V tomto článku se zaměříme na definici a význam salda cestovního ruchu, typy turismu a jeho vliv na platební bilanci státu.
Definice salda cestovního ruchu
Obecný význam slova saldo by se dal popsat jako rozdíl mezi kladnými a zápornými položkami. Používá se hned v několika různých významech, proto se můžete setkat s tím, že třeba v účetnictví vyjadřuje rozdíl mezi pohledávkami a závazky, zatímco v obchodní bilanci jde zase o rozdíl mezi exportem a importem. O saldu se někdy hovoří i v souvislosti s pracovní dobou, a to jako o čase, který zaměstnanec napracuje nad nebo pod rámec své pracovní doby.
- V účetnictví: Saldo vyjadřuje rozdíl mezi pohledávkami a závazky.
- V obchodní bilanci: Saldo představuje rozdíl mezi exportem a importem.
- V pracovní době: Saldo označuje čas, který zaměstnanec napracoval nad nebo pod rámec své pracovní doby.
- Saldo rezervace: vyjadřuje, zda je rezervace uhrazena.
- Migrační saldo: (čistá migrace) je rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů v určité oblasti za určité období.
Platební bilance a cestovní ruch
V platební bilanci jsou zachyceny všechny platební transakce jedné země s ostatními zeměmi. Jinými slovy tedy porovnává platby do zahraničí a platby ze zahraničí. Platební bilance je vedena formou účtu, na kterém jsou zaznamenávány kreditní a debetní položky. Pokud se příjmy rovnají výdajům, je platební bilance vyrovnaná - v takovém případě hovoříme o takzvaném nulovém saldu.
Platební bilanci zahraničního cestovního ruchu tvoří na straně aktiv příjmy z aktivního cestovního ruchu, přičemž pasivní stranu reprezentují výdaje na pasivní cestovní ruch. Rozdíl obou stran platební bilance zahraničního cestovního ruchu tvoří aktivní, pasivní, nebo vyrovnané saldo.
Typy turismu
V odborné literatuře se můžeme setkat s členěním turismu na formy a druhy, kde autoři často používají opačná hlediska. Vzhledem k této nejednotnosti je nově používán jednotný pojem „typ“ turismu. Nyní si stručně nastíníme jednotlivé druhy cestovního ruchu.
Druhy turismu podle místa realizace
- Domácí cestovní ruch: aktivity spojené s účastí občanů dané země na cestovním ruchu v rámci jejího území.
- Zahraniční cestovní ruch: turismus, při kterém dochází k překročení hranic státu. Má dvojí charakter:
- Výjezdový turismus: zahrnuje výjezdy občanů sledované země do zahraničí.
- Příjezdový turismus: zahrnuje aktivity spojené s příjezdem zahraničních turistů na území sledovaného státu.
- Tranzitní turismus: Zahrnuje průjezd zahraničních turistů přes danou zemi a tato není cílovou destinací. Předpokládá se, že turista v dané zemi čerpá určité služby cestovního ruchu, neměl by danou zemí pouze projíždět (zastaví se na jídlo, čerpá pohonné hmoty, něco si nakoupí…).
- Vnitrostátní (vnitřní) cestovní ruch: souhrn aktivit spojených s domácím a příjezdovým cestovním ruchem.
- Národní cestovní ruch: souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým cestovním ruchem.
Druhy turismu ve vztahu k platební bilanci státu
- Příjezdový cestovní ruch (aktivní CR): aktivity spojené s příjezdem zahraničních osob do dané země, jejichž výdaje na produkty turismu znamenají příliv devizových prostředků a aktivně (kladně) ovlivňují platební bilanci.
- Tranzitní cestovní ruch: aktivity spojené s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi, z pohledu platební bilance znamená tranzitní cestovní ruch přínos a je proto součástí aktivního cestovního ruchu.
- Výjezdový cestovní ruch (pasivní CR): aktivity spojené s výjezdem občanů určité země v zahraničí. Tento turismus je z pohledu platební bilance spojen s vývozem devizových prostředků, čímž působí na platební bilanci pasivně.
Druhy turismu podle toho, kdo ho platí
- Komerční (volný): veškeré náklady jsou hrazeny z disponibilních příjmů domácnosti účastníka turismu.
- Sociální (vázaný): náklady jsou zcela nebo částečně hrazeny jiným subjektem než klientem (např. lázeňská péče, kongresový cestovní ruch).
Typy turismu podle způsobu zajištění cesty
- Organizovaný: zajišťován zprostředkovatelskými subjekty, většinou nákup zájezdů přes cestovní kanceláře.
- Neorganizovaný: účastník si zabezpečuje cestu a pobyt vlastními silami.
Typy turismu podle věku účastníků
- Turismus dětí: organizované pobyty dětí do 15 let pod dozorem dospělých (školní výlety, tábory).
- Turismus mládeže: mládež ve věku 16 - 26 let, cestovní agentury jim zabezpečují jednotlivé služby, např. i brigády a studijní pobyty v zahraničí.
- Turismus rodin s dětmi: obsah a struktura služeb jsou přizpůsobeny potřebám dětí, jedná se spíše o individuální turismus, nikoliv skupinový.
- Turismus osob v produktivním věku: velmi početná skupina osob v produktivním věku s dostatkem volného času i disponibilních prostředků.
- Turismus seniorů: velmi početná a perspektivní skupina turistů, kteří mají především čas a chuť cestovat.
Typy turismu dle délky pobytů
- Jednodenní: turismus realizovaný v rámci 24 hodin, tj. bez přenocování.
- Krátkodobý: turismus zahrnující jedno až tři přenocování v rámci cesty.
- Dlouhodobý: turismus zahrnující 4 a více přenocování, avšak celková délka pobytu je omezena v rámci domácího turismu na délku 6 měsíců a v rámci mezinárodního turismu délkou 1 rok.
Typy turismu podle charakteru cílového místa pobytu
- Městský turismus: má převážně charakter kratších pobytů (city breaks). Je spojen s kulturně-poznávacím, společenským, gurmánským a profesně orientovaným turismem.
- Venkovský turismus: realizován mimo urbanistické celky v ekologicky příznivém prostředí venkova (vesnický turismus, agroturistika, chataření a chalupaření).
- Turismus ve střediscích turismu: je vázán na komplexní střediska (resorty), která obsahují kompletní nabídku služeb cestovního ruchu (lázeňské, sportovní, přímořské nebo zábavní resorty).
Typy turismu podle převažujícího motivu (důvodu cesty)
Dle Světové organizace turismu (UNWTO) je zejména pro statistické účely používáno následující členění:
- Osobní:
- Dovolená, volný čas, rekreace
- Návštěva příbuzných a známých
- Vzdělávání a školení
- Zdravotní turismus
- Náboženský a poutní turismus
- Nákupní turismus
- Tranzitní turismus
- Obchodní a profesní turismus:
Je určen pro uzavřenou skupinu účastníků a vyžaduje individuální přístup ze strany organizátorů. Tomuto typu turismu je věnována značná pozornost vzhledem k vysoké lukrativnosti a realizaci v méně exponovaných ročních obdobích (mimo obvyklou turistickou sezonu). Někdy bývá obchodní a profesní turismus souhrnně označován jako MICE turismus.
Počet cest a přenocování podle typu cestovního ruchu a kategorie návštěvníků v ČR
V roce 2023 navštívilo Českou republiku 33,9 miliónu zahraničních návštěvníků (meziročně o 28 % více). Naopak čeští občané realizovali přes 75 miliónů cest v tuzemsku a 13,4 miliónu cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,1 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v příjezdovém cestovním ruchu (61 %).
| Ukazatel | Příjezdový CR | Domácí CR | Výjezdový CR | Vnitřní CR | Saldo CR |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet návštěvníků celkem | 33 925 777 | 75 075 314 | 13 405 774 | 109 001 092 | 20 520 004 |
| Jednodenní návštěvníci | 20 731 291 | 42 232 868 | 3 286 982 | 62 964 159 | 17 444 309 |
| Turisté (s přenocováním) | 13 194 486 | 32 842 446 | 10 118 791 | 46 036 932 | 3 075 695 |
| Počet přenocování celkem | 41 769 794 | 121 869 551 | 61 841 242 | 163 639 345 | -20 071 449 |
| Průměrný počet přenocování (noci) | 3,2 | 3,7 | 6,1 | 3,6 | x |
| Spotřeba CR (Výdaje CR) v mil. Kč | 185 791 | 143 071 | 99 228 | 328 862 | 86 563 |
| Průměrná spotřeba na 1 návštěvníka (Kč) | 5 476 | 1 906 | 7 402 | 3 017 | x |
| Průmerná spotřeba na 1 den cesty (Kč) | 2 454 | 726 | 1 319 | 1 206 | x |
x - zápis není možný z logických důvodů
Jak turistika prospívá ekonomice?
V roce 2023 tvořil tento obor 2,36 % hrubého domácího produktu České republiky (180 miliard korun). Zaměstnával 224,3 tisíce osob, což bylo meziročně o 2,2 % více. Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 328,9 miliard korun. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2023 byl v meziročním srovnání o 15,1 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 56 %, tj. 185,8 miliard korun. Zbývajících 44 % finančních prostředků (143,1 miliard korun) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2023 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.
Zanechat komentář