Rodičovský příspěvek je u nás dávkou státní sociální podpory a přímo navazuje na mateřskou dovolenou. Jak to ale mají ostatní státy? Rodičovský příspěvek je u nás poslední dobou poměrně diskutované téma, a to právě kvůli předpokládanému navýšení, ale za to jen pro některé děti. Máme ale opravdu důvod se zlobit?
Rodičovská dovolená v České republice a na Slovensku
Jak již bylo řečeno v úvodu, rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství. Kdo nemá na mateřskou nárok, může čerpat rodičovský příspěvek už od narození dítěte, pouze ale do jeho 3 let. Sama matka (nebo otec) se poté rozhodne, jak dlouhou rodičovskou bude chtít čerpat - až do 4 let věku dítěte.
Žádost se vyřizuje na úřadu práce, nikoliv na okresní správě sociálního zabezpečení, jak se spousta lidí mylně domnívá. Výše měsíční částky se v ČR odvíjí na základě toho, jak dlouho je v plánu příspěvek čerpat.
Slovensko je v tomto ohledu velice podobné Česku. Přesto zde najdeme hned několik rozdílů. Tím prvním je, že rodičovský příspěvek lze pobírat až do 3 let věku dítěte (stejná délka platí i pro Estonsko a Maďarsko). Na Slovensku jsou jednotné měsíční dávky. A druhým je to, že Slováci nemají jednotnou sumu od státu.
Skandinávský model rodičovské dovolené
Víte, že první zemí, která zavedla otcovskou dovolenou, bylo Švédsko? Protože skandinávský model podporuje to, aby byl nějaký čas doma s dítětem i otec. Rodičovská dovolená ve Švédsku trvá až 480 dní. Oba rodiče se o ni ale musí patřičně podělit, což znamená, že jeden čerpá maximálně 420 dní a druhý minimálně 60 dnů, konkrétní rozdělení si mohou dohodnout rodiče mezi sebou. V sousedním Norsku lze čerpat příspěvek až 23 měsíců. Je určen pro rodiče, který je doma s dítětem ve věku 1 - 3 roky. Ve Finsku rodičovská trvá 167 dní.
Dobré je navíc zmínit, že zde byl zaveden tzv. Nárok na příspěvek má matka i otec. Kompletní délka může trvat až 14 měsíců s tím, že jeden z rodičů stráví s dítětem 12 měsíců, druhý pak 2 měsíce. Faktem ale je, že není pro druhého povinnost 2 měsíce vyčerpat.
Rodičovská dovolená v Německu
Výše Elterngeld se odvíjí od výše čisté mzdy. Rodičům z ní náleží 65 - 100 %. Čím méně jste měli v čistém, tím pro vás bude rodičák vyšší. Podle Německého pracovního portálu může příspěvek pobírat i ta matka, která v Německu nepracuje, ale otec dítěte ano.
Je všeobecně známo, že nejlepší rodičovská je ve zmíněné Skandinávii a v zemích střední Evropy. Přesto můžeme najít nejen ve zbytku světa, ale i v Evropě některé státy, ve kterých sice matka může být doma s dítětem do určitého věku, ale nic jí proplaceno nebude.
Rodičovská dovolená v dalších zemích
V Estonsku a Slovinsku rodičům náleží příspěvek ve výši 100 % z čisté mzdy. Malou zajímavostí na závěr pak je, že najít můžeme i takové státy, kde mohou příspěvek čerpat i ti rodiče, kteří dítě adoptovali, anebo páry stejného pohlaví.
Délka mateřské a rodičovské dovolené v Evropě
Jednotlivé evropské státy mají odlišný systém mateřských i rodičovských dovolených. Zatímco například oproti Česku některé státy hradí matkám sto procent platu, český systém zase umožňuje matkám zůstat doma s dítětem výrazně delší dobu.
Mateřská dovolená
Mateřská dovolená je v podstatě pracovní volno, které se váže zejména k porodu a péči o narozené dítě. V Česku se mateřská vyplácí ve výši 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. V Česku má žena nárok na takové volno po dobu 28 týdnů. Pokud porodí dvojčata a vícerčata, doba se prodlužuje na 37 týdnů. Na mateřskou se nastupuje šest až osm týdnů před porodem a po porodu na ní žena zůstává ještě 22 týdnů.
Obecně panuje strach žen podnikatelek z toho, že nedosáhnou na mateřskou dovolenou kvůli tomu, že nejsou v zaměstnaneckém poměru. Pravdou je, že ženy v zaměstnaneckém poměru to mají nejjednodušší, protože se nemusejí o nic starat, nemusejí na nic pamatovat a tuto peněžitou pomoc zkrátka dostanou. V případě žen na OSVČ se jedná o takzvanou peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Trvá stejně jako mateřská dovolená, tedy 28 týdnů celkem. Aby však měly podnikatelky na mateřskou nárok, musejí si platit nemocenské pojištění. Platba nemocenského pojištění je ale pro OSVČ zcela dobrovolná, proto je potřeba na tuto podmínku myslet, a to s dostatečným předstihem. OSVČ musí nemocenské pojištění platit alespoň po dobu 270 kalendářních dní během posledních dvou let a zároveň 180 dní před nástupem na mateřskou dovolenou musí zálohy odvádět pravidelně každý měsíc.
Otcovská dovolená
Otcovská poporodní péče je typ sociální dávky, který v tuzemsku začal fungovat teprve na začátku roku 2018. Otcovská dovolená v Česku společně s vyplácením poporodní péče trvá dva týdny, tedy 14 dnů. Ještě v loňském roce ale otcovská činila pouze jeden týden, tedy sedm dnů. Dovolenou není možné nijak přerušit ani rozdělit. Otcové dostávají během vyplácení dávky 70 procent z denního vyměřovacího základu mzdy.
Nejpříznivější podmínky pro tatínky jsou v tomto ohledu ve skandinávských státech, kde mohou být otcové s dítětem po narození až deset týdnů. Nejdelší otcovskou dovolenou umožňuje Island, kde novopečení tatínkové mohou zůstat doma až 12 týdnů. V Evropě ale dosud existuje řada států, které otcovskou dovolenou neposkytují vůbec. Mezi ně se řadí například i sousední Německo nebo Slovensko.
Rodičovská dovolená
Na rozdíl od mateřské má na rodičovský příspěvek nárok matka nebo otec, kterým se narodí dítě. Na dávku samozřejmě dosáhnou i adoptivní rodiče. Nárok na rodičovskou dovolenou mají všichni bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní nebo OSVČ. Výše rodičovského příspěvku je pro všechny stejná. Rodičovský příspěvek činí 300 tisíc a naposled vzrostl 1. ledna 2020. Částka se musí čerpat postupně, nejméně osm měsíců a maximálně 43 měsíců. Pokud na mateřskou nárok nemáte, začnete pobírat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte.
Celkovou sumu rodičovského příspěvku je potřeba vybrat do čtyř let věku dítěte. Jinak o zbytek peněz přijdete. Na rodičovský příspěvek má nárok vždy jen jeden z rodičů, ale rodiče se mohou v rámci rodičovské střídat. Nejčastější délkou pobírání dávky je do tří let věku dítěte.
Mateřská v Evropě
Zatímco ženy v tuzemsku pobírají mateřskou ve výši 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den, v jednotlivých evropských státech se výše peněžité pomoci liší. Například v Belgii, Francii nebo v Nizozemsku ženy dostanou celých sto procent, nicméně o to kratší dobu mohou na mateřské zůstat. Například v Belgii mohou ženy zůstat na mateřské dovolené maximálně 15 týdnů. Ženy žijící ve Francii i v Nizozemsku mohou zůstat na mateřské celkem 16 týdnů. Doba, po kterou mohou Češi užívat rodičovský příspěvek, je v Evropě spíše výjimkou. Rodičovskou mohou čerpat až 208 týdnů, tedy čtyři roky. Na Slovensku a v Německu je to 156 týdnů, v Polsku dokonce jen 32 týdnů. Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou v EU, vyplývá to z průzkumu projektu Evropa v datech. V délce mateřské dovolené Česko patří s 28 týdny spíše k průměru. V Bulharsku a Chorvatsku jsou ženy na mateřské až 58 týdnů, v Estonsku dokonce až 62 týdnů. V těchto zemích ale mají výrazně kratší rodičovskou dovolenou. "Slovenky mohou strávit na mateřské dovolené delší dobu než Češky, konkrétně 34 týdnů. Maďarky mohou využít 24 týdnů, Polky 20 a Němky 14.
Česko patří mezi země, které vydávají na podporu rodičovství, tedy celkově na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, z vyspělých zemí nejvíce. Jen pět evropských zemí dávalo na podporu rodin více. V platech jsou přitom rozdíly daleko razantnější. Průměrná česká mzda je čtyřikrát nižší než rakouská a pětkrát nižší než německá.
To, v čem se Česko od EU odlišuje, je délka rodičovské, stanovená na čtyři roky. "Je zdaleka nejdelší v Evropě. Naprosto unikátní je, že doba, po kterou lze dávku pobírat, dokonce překračuje o rok délku rodičovské dovolené," prohlásila Kateřina Příhodová z ministerstva práce a sociálních věcí. Čtyři roky doma pro ženy mohou znamenat spoustu problémů. Jde o rizika nízkého platu a nezaměstnanosti. Většina lidí v Česku bere méně než 16 tisíc korun hrubého a právě ženy jsou na nejhůře placených místech. Pro ně je často lepší zůstat doma čtyři roky i za cenu, že ztratí práci. Místo zaměstnavatel drží "jen" tři roky.
Největší problém najít si práci mají matky, které dlouho zůstaly doma s dětmi, už nyní. Agentura STEM už v roce 2002 zjistila, že mladé rodiny dávají přednost kratší a finančně atraktivnější rodičovské. Politici navzdory tomu nezkrátili rodičovskou na dobu v Evropě mnohem běžnější - dva nebo tři roky. Stát a firmy navíc nevyužívají další možnost: zkrácené úvazky, které mohou mladým rodinám pomoci. V Česku je využívají jen čtyři procenta lidí. To je nejméně v EU.
Rodičovství v Evropě
Lidé se většinou nerozhodují mít dítě proto, aby na tom vydělali. Stát jim však vhodně nastavenou politikou může pomoci péči o potomky lépe zvládnout. V Česku se zatím kladl důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou a finanční zvýhodnění.
Matka nebo otec mohou s dítětem na rodičovské zůstat až 208 týdnů, tedy čtyři roky. To je více než v kterékoliv jiné zemi Evropské unie. Unijní legislativa každému garantuje právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců a ženám minimálně dva týdny mateřské dovolené placené alespoň na úrovni nemocenské, což Evropu odlišuje například od Spojených států, které matkám nic takového negarantují. Konkrétní nastavení se ale v jednotlivých evropských státech výrazně liší. V Německu, Slovensku nebo Maďarsku může matka či otec strávit s dítětem až 156 týdnů rodičovské dovolené, zatímco v Polsku jen 32. V sedmi zemích EU je maximální délka rodičovské dovolené dokonce kratší než 20 týdnů, tedy ani ne pět měsíců. Rozdíly panují také v pravidlech pro mateřskou dovolenou. Slovenky například mohou strávit na mateřské 34 týdnů, tedy více než Češky (28), Maďarky (24), Polky (20) nebo Němky (14). Nejdelší mateřskou dovolenou má Estonsko s 62 týdny a nejkratší Švédsko s 12 týdny. Ženy v Česku mohou s dítětem mimo trh práce strávit až 236 týdnů. Jsou to právě ony, kdo zůstává doma výrazně častěji než muži. Předloni například pobíralo rodičovský příspěvek podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 273 000 žen a jen 5 100 mužů. Největší počet mužů na rodičovské zaznamenalo ministerstvo v roce 2008 - bylo jich 6 300 oproti 353 600 žen.
V zahraničí je maximální počet týdnů, které může matka mimo trh práce strávit, výrazně nižší. Na Slovensku je to 190 týdnů, v Maďarsku 180, v Německu 170, v Rakousku 120 a například v Polsku jen 52 týdnů.
Česko také na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou vydává velké částky, které patří k nejvyšším ve vyspělých zemích. Poslední srovnatelná data z roku 2013 například ukazují, že Česko vydávalo na v přepočtu na jedno dítě víc (23 086 dolarů) než Německo (11 121 dolarů) a Rakousko (6 896 dolarů). Vysoko se umístilo i Slovensko (17 428 dolarů) a Maďarsko (18 575 dolarů). Také novější data z roku 2015 ukazují, že v přepočtu na počet obyvatel vydávalo Česko na mateřskou a rodičovskou dovolenou více (198 dolarů na hlavu) než Německo (105 dolarů) i Rakousko (59 dolarů).
Dlouhá dovolená a vysoké finanční kompenzace přitom vůbec nezaručují, že lidé si budou častěji pořizovat děti. V zemích Visegrádské čtyřky - Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku - se naopak mezi těmito opatřeními a porodností projevuje negativní vztah, upozorňuje studie americké výzkumné organizace National Bureau of Economic Research (NBER) z ledna 2017.
Celkově je vliv dlouhé či krátké rodičovské dovolené na porodnost poměrně neprobádanou oblastí a závěry výzkumníků nejsou jednoznačné. Znamená to, že politici si nemohou být jistí, že to či ono opatření bude lidi zaručeně motivovat k pořizování dětí. I když mají k dispozici nástrojů celou paletu. Na přímé finanční dávky například sází Velká Británie a Irsko a v nižší míře Rakousko s Maďarskem, Česko, Slovensko, Francie, Belgie a některé severské země. Ve Skandinávii ovšem hraje prim podpora služeb péče o dítě, jako jsou školky a jesle. Podobně je tomu na Islandu a v menší míře také ve Francii a Británii. Česko ze srovnání vyčnívá díky úlevám na daních pro rodiny, na které vydá nejvyšší procento HDP mezi vyspělými zeměmi.
Lze se však podívat, zda a jak různé druhy podpory rodičovství ovlivňují míru porodností. Při zběžném pohledu na data se zdá, že pozitivní vliv mají pouze služby péče o dítě - čím více stát vydává na školky či jesle, tím je v dané zemi porodnost vyšší. I podle dalších výzkumů mají na porodnost větší vliv opatření, která matkám ulehčují péči o dítě. Obecné pobídky ke zvýšení porodnosti jsou podle jejich výzkumu mnohem méně efektivní. Snižování úvazků otců je v tuto chvíli - přinejmenším v ČR - nový, okrajový jev. Ten bude do budoucna posilovat, ale je to změna na celou generaci,” říká sociolog Buchtík.
Daňové zvýhodnění na děti v Česku
Česko však patří mezi evropské země s nejlepšími podmínkami. Velmi dobře se v Česku osvědčuje zejména daňové zvýhodnění na děti. Na každé dítě mohou rodiče v letošním roce uplatnit každý měsíc daňové zvýhodnění ve výši 967 Kč. Zaměstnanec pan Modrý uplatňuje měsíční zvýhodnění 1 934 Kč na dvě děti. Má hrubou mzdu 17 000 Kč. Na dani z příjmu neodvede ničeho, naopak dostane daňový bonus 484 Kč. Jeho čistá mzda je tedy 15 614 Kč (17 000 Kč - sociální pojištění 1 105 Kč - zdravotní pojištění 765 Kč + 484 Kč daňový bonus). Jeho bezdětný kolega pan Zelený má rovněž hrubou mzdu 17 000 Kč, ale jeho čistá mzda je o 1 934 Kč nižší, tedy 13 680 Kč.
Peněžitá pomoc v mateřství v Česku
Na peněžitý příspěvek v mateřství „mateřskou“ mají maminky v Česku nárok 28 týdnů. „Mateřská“ je dávkou z nemocenského pojištění. Výše mateřské závisí na dosahovaném příjmu. Nárok na „mateřskou“ není automatický a maminky musí splnit zákonné podmínky, především dobu pojištění. Přestože je v některých západoevropských zemích mateřská s porovnáním s předchozím příjmem vyšší než v Česku, je mateřská i v Česku poměrně vysoká. Vždyť v USA nebo Austrálii nedostávají maminky žádný příspěvek. Z členských zemí EU pobírají maminky déle mateřskou pouze v Bulharsku.
V žádné jiné členské zemi EU nemohou maminky (nebo tatínci) pobírat rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte. Finanční podpora rodin s dětmi je tedy v Česku při mezinárodním srovnání nadprůměrná.
V Česku jsou však horší pracovní podmínky pro maminky s malými dětmi. V současné době je zcela běžné, že tříleté dítě nemá šanci získat školku. Nevýhodou je rovněž slabá nabídka flexibilních a zkrácených pracovních úvazků na trhu práce. Skloubit mateřské povinnosti a práci je pro maminky v Česku velmi náročné. V západní Evropě pracuje většina mladých maminek na zkrácený pracovní úvazek. Díky zkrácenému úvazku může pro firmu nadále pracovat maminka s malými dětmi, která si této možnosti cení. Neztratí pracovní kontakt a může být i s rodinou.
Délka mateřské dovolené v zemích EU
V členských zemích EU mohou maminky mateřskou dovolenou čerpat v rozmezí od 98 dní (v Německu) po 410 dní (v Bulharsku). Právě po Bulharsku je druhá nejdelší mateřská v Česku a Slovensku (28 týdnů). Podívejme se na některé země: Německo (14 týdnů), Belgie a Slovinsko (15 týdnů), Španělsko, Nizozemí, Francie, Lotyšsko a Rakousko (16 týdnů), Řecko (17 týdnů), Dánsko, Litva, Rumunsko (18 týdnů), Polsko a Estonsko (20 týdnů), Finsko (21 týdnů), Maďarsko (24 týdnů), Irsko (26 týdnů). Po dobu mateřské dovolené pobírají ve všech členských zemích Evropské unie maminky peněžitou pomoc v mateřství. Její výše se liší. V některých zemích je dokonce ve výši 100 % předchozího výdělku (např.
Rodičovská dovolená po mateřské
Po skončení mateřské dovolené čerpá zpravidla maminka dítěte rodičovskou dovolenou. V Česku pobírá maminka během rodičovské dovolené rodičovský příspěvek. Nemusí se to úplně shodovat, protože může maminka pobírat vyšší rodičovský příspěvek do dvou let věku dítěte a u zaměstnavatele čerpat tříletou rodičovskou dovolenou.
Během rodičovské dovolené již však v mnoha zemích nemají rodiče nárok na žádné dávky. Jedná se o Bulharsko, Kypr, Maltu, Nizozemí, Irsko, Španělsko a Řecko. V těchto zemích je rodič s dítětem na rodičovské dovolené bez vlastního příjmu. Rozdíly v čerpání rodičovské dovolené jsou v EU značné. V některých zemích činí rodičovská dovolená, kdy je pobírán příspěvek, pouze pár měsíců. Např. v Belgii (3 měsíce), Portugalsku (4 měsíce).
Rodičovský příspěvek dle výše předchozího výdělku je zaveden v ostatních zemích. Nejvyšší je v Estonsku a Slovinsku (100 % předcházejícího příjmu), rovněž vysoký je ještě ve Švédsku a Dánsku (90 %), Lotyšsku, Finsku a Maďarsku (70 %). Nejnižší je v Itálii (30 %).
Česká republika je v Evropě i ve světě unikátní délkou rodičovské dovolené. Ta u nás může trvat do tří let věku dítěte, ale rodičovský příspěvek mohou maminky čerpat až do čtyř let věku dítěte. Pokud má žena více dětí po sobě, může zůstat doma i dvanáct let. Problém jsou i nedostačující místa ve školkách, do některých kvůli nedostatku míst nepřijímají ani tříleté děti. Na Slovensku jsou ženy na rodičovské dovolené až 156 týdnů a v sousedním Polsku jen 32 týdnů. Němky mohou po dohodě se zaměstnavatelem zůstat doma až do osmi let dítěte - v rámci odložené rodičovské dovolené.
Ve Velké Británii trvá rodičovská dovolená rok, v Norsku si mohou ženy vybrat mezi 49 týdny se stoprocentní náhradou mzdy nebo 59 týdny s osmdesátiprocentní náhradou mzdy. Ve Spojených státech amerických je zaměstnavatel povinen držet místo po dobu maximálně dvanácti týdnů, ale rodičovská dovolená není placená, délka placené rodičovské tak činí nula týdnů. V Argentině jsou maminky na rodičovské devadesát dní, v Brazílii 17 týdnů a v Mexiku 12 týdnů. V Kanadě trvá rodičovská dovolená jeden rok a zaměstnavatel je povinen držet místo rodiči dva roky.
Rodičovská dovolená v Asii
V Asii se liší délka rodičovské v závislosti na zemi. V Číně platí mateřská dovolená o délce 98 dní a variabilní otcovská dovolená, jejíž délka se pohybuje od deseti dní do jednoho měsíce.
Zanechat komentář