Žel. Smrk, nejvyšší hora Jizerských hor, dosahuje výšky 1124 metrů a je snadno dostupný, což z něj ve spojení s krásnou přírodou činí ideální cíl pro celodenní výlet.
Výstup na Smrk z Bílého Potoka
Auto můžete nechat na okraji obce Bílý Potok u rozcestí Bartlova bouda. Odtud se vydejte po žluté turistické značce, stoupající podél Hájeného potoka.
Nad Hájeným vodopádem značku opustíte a pokračujte lesní cestou stále podél Hájeného potoka směrem ke Smrkové cestě. Po ní pak stoupáte k Nebeskému žebříku.
Tady odbočte vpravo a strmým stoupáním po modré turistické značce míříte na Smrk.
Na rozhledně potkáte prvního turistu. Výhledy na všechny strany jsou parádní, umocněné částečnou inverzí na polské straně hor.
V přízemí rozhledny vás zaujme pěkná útulna zhruba pro deset lidí. Se zájmem si přečtete také informaci o tom, že toto místo je vyhledáváno astronomy a fotografy noční oblohy, protože je zde minimální světelný smog.
Rozhledna na Smrku nabízí úchvatné výhledy.
Další trasy a zajímavosti v okolí Smrku
Po občerstvení a nezbytném focení pokračujte kolem pomníčku německého romantického básníka Körnera na polskou stranu. Po dvou kilometrech po zelené značce jste u chaty Stóg Izerski. Bohužel kvůli pandemii Co-vidu je zavřená. Tak se kocháte pohledy do údolí na městečko Swieradow Zdrój, které se částečně ukrývá pod peřinou mraků a na krásně viditelné vrcholy Krkonoš s nepřehlédnutelnou Sněžkou. Zpět se vracíte po neznačené cestě podél polského pramenu Jizery. Pak pokračujete na rozcestí Na Písčinách, odkud míříte po modré na vyhlídku Paličník. A to je vrchol dnešní túry. Podvečerní stíny hor tvoří krásnou kulisu pohledům z této krásné vyhlídky. Zdržíte se tu, protože pohledy na Frýdlantský váběžek jsou opravdu parádní. Následně sestupujte po žluté k Hájenému potoku.
Vycházíme buď z Hejnice anebo si můžeme popojet až k rozcestí Bártlova bouda a odtud pak vyrazíme po žluté směr Paličník a dále Pod Klínovým vrchem. Od Bártlovy boudy až k Paličníku je to stoupání - překonáváme převýšení 400m. Na Paličníku je nádherný výhled do okolí, můžeme spatřit na protějším svahu rozhlednu Smrk.
Další hezké místo pro turistu je skalní seskupení s názvem Frýdlantské cimbuří. Frýdlantské cimbuří patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Jizerských horách. Je to nepřehlédnutelný skalní útvar, na jehož vrcholu je vyhlídka s dřevěným křížem. Frýdlantské cimbuří je skupina skalních útvarů ve střední části Poledních kamenů v Jizerských horách.
Frýdlantské cimbuří nabízí krásné výhledy do okolí.
Skalní srub Pytlácká skála se nachází na Klínovém vrchu v nadmořské výšce 972 metry. Nad městečkem Hejnice v Jizerských horách se tyčí krásná skalní vyhlídka Paličník. Je ve výšce 944 metrů a je z ní krásný výhled na Frýdlantský výběžek.
Jedním z největších vodopádů v Jizerských horách a v České Republice vůbec je vodopád na Černém potoce, který se nachází zhruba 2 kilometry jižně od Bílého Potoka. V nejvyšším místě dosahuje až 12 metrů. Vzhledem k tomu, že vodopád je sevřen z obou stran skálami, je toto místo vskutku romantickým prostředím. Jizerské hory mají pro mě svoje kouzlo a vodopád na Černém potoce patří k jedněm ze zajímavých míst. Z Bílého Potoka musíme nastoupat, jen k Černému vodopádu 230 výškových metrů. Není to sice největší vodopád Jizerek, ale přece jen trochu zajímavý. Jiný na cestě k cimbuří není. Jeden z mnoha nádherných potoků v Jizerchých horách. Je na něm spousta nádherných vodopádů a přírodních výtvorů. Pramení pod Černou horou ve výšce cca 980 metrů nad mořem.
Frýdlanstké cimbuří a Černý potok jsou přírodní chráněná území, která spolu sousedí a najdeme je v Severních Čechách, ve Frýdlanstkém výběžku, jihovýchodním směrem od městečka Hejnice.
Černý vodopád je romantické místo v Jizerských horách.
Ráno vyjedeme autobusem na smědavu. Odtamaď se vydáme po neznačené značce směrem na Jizerku. Půjdeme krásnou krajinou asi 5,5 km až dojdeme na rozcestí Jizerka.
Smrk z pohledu geologie a historie
Přímo nad Novým Městem se zvedá nejvyšší hora české strany Jizerských hor, 1124 m vysoký Smrk. Je tvořen rulou a již staletí je hranicí Čech, Lužice a Slezska. Podle tabule na mohutném smrku, která před staletími vyznačovala hranici příslušných zemí a panství, obdržela hora i své německé jméno Tafelfichte. Dnes vede přes její vrchol státní hranice České republiky a Polska. Od roku 1996 je zde otevřen hraniční přechod do Polska, který je určen pro pěší a lyžaře.
Pokud se chcete vydat na Smrk z Nového Města je možné jít nově značenou turistickou stezkou. Je vedena z náměstí po modré značce kolem kyselky dále za mostem vlevo po lesní cestě. Stezka vede ke Streitovu obrázku a od něj vpravo nahoru na úbočí Smrku. Na křižovatce s lesní cestou je umístěno u lavičky panorama výhledu s popisem. Dále stezka pokračuje po kamenných stupech nejkrásnějším (alpským) úsekem.
Další tipy pro turisty
Na horu Smrk vás zavede pěkná turistická trasa. Nejprve se vydejte z Lázní Libverda směrem na západ červenou turistickou značkou na Jizerskou chatu a Hubertku, kde odbočíte na Kočičí kameny (vyhlídka), vrátíte se zpět na Hubertku a budete pokračovat Na Francouzské kameny, vrch Tišina až k rozcestí Nebeský žebřík. Po modré turistické značce vystoupáte na vrchol Smrk a odtud dále na Streitův obrázek. Tady se můžete rozhodnout pro zelenou (přes vrch Měděnec) nebo modrou turisticku značku (přes rozcestí U Kyselky), po kterých dojdete k rozcestí U spálené hospody.
Rozhledna Smrk
Od roku 2003 stojí kousek od vrcholu Smrku (1124 m. n. m.) 20 m vysoká kovová rozhledna. Je vybudována na místě, kde původně stála více jak 50 let dřevěná věž z roku 1892. Z rozhledny se návštěvníkovi otevírá neobvyklý kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory a daleko do Saska a Polska. V případě nepohody poskytne turistům úkryt útulna, vybavená stoly a lavicemi. Rozhledna i útulna je po celý rok volně přístupná. Vnitřek útulny je vybaven informačními panely o historii staré rozhledny a výstavby té nové. Stavba je ocelová a tvoří ji dva lomené sloupy ve tvaru číslice 7. Mezi nimi jsou uloženy konstrukce dvou vyhlídkových plošin a spirálové schodiště opláštěné kovovou sítí. V zimě je rozhledna často obalena silnými vrstvami námraz a sněhu.
Singltrek pod Smrkem
Singltrek pod Smrkem je první síť singltrekových stezek v Čechách, navržená pro maximální prožitek z jízdy na horském kole a s respektem k přírodě. Singltrek, jak je tento typ přírodních rekreačních stezek v šíři jediného jezdce nazýván, vede svahy v mírných sklonech a vlní se mezi stromy. Nikdy nevede dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce. Zpřístupňuje horskou cyklistiku pro cyklisty na každém stupni jejich výkonnosti. Přestože stezky vedou po vrstevnicích a nemají tedy velký sklon, nelze se na nich nudit. Řidítka nikdy nemíří rovně a samotná stezka není vodorovná, ale plná terénních vln. Zároveň je úzká jako řidítka, ale velmi plynulá. Pouze schopnosti a sebevědomí rozhodují o rychlosti, s jakou ubývají další zatáčky.
Zanechat komentář