Dětenická atrakce je tradiční česká odrůda hlávkového salátu, která je ideální pro letní sklizně. Tato odrůda je určena pro polní pěstování z přímých výsevů a je oblíbená pro svou odolnost a chuť. V tomto článku se dozvíte vše o pěstování, výživových hodnotách a ochraně tohoto salátu.
Charakteristika odrůdy Dětenická atrakce
Dětenická atrakce je raná odrůda salátu, která plodí velké, světle zelené hlávky. Hlávka je kulovitá, pevná a velmi dobře uzavřená, při dozrávání až bělavá. Tato odrůda je středně odolná proti vybíhání do květu a chorobám, což ji činí vhodnou pro postupnou sklizeň.
Pěstování salátu Dětenická atrakce
Salát je jednou z plodin, která poroste téměř všude. I když v těžších jílovitých půdách nevytvoří tak bohaté hlávky jako v půdách písčitých a humózních, bude ke konzumaci z každé zahrádky. Nejlépe mu vyhovuje výživná, dostatečně vzdušná půda v II. trati.
Výsev
Semínka salátu vysévejte 8 až 12 týdnů před předpokládaným termínem výsadby. Čím kratší den, tím delší doba předpěstování. Do vlhkého výsevního substrátu vysejte přibližně 2 semínka na cm2 do hloubky 0,5 až 1 cm. Pro výsev můžete použít truhlík, sadbovače, rašelinové tablety nebo minipařníčky, které pomáhají udržet potřebné mikroklima pro klíčení.
Semínka salátu za optimálních podmínek klíčí 3 až 7 dní. Důležitou roli při klíčení hraje také teplota. Semena salátu dosahují maximální klíčivosti při teplotě 25°C. Po výsevu semínka zalévejte co nejšetrněji, nejlépe rozprašovačem s odstátou vodou. Pro udržení dostatečné vlhkosti v době klíčení můžete použít také sklo, fólii nebo plastový kryt. Důležitá je dostatečná propustnost světla. Po vzejití semínek nesmí teplota v noci klesnout pod 8 ˚C a přes den nesmí překročit 22 ˚C.
TIP: Při jarním výsevu můžete postupovat tak, že část předpěstovaných sazeniček vysadíte do skleníku, část umístíte na záhon a překryjete netkanou bílou textilií. Část záhonu můžete nechat bez textilie. Sazeničky narostlé ve skleníku pak budete sklízet jako první, sazeničky pod textilií jako další a poslední přijdou na řadu sazeničky, které neměly k dispozici žádné přirychlování.
Výsadba
Na záhon vysazujte předpěstované sazeničky při 4 - 6 pravých listech. Sazenice salátu jsou velmi křehké, proto s nimi zacházejte velmi opatrně. Při výsadbě nesmí přijít srdíčko pod úroveň okolní půdy. Hluboko vysazené sazenice špatně tvoří hlávky a snadněji vykvétají. Podle velikosti hlávek vybraných odrůd vysazujte sazeničky do sponů 25 x 25 (rychlené a jarní) až 35 x 35 (velkohlávkové ledové) cm. Velmi důležitá je mělká výsadba.
Salát vyžaduje dobře propustnou půdu s dostatkem dobře dostupných živin. Záhony určené pro pěstování salátů je nutné dobře připravit pro jejich pěstování. Vhodné je slunné stanoviště. Během růstu pravidelně zalévejte - spíše menšími dávkami, častěji. Nutné je pravidelné odplevelování záhonu. Rostliny nikdy nepěstujeme na stejném stanovišti více než 2 roky za sebou. Vhodné je mulčování salátu org. materiálem.
Hlávkový salát musí rychle růst, aby byl jemný a chutný. Salát je plodinou II. trati, vyžaduje kvalitní, dostatečně vzdušnou a propustnou půdu.
Zálivka a hnojení
Salát nevyžaduje velkou zálivku, přílišná vlhkost mu naopak škodí, začne hnít, a to i uvnitř. To platí zejména při pěstování ve skleníku. Je třeba jej zalévat pravidelně menšími dávkami vody, tak aby půda nebyla přemokřená a ke kořenům mohl vzduch. Během tvorby hlávek je potřeba vody vyšší. Zalévejte vydatněji, ale opatrně v delších časových intervalech, aby hlávky nepodhnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou. Hlávky musí co nejrychleji oschnout, včetně pěstební zeminy, a proto zalévejte raději ráno a v dopoledních hodinách s následným intenzivním větráním.
Při hnojení salátu dávejte pozor na množství dusičnanů obsaženého v hnojivu, které se může hromadit v listech. Hnojit můžete jak již hotovými hnojivy určenýmí přímo na listovou zeleninu nebo můžete použít dobře vyzrálý kompost z vlastní zahrady. Při hnojení je důležité dávat pozor na přehnojení dusíkem. V listech se pak hromadí nebezpečné dusičnany.
Sklizeň
Listové saláty můžete sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový, římský a kadeřavý salát se sklízí zásadně celý a skladovat jej můžete v chladničce nejvýše několik dní. Listový salát sklízejte tak, že s rozumem utrhnete z každé rostliny listů, kolik potřebujete, bez ambicí na skladování. Samotné listy by dlouho nevydržely.
Při sběru rukou vyzkoušíme pevnost a tvrdost hlávky.
Ochrana před chorobami a škůdci
Při pěstování salátu se můžete setkat s různými chorobami a škůdci. Zde jsou některé z nich a způsoby, jak se s nimi vypořádat:
- Okrajová nekróza listů: Je porucha ve výživě rostliny - nedostatek vápníku. Postihuje listy salátu a ty postupně hnědnou a odumírají. Pokud se porucha objeví, rostliny ošetřete přípravky pro výživu vápníkem.
- Plíseň šedá a plíseň salátová: Napadené části rostlin žloutnou a pokrývají se plísní. Chorobu výrazně podporuje vlhkost, houba přežívá v půdě. Veškeré napadené rostliny je nutné včas odstranit. Ošetřujeme je vhodnými přípravky proti houbovým chorobám.
- Bakteriální hniloba salátu: Projevuje se černajícími ohraničenými skvrnami, především na nejstarších listech, které leží na zemi. Tato choroba je také problémem deštivého léta nebo přemokření půdy. Onemocnění rovněž proniká do půdy a rychle se šíří, a proto je nutné posbírat zdravé rostliny a nemocné odstranit.
- Slimáci: Poškození rostlin si všimnete hned díky okousaným listům. Opět velmi pomáhá nechat půdu mezi zaléváními proschnout, můžete také použít i ekologické přípravky.
- Housenky: Můžete sbírat ručně nebo použít postřik.
- Drátovci: Jedná se o larvy kovaříků, kteří se živí kořeny rostlin. Tyto škůdce je třeba ručně sbírat nebo můžete vyzkoušet k záhonům salátu vysadit hořčici či řepku.
Bakteriální hniloba salátu se projevuje zpočátku ostře ohraničenými, tmavé černajícími skvrnami. Takto poškozeny bývají nejčastěji vnější listy, ale mohou to být i listy skryté uvnitř vytvořených hlávek.
| Choroba/Škůdce | Příznaky | Ochrana |
|---|---|---|
| Okrajová nekróza listů | Hnědnutí a odumírání listů | Přípravky s vápníkem |
| Plíseň šedá/salátová | Žloutnutí a plíseň na listech | Odstranění napadených rostlin, fungicidy |
| Bakteriální hniloba | Černající skvrny na listech | Odstranění napadených rostlin |
| Slimáci | Okousané listy | Proschnutí půdy, ekologické přípravky |
| Housenky | Okousané listy | Ruční sběr, insekticidy |
| Drátovci | Poškozené kořeny | Ruční sběr, hořčice/řepka |
Výživové hodnoty a léčivé účinky
Hlávkový salát je bohatý na vitaminy i minerály. Obsahuje množství bílkovin, vlákninu, vápník, železo, hořčík, draslík, thiamin, riboflavin, niacin, vitamíny B6, C, A, E a K.
Mezi zásadní zdravotní benefity salátu patří snižování hladiny cholesterolu, působí jako mírné sedativum i přivolávač spánku a v neposlední řadě funguje jako prevence problémů s pamětí a stařeckou demencí. Má minimální množství kalorií, je tedy vhodný pro redukční diety.
Kuchyňské zpracování a skladování
Hlávkový salát je vhodný pro klasičtější přípravu se sladkokyslou zálivkou, příp. osmaženým špekem. Římský salát můžeme také podusit s masem, na závitky, nádivku, do rizota, apod.
Saláty rozhodně doma před uložením neomýváme, ani je nijak „nečistíme“. To vše provedeme až těsně před jejich konzumací. Ideální je vložit salát do plastové nádoby přikryté vlhčenou utěrkou, která nám zajistí vhodné podmínky a přitom dovoluje salátu „dýchat“. Skladovat bychom je měli v dolní části lednice, v přihrádkách tomu určených, při teplotě do +8 °C.
Zanechat komentář