Horské sedlo Skřítek, ležící v nadmořské výšce 874 metrů, odděluje Jeseníky od Hraběšické vrchoviny a je významným místem pro dopravu, přírodu i turistiku. Toto místo, zasvěcené přírodě, se nachází na hlavní silnici, a je vyhledávaným cílem turistů, cyklistů a v zimě běžkařů. Centrem sedla je prastará horská chata z 19. století. Sedlo Skřítek leží mezi Rýmařovem a Šumperkem v nadmořské výšce 874 m. Nachází se zde veřejnosti nepřístupné rašeliniště, které je národní přírodní rezervací. V létě se stává Skřítek východiskem pro turistické a cykloturistické trasy.
Mapa Hrubého Jeseníku
Historie a Pověsti Skřítku
Jak víme, Jeseníky býval obývané většinově německy mluvícími obyvateli a možná že zrovna oni si někde ze svých domovin donesli i nějakou pověst o horském skřítkovi, Berggeistovi. Staré jesenické legendy často mluví o Berggeistovi jako o pradávném duchu zdejších hor, který je ochraňuje, pomáhá dobrým a trestá zlo ve všech jeho podobách. Takový skřítek měl povětšinou za úkol střežit nějaké podzemní poklady, přeneseně hlavně rudy vzácných kovů. To už bychom došli poměrně k zajímavému výčtu, vzpomeňme namátkou o něco vzdálenější Vernířovice, ale bližší Walihloch pod Kamenným vrchem, takřka blízkou tajnou štolu Pod Bílým kamenem, další štolu u Ostrého vrchu, celá hromada důlních děl u Horního Města, Žďárského Potoka aj. Dopravní spojnicí propojující Rýmařovsko se Šumperskem bylo toto místo od nepaměti, byť dřív cesta vedla spíš kolem nedaleké zříceniny hradu Rabštejna.
V letech 1839 až 1842 byla přes Skřítek vybudována císařská silnice, po které s menšími úpravami dodnes vede trasa silnice I/11 ze Šumperka do Opavy. Relativně dostupné sedlo využili silniční a železniční stavitelé z Loučné a Sobotína, Kleinové, takže po vybudování kvalitnější silnice vznikla na Skřítku i zájezdní hostinec. To se stalo roku 1847. V polovině 19. století tu vyrostl zájezdní hostinec Berggeist, v překladu Horský skřítek. Pro projíždějící formany, dopravující vytěžené dřevo z místních lesů do sobotínských železáren, byl hostinec Na Skřítku vítaným zastavením, kde si koně i formani mohli odpočinout po namáhavém stoupání, najíst se a případně i ubytovat na noc. K hostinci byly proto přistavěny i hospodářské budovy jako stáje pro koně.
Zájezdní hostinec tu stál do poválečných let, kdy zanikl. Při studování dobových map zjistíme, že poblíž Skřítku, zhruba tam kde je odbočka na Rabštejn stávala i menší osada Fichtling,která s koncem války taky zmizela. Význam zájezdního hostince Na Skřítku začal ale časem upadat v souvislosti s rozmachem železniční dopravy. Starý zájezdní hostinec bohužel vyhořel a tak současná chata je spojením dvou montovaných srubových chatek. Hostinec se nástupce dočkal až v roce 1966 v souvislosti s rekonstrukcí silnice tehdy již č. 11 (Praha - Ostrava).
Socha Skřítka od Jiřího Jílka
Skřítka oživil, tedy ztvárnil sochař, ale i malíř a básník Jiří Jílek (1925-1981). Rodák z Prahy studoval gymnázium ale prchl k výtvarnému umění na AVU (1945-50). I ze zdravotních důvodů přesídlil na radu přátel do Jeseníku a usadil se v Sobotíně (odkud na Skřítek není daleko). Zdravotní problémy ho zcela neopustili, poměrně těžce nesl události srpna 68 a dalšího období. Projevilo se to i v jeho tvorbě, mnohá díla nedokončil, jiná jsou poměrně temného ražení.
A jak vypadal? Třeba tak, jak ho u vjezdu na parkoviště u chaty vytesal do kamene sochař z nedalekého Sobotína Jiří Jílek. Sám tento kraj miloval a jeho díla najdeme i na jiných místech Jeseníků. Soška na čtyřhranném podstavci je cca 1,2 m vysoká, vytvořená patrně z žuly. Skřítek je vlastně bez oděvu, překrývají ho jen vousy či ochlupení, na těle stěží objevíme něco jako ruce (snad ty hrany díla), ale všechno ostatní má čtyřikrát. Ted shora dolů, čtyři oči, čtyři nosy, čtyři břicha (nebo pupky), čtyři nohy, na nich čtyři prsty. Za dobu své existence se stala soška skoro ikonou, podobnou té co je na Králickém Sněžníku. Skřítkovi nic neunikne - má čtyři tváře, hledící do všech světových stran.
Turistické Trasy ze Skřítku
Díky dopravní dostupnosti je horské sedlo i dnes východiskem řady turistických a běžkařských tras jak do Jeseníků, tak i do Hraběšické vrchoviny. V zimě je kolem Skřítku k dispozici několik desítek kilometrů tras pro běžecké lyžování. Trasy kolem Skřítku jsou strojově upravované. Jednodušší trasy vedou do Hraběšické vrchoviny, nejdelší z nich měří asi 17 kilometrů. Najdeme tady ale i cvičnou louku pro úplné začátečníky. Na sever od horské chaty je možné se vydat i na náročnější trasy mířící na hřebeny Jeseníků i k bývalé horské chatě Alfrédka a dále na Rýmařovsko.
Vedle Ramzovského a Červenohorského sedla je Skřítek třetím průsmykem, kterým lze ze západní (moravské) strany překročit hřeben Hrubého Jeseníku na stranu východní (slezskou).
Skřítek - Ztracené kameny
Od Skřítku vyrazíme po zelené značce. Od motorestu Skřítek přejdeme hlavní silnici a jdeme po zeleně značené cestě (souběh s červenou a žlutou značkou) až k informačnímu místu Nad Skřítkem. Po pravé straně cesty se nachází národní přírodní rezervace Rašeliniště na Skřítku s bohatou rašeliništní květenou - není veřejnosti přístupná. Pokračujeme lesem nejprve úvozem a poté po cestě v souběhu se žlutou značkou až k informačnímu místu Pod Ztracenými kameny (1100 m) a dále již jen po zeleně značené cestě na Ztracené kameny (1250 m). Odtud je krásný výhled do údolí říčky Merty a na Sobotínsko.
Ztracené kameny jsou skalní útvar na hřebenu Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 1250 metrů. Vrchol poskytne nádherné rozhledy na Hraběšickou vrchovinu, Šumpersko a Králický Sněžník. Ztracené kameny jsou prvním vrcholem hřebenové trasy ve směru na Jelení studánku a Petrovy kameny k zotavovně Ovčárna. Ke kamennému moři se vztahuje pověst, podle které tyto kameny vysypal čert ze svých bot, když honil místního sedláka.
Ztracené kameny
Praktické informace o trase Skřítek - Ztracené kameny
- Úroveň obtížnosti: Lehce náročná trasa, vhodná pro zdatné i méně zdatné turisty. Vhodná pro děti ve věku od 8 let.
- Navigace na parkoviště: Pohodlně zaparkujte auto na parkovišti a vydejte se na celodenní výlet do hor.
- Důležité: Včetně dostatku vody a jídla. Nevcházejte k místům mimo schválené turistické značení. Nechoďte sami! Doporučujeme se do hor vydat minimálně ve dvojici. Mějte respekt k přírodě! Neničte jí, nevydávejte hlasité zvuky a nenechávejte po sobě odpadky.
- Telefonní číslo na Horskou službu: +420 1210
- Předpověď počasí: Před odchodem do hor nezapomeňte zkontrolovat předpověď počasí.
Tip: Náročnější, velmi oblíbená trasa vede ze Skřítku po zelené značce směr Ztracené kameny - Pecný - Jelení studánka - bývalá turistická chata Alfrédka (žlutá souběžně s červenou) - Pod Josefínkou (žlutá) - Pod zelenými kameny - Pod Ztracenými kameny - Nad Skřítkem - Skřítek.
Skřítek - Rabštejn
Od Skřítku vyrazíme po zelené značce. Zanedlouho dojdeme ke Krtinci, kde se otevírá výhled na Sobotínsko. Dále dojdeme na rozcestí Hvězda a pokračujeme po žluté nebo červené značce. Cestou se otevírají výhledy na Hrabišín a Šumpersko. Dojdeme k horské chatě Rabštejn a po několika krocích vstoupíme do lesa, kde vystoupáme až k rabštejnským skalám. Až na vrcholu najdeme zříceninu raně gotického hradu Rabštejn (803 m n. Po prohlídce okolí se vrátím zpět k chatě a jdeme po modré značce. Míjíme rozcestník Pod Rabštejnem a pokračujeme po asfaltové cestě. Po ní dojdeme až téměř k hlavní silnici probíhající Skřítkem. Celá trasa ze Skřítku na Rabštejn a zpět měří 18,5 km.
Hrad Rabštejn byl založen koncem 13. století, první písemná zpráva pochází z roku 1318. Další písemnou zmínku máme až z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova rabštejnské zboží. Od 15. století často střídal zástavní majitele, v sedmdesátých letech 15. století jej drželi Tunklové z Brníčka. Počátkem 16. století jej získali Žerotínové a sídlo panství přenesli do Janovic. Vzhledem k jeho poloze nebyl hrad užívaný a v roce 1535 je uváděn jako pustý. Za třicetileté války Rabštejn dobyli roku 1645 Švédové, ale již následujícího roku jej obsadili zase císařští, aby byl jejich oporou na severní Moravě až do konce války.
Podle pověsti se v opuštěných zdech sídla zjevuje duch čaroděje, který zde v dávných dobách přebýval. Rabštejn je totiž jedním ze tří vrcholu magického trojúhelníku zbylé dva tvoří Skřítek a Kamenný vrch. Přírodní rezervace Rabštejn se rozprostírá na ploše 20 ha v nadmořské výšce 620 až 803 m.n.m.
Hrad Rabštejn
Zanechat komentář