Členské státy EU schválily plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku. Rozhodnutí uvítala Evropská komise. Krok podle ní "nejen posílí schengenský prostor, ale posílí i vnitřní trh a navýší cestování, obchod a turismus".
Rumunský prezident Klaus Iohannis přivítal vstup své země společně s Bulharskem do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku a ujistil, že Rumunsko bude jednat zodpovědně v ochraně a posilování vnější hranice Evropské unie. Také bulharský ministr vnitra Atanas Ilkov dnešní rozhodnutí svých unijních protějšků uvítal a podle agentury AP hovořil o bezpečnosti na hranicích.
„Rumunští občané se těší, že budou součástí tohoto bezhraničního prostoru volného pohybu. Naše přistoupení posílí bezpečnost a jednotu EU,“ napsal na síti X rumunský prezident Iohannis, který dnešní rozhodnutí unie označil za uznání dlouholetého úsilí jeho vlasti. "Rumunsko ujišťuje, že bude i nadále jednat naprosto zodpovědně ohledně ochrany a posilování vnějších hranic EU," napsal prezident.
Rumunští a bulharští politici také zdůraznili výhody, které zemím jejich zapojení do schengenského prostoru přinese. "Odstranění kontrol na vnitřních hranicích znamená rychlejší a snazší cestování... snížení logistických nákladů pro společnosti. To rychle zvýší konkurenceschopnost rumunských produktů a služeb na evropském trhu. Zároveň se výrazně zvýší atraktivita Rumunska pro zahraniční investory," uvedl Iohannis podle serveru Romania-Insider.
Přínos pro rumunskou ekonomiku zmínil také rumunský premiér Marcel Ciolacu na síti X nebo bulharský prezident Rumen Radev na stejné platformě, který též uvedl, že Bulharsko dnes dosáhlo jednoho ze svých strategických cílů.
Podle maďarského ministra vnitra Sándora Pintéra existuje šance, že Rumunsko a Bulharsko by se od 1. ledna 2025 mohly stát plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Konečné rozhodnutí o tom padne na prosincové schůzce unijních ministrů vnitra, dodal dnes podle agentury Reuters Pintér po jednání se svými kolegy z Rakouska, Bulharska a Rumunska.
Historie a vývoj Schengenského prostoru
Koncept volného pohybu mezi evropskými zeměmi je poměrně starý, sahá až do středověku. Zatímco v moderní době se o tomto pojmu diskutuje od doby, kdy Evropa čelila devastaci v důsledku druhé světové války. K hmatatelným opatřením v tomto směru však došlo až v 80. letech 20. století. Francie a Německo byly dvěma průkopnickými zeměmi, které přijaly první skutečná opatření k prosazení myšlenky volného pohybu, neboť se jednomyslně dohodly, že tento tolik diskutovaný koncept posunou na další úroveň.
Dne 14. června 1985 byla podepsána takzvaná Schengenská dohoda, která se týkala postupného rušení vnitřních hranic mezi zeměmi a rozšíření kontroly vnějších hranic. O pět let později, 19. června 1990, byla schválena Úmluva o konkrétním provádění Schengenské dohody.
Přestože byla Schengenská dohoda - včetně smluv a pravidel - vytvořena, skutečné provádění schengenského prostoru začalo 26. března 1995. Od té doby zaznamenal schengenský prostor rychlý růst a rozšíření.
Členství v Evropské unii (EU) je neoddělitelně spjato s členstvím v schengenském prostoru, přestože se jedná o právně vyžadovaný krok. Stejně jako v případě Kypru, který je členem EU od roku 2004, ale do schengenského prostoru dosud nevstoupil, nelze schengenskou dohodu podepsat, dokud nebude vyřešen konflikt na tomto de facto rozděleném ostrově a související politické otázky. Podobně Bulharsko a Rumunsko jsou od roku 2007 následujícími dvěma (2) státy EU, které nejsou členy schengenského prostoru nebo dosud nepodepsaly Schengenskou dohodu.
Chorvatsko je další kandidátskou zemí schengenského prostoru, která má podepsat Schengenskou dohodu. Přestože země vstoupila do EU 1. července 2013, nebyla dosud do zóny přijata.
V březnu 2015 země signalizovala svou připravenost vstoupit a v současné době prochází technickým hodnocením, které bylo zahájeno 1. července 2015 a má být ukončeno v červenci 2016.
Evropská komise projednává žádost Chorvatska o přijetí do schengenského prostoru již několik let a zdá se, že se stane skutečností v druhé polovině roku 2024. Podle chorvatského premiéra Andreje Plenkova se země rovněž připojí k eurozóně, neboť se připravuje na přechod z kuny na euro poté, co bude přijata do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II).
Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2013, kdy se muselo ze zákona připojit k schengenskému prostoru jako člen EU.
Chorvatská žádost však byla realizována až v roce 2015, kdy chorvatský ministr vnitra Ranko Ostoji prohlásil, že jeho země je připravena vstoupit do schengenského prostoru, a požádal EU o technické posouzení.
Posouzení bylo zahájeno v červenci 2015 a bylo dokončeno za osmnáct měsíců. Na základě tohoto posouzení získalo Chorvatsko v červnu 2017 přístup do Schengenského informačního systému a členství v něm.
Chorvatská vláda měla za úkol splnit 281 doporučení Evropské unie, aby získala přístup do schengenského prostoru.
V říjnu 2019 bylo prohlášeno, že Chorvatsko prošlo přezkumným řízením, a Evropská komise schválila žádost země o vstup do schengenského prostoru.
Jednalo se o první a nejnáročnější fázi přístupového řízení.
Žádost Chorvatska o vstup do Schengenu byla v březnu 2021 formálně schválena evropským komisařem pro vnitřní věci a nyní je jen otázkou času, kdy Chorvatsko usedne za schengenský stůl.
Chorvatsko splnilo požadavky na provádění schengenského acquis v plném rozsahu, což je předpokladem pro vstup země do schengenského prostoru, uzavřela Rada na zasedání ve čtvrtek 9. prosince 2021.
Podle tiskové zprávy, kterou k tomuto tématu vydala Rada, Chorvatsko od svého vstupu do EU 1. července 2013 důsledně pracovalo na zajištění ochrany vnějších hranic EU a schengenského prostoru.
Evropská komise dospěla 22. října 2019 k závěru, že Chorvatsko učinilo nezbytné kroky k zajištění dodržování všech schengenských norem a standardů.
Bulharsko a Rumunsko se od 31. března 2024 staly členy Schengenského prostoru. Od 31. března 2024 byly s okamžitou platností zrušeny kontroly na vzdušných a námořních hranicích.
Pozemní kontroly zatím zrušeny nebyly, protože Rakousko souhlasilo jen s omezeným vstupem obou zemí do Schengenu z důvodu obav z nelegální migrace a zvýšeného přílivu žadatelů o azyl.
Přistoupení Bulharska a Rumunska by mělo podpořit cestování, obchod i cestovní ruch. Rumunsko i Bulharsko začaly od 1. ledna 2024 vydávat schengenská víza.
V souvislosti se vstupem Bulharska a Rumunska do Schengenu byl k 31. březnu 2024 ukončen výkon vízové a pobytové agendy zastupitelských úřadů České republiky v Sofii a Bukurešti.
Rakousko na čtvrtečním setkání unijních ministrů vnitra už nebude blokovat plné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru volného pohybu osob, potvrdilo agentuře APA ministerstvo vnitra ve Vídni. Rakouské veto dosud plné rozšíření zóny bez vnitřních hraničních kontrol znemožňovalo.
Obě země sice do schengenského prostoru vstoupily na konci března, kontroly tím ale skončily jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly dosud zůstávají.
„Nebudeme se stavět proti,“ odpovědělo rakouské ministerstvo vnitra na dotaz tiskové agentury. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner v pondělí večer potvrdil, že se Rumunsku a Bulharsku nyní otevře i „pozemní Schengen“.
Rozhodnutí Vídně znamená, že Karner ve čtvrtek na zasedání unijních ministrů vnitra v Bruselu bude hlasovat pro plné členství Bulharska a Rumunska v schengenské zóně. Členské státy EU tak formálně potvrdí plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku.
Nynější maďarské předsednictví v Radě EU už na konci listopadu informovalo, že zástupci členských států EU se shodli na plném přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od začátku roku 2025. Rakousko ale změnu svého postoje potvrdilo až nyní.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly.
V roce 2011 to bylo Nizozemsko s Finskem, později se proti stavělo Německo, ale především právě Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí.
Agentura APA napsala, že ministři vnitra dnes na schůzce v Budapešti dojednali nový plán na ochranu hranice, který je předpokladem pro plné členství obou balkánských zemí v schengenském prostoru. O podrobnostech a zastoupení jednotlivých zemí se podle něho bude jednat příští měsíc.
Podmínky vstupu do Schengenského prostoru
Pokud jste občané některé ze zemí schengenského prostoru, můžete cestovat do jiných zemí schengenského prostoru bez nutnosti hraniční kontroly. K překročení hranic mezi zeměmi schengenského prostoru nepotřebujete cestovní doklad, nicméně je doporučeno mít u sebe cestovní pas nebo občanský průkaz. Do ostatních členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (Irsko a Kypr) budete muset předložit platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas.
Ve vážných a odůvodněných případech vám může země Evropské unie odepřít vstup na své území (při porušování veřejného pořádku, ohrožení veřejné bezpečnosti nebo zdraví). Pokud ztratíte cestovní doklad, obraťte se na nejbližší zastupitelský úřad země, která váš cestovní doklad vydala. Zde vám vystaví náhradní cestovní doklad za účelem návratu.
Pokud jste občané třetích zemí, které jsou od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty osvobozeny, a pokud vám skončí platnost dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, můžete na území schengenských států pobývat bez víza ještě po dobu maximálně 90 dnů během každých 180 dnů. Až poté musíte schengenský prostor opustit. Pokud v České republice pobýváte na povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum, vždy u sebe musíte mít při cestování v rámci schengenského prostoru platný cestovní doklad, a zároveň platný průkaz o povolení k pobytu (nebo vízum v pase).
Jako občané třetích zemí bez vízové povinnosti můžete pobývat na území států, které uplatňují společnou vízovou politiku, maximálně 90 dnů v jakémkoliv období 180 dnů. Den vstupu je považován za první den pobytu a den odjezdu za poslední den pobytu. Můžete tak pobývat a svobodně se pohybovat po zemích, které uplatňují společnou vízovou politiku. Jsou to všechny země schengenského prostoru.
Povolení k pobytu vydaná Andorrou, San Marinem nebo Vatikánem vás neopravňují ke vstupu do ostatních států Schengenu.
Zástupci členských států EU se shodli na plném přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku. Informovalo o tom maďarské předsednictví v Radě EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy, což by se mělo stát na jednání unijních ministrů vnitra 12. prosince v Bruselu. Rakousko, které vstup obou zemí do Schengenu dlouho blokovalo, nyní podle všeho změnilo názor.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie.
Mapa Schengenského prostoru
Dopady vstupu do Schengenského prostoru
- Zrychlení cestování: Odstranění hraničních kontrol zjednoduší a urychlí cestování pro občany i podnikatele.
- Podpora obchodu: Snížení logistických nákladů a usnadnění přeshraničního obchodu povede k posílení konkurenceschopnosti rumunských firem.
- Zvýšení atraktivity pro investory: Volný pohyb osob a zboží zvýší atraktivitu Rumunska pro zahraniční investice.
- Posílení bezpečnosti EU: Rumunsko se zavázalo k zodpovědné ochraně vnější hranice EU.
| Země | Datum vstupu do EU | Datum vstupu do Schengenu |
|---|---|---|
| Bulharsko | 2007 | 31. března 2024 (částečně) |
| Rumunsko | 2007 | 31. března 2024 (částečně) |
| Chorvatsko | 2013 | - |
Zanechat komentář