výhodná změna, protože se tím podstatně sníží povinné zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Zálohy na zdravotní pojištění se v tomto případě počítají z vašich reálných příjmů a nic jako povinné minimální zálohy se vás netýká. Sociální pojištění pak nemusíte platit vůbec, ale pouze v případě, že váš roční zisk nepřesáhne hranici 111 736 korun.

Mateřská dovolená by měla maminkám umožnit si odpočinout a zregenerovat se po porodu. Někdy ale není zbytí a například finanční situace, slibně rozběhnutá kariéra či dohoda s tatínkem, který chce zůstat doma s dítětem, přimějí novopečenou matku k návratu do zaměstnání.

OSVČ mohou čerpat mateřskou i rodičovský příspěvek, ale podmínky se liší. Mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) je dávkou nemocenského pojištění, na kterou má OSVČ nárok pouze při dobrovolném přihlášení k pojištění. Je potřeba platit pojištění alespoň 180 dní za poslední rok a 270 dní za dva roky před nástupem na mateřskou. Výše dávky se odvíjí od denního vyměřovacího základu a činí 70 % jeho redukované hodnoty. Rodičovský příspěvek je státní dávka dostupná všem rodičům bez ohledu na pojištění. Celková částka činí 350 000 korun (525 000 korun pro vícerčata) a lze ji čerpat až do 3 let věku dítěte.

Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje § 7 odst. 1 zákona č. Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Za nezaopatřené dítě se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do ukončení povinné školní docházky (kategorie A), a poté (kategorie B) do 26. do 31. 12. od 1. 1. 1993 podle předpisů ČR, nebo i podle předpisů SR, ovšem jen pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1.

D - Osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými (nová kategorie od 1. 1. E - Příjemci rodičovského příspěvku podle zákona č. Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. H - Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované (podle zákona č. I - Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost) (zákon č.

Za účastníka veřejného zdravotního pojištění v ČR, který je ve výkonu zabezpečovací detence, ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavním ochranném léčení, platí zdravotní pojištění stát. Podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy.

Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. M - Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy.

Jedná se o mladistvé, umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti. Podle trestního zákona může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let. 1 - osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud tyto osoby měly ke dni 31.

Pobíráte-li peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění, pojistné za vás platí stát, stejně jako za příjemce rodičovského příspěvku. Pokud jako OSVČ neoznámíte své zdravotní pojišťovně ukončení samostatné výdělečné činnosti, máte i nadále povinnost hradit zálohy na pojistné. Minimální vyměřovací základ pro vás dále neplatí, jestliže celodenně osobně a řádně pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.

Narození dítěte a následná péče o něj je obvykle spojena s poklesem rodinného příjmu. Jeden z rodičů celodenně pečuje o narozené dítě a přichází tedy o pravidelné příjmy ze zaměstnání či podnikání. „Jako finanční pomoc rodičům slouží především dávky v podobě peněžité pomoci v mateřství a rodičovský příspěvek. Rodiče by ovšem neměli opomíjet ani rizikové pojištění, které pomůže udržet vyrovnaný rozpočet v okamžiku nepříznivé životní situace.