Slovinsko: Turistické zajímavosti a skryté klenoty

Slovinsko, země na dosah, která byla donedávna pouze tranzitem do Chorvatska, se stává stále vyhledávanější destinací. Země je bohatá na přírodní krásy i významné kulturní a historické památky. Majestátní hory, smaragdové řeky, přímořská a historická města s kouzelnou atmosférou či jedny z nejkrásnějších jeskyní v Evropě lákají turisty z celého světa.

Odpověď na otázku: „Za čím se jezdí do Slovinska?“ je jasná: v první řadě jsou to hory. Mám pocit, že v posledních deseti letech člověk na Čecha narazíte téměř na každém slovinském vrcholu anebo aspoň dole v kempu. Pravdou je, že oproti 90. letům minulého století, kdy Slovinci neměli české turisty moc v lásce, hlavně z důvodu našeho šetřílkovství ve stylu přespávání celé posádky autobusu na odpočívadlech, jsme dnes povětšinou respektovanou klientelou, jak ze strany slovinských poskytovatelů turistických služeb, tak ze strany Slovinců samotných.

Troufám si tvrdit, že pro Čecha, který je „rozmazlený“ naší úrovní značení, je Slovinsko milým překvapením. Všechny trasy jsou sice značené stejně (červené kolečko s bílým středem, v exponovaných místech doplněné o šipky), ale velmi kvalitně a přehledně. Díky nadšení spousty dobrovolníků (Slovinci jsou velcí patrioti a horalové) jsou trasy, pokud je to potřeba, také velmi dobře jištěné. Jen pro představu, značené turistické cesty dosahují úctyhodných 7 000 km. Na každém rozcestí jsou ukazatele, které kromě směru udávají také čas potřebný k dosažení cíle.

Slovinsko se nachází v srdci Evropy a pyšní se jednou z nejúžasnějších krajin na světě a nedotčenou divočinou, což z něj činí ráj pro milovníky přírody a vášnivé turisty.

Reliéfní mapa Slovinska

Julské Alpy a Triglavský národní park

Jednou z nejznámějších turistických destinací ve Slovinsku jsou Julské Alpy, majestátní pohoří, které se rozkládá v severozápadní části země. Dobrodruzi se mohou vydat na různé trasy, od procházek po alpských loukách až po náročné výstupy na vysoké vrcholy.

Nebo taky Julky (Slovinci používají zkrácený název Julijci) jsou každopádně nejnavštěvovanější slovinské hory. Důvod je jednoduchý - nejvyšší vrchol Slovinska Triglav (2 864 m), který se nachází přímo v srdci Triglavského národního parku (mimochodem jediného slovinského NP).

Triglavský národní park, největší slovinská chráněná oblast a skutečný ráj pro turisty, leží v srdci Julských Alp. Národní park se nachází na západě Slovinska v blízkosti italských a hranic. Triglavský národní park je jediným národním parkem ve Slovinsku. To, že je jedináček si kompenzuje rozlohou - téměř 85 tisíc hektarů, to odpovídá 4 procentům území celého Slovinska.

Tzv. sávská část je charakteristická úzkými údolími a vysokými stěnami (údolí Planica, Pišnica, Vrata). Úzká údolí, z nichž vybočují menší ledovcová údolí, dominují západní, sočské části. Jihovýchodní bohinjská část byla díky své slunečné poloze v minulosti více osídlována. Zjednodušeně řečeno jsou Julské Alpy oblastí vysokohorských pastvin a ledovcových jezer (Bohinjské a Bledské jezero, Triglavská jezera).

Pozůstatky dřívějšího ledovce najdeme na Kaninu a na severovýchodní straně náhorní plošiny Triglavu. Faktem je, že ledovec doslova mizí před očima. Julky jsou typické množstvím krasových jevů (závrty, škrapy, jeskyně, propasti, podzemní řeky apod.). Napříč parkem vede jediná silnice se sedlem Vršič (1 611 m), jeden z oblíbených výchozích bodů, kam se dá vyjet autem či autobusem. Musíte ale počítat s dlouhou řadou serpentin.

Na túru je vždy potřeba si vzít dostatek vody. V nižších polohách lze vodu doplnit a osvěžit se z četných potůčků a vodopádů, ale nahoře už zdroje nejsou. Odměnou za propocené tričko a nekonečný výstup jsou horská panoramata a horské „kytičky“, které tu jsou opravdu pestré a hrají všemi barvami. Takovou Krakonošovou zahrádkou je údolí Triglavských jezer. Jedním z poznávacích znamení Julek je endemický druh Campanula Zoysis(tzv. Pokud toho někdo nebude mít dost, může navštívit botanickou zahradu Alpinum Iuliana v údolí Trenta (návštěvu doporučuji opravdu jen v době, kdy rostliny kvetou, protože jinak je to spíš ztráta času). Julky jsou domovem řady živočichů. Cílem objektivu se může stát mlok skvrnitý, svišť alpský, běžně jsou k vidění také kamzíci a kozorozi.

Po náročné túře se nabízí řada odpočinkových aktivit. Např. sjet do údolí Trenty, kde lze udělat nenáročnou procházku k pramenu Soči, ke korytům řeky Mlinarice, popřípadě navštívit Muzeum Triglavského národního parku. Domluvit si je možné i nějakou speleologickou výpravu. Nebo strávit naprosto pohodový den koupáním u Bohinjského jezera s možností navštívení místních malých muzeí, která nabízejí expozice o životě v tomto kraji v minulosti. Příjemný den lze strávit také v Bledu. Pro ty, kteří mají poflakování dost, doporučuji vypravit se do soutěsky Vintgar (cca 4 km severozápadně od města), která končí vodopádem Šum (13 m). Kdyby člověk šel pěšky rovnou z Bledu, celá akce potrvá zhruba 3-4 hodiny. Soutěska je přístupná v sezóně (od května do října) a vstupné je cca 3 €.

Jezero Bled s kostelem na ostrově

Karavanky a Kamnicko-Savinjské Alpy

Pokud si v hlavní sezóně chcete užít více klidu a samoty, pak se vydejte do Karavanek. Nejoblíbenějšími výstupy jsou nejvyšší hora Stol (2 236 m), Vrtača, Kepa, Košuta, Peca, Veliki vrh, Begunjščica, Košutica, Dovška Baba, Golica, Klek. Rozhodně doporučuju vydat se sem aspoň na jednu jednodenní túru, za ty úchvatné výhledy se to vyplatí.

Druhé nejnavštěvovanější hory se rozkládají mezi Karavankami a Pohorje. Jméno dostaly podle řeky Savinje a města Kamnik. Stejně jako v Julkách a Karavankách i tady si člověk užije adrenalinu na jištěných úsecích s otevřenými výhledy do údolí. Grintovec má tu výhodu, že ze směru od Kamniške Bistrice je cesta nahoru bez potřeby jakéhokoli jištění (nejdřív vede lesem, dále suťovým polem a nakonec po kamenech). Ale své vám hlavně po sestupu poví vaše kolena - je totiž potřeba počítat s dvoukilometrovým převýšením. Každoročně je zde pořádán běžecký závod na vrchol.

Když se vydáme z Grintovce dál tak kolem či přes vrchol Kočny slezeme k Češke koči (Česká chata), která byla vybudována v roce 1900 Českým odborem Slovinského horského družstva v Praze. Odtud pak sestupujeme do Jezerska. Jen pro zajímavost, jak je to s ledovcem v Kamniškách, ještě před olympiádou v Sarajevu 1984 se jugoslávská reprezentace připravovala na nedalekém ledovci pod vrcholem Skuty.

Nádherná je také Logarska dolina, která je od roku 1987 chráněným parkem o rozloze 24 km2. V samotném údolí jsou k vidění staré zemědělské usedlosti s přilehlými výběhy a pastvinami. Na konci údolí ve výšce necelých 1 300 m pramení řeky Savinja a její ledová voda tvoří vodopád Rinka (Slap rinka). V zimě je podle sněhové pokrývky a ledu krásně vidět, které svahy jsou slunečné a které stinné. Vlivem severního anticyklónu jsou zde časté inverze.

Se svou výškou kolem 1 500 m (nejvyšší vrchol Černi vrh 1 543 m) a jehličnatým a bukovým lesem připomíná trochu naše Beskydy. Díky vulkanickému původu hornin, které zabraňují vsakování dešťové vody, je to místo vodních toků (potoky, jezera, vodopády) a rašelinišť. S tím je spojená i vegetace, místy si člověk připadá skoro jako v pralese.

Místa na přespání je dostatek, protože je zde velké množství chat a penzionů zvyklých na nápor lyžařů v zimním období. Kromě přírodních krás lze taky vidět, jak se kdysi v těchto místech žilo a bydlelo - zachovalé stavby (dneska už vlastně památníky) venkovské architektury. Výchozími body jsou na severu horní stanice kabinové lanovky a Ruška koča (Ruská chata) na Arehu, na jihozápadě pak vrchol Rogla a na jihu kostel Tří králů.

Praktické informace pro turisty

Pokud se člověk vydá po vlastní ose, tak hlavně během hlavní sezóny doporučuji předem zarezervovat nocleh, přinejmenším pokud máte v plánu přespat „nahoře“ na některé koči (horské chatě). Na to, že si v horách postavíte stan a přespíte, rychle zapomeňte, je to zakázáno a Slovinci si to celkem pozorně hlídají.

Za nocleh dáte ve společné místnosti (skupno ležišče) cca 12 až 18 €, za 4lůžkový pokoj pak 20-27 € (podle kvality a dostupnosti chaty - výše položená chata = vyšší cena), pokud máte pojištění Alpenverein, máte nárok na úžasnou 50 % slevu, takže pokud se chystáte např. strávit týden na horských chatách, tak už stojí za úvahu si toto pojištění pořídit.

Za jídlo dáte na chatách cca 4-6 €, nejčastěji to bude guláš či masová nebo zeleninová enolončnica (my to známe pod názvem eintopf) či o něco lacinější varianta polenta (kukuřičná kaše, co fakt zasytí). Za 1,5litrovou láhev vody pak zaplatíte 2-3,5 €. Rozhodně doporučuji vyzkoušet výborný čaj (bylinkový čaj se sirupem a citrónem). Základem tohoto čaje je tzv. planinski čaj (horský čaj - směs bylin: šípek, lípa, jeřáb, máta peprná, ostružina, trnka), který je k dostání ve všech obchodech (žlutá krabička s motivem horské salaše a hor). Pivo vyjde na 3,5-4 €.

Pokud jste na chatě ubytováni a objednáte si aspoň něco k pití, chatař konzumaci vlastního jídla toleruje. Ale nesmí se to přehánět. Rozhodně to nezkoušejte, pokud na vaše místo čekají další návštěvníci, co si chtějí něco objednat. V pravidlech slovinského horského svazu je dokonce uvedeno, že vám může být naúčtováno jakési „úklidné“ ve výši 1 € na osobu (pokud si neobjednáte ani čaj a vesele hodujete z vlastních zásob), ale z praxe jsem o tom nikdy neslyšela.

Slovinci mají nepsané pravidlo, že v červenci se jezdí k moři (v drtivé míře do Chorvatska) a v srpnu se chodí do hor. Dokonce se říká, že „nejsi Slovinec, pokud jsi nevylezl aspoň jednou v životě na Triglav“.

Obecně platí, že v červnu může být ve vyšších polohách ještě dost sněhu, nejstabilnější počasí bývá v srpnu a září. Mimo sezónu a v zimě jsou v podstatě všechny horské chaty zavřené, k dispozici jsou bivaky, a tzv. zimske sobe (většinou jde o část horské chaty, která má samostatný vchod), od kterých si je ale potřeba vyzvednout klíč u místní horské služby, kde vám rádi poskytnou informace o předpovědi počasí a aktuálních podmínkách nahoře.

Ve Slovinsku si přijde na své jak vyznavač silniční cyklistiky či v poslední době čím dál tím více oblíbenějších vinných stezek (vinske poti), tak i ti, co se rádi vyřádí při sjíždění krkolomných lesních cest a horských terénů. Funguje zde i poměrně hustá síť půjčoven kol a dalších doplňků.

Mapa Slovinska s vyznačením turistických oblastí

Další zajímavá místa ve Slovinsku

Kromě hor nabízí Slovinsko i další zajímavá místa, která stojí za návštěvu:

• Jezero Bled: Hlavní slovinskou destinací je bezesporu jezero Bled nacházející se přímo v srdci Julských Alp, na dohled nejvyšších vrcholů Slovinska. Ikonický obraz tvoří ostrov s malebným kostelíkem vyhledávaným mezi svatebčany. Nad útesem se pak pyšně tyčí Bledský hrad, odkud pochází také unikátní bledský krémový koláč.
• Piran: Nejkrásnější a nejmalebnější město na slovinském pobřeží. Je hostitelem Tartiniho festivalu a láká návštěvníky pestrou nabídkou muzeí a pořádaných událostí. Ochutnat tady musíte čerstvé dary moře, místní olivový olej a hlavně piranský solný květ.
• Postojna a Predjamský hrad: Jeskyně Postojna a Predjamský jsou největšími atrakcemi slovinského Krasu.
• Lipica: Jeden z nejstarších hřebčínů v Evropě. Nabízí zážitky ve společnosti noblesních bílých lipicánů. Je to ideální místo pro rodiny s dětmi.
• Údolí řeky Soči: Patří právem mezi nejkrásnější místa ve Slovinsku. Smaragdová řeka je oblíbenou destinací pro milovníky vodních sportů, turistiky, ale také gastronomie.
• Velika Planina: Unikátní náhorní plošina se zachovalou pasteveckou osadou. Tvoří ji malebné dřevěné domečky obklopené volně se pasoucími krávami. Z jejich mléka vyrábí místní farmáři mléko a sýry, a ty pak můžete v původních obydlích ochutnat společně s dalšími typickými pasteveckými pokrmy.
• Logarská dolina: Je místem klidu a harmonie, místem, kde je člověk v jednotě s přírodou. Je oblíbenou destinací pro rodiny s dětmi i pro všechny milovníky přírody a sportu.
• Maribor: Nejstarší keř vinné révy na světě, neboli Stara trta, roste v srdci města Maribor. Může se pochlubit vlastním muzeem, a dokonce i hymnou.

Skrytá místa ve Slovinsku

Kromě známých turistických cílů se ve Slovinsku nachází také mnoho skrytých klenotů, které čekají na objevení. Zde je několik tipů na méně známá místa, která stojí za návštěvu:

• Kamnicko-Savinjské Alpy: Zatímco Julské Alpy jsou turisticky velmi vyhledávanou lokalitou, sousední Kamnicko-Savinjské Alpy výletníci často míjejí. Nejsou přitom o nic méně krásné a nabízejí téměř stejně atraktivní cíle jako Triglavský národní park. Vydat se sem můžete na horské treky po značených trasách s parádními výhledy za odměnu.
• Jezero Cerknica: Pozoruhodné slovinské (ne)jezero Cerknica si s námi trošku hraje. Na část roku totiž zmizí, aby se po čase se zase vrátilo v celé své kráse. Během podzimu a jara drží Cerknica titul největšího slovinského jezera.
• Planina Pokljuka: Mezi jezery Bled a Bohinj objevíte v nadmořské výšce 1 200 až 1 500 metrů známou planinu Pokljuka. Její poloha vysoko v Julských Alpách ji chrání před návaly turistů, a tak si tu vychutnáte podklidnou krajinu, ve které vám budou dělat společnost jen pasoucí se krávy.
• Škofja Loka: Ve slovinském městečku Škofja Loka si budete připadat, jako byste se mávnutím kouzelného proutku ocitli ve středověku. Tuto historickou perlu můžete obdivovat jen 19 kilometrů od Lublaně.
• Vodopád Rinka: Vodopád Rinka většinou na prvních stránkách turistických průvodců nefiguruje, a to přestože se jedná druhý největší v celém Slovinsku. Padá ze skalního útesu z výšky 105 metrů v Logarské dolině v Savinjských Alpách.

Aktivity ve Slovinsku

Slovinsko nabízí širokou škálu aktivit pro všechny typy cestovatelů:

• Pěší turistika: Procházejte dynamickou a nedotčenou přírodu s 10 000 km značených turistických stezek.
• Vodní sporty: V údolí řeky Soči si můžete vyzkoušet rafting, plavbu v kajaku, kaňoning, paraglajding, lezení nebo jízdu na „zipline“.
• Cyklistika: Ve Slovinsku si přijde na své jak vyznavač silniční cyklistiky, tak i ti, co se rádi vyřádí při sjíždění krkolomných lesních cest a horských terénů.
• Lyžování: Slovinsko nabízí řadu lyžařských středisek, kde si můžete užít zimní sporty.
• Lázeňství: Slovinsko je zemí termálních lázní, kde si můžete odpočinout a načerpat nové síly.

Závěrem

Ať už jste zkušení trekaři, nebo jen příležitostní turisté, Slovinsko nabízí mnoho příležitostí k pěší turistice, které čekají na objevení. Díky úchvatným scenériím, rozmanité krajině a množství stezek není divu, že se do této malé, ale velkolepé země rok co rok sjíždějí milovníci pěší turistiky z celého světa.

Slovinsko je opravdu barevnou a zajímavou zemí, která má co nabídnout. Nedotčená příroda plná skutečných klenotů a půvabná města s jedinečnou středověkou atmosférou. Vydejte se objevovat krásy Slovinska a přesvědčte se na vlastní oči.

Prožijte dovolenou ve Slovinsku obklopeni úchvatnou přírodou. Slovinsko je země, ve které zaplesá srdce každého člověka, který miluje přírodu. Nacházejí se zde majestátné hory, průzračná jezera, velkolepé jeskyně i divoké řeky. Své si tady najdete milovník vysokých hor, malebných pohoří i slunečných pláží.

Slovinsko nabízí přírodu jako ve Skandinávii, víno jako ve Francii a gastronomii, za kterou cestují gurmáni z celého světa. To vše na poměrně malém území, kde si můžete nakombinovat unikátní koktejl zážitků. Ve Slovinsku zažijete pohostinnost místních obyvatel a budete se tu cítit díky podobnému jazyku jako u sousedů.

Slovinsko je ideální destinací pro rodiny s dětmi. Dovolenou bez problému sestavíte z míst, z nichž budou nadšeni rodiče i děti. Dobrodruzi si užijí vysokohorskou turistiku, divokou vodu, paragliding nebo přejezdy horských pasů na motorce. Gurmáni mohou objíždět vinařství a ti méně zdatní nebo ti, kteří si potřebují odpočinout, ocení místní termální lázně.

Doufáme, že vám tento článek pomohl naplánovat vaši cestu do Slovinska a objevit všechny krásy, které tato země nabízí.